Zpravodaj 4/2023

Květen:  porady Praha-východ:
Porada aktivu Praha-východ:            úterý 2. 5. 2023 od 15 hodin
Jednání OV KSČM Praha-východ:          úterý 2. 5. 2023 od 16 hodin
v zasedací místnosti 153, 3. patro, Praha, Politických vězňů 9.

KSČM na demonstraci odborů proti vládě, z Letné před Strakovku.

Květnové pietní akty

ČELÁKOVICKO

Cestu za pietními místy čelákovického okrsku bychom tradičně začali               v úterý 9. května  v 15 hodin v Čelákovicích na Náměstí 5. května a postupně bychom věncem nebo kytičkou uctili památku obětí 2. světové války v našem městě a přilehlých obcích. Jedná se celkem o 11 pomníků a pamětních desek.

   15:00             Náměstí 5. května Pomník Našim padlým
   15:25             pomník obětem 2. světové války u TOSu
   15:40             pamětní deska obětem 2. světové války na Sokolovně
   15:50             pamětní deska Aloise Vašátka ve Vašátkově ulici
   16:10             hrob Maška a Austa u Labe
   16:25             pomník obětem 1. a 2. světové války v Sedlčánkách na náměstí
   16:40             pomník Rudé armády v Sedlčánkách v parku u Labe 
   17:20             pomník Rudé armády v Parku rudé armády v Záluží
   18.00             pomník obětem 2. světové války v Nehvizdech
   18:15             pomník obětem parašutistů skupiny Anthropoid v Nehvizdech
   18:40             pomník obětem 2. světové války v Lázních Toušeň

BRANDÝS nad Labem – STARÁ BOLESLAV
Pondělí 8.5.     10:00  hřbitov Stará Boleslav
Úterý     9.5.     17:00  hřbitov Brandýs nad Labem

Nadávat nestačí – ZAPOJTE SE DO PETICE!
Pojďme dát asociální vládě Petra Fialy jasný vzkaz, co si myslíme o jejím návrhu zvýšit věk odchodu do důchodu. Denně nám posíláte desítky podepsaných petičních archů – jste skvělí – nesmíme polevit! Jak podepsat:

na adrese https://www.kscm.cz/stop-68 si stáhněte a vytiskněte podpisový arch. Ten vyplňte, podepište (čím více seženete podpisů, tím samozřejmě lépe, ale stačí klidně i ten váš) a zašlete na adresu uvedenou na podpisovém archu nebo odevzdejte na kterémkoliv OV KSČM. Petici podepište online i na Portálu občana nebo na nějaké z desítek akcí KSČM! 

Soudružky a soudruzi,

dovolte mi informovat Vás o jednání OV KSČM i vyšších orgánů.

Sešli jsme se 7. března. Na jednání OV KSČM jsme kontrolovali úkoly z února, vše se plní, plakát proti válce (přítomnosti cizích vojsk na našem území) bude vylepen ve dnech 2. – 9. 4. 2023 v Brandýse nad Labem, Říčanech a v Čelákovicích.        

     Probrali jsme informace z vyšších orgánů. Výkonný výbor krajského výboru KSČM jednal 21.2.2023.  Připravil materiály pro jednání krajského výboru, který proběhl 21. 3. 2023. Pro ucelenou informaci tady uvádím, že KV KSČM podpořil finanční žádost o podporu akce Třešně na vodě, kterou spolupořádáme, podpořil i Klub společenských věd. Zabýval se kampaněmi v našem kraji, schválen byl finanční rámec pro výlepovou akci přes Rengla, okresy se budou podílet částkou 3.000 Kč. Vedení kraje ještě vybere odpovídající plakát A2 z návrhů, okresy si mohou další kusy přiobjednat. KV KSČM se zabýval rovněž  přípravou kandidátů do krajských zastupitelstvech, návrhy na vedení kandidátky byly předány výš, aby s konkrétními lidmi mohlo být mediálně pracováno. A také inventarizací, která byla zdárně dokončena. Podána byla informace o vzdělávání a aktivitách v rámci SFELu (MDŽ, Europacamp).

     VV ÚV KSČM jednal 24. 2. 2023. Informace z tohoto jednání byla v minulém Zpravodaji. Další jednání bylo 10. března. Zabývalo se stanoviskem VV ÚV KSČM k demonstraci 11. 3. 2023. Podpořili jsme ji, přesto, že je Rajchl a jeho PRO antikomunistické. Podpořen byl materiál pro jednání ÚV KSČM – Dopady krize na životní úroveň obyvatel ČR, byl doplněn dle připomínek (programové body strukturovaně), měl by být provázán i s nadstavbou – co budeme dělat (kampaně, cílové skupiny).  Schváleno bylo POZ celostátního setkání mladých členů a sympatizantů 16. – 18. 6. 2023, Ústecký kraj, Jiřetín pod Jedlovou, osada „Jedlová“, Horská chata VILDA.  Podpořena byla akce 32. přátelské setkání Čechů, Moravanů a Slováků Lázek 2023 – 5. 8. 12:00-16:30. Do ÚV KSČM byly nasměrovány ekonomické otázky, které se probíraly i na mimořádném jednání  VV ÚV KSČM 25.3. před vlastním jednáním ÚV KSČM.

     Ale vraťme se k jednání našeho OV KSČM.  Bylo provedeno vyhodnocení hospodaření OV za rok 2022, skončili jsme v zisku téměř 2.200 Kč. V příjmech jsme vybrali místo 80.000 Kč přes 105.000 Kč za řádné členské příspěvky, obdrželi jsme též prostředky za získané podpisy pro prezidentského kandidáta Pepíka Skálu (18.390 Kč) i na podporu komunálních voleb – ty jsme ovšem využili na výlepové kampaně.

Zabývali jsme se též ZO při OV. Ta má nyní 12 členů zhruba 3 typů, minulý rok proběhly 2 členské schůze. Probrali jsme též opět májové akce.

    Je zajištěn výlep plakátů k 1. a 9. květnu. Plakát bude dodán z centra. OV KSČM se účastní pražské akce k 1. máji a soustředí se na „Štafetu osvobození“. Uloženo bylo předsedům nahlásit termíny májových akci nejpozději do 31. 3. 2023, aby mohly být ve Zpravodaji avizovány.

Probrali jsme Zpravodaj a poradu funkcionářů. V různém jsme se bavili mimo jiné o situaci v naší říčanské organizaci. Tomu bude věnován samostatný bod    v některém z dalších jednání OV KSČM. Příští jednání OV je 4. dubna.

                                                                                                       Zdeněk Štefek

Vážení čtenáři, milé čtenářky,

i další uplynulý týden v podání Fialovy pětidemoliční vlády se nesl v duchu skandálů a asociálních návrhů. Zdaleka největší kauzou minulého týdne se stal naprosto nevídaný záznam z jednání ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky s generálním ředitelem Úřadu práce Viktorem Najmonem. V rámci něj mu nabízí – v případě, že sám v tichosti rezignuje – tzv. zlatý padák, tedy mimořádnou odměnu. Pokud tak neučiní, dostane naopak špatné ohodnocení a bude těžko ve státní správě hledat práci…

