Z jednání OV KSČM 29. 6.
Soudružky a soudruzi,
léto je již v plném proudu, začínají prázdniny, ale komunisté neodpočívají, čekají je horké měsíce. V okresní 
organizaci to ctíme jistě všichni, jde o hodně.
29. června se konalo dle schváleného plánu práce videokonferenční jednání OV KSČM.
Probrali jsme zápis z minulého jednání, úkoly se postupně plní, volební kampaň u nás jede, smluvně jsou již zajištěny i podzimní výlepy. Zjistili jsme, že členové okrskových volebních komisí nemusí být očkovaní, bylo by to protiústavní.
Diskutovali jsme informace z VV ÚV KSČM i KV KSČM, které jsou rozebrány na jiném místě tohoto čísla Zpravodaje.
Probírali jsme, samozřejmě, volby. Schválili jsme aktualizovanou tabulku volebních nákladů. Ještě v červenci proběhne opakovaný výlep plakátů 100 let hnutí, v Brandýse a Říčanech ještě bude doplněn poděkováním složkám IZS. Vybrali jsme též plakát – variaposter, který bude od poloviny září na 2 nádražích našeho okresu – téma je bydlení.
Chcete pomoci Moravě? Hodonínsko a Břeclavsko zasáhlo tornádo. KSČM pomáhá postiženým obcím několika způsoby. Pomoc bude trvalejšího charakteru. Brigádníci: Seznam se tvoří na petr.simunek@kscm.cz, uveďte jméno, příjmení, profesi (zedník, pokrývač atd.), okres a email. Pomoc budou řídit koordinátoři na místě. Finanční pomoc: - formou finančního daru zaslaného na účet 478648033/0300, text finanční dar, vs 684003. Na eko@kscm.cz je pak třeba zaslat údaje pro vystavení darovací smlouvy (jméno příjmení, datum narození, adresu bydliště); - formou mimořádného členského příspěvku – od ZO a členů na OV KSČM – na příjmový doklad bude uvedeno MČP pro ÚV.
Kromě těch 3 vln centrálních plakátů, které budeme vylepovat od konce srpna do voleb (vždy po 14 dnech), máme nyní na sekretariátu tabla A3 i A2. Budou vylepována koordinovaně, ale vlastními silami, 500 propisek, 500 žetonů, 300 igelitek a 200 omalovánek. Také malé kalendáříky kandidáta (moje) i nové středočeské Třešničky (500 ks). Navíc bonus – 20 ks knihy Miroslava Grebeníčka „Ve znamení kříže“.
Je třeba si materiály rozebrat, zejména aktuální je teď Třešnička. Je možné využít i volné plakáty. Neváhejte využít otevřeného sekretariátu.
Ještě obdržíme skládačky (s kandidáty a prioritami), do každé rodiny půjdou v září i volební noviny.
Zda budou volební akce, to se teprve uvidí, dle situace, ale určitě bychom měli mít v hlavě připravené minimálně 2…
Okresním pověřencem byl zvolen Vladimír Duník. Formuláře pro OVK budou k dispozici po namnožení podepsaných listin, vzory již máme.
OV KSČM probralo též prázdninový Zpravodaj a prázdninový provoz sekretariátu – je na zadní straně Zpravodaje. Počítačová technika na okrese dostane také malou posilu, bude dovybavena o 2 sady pro videokonference, které můžeme půjčovat i dalším zájemcům o tuto komunikaci.
Věnovali jsme se též možnosti pomoci postiženým obcím na Moravě. Schválili jsme mimořádný příspěvek okresní organizace za účelem pomoci postiženým tornádem ve výši 40 tis. Kč.
Soudružky a soudruzi,
dovolte mi závěrem popřát Vám krásné léto, pevné zdraví a srdce plné naděje. Prázdniny skončí, uvidíme se vlastně již v srpnu při přípravě voleb a volebních komisí. A pak do toho půjdeme naplno. Posíleni sluncem a jednotní v cíli.
Zdeněk Štefek
Porada funkcionářského aktivu 8. 6. 2021
Na první po covidové poradě funkcionářského aktivu 8. 6. 2021 nás bylo 8 a debatovali jsme od 8:30 až do cca 10:45. Po těch měsících to bylo občerstvující, debata nebyla vyhrocená, ale věcná a inspirativní. Příště připravíme příspěvkové karty, protože členům docházejí. Mnoho ZO zaplatilo členské příspěvky, přineseny byly i účty.
Přítomní konstatovali, že jak klesá akceschopnost členů, roste význam Zpravodaje – pro mnohé jediný zdroj informací, pokud se k nim dostane. V něm bychom měli propagovat kandidáty do voleb, ty totiž většinou nikdo nezná, ani naši členové. Kandidátům bude tedy věnován zářijový zpravodaj…
Zdeněk Štefek
Do 8. 9. musíme delegovat členy a náhradníky do okrskových volebních komisí.
Zahájení volební kampaně KSČM
Předseda KSČM a 1. místopředseda PSP ČR Vojtěch Filip společně s Petrem Šimůnkem, 1. místopředsedou strany a 14 vedoucími kandidáty společně zahájili předvolební kampaň do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v pátek 4. června na Střeleckém ostrově v Praze. Tiskovou konferenci z oficiálního zahájení kampaně živě přenášelo vysílání České televize na programu ČT 24 od 15 hodin.
Volební kampaň KSČM ve Středočeském kraji zahájíme pod Blaníkem.
Již 29. setkání komunistů a sympatizantů pod Velkým Blaníkem se letos koná v sobotu 3. července od 10.00 hod. Vystoupení kandidátů KSČM pro sněmovní volby, hudba, zábava, občerstvení – to vše v malebném přírodním prostředí na úpatí bájné hory.
Na pietním aktu v Lidicích mezi několika předsedy OV KSČM
Informace Vojtěcha Filipa, předsedy ÚV KSČM
Informace pro členskou základnu o hlavních událostech 24. týdne
(Starší informace byly zaslány emailem a jsou na sekretariátu.)