     Tak zaprvé – Jurečka tvrdí, že je s Najmonovou prací zjevně nespokojený, přesto mu jakožto odstupné za vyhazov nabízí mimořádnou odměnu. Když vláda hledá každý způsob, jak lidem sebrat peníze, možná by mohla začít plnit to, co slibovala, a nerozhazovat peníze na mimořádné odměny vysokým státním úředníkům za špatně odvedenou práci. Jurečkovi se nelíbilo pozdní vyplácení příspěvků na děti či na bydlení, způsob pomoci Ukrajincům nebo pomalé fungování úředníků po celé zemi, za to všechno si měl ale Najmon přijít na tučné odstupné, pokud dobrovolně rezignuje. Kdo z vás dostane extra bonus za to, když odvede svoji práci špatně? Pod vedením našich ministrů je to však patrně možné. Jurečkovo jednání, kdy Najmonovi vyhrožuje negativním hodnocením, pokud sám nerezignuje, navíc podle všeho porušuje zákoník práce a dle právníků přesahuje také do trestněprávní roviny ve věci vyhrožování. Jestli byl nebo nebyl spáchán trestný čin, by měly posoudit orgány činné v trestním řízení. Každopádně platí, že takové jednání je mimořádně odporné. Máme tu tedy ministra, jehož jednání by mohlo, dle některých právníků, naplňovat znaky dvou trestných činů – podplácení a vydírání. Jen připomínám, že podobná situace před několika lety odstartovala pád Nečasova kabinetu, tady to ale vypadá, jako by se vlastně nic zásadního nestalo a celá situace brzy vyšumí do ztracena. A to i díky postoji premiéra Fialy, který navzdory názorům právníků považuje Jurečkův postup za korektní.  Fiala mimo jiné prohlásil: "Pan ministr hledal cestu, jak to vyřešit, a nakonec se to vyřešilo. Jsem rád, že pan ministr Jurečka našel řešení a budeme se posouvat, aby se  úřady práce pod novým vedením staly dostatečně moderní a plnily své úkoly." No, já snad nevěřím vlastním uším. Ostatně vyzvala jsem premiéra, aby se aspoň jednou zachoval jako chlap. Nebyl schopen vyhodit z vlády korupcí prolezlý Rakušanův STAN, jmenoval lidovce Hladíka, jehož účast v brněnské bytové korupční kauze je dodnes nevyřešená, piráty zase v Europarlamentu nechává hlasovat nejen vyloženě proti zájmům naší země, ale dokonce i proti vládě, v níž mají teplá místečka. Ale jak vidno, pan Fiala se do stolu bouchnout nechystá. Bohužel. Aspoň jednou by mohl ukázat, že je předsedou vlády, a ne pouhou loutkou.

     S novým způsobem, jak sebrat peníze dalším třem milionům občanů naší země, přišel v minulém týdnu také ministr financí Stanjura. Stát totiž plánuje zrušit příspěvek na stavební spoření a upravovat se také budou již stávající smlouvy, u kterých se státní podpora sníží na polovinu. Podle mluvčího ministerstva financí je návrh v pokročilé fázi koaličního vyjednávání, a to znovu navzdory varování odborníků. Dle zástupců stavebních spořitelen bude zrušení příspěvku znamenat komplikaci při poskytování úvěrů lidem s nižšími příjmy. Vláda tak sice dle odhadů ušetří ročně čtyři miliardy, právě díky těmto čtyřem miliardám, ale systém stavebního spoření generuje každoročně 60 miliard nízkoúročených účelových úvěrů, např. na rekonstrukce, které jsou dostupné     i pro nízkopříjmové domácnosti. Životní úroveň nižších tříd tak zase o kus klesne a sníží se objem investic jen proto, aby to vypadalo, že vláda v boji         s ekonomickou krizí něco dělá. Že jde o další asociální krok, už ale naše média neřeknou. A nezeptají se, proč je třeba tak rychle ušetřit 4 miliardy korun na straně jedné, ale zvýšit výdaje na zbrojení na straně druhé. A to prosím ne        o jednotky miliard, ale o desítky!

     Zarazila mě také tahle formulace v oficiální tiskové zprávě německého Bundestagu. Německá vláda na dotaz přiznala, že novinářům veřejnoprávních    i soukromých médií vyplatila od roku 2018  v přepočtu asi 35 milionů korun. Ve zprávě ale zároveň stojí, že zveřejněná částka nezahrnuje honoráře vyplacené novinářům Spolkovou zpravodajskou službou, a to z důvodu "státního blaha". Občané Německa se tedy ze zprávy dozví, že tajné služby sponzorují mainstreamový tisk, ale pro jejich ochranu bude lepší, když o tom vlastně nebudou nic vědět. Aneb "nechte sebou manipulovat a raději se na nic neptejte, bude vám lépe". Skoro jako Orwell, akorát dystopií je v tomto případě vyspělý západ, ke kterému vzhlížíme a snažíme se mu přibližovat pokusy typu vládního zmocněnce pro dezinformace. Vlády přece ví vždycky nejlépe, co občan může vědět a jaké názory a informace jsou pro něj ty správné.

     Nevěřila bych, že někdy budu souhlasit s Danielovou Drtinovou, ale v rozhovoru s Čestmírem Strakatým naprosto trefně pojmenovala chování novinářů během prezidentské volby. Ty, kteří navlékli flanelku a nekriticky fandili Petru Pavlovi, nazvala „užitečnými idioty“. V tomto případě musím ocenit odvahu paní Drtinové vystoupit tímto způsobem a přímo poukázat na problém týkající se role médií  v politických kampaních. Bohužel ale musím konstatovat, že novináři nejsou těmi jedinými, kdo mnohdy v kampani plní roli užitečných idiotů. Do podobné role se často sami staví také umělci.

     Také jste si všimli, s jakou nechutí informovala média o setkání představitelů Číny a Ruska? Z čeho to pramení? No přece z obav USA z možné spolupráce Čínské lidové republiky a Ruské federace. Čínský prezident Si Ťin-pching  se od svého zvolení v roce 2012 setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mnohokrát. Jeho nedávná třídenní návštěva Moskvy byla čtyřicátým společným jednáním, ale prvním od začátku rusko-ukrajinského konfliktu v únoru 2022. Bylo pochopitelné, že se stala centrem pozornosti celého světa. „Nyní probíhají změny, jaké nebyly vidět 100 let“, prohlásil v Moskvě Si Ťi-pching. „A my…společně řídíme tuto změnu“. Ve skutečnosti spíše než o „změny“ došlo k posílení vzájemných vztahů a k jistým posunům na mezinárodní scéně.

     Američtí představitelé vyjádřili obrovskou obavu, že Čína vojensky podpoří Rusko v rámci vojenské operace na Ukrajině. K tomu však nedošlo. Čínský prezident odmítl podniknout přímé kroky na podporu ruských vojenských akcí na Ukrajině. Naopak oba lídři zdůraznili, že jádrem vztahu jejich zemí je vzájemný hospodářský zájem, a nikoli akce proti třetím zemím. To zdůraznil       i ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Rešetnikov, který poznamenal, že        v roce 2022 dosáhl obchodní obrat mezi Ruskem a Čínou rekordních 190 miliard dolarů a nadále roste. Rusko dodává do Číny plyn, ropu a uhlí. Čína na oplátku investuje do ruské plynárenské chemie, dřevozpracujícího                      i automobilového průmyslu a výstavby dopravních uzlů.

     Ruský politolog Anton Bredikhin zdůraznil především rozvoj energetického sektoru a spolupráce ve vědeckotechnickém průmyslu. Hovořil také o průlomu v oblasti digitalizace, zejména uvolnění vysokorychlostních mobilních telefonů a počítačů domácí výroby. „Myslím, že na podzim se již objeví první modely, které budou využívat i úřady. Potřebujeme bezpečný systém, který není k dispozici CIA…Tak jako kdysi Číně pomohl Sovětský svaz, díky kterému se země stala jadernou velmocí, tak nám dnes Čína pomůže vyvinout naše digitální technologie“, vysvětlil Bredikhin. A dodal, že společná rusko-čínská výroba komunikačních zařízení pomůže posílit suverenitu obou zemí.

     Situaci na Ukrajině nebylo možné ignorovat. Čínský lídr se snažil prezentovat postoj jeho země jako „objektivní a k ruské invazi na Ukrajinu nezaujatý postoj“. Poslanec německého Bundestagu Jan Nolte poukázal na fakt, že Čína může být prostředníkem pro urovnání vztahů mezi Ruskem          a Ukrajinou. „Čínský dvanáctibodový plán našel určitý souhlas jak v Rusku, tak na Ukrajině. Čína již dosáhla významného zahraničněpolitického úspěchu, když se jí podařilo vyjednat obnovení diplomatických vztahů mezi znepřátelenými Iránem (šíitský stát) a Saúdskou Arábií (sunnitský stát).    A to v regionu, kde USA věřily, že pouze oni mohou být prostředníky“, připomněl Nolte.

     Putin, který původně čínský mírový plán odmítl, tak nyní řekl, že je otevřený procesu vyjednávání v souladu s čínským dokumentem, ale jeho úspěch bude záviset na ochotě jednání západních zemí a Kyjeva. Pokud jde především        o USA, na nichž je Kyjev závislý, tak tam zatím žádná ochota jednat neexistuje. Formálně Spojené státy čínský plán odmítly, protože nevyzval Rusko k odchodu z Ukrajiny. Některé zdroje z Pentagonu dokonce naznačily, že není v zájmu amerického zbrojařského průmyslu válku brzo ukončit. A někteří politici připomněli, že dosud nebyl splněn cíl avízovaný ministrem obrany Austinem, tedy oslabit Rusko do té míry, že již nikdy nebude schopné vést jakýkoli ozbrojený boj.  

     Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský se sice k čínskému plánu vyjádřil skepticky, protože stále trval na stažení ruských jednotek z celého ukrajinského území, ale současně vyjádřil ochotu se Sin Ťi-pchingem jednat. Oba prezidenti spolu zatím nehovořili, ale podle amerického Wall Street Journalu je jejich rozhovor na spadnutí. A právě potenciální úspěch čínské diplomacie při řešení rusko-ukrajinského konfliktu je pro americké představitele nestravitelným soustem, neboť pro ně i nadále je Čína nepřítelem číslo jedna. Nemohou tedy tolerovat snahy nepřítele pomáhat jejich ukrajinskému spojenci. To vnímá         i britský spisovatel a bývalý velvyslanec Spojeného království v Uzbekistánu Craig Murray, který nyní ostře zkritizoval americkou snahu přesvědčit Británii, že Čína je i jejím nepřítelem.

„Čína je vnímána jako nepřítel, protože USA byly donuceny vzít v úvahu             i možnost zániku jejich ekonomické nadvlády“, napsal Murray. Podle něj je jen otázkou času, kdy dolar přestane být hlavní světovou měnou. Mimochodem Putin v Moskvě oznámil, že čínský juan by se měl stát hlavní zahraniční měnou Ruska. „Také nechápu, v čem by měly být čínské zájmy v rozporu s britskými“, diví se Murray. „Už si ani nepamatuji, kdy jsem si koupil něco, co nebylo vyrobeno Číně. K mému překvapení i naše ojeté Volvo i laptop, na němž toto píšu“. Všechny velmoci se snaží využít svou moc k vojenskému ovládnutí nových území, aby získaly nové ekonomické zdroje. Mimochodem od tolik omílaného Tibetu Spojené státy napadly Vietnam, Kambodžu, Irák, Afghánistán a Libyi. USA mají mezi 750 a 1100 zahraničních vojenských základen, zatímco Čína jich nemá ani 10. Čína zvyšuje svůj ekonomický vliv v řadě zemí na světě, ale nepoužívá k tomu vojenské prostředky. „Čína není naším nepřítelem“, uzavírá bývalý britský velvyslanec Murray. A myslím, že to platí nejen pro Velkou Británii, ale i Českou republiku. Mohli by si to možná uvědomit i čeští politici.

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=OXpgBMYQohU

Krátké vystoupení k výročí bombardování Jugoslávie před velvyslanectvím Srbska: https://www.youtube.com/watch?v=DThq8vjc3yY

                                                                                            Kateřina Konečná
 

Z jednání ÚV KSČM

25. března se konalo 4. zasedání ÚV KSČM. Na programu mělo kromě úvodního slova předsedkyně ÚV KSČM i stanovisko k aktuální politické situaci, změnu Organizačního řádu KSČM, Návrh POZ VČS a stranických konferencí 2023, Informaci o stavu a vývoji členské základny k 31. 12. 2022, materiály Postup práce s novými členy a Dopady krize na životní úroveň obyvatel ČR. 

Dále ekonomické body – Vyhodnocení hospodaření OJ ÚV KSČM za rok 2022, Vyhodnocení hospodaření celé KSČM, Výroční finanční zpráva za rok 2022      a Stanoviska ÚRK KSČM. Dále i personální záležitosti, výsledky jednání škodní komise ve věci autoprovozu a informaci o a.s. Futura včetně uzavření příslušných smluv na rok 2023. Nechyběla ani kontrola aktuálních úkolů           z jednání VV ÚV a ÚV KSČM a různé.

Schváleno bylo rovněž 7 nových členů ÚV KSČM.

     V úvodním slově s. Konečná shrnula hlavní úkoly jednání – potřebujeme kandidátky do Evropského parlamentu a do krajských voleb – proto budou konference a musíme schválit zabezpečení. Dále se musíme zabývat členskou základnou a zlepšit práci s novými členy, řešit finanční situaci strany. Směrem na veřejnost je nejdůležitější pak materiál Dopady krize, kde navrhujeme i naše východiska.

      Zabývala se i prezidentskými volbami a poučením z nich – ty ukázaly, jak je důležitá profesionalizace kampaně i jak je důležitá spolupráce opozičního bloku – ten nedokázal získat pro nikoho 50.000 podpisů.

     Upozornila, že je třeba zviditelňovat i další funkcionáře, nejen předsedkyni, že nabídka na setkání s místopředsedy šla na všechny jednotky. Avizovala, že chystá i nový pořad Volejte předsedkyni, kdy ji bude moci kontaktovat každý člen strany. Vyzdvihla, že se nám podařilo sebrat více než 10.000 podpisů pod petici proti cizím vojenským základnám, budeme ji předávat do Poslanecké sněmovny. Potřebujeme ale podpisy i pro aktuální petici proti zvyšování hranice odchodu do důchodu. Tam máme dobře nakročeno, ale musíme být rychlí. Pozvala všechny zároveň na další protestní akce. První z nich je odborářská demonstrace 29. března.

     Diskusi jsem pak nezachytil, jelikož jsem byl předsedou návrhové komise, ale závěry jednání byly jednoznačné.

Schváleno bylo stanovisko: KSČM požaduje zestátnění ČEZ, které navazuje na dlouhodobé cíle KSČM. Také ekonomické materiály za rok 2022, skončili jsme ve ztrátě 27 mil. Kč. Schválena byla spolupráce s Futurou v oblast inzerce a nákupu tiskovin ve výši 2,15 mil. Kč a 1,75 mil. Kč. Změnil se organizační řád Ústředního výboru – souvisí se zmenšením počtu pracovníků (rušena jsou 2 místa, dále pak jsou některé úvazky neúplné) v centru ušetříme finanční prostředky cca 1 mil. Kč.

     Byla schválena POZ výročních členských schůzí, které mají navrhnout kandidáty do EP a do krajských voleb, výročky mají být  od 1.9. až 10.10., malé okresní konference pak od 11.10. do 20.11., krajské konference od  21.11. až 22.12.

     Co se týká stavu členské základny, je nás aktuálně ke konci roku 2022:  20.450, průměrný věk je 75,52 let, do 30 let máme 106 členů a členek, do 40 pak dalších 241, do 50 dalších 666 členů a členek, do 60 dalších 1032, do 70 let  3319. Ve Středočeském kraji je nás 3200.

Novým členům se věnoval i další materiál, přineseme ho celý.

Faktograficky nabitý byl materiál Dopady krize na životní úroveň obyvatel ČR, budou z něho vycházet i naše kampaně.

Další jednání ÚV KSČM je 24. června 2023.

                                                                                                      Zdeněk Štefek

     Výroční členské schůze ZO KSČM a stranické konference se uskuteční od září letošního roku. Je nutné objektivně zhodnotit uplynulé období a zejména stanovit reálné cíle, vycházející z možností a potřeb strany.

Zaměřit se zejména na tyto úkoly:

1.         zabezpečit plnění úkolů, spojených s přípravou a realizací voleb do Evropského
           parlamentu, krajských zastupitelstev a 1/3 Senátu,

2.         přijmout reálná usnesení na úrovni ZO, OV a KV KSČM, vedoucí k větší akceschopnosti KSČM, s cílem
            oslovit širokou občanskou veřejnost a získávat ji pro podporu politiky strany,

3.         posílit a rozšířit, na centrální i místní úrovni, prezentaci strany na sociálních sítích a webových stránkách,

4.         v duchu přijatých úkolů ÚV KSČM usilovat o dosažení co nejlepšího výsledku ve volbách (EP, krajská
            zastupitelstva, Senát PČR).

VÝROČNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE ZO KSČM

Termín výročních členských schůzí ZO KSČM a na ně navazujících místních, městských, případně střediskových konferencí (o nich rozhodnou OV KSČM)

1. září 2023 – 10. říjen 2023

Obsahové zaměření výročních členských schůzí ZO KSČM:

     Základní organizace zhodnotí svoji činnost za uplynulé období a stanoví konkrétní úkoly, včetně postupu při jejich realizaci, s přihlédnutím k místním případně regionálním podmínkám a možnostem samotné realizace.