Tento týden byl ve znamení zásadních posunů na mezinárodní scéně a žel, ČR v tom nehrálo pozitivní ani inspirativní roli. Po zasedání skupiny G7 se americký prezident J. Biden na své první návštěvě Evropy zúčastnil zasedání Rady NATO. O skutečných závěrech není příliš informací, což nevěstí nic dobrého. Veřejně sdělené výsledky se omezily na požadavek, aby členské státy naplňovaly závazek 2 % HDP výdajů na obranu. Tedy na zbrojení a 
Mezitím proběhla jednání výborů a poté pléna Poslanecké sněmovny, která se ve variabilním týdnu vrátila ke 104. schůzi a konečně od dubna vypořádala část zákonů vrácených Senátem, kromě zákona o pedagogických pracovnících, na jehož zajištění není dostatek prostředků ve státním rozpočtu. Ve středu byl schválen zákon o nízkouhlíkové energetice, ale ve znění, které omezuje přístup ruských a čínských firem podílet se na tomto mezinárodním tendru, a tak zajistit kvalitní a levnou dodávku stavby, technologií, a nakonec i elektrické energie po naše občany. Hnutí ANO a zejména ČSSD zbytečně ustoupily tlaku pravice a Pirátů, kteří jasně deklarovali podporu amerických zájmů. To pro ČR není výhodné a budeme muset hledat způsoby, jak to po volbách zvrátit.
Podle očekávání, ve středu došlo k potřebnému setkání nejvyšších představitelů dvou vojenských supervelmocí, které vlastní dohromady 90 % jaderného arsenálu. Tedy jakékoli „nadřazování se“ jednoho nad druhým bylo při schůzce v Ženevě zcela vyloučeno. Setkání znamenalo pouze jediné – může být novým začátkem ve vzájemných vztazích (nyní jsou, a ještě delší dobu budou pod bodem mrazu), resp. v jejich postupném a dlouhodobém znovuobnovování. Návrat velvyslanců na svá místa o tom svědčí. Hlavní podmínkou „narovnání vztahů“ je a zůstane „nevměšování se do vnitřních záležitostí druhého státu“ a zajištění bezpečnosti obou států. Že pro RF je prioritní právě zabezpečení teritoriální celistvosti RF, odvrácení vojenských hrozeb na hranicích RF (sever, západ, jih) ze strany NATO pod vedením a za přímé vojenské účasti USA, dal prezident Putin svému protějšku a celému světu jasně najevo. Současně dal jasně najevo, že v RF platí ruské zákony a RF se nebude podřizovat ani nebude tolerovat jakékoliv pokusy o narušování těchto zákonů ze strany kohokoli. Prezident Putin jasně konstatoval, že RF se nevměšuje do vnitřních záležitostí USA a nebude tolerovat jakékoli vměšování do svých vnitrostátních záležitostí.
RF na rozdíl od USA vede výhradně obrannou vojenskou strategii, což doporučuje i USA, neboť je to skutečně v celosvětovém zájmu. RF se nesporně „vrací“ do pozice vojenské supervelmoci, která má zájem na rozvíjení globálních ekonomických vztahů se všemi státy, tedy jak s USA, tak i dnes prioritně v rámci euro-asijských vazeb zejména s ČLR, což se jí daří. To je „strašákem“ pro USA, pro které se ČLR stala hlavním ekonomickým konkurentem.
Prezident RF dal najevo ochotu tento současný stav změnit formou vzájemných a věcných jednání. Zvláštností byla i oddělená jednání tiskových konferencí. Nejen, že si pravděpodobně musel nechat Joe Biden TK připravit od svých poradců, ale nevyrovnané bylo i obsazení konferencí počtem novinářů druhé strany. I to o něčem svědčí a charakterizuje věcnou připravenost obou stran na uskutečněné jednání.
Vysoká věcná připravenost prezidenta RF na ženevské setkání byla naprosto zřetelná – žádné okázalosti, žádné „červené protiskluzové koberce“ na letišti, žádná „vřelá“ vítání, ale přílet na pracovní setkání, zájem na jeho důstojném průběhu, bez „vyhrožování“, bez „vměšování“, ve snaze uskutečnit setkání dvou rovnocenných partnerů v zájmu perspektivního zajištění světové bezpečnosti.
Tedy „podání si rukou“ byl jediný hmatatelný efekt ženevského setkání obou prezidentů. Prozatím se v podstatě nic na vzájemných vztazích nezměnilo, přičemž prvořadým zůstaly i nadále problémy vojenského a ekonomického charakteru. Ženevské jednání proto nemělo vítěze, ani poraženého, i když argumentace ruského prezidenta, se kterou seznámil celý zbývající svět, byla daleko věcnější, konkrétní a objektivnější, než přístup a argumentace prezidenta amerického.
Je tu nový začátek, ale prozatím se nic na velice chladných vzájemných vztazích mezi USA a RF nezměnilo! Lze však konstatovat, že „míč mají na své straně USA“ a dobře vědí, že dnes proti nim stojí již znovu velice silný soupeř, který předem nic nevzdává a vzdávat nebude, který má svou tisíciletou historii, národní hrdost a vlasteneckou oddanost a všechny dosavadní pokusy ho zničit byly neúspěšné a neúspěšnými zůstanou i v budoucnosti! I to dal prezident Putin celému světu, ale především USA, na vědomí.
V Poslanecké sněmovně ve čtvrtek došlo po více než 3 měsících na odpovědi na písemné interpelace, a tedy i na můj spor s ministerstvem obrany. Žel, poslanci hnutí ANO a ČSSD podpořili ministra Metnara a ministr už nemusí na mé další otázky odpovědět a dál budu muset bojovat, nebo jiný člen klubu, aby nedocházelo k mrhání prostředků při nákupech pro armádu. Formu zvolíme, abychom mohli tyto věci zveřejňovat, ještě do voleb.