Výroční členská schůze:

* posoudí dosavadní práci organizace, provede kontrolu plnění úkolů z minulé výroční členské schůze,

* projedná stav a vývoj členské základny, možnosti přijímání nových členů a rozbor placení členských příspěvků,

* posoudí možnosti rozvoje činnosti ZO KSČM a působení členů na veřejnosti, účinnost své práce v propagaci ZO a spolupráci s ostatními politickými stranami, občanskými a zájmovými organizacemi a sdruženími; iniciovat vstup našich členů do zájmových  organizací a sdružení a prací v nich prezentovat KSČM,

* projedná stav přípravy politického programu strany.

V kádrové oblasti výroční členská schůze ZO KSČM:

* zvolí delegáty okresní konference dle klíče stanoveného OV KSČM, zhodnotí práci dosavadních zástupců ve vyšších stranických orgánech, projedná a schválí případné změny členů do okresních orgánů (v místech, kde jsou vytvořeny, i do místních a městských výborů nebo střediskových rad)

* podle podmínek ZO KSČM, projednají a navrhnout (doporučí) návrhy kandidátů do 1/3 Senátu PČR (v obvodech, kde se budou senátní volby konat), do Evropského parlamentu a krajského zastupitelstva.

OKRESNÍ KONFERENCE KSČM

                                               Termín okresních konferencí KSČM
                                                    11. říjen 2023 – 20. listopad 2023

Obsahové zaměření okresních konferencí KSČM:

* zhodnotí činnost okresní organizace při plnění úkolů od poslední konference v návaznosti na plnění přijatých závěrů XI. sjezdu KSČM a krajské konference KSČM,

* projedná a zabezpečí přípravu okresní organizace na konání voleb v roce 2024 (volby do Evropského parlamentu, volby do krajských zastupitelstev a 1/3 Senátu,

* projedná stav a vývoj členské základny a situaci v přijímání nových členů,

* projedná a přijme závěry ke zprávě o hospodaření za uplynulé období a schválí výhled na další období,

* projedná stav přípravy politického programu strany.

V kádrové oblasti okresní konference KSČM:

* zvolí delegáty krajské konference podle klíče stanoveného KV KSČM,

* při zabezpečení primárních voleb KSČM pro volby v roce 2024 v souladu se „Zásadami“ výběru kandidátů a sestavování kandidátních listin pro jednotlivé volby“ navrhne kandidáta na senátora (v okresech, kde proběhnou senátní volby), kandidáta (kandidáty) pro volby do Evropského parlamentu, kandidáty pro volby do krajského zastupitelstva.

Postup zkvalitnění práce s novými členy KSČM

KSČM se dlouhodobě potýká s poklesem počtu svých členů. Nově přijatí členové strany ani zdaleka nenahrazují úbytek. Počet nově přijatých členů navíc v uplynulých letech soustavně výrazně klesal a v současnosti se pohybuje již jen okolo stovky. Viz tabulka níže.

Každému nově přijatému členovi je proto třeba věnovat velkou pozornost. Jako problém se totiž u nových členů jeví, že se je v mnoha případech nedaří plně zapojit do činnosti strany, případně je při ní udržet. To společně s dalšími faktory, jako je například antikomunistický tlak či třeba i mylné představy           o fungování strany, vede k pasivitě řady nově vstoupivších členů a v nemálo případech i k jejich následnému odchodu z řad KSČM. V rámci snahy o nutné zkvalitnění práce s novými členy strany je proto potřeba realizovat následující přístup:

Na úrovni ZO a OV:

• rychle reagovat na žádosti o vstup do strany, bez prodlevy kontaktovat všechny, kteří, ať už elektronickou formou či jinak, projevili zájem             o členství v KSČM;
• každému zájemci o členství vysvětlit charakter, principy a fungování strany a prodiskutovat s ním jeho osobní potenciální práci v rámci KSČM;
• přijímání za člena a předávání stranické legitimace pojímat důstojnou         a slavnostní formou, každý nový člen by měl navíc obdržet připravovaný „uvítací“ dopis předsedkyně ÚV, chystanou informační brožurku pro nové členy, stanovy KSČM či aktuální číslo týdeníku Naše pravda;
• každému novému členovi přidělit zodpovědného zkušeného člena strany, který mu bude v počátečním období nápomocen ve stranické práci, tento patron by jej měl provázet zpočátku nástrahami vnitrostranického života a seznámit ho s fungováním strany zevnitř, s cílem nového člena aktivně zapojit do činnosti strany;
• v rámci možnosti zapojovat nové členy nejen do práce ZO, ale kupříkladu i do sledování místní politiky, případně do činnosti na vyšší úrovni, např. v komisích, odborném zázemí atd., zájemcům nabídnout možnost využít stranického vzdělávání;
• informovat nového člena také o možnosti zapojení do práce straně blízkých spolků jako LKŽ, KSM, KČP…
• získávat nově přijaté členy pro odběr týdeníku Naše pravda a dalších centrálních informačních kanálů (facebook, emailový newsletter atd.);
• v případě zájmu zajistit novému členovi přístup do EDD;
• informaci o novém přijetí člena, včetně kontaktu na něj, bezprostředně předat Oddělení pro řízení stranické práce ÚV.

                               Zodpovídají: předsedové ZO a OV     Termín: trvale

Na úrovni ÚV:

• připravit a distribuovat na OV „uvítací“ dopis předsedkyně ÚV pro nově vstoupivší členy strany

                                Zodpovídá: s. Konečná     Termín: duben 2023

• ve spolupráci s úsekem IT aktualizovat a graficky upravit členskou přihlášku KSČM

Zodpovídá: s. ŠimůnekTermín: duben 2023

• ve spolupráci s oddělením IT aktualizovat systém elektronických přihlášek, doplněný nově o následné emailové ověření přihlašovaného

Zodpovídá: s. ŠimůnekTermín: květen 2023

• připravit a distribuovat na OV stručnou informační brožurku určenou pro nové členy shrnující základní informace o straně, její orientaci, struktuře a fungování

                                   Zodpovídá: s. Krajča        Termín: duben 2023

• každoročně uskutečnit aktiv členů strany přijatých za předchozí období formou setkání s vedením strany (viz přiložené POZ)

                                    Zodpovídá: vedení ÚV     Termín: každoročně

KSČM vyjadřuje plnou podporu osobám kriminalizovaným z politických důvodů

     Obvodní soud pro Prahu 7 dne 3.3.2023  nepravomocně odsoudil PhDr. Josefa Skálu, CSc., Vladimíra Kapala a Ing. Juraje Václavíka za údajné veřejné popírání a zpochybňování válečného zločinu, čímž mělo dojít ke spáchání přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
     Tím se naplňují obavy z možného omezení ústavního práva na svobodu projevu a snahy umlčet a zastrašit politické odpůrce, před kterými v minulosti KSČM v této souvislosti varovala.
     KSČM důrazně odsuzuje podobnou praxi a vyjadřuje plnou podporu osobám kriminalizovaným z politických důvodů.

Vedení KSČM, 3. 3. 2023

První reakce ze zahraničí:

     Odsoudili jsme právní odpornost a politickou pokleslost procesu s Josefem Skálou, významným českým komunistickým intelektuálem a politikem, který byl obžalován za to, že v rozhlasovém vysílání zpochybnil sovětskou odpovědnost za katyňský masakr. Pražský soud 3. března vynesl rozsudek        v délce osmi měsíců.
   Sdružení Marx21 se zavazuje všemi nástroji, které má k dispozici (od webových stránek po tištěný časopis), nejen co možná šířit zprávu o ostudném pražském procesu a vyzývat lidi, aby zaujali stanovisko a projevili solidaritu se Skálou a dalšími historiky a intelektuály odsouzenými za názorový zločin           v zemi "demokratické" EU, ale také podporovat hlubší akce na obranu historické pravdy o zkušenosti dělnického a komunistického hnutí 20. století, vystavené po letech 1989-91 bezprecedentnímu útoku, jehož cílem bylo potvrdit jedinou myšlenku liberální demokracie Západu jako jediné cesty vpřed pro lidstvo.