V pátek opět nedošlo ke schválení naší novely Zákoníku práce a 5 týdnů dovolené, protože vládní koalice vyhověla pravici a předřadila zákon o zdravotní péči, kde se strhla ostrá diskuse o péči o novorozence, kterou lze jednoduše popsat tak, že se Piráti pokusili rozvrátit náš fungující systém tím, že chtěli nechat ze zdravotního pojištění platit domácí porody a podobnou péči, přestože to všechny ostatní kluby až na TOP 09 odmítly, tak tím zdrželi sněmovnu o 2 hodiny jednání. Navíc tam byl napevno zařazen bod k volbám do sněmovny, aby mohlo být voleno v případě zhoršené pandemické situace stejně jako v roce 2020 s přenosnou urnou. Ani do tohoto tisku se Pirátům nepodařilo protlačit „korespondenční volbu“, tedy formu volby, která by mohla výrazně vést ke zkreslení a manipulaci s výsledkem voleb.
Odpoledne se sešel VV ÚV, který se zabýval přípravou voleb a přijal 2 stanoviska, která byla zveřejněna v Haló novinách, a nebudu je tedy dále komentovat.
V neděli se ještě delegace KSČM zúčastnila vyhodnocení soutěže mladých včelařů v Nasavrkách a poté pietního aktu v Ležákách. Ten byl, stejně jako v Lidicích, rozdělen na oficiální a neoficiální část. V oficiální části jsem reprezentoval Poslaneckou sněmovnu společně s Květou Matušovskou, když jsem měl záštitu nad během Lidice – Ležáky, který vede Jarmila Kratochvílová a který je již tradiční. A v neoficiální části KSČM měla silnou delegaci, kterou vedl mpř. Stanislav Grospič a zúčastnili se jí zástupci KV a OV Pardubického kraje.
Informace za 25. týden Základní události, které se odehrávaly od 21.6. t.r.
Pro KSČM to byl pracovní týden, který zejména znamenal rozpracování úkolů k nadcházejícím volbám, při probíhajícíh zasedáních KV KSČM. Situace ve straně je taková, že většina OV, KV KSČM je na volby připravena a dokončují se přípravy na kampaň. Probíhají i jednání zastupitelstev statutárních měst a krajů ještě před letními prázdninami.
Mezinárodní situaci rámují dozvuky setkání J. Bidena a V. V. Putina, ale také volby v různých částech světa, zejména volby prezidenta Iránu, který půjde pravděpodobně ještě dále konzervativnější cestou, v Arménii, přes všechny peripetie, vítězí strana bývalého premiera Pašinjana a v Moldavii stanovili termín předčasných voleb na 11.7. Uvidíme, jak se mocenský boj komunistů a socialistů vyvine, když proti nim stojí až nechutné praktiky známé z USA a nacionalistický tlak z Rumunska. Vyhodnotit musíme nové obsazení nestálých členů RB OSN, kde poprvé zasedne na 2 roky Albánie, ale také Sjednocené arabské emiráty, Brazílie, ale také Ghana a Gabun. Radě bezpečnosti OSN bude předsedat Indie a je zajímavé, právě díky předsedající zemi, že nejméně rok tam budou 4 z 5 zemí BRICS. No, to bude nutné analyzovat.
Úterý bylo plné politických událostí. Nejvíce opomíjenou byla českými medii událost skutečně historická a to 80. výročí přepadení SSSR hitlerovským Německem. KSČM důstojně spolu s ostatními uctila památku hrdinů – obětí Velké vlastencké války, jak ji nazývají v Rusku, Bělorusku, ale i Kazachstánu a některých dalších postsovětských republikách. Jiný význam se této válce snaží dát zejména v Pobaltí a na Ukrajině.
Kromě zasedání Tripartitiy, která se zabývala růstem minimální mzdy a dosud nedospěla k výsledku pro neshody mezi zaměstnavateli, vládou a odbory, byla zasedání výborů Poslanecké sněmovny. Ale také se konala již 8. konference „Bezpečnost není samozřejmost“. Na této konferenci jsem vystoupil a připomněl, jako jeden z mála, právě 80. výročí přepadení SSSR a zabýval se jeho novým obkličováním prostřednictvím expanze NATO směrem na východ o milion km2. Text byl zveřejněn na webu KSČM, na FB a v Halo novinách.
Že krize postihuje i stabilní státy, bylo zřejmé po hlasování ve Švédsku, kdy sociálně demokratická vláda ztratila důvěru, když se proti jejím praktikám postavila strana Levice, tedy naši švédští komunističti soudruzi. Deregulace nájemného, postup do prava a opuštění principů sociálního státu znamenalo konec podpory menšinové vlády složené ze sociálních demokratú a Zelených.
Ve středu byla opět mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, tentokrát ale s naší podporou, když nezasahovala do jednání výborů, ani nenarušila interpelace. Byla věnována důchodům a prošel i návrh na zkrácení jednání mezi prvním a druhým čtením, což dává šanci na zvýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč více, než je valorizace podle míry inflace. Krok je to nutný vzhledem k enormnímu růstu cen a potřebě udržet koupěschopnou poptávku obyvatel a zejména reálnou kupní sílu v době zdražování.
Ze zahraničně politických témat byla asi nejvíce diskutována otázka amnestie a propuštění vězněných politiků Katalánska, která má zahájit nový dialog ve Španělsku. Je ovšem otázkou, zda skutečný dialog bude probíhat. Od středy také probíhá návštěva ametrického ministra zahraničí A. Blinkena v Evropě. Začal tlakem na SRN, kvůli projektu Nord Stream 2, který prý ohrožuje Ukrajinu a geopoliticky nahrává RF. Zapomněl podotknout, že nejen SRN, ale většina evropských zemí nemá zájem kupovat předražený břidlicový plyn z USA, snad kromě Polska, které USA preferují, když tam mají povoleny vojenské základny a tak nástupiště právě proti RF. Zatím Německo neustoupilo.
Dále rezonovalo zahraničně politické, ale zejména domácí téma a to ocenění D. Hermana cenou Karla Velikého od sudetoněmeckého landsmašaftu. Jasně se ukazuje, kdo tady pracuje proti vlastnímu státu a národu v zájmu cizí moci, která navíc usiluje o majetek našich občanů.