    Boj za historickou pravdu o komunistickém a dělnickém hnutí 20. století, od sovětské zkušenosti po protinacistický a protifašistický odboj, od "lidových demokracií" po protiimperialistické a socialistické revoluce v Číně, na Kubě, ve Vietnamu a Laosu, od dělnických a lidových bojů na Západě po osvobozenecká a emancipační hnutí v rozvojových zemích, má dnes více než kdy jindy hlubokou politickou hodnotu.

    Odsouzení Josefa Skaly je součástí dalekosáhlého ideologicko-politického projektu, jehož cílem je vybudovat "evropskou" a "západní" kulturní identitu založenou na démonizaci komunismu a jeho vymazání z jakéhokoli možného budoucího běhu lidských dějin.

                                                                                           Andrea Catone, Itálie

    V souvislosti s demonstrací svolanou stranou PRO a jejím předsedou Rajchlem 11. března 2023 na Václavské náměstí v Praze KSČM konstatuje, že u organizátorů tohoto protestu jde více o vlastní propagaci, navíc spojenou s antikomunistickými útoky, než o společný boj proti Fialově vládě.

     Členové a sympatizanti KSČM se dlouhodobě aktivně účastní všech velkých protivládních demonstrací a protestů. Cílem komunistů je spolupráce všech protivládních sil a jejich jednotný postup zaměřený proti asociální politice vlády ODS, KDU-ČSL, TOP09, STAN a Pirátů. Přitom komunisté odmítají zbytečné a hloupé kádrování vedoucí k rozbíjení jednotného odporu. Stejně jako dalším organizátorům protivládních protestů nabídla KSČM v předstihu        i straně PRO a jejímu předsedovi Rajchlovi spolupráci. V tomto případě se však nabídka na spolupráci nesetkala s pozitivní odpovědí. Naopak od strany PRO    a jejího předsedy Rajchla následně zazněla vůči KSČM a jejím členům, sympatizantům a voličům řada otevřeně antikomunistických ataků.

     Přes postoj oficiálních organizátorů uvedené demonstrace a přes jimi vedenou antikomunistickou kampaň se jí komunisté aktivně zúčastní. Cílem této účasti v žádném případě není podpora strany PRO a jejího předsedy Rajchla. Nechceme dát příležitost k tomu, aby bylo protivládní hnutí rozbito       a zneužito těmi, kteří jej chtějí využít ve vlastní prospěch, a ve skutečnosti tak podporují vládní protilidový slepenec.

     Snahou KSČM je proto využít přítomnost svých členů a sympatizantů mezi řadovými protestujícími k tomu, abychom je získávali pro jednotný zápas proti vládě.

                                                                           VV ÚV KSČM, 10. 3. 2023

       KSČM není překvapena rozhodnutím prezidenta Pavla podepsat novelu zákona, kterou vládní koalice hanebně okradla důchodce                o podstatnou část valorizace penzí. Prezident Pavel nevyužil hned první významné příležitosti, aby jako hlava státu prokázal svou nezávislost. Svým podpisem převzal díl odpovědnosti za stále se zhoršující životní podmínky milionů našich občanů, kteří po celý život poctivě pracovali a vytvořili hodnoty, z nichž žije i dnešní vládnoucí koalice.  Této odpovědnosti se nemůže zbavit žádnými výmluvami a schováváním se za ústavní soud. Neobstojí ani slova       o ekonomických dopadech valorizace na státní rozpočet, neboť současná rekordní inflace je důsledkem neschopnosti koalice řídit náš stát. 

      KSČM nepochybuje, že jde o pouhý začátek, a varuje občany před dalšími asociálními kroky vládnoucí pravice, které budou následovat.

                                                                             Vedení KSČM, 16. 3. 2023

     KSČM dlouhodobě požaduje stoprocentní majetkové převzetí ČEZ státem za účelem kontroly výroby elektřiny i její distribuce a v neposlední řadě i pro nutnou dostavbu jaderných elektráren, kde ČEZ musí sehrát zásadní roli.

Před devíti měsíci předseda vlády Petr Fiala tvrdil, že součástí vládní strategie je, aby stát získal          v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny.

     Výsledkem vládní "strategie" je nedávné oznámení společnosti ČEZ, že její zisk za minulý rok přesáhl rekordních 80 mld. Kč. Na dividendách pak vyplatí letos asi 64 mld. Kč. Z toho sice 44 mld. státu jako majoritnímu akcionáři, ale zbylých 20 mld. Kč drobným akcionářům. Ti rovněž brání tomu, aby ČEZ všem zákazníkům zlevnil cenu elektřiny pod vládou stanovený strop.

     KSČM s touto vládní politikou nesouhlasí a trvá na svém dlouhodobém požadavku, aby klíčová odvětví průmyslu a energetiky převzal pod kontrolu stát.

Tím by měl větší možnost regulovat ceny pro koncové odběratele a mohl jim tak efektivně ulevit od rostoucích nákladů způsobených probíhající ekonomickou krizí.

     Fialova vláda je totiž zcela nečinná a přesouvá dopady krize na občany. Nejsou peníze na dorovnání mezd a důchodů o inflaci. Na zvýšení státního příspěvku církvím, valorizaci platů poslanců nebo na nákup zbraní se ale zdroje najdou vždy. A to přes neustálé omílání vládní mantry, že se “nesmíme vice zadlužovat”. S takovou politikou se KSČM nikdy nesmíří a bude proti ní vždy a za všech okolností bojovat!

                                                                            ÚV KSČM, 25. 3. 2023

 Pokud mi to možnosti a zdravotní stav dovolí, tak se snažím, abych nevynechal žádnou protivládní demonstraci pořádanou KSČM ani ostatními organizacemi a uskupeními. Také v sobotu 11. března jsem se opět vypravil do Prahy na Václavák, spolu s manželkou přítele, kterému to jeho zdravotní stav nedovolil.       Jako obvykle jsme se sešli na nádvoří „Baráku“, ústředí KSČM. I když teplotní a povětrnostní podmínky nebyly zrovna příznivé, přesto mě mile překvapil počet účastníků, který byl o poznání větší než při předešlých akcích. Ještě, než jsme se vydali na Václavák, tak k přítomným krátce promluvila předsedkyně ÚV Kateřina Konečná.  Omluvila se za to, že toto je její jediný projev, který od ní dnes uslyšíme, protože pořadatel demonstrace Jindřich Rajchl a jeho strana PRO jí neumožní výstup na podiu, a navíc si přeje, abychom jako strana zanechali doma vlajky, transparenty, vesty, prostě veškeré věci se symboly KSČM, abychom na sebe nepřitahovali zbytečně pozornost případných provokatérů. A protože všichni na demonstraci jdeme za stejným cílem, tak se rozhodla, že tentokrát jeho podmínky dodržíme.  Poté jsme se vydali na Václavák. Co jsem stačil postřehnout, tak za náš okres se kromě nás dvou zúčastnili  předseda OV Zdeněk Štefek, který snad ani nemůže na takovýchto akcích chybět a další dva členové OV Stanislav Šrámek a Pepa Čermák. Jak jsme se přibližovali k místu konání demonstrace, už z dálky jsme slyšeli hlasitou hudbu a pozorovali zvýšený ruch v ulicích. Příchod na místo mě velmi potěšil. Kam mé oko dohlédlo a že při mých 196 cm je umístěné dost vysoko, tak Václavák v celé své délce až po samotný Můstek byl „našlapán“  nespokojenými spoluobčany. Do oficiálního zahájení chybělo ještě asi čtvrt hodiny a stále přicházeli noví a noví demonstranti.  Během krátké chvilky jsem rozdal přítomným asi 300 ks letáčků s výzvou  o podepsání petice proti zvyšování věku odchodu do důchodu, které jsem si, spolu s dalšími účastníky přinesl z ÚV. Jedním ze tří členů petičního výboru je   i náš předseda OV KSČM Praha – východ Zdeněk Štefek. Když došly letáčky, protože jsem s tím počítal, jelikož už mám praxi z předchozích demonstrací, kde jsem sbíral podpisy na podporu vlasteneckého kandidáta na prezidenta ČR Josefa Skálu, vytáhl jsem desky s petičními archy a začal oslovovat přítomné. V tom množství účastníků  to nebyl vůbec žádný problém. Chvílemi se mi lidé i sami hlásili, že by také chtěli podepsat. Kdybych byl trošku předvídavější, tak jsem si mohl vzít ještě jedny desky a podpisů mohlo být ještě více, tak jako na poslední loňské demonstraci, kde jsem posbíral během necelých dvou hodin 155 podpisů pro Josefa Skálu.  S uspokojením mohu konstatovat, že úspěšnost oslovených o podpis byla více než 95 % a vůbec jim nevadilo, že předkladateli petice jsou komunisté. Paradoxem je, že oněch zbývajících 5 %, kteří odmítli podepsat, byli z větší části ti, kterých se to týká nejvíce, tedy mladí do cca 35 let.  otěšil mne i fakt, když jsem oslovené informoval o tom, že si pořadatelé nepřejí, aby k zúčastněným promluvila i naše předsedkyně, že tím mnozí byli pobouřeni a souhlasili se mnou, že to je špatný přístup  a zbytečné  nesmyslné tříštění sil.

     Protože jsem malinko nedoslýchavý, a i když byl celý Václavák dobře ozvučen, tak z průběhu akce jsem zaznamenal pouhé střípky řečníků, kteří mají silnější hlas a výraznější mluvený projev. To však není podstatné. Většina, a kdo chce, tak si jejich a podobné informace může poslechnout na internetu.  Pro mě byla důležitá ta atmosféra, to že jsem byl u toho a vědomí, že, úkol, který jsem si předsevzal, jsem splnil. Jako odměnu si odnáším z Václaváku dobrý pocit příjemně stráveného odpoledne s lidmi, kterým jde     o stejnou věc, bez ohledu na věk, barvu pleti, či politické názory, více než 180 podpisů na petičních arších a možnost zazpívat si, po delší  době, spolu s ostatními celou československou hymnu.

Vladimír  Duník

      Ve středu odpoledne 15. března 2023 si členové naší Městské organizace KSČM Čelákovice připomněli jeden z nejsmutnějších dnů historie Československé republiky, 84. výročí německé okupace, den, kdy německá nacistická vojska, na  základě Mnichovské zrady tehdejších spojenců, vtrhla na naše území          a setrvala na něm dlouhých 6 let.  Šest let strachu, nesvobody       a utrpení  našich občanů,  ale především velkého množství nevinných obětí.

      Malý pietní akt jsme zahájili pověšením kytiček rudých květů na pamětní desku obětem války na budově Sokolovny na Masarykově ulici.

Jménem pořadatelů MěO KSČM Čelákovice, Okresního výboru Praha–východ a Klubu českého pohraničí Praha –východ přítomné členy, přátele a hosty přivítal Vladimír Duník, člen výboru místní organizace a OV KSČM Praha – východ.

       Aktu se zúčastnili i zástupci z okolních obcí, Brandýsa nad Labem, Úval            i zástupce Krajské rady KČP Středočeského kraje.

Díky informacím získaných od historika a pracovníka městského muzea jsme si připomněli v několika následujících minutách skutečná, historická fakta tohoto neradostného, těžkého období.

       Období, ve kterém bezprostředně, tři dny po násilném obsazení, začala hromadná zatýkání našich občanů na základě informací získaných od českého četnictva. To samozřejmě postihlo i občany našeho města. V akci Gitter (Mříže) bylo během krátké doby zatčeno 183 občanů tehdejšího okresu Brandýs nad Labem,  z toho  i 8 komunistů z Čelákovic. Dva jejich potomci dodnes žijí  mezi námi. 

      Na závěr poděkoval V. Duník všem zúčastněným, kteří přišli,  i přes nepřízeň počasí, aby si   připomněli jeden z nejsmutnějších dnů historie naší republiky a společně s námi tak uctili památku obětí této smutné kapitoly v našich dějinách, které nesmí být nikdy zapomenuty.

Jménem pořadatelů Vladimír Duník

Ne imperialistické válce na Ukrajině! Je zapotřebí nezávislý boj proti monopolům a buržoazním třídám, za svržení kapitalismu, za posílení třídního boje proti imperialistické válce, za socialismus!

1. Komunistické a dělnické strany podepisující toto společné prohlášení jsou proti imperialistickému konfliktu na Ukrajině, který představuje jeden z důsledků tragické situace pro národy zformované po svržení socialismu a rozpadu Sovětského svazu. Jak buržoazní, tak oportunistické síly, které léta bojovaly proti SSSR a nedávno oslavily 30. výročí jeho rozpadu, umlčujíce skutečnost, že obnova kapitalismu znamenala demontáž historických dělnických a lidových úspěchů a přivedla národy SSSR zpět do éry třídního vykořisťování a imperialistických válek, jsou zcela odhaleny.

2. Vývoj na Ukrajině, který se odehrává v rámci monopolního kapitalismu, souvisí s plány USA, NATO a EU a jejich intervencemi v regionu, v kontextu jejich ostrého soupeření s kapitalistickým Ruskem o kontrolu nad trhy, surovinami a dopravními sítěmi země. Tyto snahy tají imperialistické mocnosti, které jsou v konfliktu a prosazují své vlastní záminky, jako je „obrana demokracie“, „sebeobrana“ a právo „vybrat si svá spojenectví“, dodržování zásad OSN nebo OBSE nebo vlastně „fašismu“, přičemž fašismus záměrně odděluje od kapitalistického systému, který mu dává vzniknout a využívá ho.

 3. Odsuzujeme činnost fašistických a nacionalistických sil na Ukrajině, antikomunismus a perzekuci komunistů, diskriminaci rusky mluvícího obyvatelstva, ozbrojené útoky ukrajinské vlády proti lidu na Donbasu. Odsuzujeme využívání reakčních politických sil Ukrajiny, včetně fašistických skupin, euroatlantickými mocnostmi k realizaci jejich plánů. Navíc je nepřijatelná antikomunistická rétorika proti Leninovi, bolševikům a Sovětskému svazu, ke které se ruské vedení uchyluje, aby ospravedlnilo své vlastní strategické plány v regionu. Nic však nemůže poskvrnit obrovský přínos socialismu v Sovětském svazu, který byl mnohonárodním svazkem rovnoprávných socialistických republik.

4. Rozhodnutí Ruské federace nejprve uznat „nezávislost“ tzv. „Lidových republik“ na Donbasu a poté přistoupit k ruské vojenské intervenci, která se odehrává pod záminkou ruské „sebeobrany“, „demilitarizace“ a „defašizace“ Ukrajiny, nebyla provedena na ochranu obyvatel regionu nebo míru, ale na podporu zájmů ruských monopolů na ukrajinském území a jejich ostré konkurence se západními monopoly. Vyjadřujeme naši solidaritu s komunisty a národy Ruska a Ukrajiny a stojíme na jejich straně, abychom posílili boj proti nacionalismu, který podporuje každá buržoazie. Národy obou zemí, které žily    v míru a společně prosperovaly v rámci SSSR, stejně jako všechny ostatní národy nemají žádný zájem stát na straně jednoho či druhého imperialisty nebo aliance, která slouží zájmům monopolů.

5. Zdůrazňujeme, že iluze pěstované buržoazními silami, které tvrdí, že v Evropě by mohla být „lepší bezpečnostní architektura“ intervencí EU, NATO „bez vojenských plánů a agresivních zbraňových systémů na svém území“, „pro mírová EU“, nebo „mírový multipolární svět“ atd. jsou vysoce nebezpečné.    Všechny tyto domněnky nemají nic společného s realitou a jsou zavádějící pro antikapitalistický a antiimperialistický boj, snaží se pěstovat dojem, že může existovat „mírový imperialismus“. Pravdou však je, že NATO a EU, jako každá kapitalistická nadnárodní unie, jsou dravá aliance s hluboce reakční povahou, které se nemohou stát pro lidskými a budou i nadále jednat proti právům pracujícího lidu a národů; že kapitalismus jde ruku v ruce s imperialistickými válkami.

6. Vyzýváme národy zemí, jejichž vlády jsou zapojeny do vývoje, zejména prostřednictvím NATO a EU, ale také Ruska, aby bojovaly proti propagandě buržoazních sil, které lákají lid do „mlýnku na maso“, imperialistické války pomocí různých falešných záminek. Požadovat uzavření vojenských základen, návrat vojáků ze zahraničních misí domů, posílit boj za odpoutání se zemí od imperialistických plánů a aliancí typu NATO a EU.

7. Zájem dělnické třídy a lidových vrstev vyžaduje, abychom posílili třídní kritérium pro analýzu vývoje, abychom načrtli naši vlastní nezávislou cestu proti monopolům a buržoazním třídám, za svržení kapitalismu, za posílení třídního boje proti imperialistickým válkám za socialismus, který zůstává aktuální  a nezbytný jako vždy.