Za zmínku stojí velmi dobrý počin bývalých vojáků a příslušníků ozbrojených sborů a historiků, kteří vydali knihu Nemrzačte naši historii, která byla představena v úplně zaplněné zasedací místnosti na Novotného lávce v Praze. Myslím, že to je ta správná odpověď těm, co s cizí mocí kolaborují.
Evropská komise se opět aktivizovala proti Maďarsku a Polsku a snaží se omezováním státní suverenity dosáhnout poslušnosti. Tedy činí kroky, které by ji umožňovaly omezit vlastní rozhodování. Že komisi nevadí např. nově přijatý zákon na Slovensku o snížení důchodů bývalým funkcionářům KSČ (KSS) nebo příslušníkům ČSLA a Bezpečnosti je evidentní a princip dvojího metru je každému soudnému člověku jasný.
V souvislosti s bezpečnostní politikou se také v tomto týdnu diskutovalo o konečném stažení českých vojáků z mise v Afghánistánu. Výsledek je jasný - za 20 let působení utracené miliardy a zůstává jen ponížená krajina s rozvráceným hospodářstvím, tisíce mrtvých, jak vojáků tak civilistů (českých vojáků 14). Prostě nepřijatelné kapitalistické řešení pravidelnou armádou bojovat proti terorismu. Místo toho přece mělo dojít k zastavení finacování teroristů z drogového obchodu a bezpečnostní síly soustředit na přerušení právě těchto nelegálních obchodních vazeb. Ale to nebyl zájem těch, kteří před 20 lety bez souhlasu RB OSN toto vojenské dobrodružství začali.
O čtvrtka, ale zejména od pátku, se potýkáme zejména na jižní Moravě s následky přírodní katastrofy. KSČM už přijala opatření, jak pomoci postiženým a to přes to, že už dnes a zítra máme řadu předvolebních akcí. Pomoci je potřeba a to nejen finančně, ale zejména materiálně a hlavně solidární pomoci od těch, kteří mohou najít čas a přijet pomoci do postižených oblastí, jakmile je jednotky IZS uvolní. Je s podivem, že tentokrát je armáda hodně pozadu a vše závisí spíše na hasičích a policii.
Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM
ŠAŠKÁRNU PODPOROVAT NEBUDEME
Vystoupení předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa na zasedání Poslanecké sněmovny k bodu o vyslovení nedůvěře vládě
Vážený pane předsedající, členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, budou to zanedlouho tři roky, kdy Komunistická strana Čech a Moravy po uzavření smlouvy o toleranci s hnutím ANO 2011 podpořila důvěru tehdejší menšinové vládě ANO a sociální demokracie. Komunistická strana Čech a Moravy nikdy nedělala žádné ukvapené závěry a nejinak je tomu i ve vztahu k této vládě.
Připomínám, že naše rozhodnutí bylo učiněno po více než půlroční ústavní krizi, kterou politické strany a jejich představitelé, kteří neuspěli ve volbách v roce 2017, jak si představovali, neustále stupňovali. Nedělali jsme si a ani si neděláme o vládě žádné iluze, proto jsme také do ní nevstupovali. My na rozdíl od ostatních program nejen neměníme, ale ani na něj nezapomínáme, ani to nevyměňujeme za nějaké posty nebo něco dalšího.
Původně přece mělo být všechno jinak. Po volbách v roce 2017 stávající předseda vlády Andrej Babiš nabídl koalici Občanské demokratické straně, ale to se nerealizovalo. Proto nakonec po té půlroční krizi, po důkladném posouzení v naší členské základně, kolektivní orgány Komunistické strany Čech a Moravy rozhodly, že bude lepší, když vznikne v České republice středový kabinet, než aby se k moci opět vrátila zkorumpovaná pravice.
Spolu s odborníky a občany jsme proto připravili naprosto konkrétní program, sedm bodů, sedm podmínek, které Komunistická strana Čech a Moravy po vládě požadovala k tomu, aby jí umožnila legitimně vzniknout, aby získala důvěru. Tohle byl tak transparentní proces, kdy si každý mohl a může ověřit, jak jsou podmínky plněny či neplněny. A já si dovolím jednotlivé body připomenout, aby bylo jasné, kam Komunistická strana Čech a Moravy vládu směřovala a co díky našemu tlaku občané konkrétně získali.
Podmínky KSČM
První podmínka komunistů byla růst minimální mzdy. Vedle kurzu koruny je to jeden z mála nástrojů, jak dosáhnout toho, aby mzdy za stejnou práci měl jak český dělník, zaměstnanec u nás, tak v sousedních zemích, jestli v Německu, nebo Rakousku, není rozhodující. Máme za to, že ten, kdo poctivě pracuje, si zaslouží takovou odměnu, aby z ní důstojně uživil svoji rodinu, sebe a samozřejmě i svou budoucnost. Druhá podmínka byla valorizace důchodů. To je, aby naši senioři nemuseli za svou celoživotní práci přežívat, ale aby jejich život byl důstojný. O to usiluje Komunistická strana Čech a Moravy dlouhodobě a usiluje o růst penzí, který také byl zajištěn.
Třetí podmínkou bylo udržení přírodních zdrojů v českých rukou. A nešlo tehdy jen o lithium. Šlo i o další věci a musíme připomenout, že to byla důležitá podmínka, abychom se nedočkali znovu toho, jak hanebně se nakládalo s přírodním bohatstvím, které tady Československo a Česká republika měla. A mohli by někteří vyprávět; Komunistická strana Čech a Moravy nechtěla další privatizaci ve stylu OKD, kdy stát nevýhodně nejprve za vlády ODS a pak i za vlády sociální demokracie prodal páně Bakalovi doly i se čtyřmi desítkami tisíc bytů, jejichž obyvatelům nakonec zbyly jen oči pro pláč. Ale zpět k podmínkám. Tedy ke čtvrté v pořadí. Zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou. To se nám zatím nedaří, i když ústavní zákon o vodě byl předložen, ale tento Sněmovna pro jiné zákony, jiné priority, jiné, jak vy říkáte, kontroly vlády, zatím neprojednala.