Komunistické a dělnické strany podepisují společné prohlášení 1. Alžírská strana pro demokracii a socialismus 2. Komunistická strana Ázerbájdžánu 3. Strana práce Rakouska 4. Komunistická strana Bangladéše 5. Komunistická strana Belgie 6. Hnutí „Che Guevara“ (Svaz komunistů v Bulharsku) 7. Komunistická strana Kanady 8. Cesta nezávislosti - Turkkyperská strana/Kypr 9. Komunistická strana v Dánsku 10. Komunistická strana Dánska 11. Komunistická strana Salvadoru 12. Komunistická strana Finska 13. Komunistická dělnická strana – Za mír a socialismus, Finsko 14. Komunistická revoluční strana Francie (PCRF) 15. Communistes, Francie 16. Komunistická strana Řecka 17. Íránská strana Tudeh 18. Komunistická strana Kurdistánu-Irák 19. Dělnická strana Irska 20. Komunistická fronta (Itálie) 21. Socialistické hnutí Kazachstánu 22. Socialistická strana Lotyšska 23. Komunistická strana Malty 24. Komunistická strana Mexika 25. Nová komunistická strana Nizozemska 26. Komunistická strana Norska 27. Palestinská komunistická strana 28. Komunistická strana Pákistánu 29. Paraguayská komunistická strana 30. Peruánská komunistická strana 31. Komunistická strana Filipín [PKP 1930] 32. Komunistická strana Polska 33. Rumunská socialistická strana 34. Komunistická strana Jihoafrické republiky 35. Komunistická strana pracujících Španělska 36. Lidová osvobozenecká fronta (JVP)-Sri lanka 37. Súdánská komunistická strana 38. Komunistická strana Svazijska 39. Komunistická strana Švédska 40. Švýcarská komunistická strana 41. Syrská komunistická strana 42. Komunistická strana Turecka 43. Svaz komunistů Ukrajiny 44. Komunistická strana Venezuely

Komunistické organizace mládeže podepisující společné prohlášení 1. Sekce mládeže Strany práce Rakouska 2. Bangladéšský svaz mládeže 3. Mladí komunisté Belgie 4. Komunistická mládež Bolívie 5. Komunistický svaz mládeže, Česká republika 6. Komunistická mládež Dánska 7. Komunistická mládež Komunistické dělnické strany, Finsko 8. Svaz komunistické mládeže, Francie 9. Komunistická mládež Řecka 10. Komunistická mládež Guatemaly 11. Hnutí mládeže Conolly, Irsko 12. Dělnická strana Mládež, Irsko 13. Fronta komunistické mládeže, Itálie 14. Fronta komunistické mládeže, Mexiko 15. Celo nepálská národní svobodná studentská unie, 16. Komunistické hnutí mládeže, Nizozemsko 17. Demokratická studentská federace, Pákistán 18. Demokratická fronta mládeže, Pákistán 19. Palestinská komunistická mládež 20. Paraguayská komunistická mládež 21. Svaz socialistické mládeže, Rumunsko 22. Revoluční komunistický svaz mládeže (bolševici), Rusko 23. Kolektivy mladých komunistů, Španělsko 24. Socialistický svaz studentů, Srí Lanka 25. Socialistický svaz mládeže, Srí Lanka 26. Komunistická mládež Švédska 27. Leninský komunistický svaz mládeže Tádžikistánu 28. Komunistická mládež Turecka 29. Liga mladých komunistů USA 30. Komunistická mládež Venezuely             

24. 2. 2023

    Před 55 lety – 16. března 1968 povraždili američtí vojáci 504 žen, z toho 17 těhotných, 210 dětí mladších 13 let a starých lidí v osadě My Lai. Zničili 247 domů. Pro Ameriku i svět to byl šok.

16. března 1968 vpadli američtí vojáci do vietnamské osady. Před útokem jim velitelé řekli, že civilisté tam nebudou. Ti budou nakupovat na tržišti. Budou tam nepřátelé, ozbrojení partyzáni, „vietkongové“.

Vojáci v osadě našli děti, ženy, těhotné ženy, staré ženy a staré muže.            A brutálně je zavraždili.

     Fotograf Ronald Haeberle byl v My Lai. A jeho fotky se staly jedním ze symbolů protestů proti válce. Krátce po přistání slyšel výstřely, viděl záblesky, říkal si, že se opravdu dostal do „horké bojové zóny“.

„Ale během několika minut, když jsme přišli do osady, jsem viděl, že to nejsou žádní ozbrojení nepřátelé. Že to jsou civilisté. A vojáci do nich střílí. Vůbec jsem tomu nerozuměl.  Ale pak to fotografoval. Zabránit tomu nemohl. S foťákem proti pološíleným vojákům se samopaly. „

Jeho fotky vyšly až rok po masakru, nejprve v clevelandském deníku Plain Dealer a potom v magazínu Life. Američanům ty fotky a následná odhalení Seymoura Hersche způsobily šok. Tohle přece naši hoši ve Vietnamu nedělají! Dělali to.

Obyčejný americký kluk William Calley. Nejslavnější americký válečný zločinec. Před soudem byl obviněn, že zabil minimálně 22 civilistů. Hájil se, že pouze plnil rozkaz.  William Calley byl jediný voják, který byl za vraždy civilistů v My Lai odsouzený. Jednoduchá logika pak tedy ukazuje, že vrazi 482 lidí zůstali nepotrestáni.

Calley dostal nejprve doživotí. A rozsudek veřejnost pobouřil – 4 z 5 Američanů věřili v jeho nevinu. Během tří měsíců po rozsudku dorazilo do Bílého domu na 300 tisíc dopisů a telegramů na Calleyho podporu. A stranou nezůstávali ani politici. Po sérii odvolání byl Calleyho trest zkrácen na 20 let, později na polovinu. Prezident Nixon Calleymu sice milost neudělil, rozhodl ale, že si trest může odpykat v domácím vězení. Nakonec v něm strávil necelé 4 roky.

     „Americkým klukům“, kteří vystříleli My Lai, bylo v průměru 20 let. Mysleli si, že se brání. A přitom se z nich stali vrazi.

Ale všichni nebyli takoví. Tři vojáci se postavili proti ostatním a snažili se masakr zastavit. A dokázali vrtulníkem evakuovat desítky vesničanů. Hugh Thompson, Glenn Andreotta a Lawrence Colburn vlastními těly chránili obyvatele My Lai. Vysílačkou na velitelství hlásili, co se tam děje a  žádali o pomoc. Jenže velitelství nezasáhlo. A neudělalo nic, ani když Hugh Thompson po návratu z My Lai nahlásil vraždy civilistů.

     Bezprostředně po My Lai americká armáda operaci ocenila jako velmi úspěšný střet s „vietkongy“.

Další rok se snažila mlžit. Probíhalo pouze formální vyšetřování. Jedním z důstojníků, který vyšetřování vedl, byl pozdější ministr zahraničí Colin Powell. Nakonec se ale masakr přece jen utajit nepodařilo. Voják Ron Ridenhour v My Lai nebyl, ale o akci se doslechl. Mluvil s několika účastníky a zahájil kampaň za nestranné vyšetřování. Rozeslal dopisy prezidentovi, náčelníkovi generálního štábu, některým kongresmanům. Když se nedočkal reakce, předal informace Seymouru Herschovi.

Rozjelo se nové kolo vyšetřování. Tentokrát při něm armáda „objevila“ i fotky Ronalda Haeberleho.

     V My Lai bylo 16. března 1968 přibližně 200 amerických vojáků. 24 z nich bylo obviněno. 23 soud osvobodil. Odsouzen byl pouze William Calley. A pro mnoho Američanů zůstal národním hrdinou.

     Zvěrstva z My Lai nebyla během vietnamské války ani zdaleka ojedinělá.

Během války bylo zabito na 2 miliony vietnamských civilistů. Vietnamci používali miny, pasti, ostřelování, rychlý překvapivý úder a stejně rychlý ústup. Těžili ze znalosti nepřehledného terénu. Američané odpovídali plošnou střelbou z vrtulníků, bombardováním, postřikem zeleně chemikáliemi                a „čištěním“ celých vesnic, kde se údajně ukrýval nepřítel.