Pátou podmínkou bylo zdanění darů církvím, pro které se sice nesmyslně, ale přesto vžila zkratka církevní restituce. Přitom to byl jen převod peněz většiny občanů tohoto státu pro úzkou skupinu těch, kteří chtějí zvrátit odkaz takových reformátorů, jako byl mistr Jan Hus nebo Jan Ámos Komenský.
Šestou podmínkou bylo nastartování obecního bydlení a pomoc obcím při jeho výstavbě. A konečně sedmá podmínka bylo udržení zdravotní péče bez navyšování spoluúčasti pacientů.
Vláda přestala plnit dohody
Přestože začátek plnění dohody byl slibný, od poloviny loňského roku se některé věci nedařilo dotáhnout do konce a nebylo to jen z důvodu nové pandemické krize. Když se podíváte dnes na požadavky malých obcí, na jejich potřebu výstavby bytů, tak je evidentní, jak správný byl třeba právě požadavek na obnovení obecní a družstevní bytové výstavby. Žel vláda přestala plnit dohody, což se v plné nahotě ukázalo, když místo odměn pro lidi upřednostňovala budoucí nákup předražené armádní techniky. Navíc o tom, jak to při nákupu vojenské techniky chodí na Ministerstvu obrany ČR, svědčí nejen nespočet korupčních kauz z minulosti, ale také rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž s půlmiliardovou pokutou, nebo ještě více závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který v letošním roce konstatoval, že systém nákupu výzbroje pro armádu není efektivní a je předražený.
Ani v oblasti vzniku státní banky, což bylo minimálně vytvoření konkurenčního prostředí pro banky, které jsou v zahraničních rukách, mělo pozitivní vliv na cenu bankovních služeb, a tedy i na peněženky de facto všech občanů, se vláda příliš nepředvedla. Odvaha vytvořit komerční banku v rukou českého státu zůstala zatím v rovině slibů a prázdných proklamací. Přitom Komunistická strana Čech a Moravy už v minulém volebním období, kdy se řešilo, zda vůbec prodloužit smlouvu s Českou poštou a Československou obchodní bankou, upozorňovala, že je to vhodný okamžik k tomu, abychom začali na této věci pracovat. Tehdy vláda pod vedením ČSSD, konkrétně ministr Chovanec, navzdory tomu, co měla sama sociální demokracie v programu, prosadil nesmyslné prodloužení kontraktu s ČSOB a banky v rukou státu se stále nemůžeme dočkat.
Liknavost ministerstva zdravotnictví
V roce pandemie nejen Komunistická strana Čech a Moravy a já osobně, ale se mnou mnoho odborníků očekávalo, že vláda začne aktivně hledat úspory v oblasti zdravotnictví, a je přeci zřejmé, že ne na lidech, ale na přebytečných aparátech a administrativě se dá ušetřit. Ta totiž sama o sobě – administrativa – neléčí. Ale ze systému odčerpává nemalé prostředky a my jako Komunistická strana Čech a Moravy jsme tady vládě ukázali cestu, požadovali jsme v prvním kroku sloučení dvou blízkých Zdravotních pojišťoven Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Opět se nic neděje a stihnout se to do konce volebního období v tuto chvíli v podstatě už nedá.
Nemohu opomenout ani liknavost ministerstva zdravotnictví a vlády získat v době naprostého nedostatku vakcín světově uznávanou a dnes už v 65 zemích aplikovanou vakcínu Sputnik V. To, že se tady z politických důvodů omezuje možnost občanů České republiky, aby tuto vakcínu využili, je podle mého soudu skandální.
Vrbětice? Bondovka
Kapitolou samou o sobě je zahraničněpolitická oblast. To, co s občany v posledních dnech vláda ANO a sociální demokracie za potlesku opozičních stran dělá, je možná kabaret. Ale nevymyslel by takovou věc ani nejdivočejší scenárista bondovky. Vrbětice musím připomenout. Ani více než po měsíci po tom skandálním tzv. odhalení vyšetřovatelé nepřinesli zatím nic nového krom totální destrukce vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací a opakovaného zjištění, že naši spojenci si z nás dělají legraci. Protože jsme žádné spojence ve skutečnosti v Evropě nenašli. A nechají nás jako vždycky na holičkách. Připomínám, že dosud navzdory tzv. důvodnému podezření, které má údajně Bezpečnostní informační služba, nebyl ani na ty, kteří měli čin spáchat, vydán mezinárodní zatykač. A jindy kritická média tak převzala spolu s většinou politické scény, vyjma KSČM, naprosto nekriticky tvrzení, že Rusové jsou teroristé – a hotovo.
Víte, musím zopakovat, že jako právník se na tu věc dívám minimálně jinak, a přijít bez důkazů, které má podle mého přesvědčení veřejnost právo znát, pokud jsou tak jasné a s takovým obviněním, to chce skutečně buď odvahu, nebo spíš slepou důvěru ve zmatečná tvrzení. Co to má za následek? A vidíme to na vlastní oči. České podniky ztrácejí jednu zakázku za druhou a na jejich místo nastupují firmy od sousedů. Škoda Auto jako součást koncernu Volkswagen se postavila se souhlasem české vlády proti Mistrovství světa v hokeji v běloruském Minsku. Škodovky tam už neprodáváme a Volkswagen prodává své produkce dál, takže český dělník je bez práce a zisk zůstává v Německu. U nás máme falešnou kauzu a saský premiér odletí ve stejný čas – asi to bylo dobře koordinované – do Moskvy, aby zajistil práci pro podniky u sousedů. A opět naše ztráta a zisk v zahraničí. A tomu naše pravice tleská. Prostě zaprodanci!
Nenecháme se opíjet rohlíkem!