Bylo to něco jako soutěž – za hodně zabitých nepřátel mohl být den volna nebo basa piv navíc.

Mrtvý Vietnamec, dobrý Vietnamec

     Turse připomíná americkou operaci Speedy Express v deltě Mekongu, kterou charakterizuje jako „masakr průmyslových rozměrů“. Operace trvala přes 5 měsíců a jeden z vojáků, který se jí účastnil, napsal hlášení na nejvyšší armádní místa a požadoval vyšetřování. Později akci charakterizoval jako „My Lai každý měsíc“. Operaci velel generál Julian Ewell, který byl přímo posedlý počítáním mrtvých nepřátel. Dopočítal se k číslu 11 tisíc. Přezdívalo se mu Řezník z delty.

     Masakru podobného rozsahu s podobným přístupem k civilistům se v únoru 1968 dopustil i Vietkong. V rámci ofenzivy Tet dobyl jihovietnamské město Hue. A každý jeho obyvatel byl podezřelý ze sympatií k Američanům. Odhady počtu obětí se výrazně liší. Pohybují se mezi třemi až šesti tisíci zavražděnými civilisty. Paradoxně i při tomhle vraždění platilo „mrtvý Vietnamec, dobrý Vietnamec“.

     Co dělá z obyčejného člověka vraždící, znásilňující monstrum?
     A může si kdokoli být jistý, že by obstál?          

Základní myšlenku k nucenému odsunu tzv. sudetských Němců totiž nevymyslel prezident Beneš, ale vznesl a také prosadil Neville Chamberlain za tehdejší Anglii. Právě Chamberlain totiž navrhl, aby po válce byly odsunuty do Německa všechny německé menšiny    z tehdejšího Československa a Polska, aby se tento etnický problém vyřešil už jednou pro vždy, tak jak se to předtím stalo mezi Řeckem a Tureckem. Anglická konzervativní strana tuto jeho myšlenku přijala a také ji pomohla plně prosadit u spojenců Britská vláda totiž přesvědčila vládu USA i SSSR o 2 výhodách tohoto řešení a výsledkem byl pro všechny závazný Protokol Postupimské Konference z 2. srpna 1945. Nucený odsun byl proveden právě na jeho základě. Tehdejší náš prezident Beneš by nebyl vůbec nic docílil, kdyby zde nebyla primární vůle hostitelské britské vlády. Návrh odsunu Němců byl výlučně z její vlastní iniciativy.

         Samotný odsun logisticky připravila právě Mezispojenecká Komise v Německu.

Němci byli postupně a plánovitě odsunuti do americké a ruské zóny, podle přesného a závazného plánu převážně během roku 1946. Československo odsun vůbec nenavrhlo, a tedy ani nezpůsobilo. Nemá tedy za něj logicky ani žádnou právní a hmotnou odpovědnost.

Odsun se konal pod přísným dohledem Mezispojenecké Komise   a Československu se dostalo dokonce veřejného uznání za jeho humánní a kompletní provedení.

Jakékoliv nároky ohledně odsunu by tedy německá vláda a skutečně poškození Němci měli předložit a uplatňovat tehdejším vítězným mocnostem = USA, Velké Británii a Rusku. Vládní kruhy v Německu a Sudeťáci ovšem nejsou naivní, a tak periodicky vznáší své domnělé nároky vždy jen na Českou republiku. Ovšem vždy pouze prohlášeními německých politiků, nikoli normální úřední a soudní cestou. Předpokládají zřejmě, že Češi si z neinformovanosti nechají snadněji cokoliv namluvit a budou tak zbrkle jednat dokonce proti vlastním zájmům. 3

      O to se asi z naprosté neinformovanosti pokusil jak Havel, tak Nečas  i Schwarzenberg. Co když to ale nebylo z neinformovanosti ale úplně z jiných postranních zájmů? Německo a Němci totiž právě na základě oné dohody vítězných mocností nemají už možnost vznášet žádné hmotné, ani finanční nároky plynoucí z nuceného vysídlení, poněvadž Německo je doposud stále vázáno smlouvou mezi ním a spojenci z 26.května 1952, doplněnou a později ještě ratifikovanou v Paříži 23. října 1954 (  .     

      Podle kapitoly 6, článku 3, této smlouvy Německo nemůže už nikdy uplatnit námitky proti spojeneckým státům ani jednotlivcům vzhledemk trvalému zabavení německého majetku, který převzali spojenci či jednotlivci jako reparace, nebo jako přímý následek jimi vyvolané války. Podle kapitoly 8, článku 1 této dohody němečtí příslušníci nemůžou už nikdy uplatňovat žádné hmotné ani finanční nároky proti spojencům a jejich občanům a takové nároky nemohou být už nikdy projednávány ani německými soudy.

       Podle článku 3 téže kapitoly, Německo nebo jeho příslušníci nemůžou už nikdy uplatňovat žádné nároky proti spojencům a jejich příslušníkům, které

vznikly z jakýchkoliv jejich činů nebo opomenutím mezi koncem války od 5. května 1945 až do nabytí ratifikační platnosti této smlouvy 5. května 1955!   

      Jak je tedy jasně patrno z uvedené smlouvy, veškerý majetek německé vlády a jednotlivých Němců na území Československa přešel do plného

vlastnictví Československa a jeho občanů jako povinná splátka na reparace za všechny válečné škody způsobené právě Němci.

       O tom všem občanům ČSR už tehdy, nedlouho po válce, jasně kladl na srdce právě prezident E. Beneš: „Vážení spoluobčané, v nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, to jest, dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939. Vědom si neblahých zkušeností národa, zejména z této druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před všemi možnými dalšími požadavky za znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli po právu na základě nejen mých dekretů z naší republiky odsunuti. Může se stát, že mé dekrety vydané právě z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné. Může se stát, že se najdou "čeští vlastenci", kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu. Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Hitlerové odchází, avšak snaha    o znovu ovládnutí Evropy Německem stále zůstává. Mohou se najít              i vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky T.

G. Masaryka a spoluzakladatele M.R.Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů.     

     Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce, ať je to kdokoliv     a v kterékoliv době.

                                                   Váš dr. Edvard BENEŠ, Praha, květen 1947

     Vzpomínkové a osvobozenecké obřady na památném místě koncentračního tábora Mauthausen a na místech bývalých satelitních táborů organizují a provádějí přeživší a jejich sdružení od roku 1946. Jako nástupnická organizace Rakouské táborové komunity Mauthausen (ÖLM) se tohoto úkolu ujal Mauthausenský výbor Rakousko (MKÖ) a bude tyto oslavy organizovat i v roce 2023 u příležitosti 78. výročí osvobození koncentračního tábora Mauthausen.

Mezinárodní ceremonie osvobození se uskuteční 7. května 2023 v 11:00         v Mauthausenském památníku.

      I letos začíná Mezinárodní slavnost osvobození vzpomínkovým průvodem        s neomezeným počtem účastníků. Po pietním aktu kladení věnců jsou účastníci vzpomínkového průvodu zváni ke společnému setkání na bývalém náměstí. Počet míst je omezen pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Není možné rezervovat místo.

     Mezinárodní oslavy osvobození budou v několika jazycích provázet herečky Mercedes ECHERER a Konstanze BREITEBNER. Oslavu bude vysílat po celém Rakousku ORF III a bude přenášena mezinárodně a v několika jazycích na online kanálech MKÖ.

  5.4.1945  vyhlášen Košický vládní program
  6.4.1945  Rudá armáda osvobodila  Bratislavu
  7.4.1919  vznik Bavorské republiky ra
12.4.1961  první člověk ve vesmíru Jurij  Alexejevič GAGARIN
14.4.1936  VII. sjezd KSČ vyzval k vytvoření  lidové fronty
16.4.1886  se narodil Ernst THÄLMANN, funkcionář komunistického
                  a dělnického hnutí; na rozkaz Hitlera byl zavražděn  v KT  Buchenwald (+ 18. 8. 1944)
19.41945  nacisté vypálili osadu Ploština a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali
22.4.1870 se narodil Vladimír Iljič LENIN (+ 21. 1. 1924)
26.4.1937 bombardování baskické obce Guernica Legií Kondor
30.4.1883 před 140 lety se narodil Jaroslav Hašek

Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz
Elektronickápošta:ov.prvych@kscm.cz, Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019