Další problém je otázka zajištění energetické bezpečnosti a dostavba Dukovan, resp. Temelín. Naše podniky, které se v minulosti úspěšně podílely na jaderných energetických projektech všude ve světě, jsou odsouvány. A autoři útoků na naši energetickou bezpečnost odmítají odpovědět na to, kolik bude v budoucnu stát občany a firmy u nás elektrická energie, když budeme politicky likvidovat konkurenční prostředí u této zásadní veřejné zakázky. Oni se totiž nejen bojí. Ona ta odpověď je pro občany velmi bolestivá.
I z těchto důvodů jsme jako KSČM jasně konstatovali, že tato vláda dále důvěru KSČM nemá. Řekli jsme to už v dubnu. Dohodu o toleranci jsme před více než měsícem také vypověděli. Prostě důvěryhodnost se vytratila. A nenecháme se opíjet rohlíkem. Ale každý rozumný člověk, když udělá krok A, tak se obvykle ptá, co bude následovat.
No a v této souvislosti se musím podívat na druhou stranu, na ty, kteří jednání vyvolali, a musím říct, že při představě, že tito lidé se chopí moci, mě jímá hrůza. Víte, já jsem nejen v této Sněmovně leccos zažil. Ale jako advokát ze své praxe pamatuji hrůzu privatizačních zločinů 90. let a jejich důsledky na zaměstnance rozebraných podniků. Už jako poslanec si dobře pamatuji, co se v naší zemi odehrávalo v letech 2006 až 2013. A tomu se nevyrovná, promiňte mi, ani deset takzvaných Čapích hnízd.
A myslím, že si i vy pamatujete, kteří tady tak rádi kážete o demokracii a morálce, jak vláda ODS a TOP 09 opřená o nikdy nevolenou stranu, spíš obskurní spolek LIDEM, dopadla. Protože se ukázalo, že nikým nevolená úřednice se svým neuvěřitelným vlivem na tehdejšího předsedu vlády v podstatě je schopna nařídit cokoli i vojenské zpravodajské službě a řídí tuto zemi. Ne, k tomu už se samozřejmě nehlásíte. Já to považuji za pochopitelné, to se vám nehodí. Vaše pokrytectví se ovšem od té doby nijak nezměnilo. To se projevilo během pandemie.
Vládu jste kritizovali, že zadlužuje stát. Ano, to je pravda. Dluh se zvýšil. Ale co jste měli v plánu dělat vy? Zadlužit naše děti a vnuky ještě nejméně o 200 miliard navíc. To byl základ vašich návrhů, který jste vehementně prosazovali, vykládali jste lidem, ale bez ochoty zvednout ruku pro jejich rozpočtové krytí. Takže té přetvářky už prosím nechte.
Nebo jste už zapomněli, jak jste se u tohoto pultíku střídali vy jako svatí na orloji, když jste tento příměr začali používat při výměně ministrů, když KSČM přišla s tím, aby byly odsouzeny zločiny privatizace? Zločiny, během nichž byl rozkraden majetek České republiky dle těch nejnižších odhadů v hodnotě okolo dvou bilionů korun! Dva biliony, které patřily lidem této země.
Jste k smíchu!
Kdo vám může uvěřit vaši protikorupční rétoriku? Nikdo. Nemusí se na tom připomínat různé aféry od již zmíněné privatizace OKD přes Opencard, přes ostudu kauzy plzeňských práv, nákup pandurů, kauzu Drobila či manipulace s veřejnými zakázkami ve Státním fondu životního prostředí, ProMoPro a peníze uložené na rakouských účtech, kauzu pana Bessera z roku 2014, v té době místopředsedy STAN, resp. jeho bytu na Floridě, nákup letounů Casa, korupční kauzu na Ministerstvu práce a sociálních věcí za ministrování člena TOP 09 Jaromíra Drábka s takzvaným OK Systémem. A mohl bych pokračovat, ale to by bylo delší než celý můj projev.
A vy chcete hovořit o nějakém potírání korupce? Jste k smíchu! Chcete získat hlasy pro své návrhy, ale arogantně si myslíte, že vám někdo přidá hlasy, když nebudete jednat, a budete jen urážet a povyšovat se nad ostatní. To od nás nečekejte.
Závěrem chci dodat, vláda naši důvěru sice nemá, ale pravicové strany v čele s ODS, TOP 09, Starostů a nezávislých, lidovci a Piráty už vůbec ne. Tohohle zbytečného divadla se proto nebudeme účastnit a odcházíme pracovat pro občany.
Děkuji vám.
Vojtěch Filip
Informace z jednání VV ÚV KSČM ze dne 18. 6. 2021
VV ÚV KSČM přijal dvě stanoviska k politické situaci: jedno k mezinárodně politické situaci (Biden – Putin) a druhé k ukončení blokády socialistické Kuby (obě publikována v HANO 19. 6. 2021).
Ohledně závěrů ÚV KSČM ve věci nekonání mimořádného sjezdu jsou dány podněty k Rozhodčí komisi, ohledně výkladu Stanov.
Byl schválen rámcový plán práce na II. pololetí 2021, budeho schvalovat ÚV KSČM. Termín jednání ÚV KSČM byl posunut, místo červnového termínu bude 17. července.
Byly odsouhlaseny změny na kandidátní listině Jihočeského, Královohradeckého, kraje Vysočina a Moravskoslezského kraje – bude předloženo ke schválení ÚV KSČM. Neprošly 2 návrhy zařadit na kandidátku kraje Vysočina Pavla Kováčika.
Stanoven byl počet volebních HaNo, půjdou do každé domácnosti, velikostně budou stejné jako předchozí, nebude tam žlutá barva v pozadí, ale světle zelená a doplněn bude symbol třešní.
V usnesení je doporučeno prvním pěti kandidátům na kandidátce vytvořit si profily na sociálních sítích.
Finančně byla podpořena letní akce KSČM na Lázku.
Příští jednání VV ÚV KSČM se uskuteční dne 16. 7. 2021.
Z jednání KV KSČM 24. 6.
KV KSČM se zabýval mimo jiné doplněním jednacího řádu, bude na základě podnětů aktualizován a projednán. Tradičním bodem byly informace z jednání všech možných orgánů. Schváleno bylo hospodaření za rok 2020 a plán práce na 2 pololetí 2021.
Po diskusi o situaci na Středočeském kraji a informaci o činnosti odborné skupiny pro Středočeský kraj, která dění monitoruje, bylo podpořeno i stanovisko proti vyhlášení NP Křivoklátsko.
V bodu přípravy voleb byly shrnuty připravované materiály (jsou v informaci z jednání OV KSČM), přijdou ještě někdy tento týden plakáty a letáky k sociální problematice.
Věnovali jsme se akci na Blaníku – 3. 7. Zde zahájíme volební kampaň.
Již je připravována další středočeská Třešnička, vyjde září.
Po vynucené pauze se aktivuje též Vzdělávací institut J. Švermy; zájemce rádi uvítáme od září v dalším ročníku.
Vyhodnotili jsme pietní akt v Lidicích, kde jsme měli jako okres zastoupení.
Avizována byla rovněž akce Třešně na vodě, kde je náš okres spolupořadatel.
STANOVISKO KSČM
Ne Národnímu parku Křivoklátsko (dále jen NP)
Komunisté vnímají akutní potřebu ochrany přírody, vnímají ale i fakta – hlasy odborníků i dotčených obcí. Zodpovědně prohlašují, že zřízení národního parku je nesmyslem jak z hlediska sociálního, lesnického, ekonomického, tak i, při současném vysokém stupni ochrany CHKO Křivoklátsko, z hlediska ochranářského.
Lesnictví má na Křivoklátsku staletou tradici. Vytvořilo jednu z lesnicky nejcennějších oblastí ČR. Téměř 100 % porostů má původ pozměněný lidskou činnosti, stejně tak druhová skladba vyvolává nutnost dlouhodobě v lesních porostech hospodařit, a i les chránit jinak než v národním parku.
Vzniklá omezení v bezzásahových zónách by znamenala zmenšení lesnických činností i pracovní nabídky pro místní občany a lesnické firmy, ztrátu rekreačního zázemí nejen pro místní obyvatele, ale i pro sousedící kraje, ohroženi by byli i myslivci, vodáci, rybáři, turisté.
V neposlední řadě by zřízení parku znamenalo další zátěž státního rozpočtu v řádu stovek milionů Kč, ztrátu na tržbách za nerealizované těžby dřeva i roční ztrátu ekologické suroviny, omezení zdrojů paliva pro obyvatele z přilehlých obcí i ztráty z omezení možnosti sběru lesních plodů v bezzásahových zónách.
Duchu Biosférické rezervace UNESCO v programu Člověk a biosféra vyhovuje současný stav, cenné části přírody jsou chráněné i současnou legislativou jako CHKO, rezervace, Ptačí oblast atd.
Komunisté zřízení Národního parku Křivoklátsko nepodporují a vyzývají k obdobnému postoji i zastupitele Středočeského kraje.
Schváleno KV KSČM Středočeského kraje dne 24. 6. 2021
Zastupitelstvo Středočeského kraje 28.6.2021:
Středočeští zastupitelé 28. 6. podpořili vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Pro bylo 39 zastupitelů, tři proti a sedm se zdrželo. Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít Sněmovna. Park má zabrat zhruba 100 čtverečních kilometrů z nynější Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko, tedy zhruba 16 procent.
Sto let bojů za spravedlivější svět (4. část)
Jedna z podmínek vstupu do Komunistické internacionály, kterou prosadil Lenin, byla (zjednodušeně řečeno) „jeden stát – jedna komunistická strana“. Z předcházejících částí víme, že stejně jako v Československé sociálně demokratické straně dělnické probíhal i v jinonárodních sociálně demokratických stranách v tomto období rozkol a postupné přetváření levicových křídel v samostatné komunistické strany. Tak se v květnu 1921 utvořila Židovská komunistická strana v Československu a 12. června 1921 polská sekce ze skupiny marxistických členů Polské socialistické dělnické strany v Československu. Už v březnu 1921 se pro vstup do Kominterny a pro vytvoření své sekce v KSČ vyslovili levicoví členové Německé sociálně demokratické strany dělnické v čele s Karlem Kreibichem. Nesmíme ale ani zapomínat, že již v únoru 1921 se na vytvoření společné organizace dohodli čeští, slovenští a němečtí mladí aktivisté (Komunistický svaz mládeže Československa).
Co si však málo kdo dá do souvislosti, je ten fakt, že úplně první komunistická strana Československa byla založena v Moskvě již ve dnech 25. až 29. května 1918 (!) ještě v době první světové války za účasti 150 delegátů z různých oblastí pod názvem Československá komunistická strana v Rusku. Jednoznačně se přihlásila k Velké říjnové socialistické revoluci a k podpoře sovětské moci a organizovala československé jednotky v Rudé armádě.
Podzimní slučovací sjezd byl završením tendencí vytvoření jediné Komunistické strany Československa. Proběhl v Praze ve dnech 30. října až 2. listopadu 1921. Po ustavujícím sjezdu, na kterém česká, slovenská a rusínská marxistická levice a další menší levicové skupiny utvořily Komunistickou stranu Československa, tak na podzim 1921 k této straně přistoupily i německé, maďarské, polské a židovské levicové formace v intencích politiky Kominterny. V jednom státě tak začala působit jedna komunistická strana.
Slučovací sjezd se kromě spojení jednotlivých etnických křídel marxistické levice zabýval i organizačním uskupením strany. Vymezil pravomoci a organizační strukturu, přičemž využil původní sociálně demokratické stranické struktury. Do ní ovšem vložil silnější prvek centralizace. Václav Houser již na ustavujícím sjezdu KSČ prohlásil, že „Chceme-li mít silnou stranu, která by byla schopná činu, musíme mít jasno v organisacích s disciplínou železnou, přímo vojáckou. Celá strana musí být tímto vojáckým duchem prodchnuta.“
Slučovacího sjezdu se zúčastnilo 169 delegátů s hlasem rozhodujícím a 76 delegátů s hlasem poradním. Hlavní referáty přednesli Bohumír Šmeral a Karel Kreibich. Sjezd schválil vytvoření jednotné internacionální KSČ, přijal organizační řád, zvolil 24 členů a 12 náhradníků výkonného výboru, 18 členů kontrolní komise a 15 členů celostátního agitačního výboru žen.
Hned na ustavujícím zasedání výkonného výboru (3. listopadu) byl zvolen užší výkonný výbor. Jeho předsedou se stal Václav Šturc, místopředsedou Karel Kreibich, generálním tajemníkem Bohumil Jílek. Šéfredaktorem Rudého práva byl zvolen František Dobrovolný. Začala jednotně řízená politická práce mezi lidmi.
V Liptovském Mikuláši se konala konference Federace dělnických tělocvičných jednot Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. Ještě do konce roku 1921 se konalo zasedání výkonného výboru, které projednalo návrhy na organizační úpravu hranic a strukturu práce v jednotlivých krajích. V prosinci Exekutiva Komunistické internacionály schválila teze o jednotné dělnické frontě a o vztahu k dělníkům — členům Druhé a Dvaapůlté internacionály a Amsterodamské odborové internacionály a rovněž k dělníkům podporujícím anarchosyndikalistické organizace. Dokument objasňoval taktiku jednotné proletářské fronty. V Praze se konal ustavující sjezd Federace dělnických tělocvičných jednot (FDTJ), která se stala členem Rudé sportovní internacionály.
Na přelomu roku 1921 a 1922 bylo Československo zasaženo hospodářskou krizí. Začala klesat výroba v těžkém průmyslu a krizí byl postižen i průmysl lehký, zejména textilní, dřevařský a potravinářský. Začal narůstat počet nezaměstnaných. V lednu 1922 v Praze jednal výkonný výbor o odborovém hnutí a taktice komunistů na všeodborovém sjezdu. Na Slovensku vyšel poprvé samostatně Marxův a Engelsův Komunistický manifest, a to ve dvou různých slovenských překladech.
Od 1. ledna 1922 začal vycházet Proletkult, časopis KSČ pro proletářskou kulturu. Jeho redaktorem byl S. K. Neumann, časopis vycházel dvakrát měsíčně do února 1924.
V Banské Bystrici vyšlo první číslo časopisu Spartakus — orgánu Federovaných dělnických tělocvičných jednot na Slovensku a Zakarpatsku. Ve funkci odpovědného redaktora mimo jiné pracoval i Klement Gottwald.
Rovněž ještě v lednu 1922 zasedal v Praze výkonný výbor, který projednal pozvání na rozšířené plenární zasedání Komunistické internacionály v Moskvě v únoru 1922 a delegoval na něj B. Šmerala, V. Šturce, R. Kohna, K. Kreibicha a E. Buriana.
Tak se pomalu rozbíhala organizovaná činnost jednotné komunistické strany u nás. Docházelo k mnoha jednáním, přijímáním stanovisek a politickým bojům.
V Praze se konal: II. sjezd Komunistického svazu mládeže, kdy početní stav organizace dosahoval 22 000 členů, a VII. sjezd Odborového sdružení československého (OSč), na němž se mělo rozhodnout o další politické linii.
Na Slovensku vyšlo první číslo časopisu Mladý komunista. Od 15. června 1922 vycházel pod názvem Komunistická mládež.
Probíhala generální hornická stávka proti rozhodnutí zaměstnavatelů snížit mzdy. Účastnilo se jí na 150 tisíc horníků různých revírů a podpořili ji i zaměstnanci jiných odvětví. Úsilí KSČ o přeměnu stávky ve všeobecnou generální stávku zmařili reformisté tím, že sjednali s majiteli dolů kompromis o částečném snížení mezd. Stávka byla prvním pokusem o uplatnění jednotné fronty v praktickém třídním zápase.
V únoru se v Bratislavě konalo první valné shromáždění Svazu slovenského studentstva. Svaz bojoval za zájmy vysokoškolského studentstva a podporoval jeho kulturní a sociální rozvoj. V Praze se ustavila Komunistická studentská frakce (Kostufra). Vyvíjela politickou činnost mezi studující mládeží, vedla zápas za zlepšení sociálních podmínek proletářského a nemajetného studentstva; reagovala na význačné politické události.
21. února až 4. března se v Moskvě konalo I. rozšířené zasedání exekutivy Komunistické internacionály za účasti 36 představitelů komunistických stran. Uložilo komunistickým stranám mobilizovat pracující do boje na obranu sovětského Ruska, proti hrozbě nových imperialistických válek a za mír.
V Moskvě se (27. března až 2. dubna) konal XI. sjezd Komunistické strany Ruska (bolševiků), který shrnul výsledky prvního roku obnovy národního hospodářství na základě Nové ekonomické politiky (NEP). Projednal výsledky prověrky ve straně.
Český básník, komunista, Jiří Wolker otiskl ve Varu (11. dubna) stať Proletářské umění, která představovala programový dokument komunistických umělců z Devětsilu. Za základní znaky nového umění považoval revolučnost, kolektivismus, tendenčnost a optimismus.
V Praze výkonný výbor projednal organizační teze předložené A. Zápotockým, který byl od března 1922 generálním sekretářem, a směrnice o jednotné frontě v Československu.
16. dubna v italském Rapallu u Janova byla podepsána sovětsko-německá smlouva. Obě strany navázaly diplomatické styky, zřekly se navzájem náhrad válečných škod a přiznaly si nejvyšší výhody v hospodářském styku. Smlouva prolomila hospodářskou blokádu sovětského Ruska.
Na přelomu dubna a května probíhala generální stávka 800 dělníků papírenského průmyslu na Slovensku proti snaze podnikatelů snížit mzdy o 10 %. Stávkou bylo uhájeno pouze sedmiprocentní snížení mezd.
Pražská celostátní konference KSČ projednala zprávu o činnosti strany od slučovacího sjezdu a určila její další postup. Přijala organizační teze, směrnice o jednotné frontě, rezoluci o činnosti a taktice komunistů v odborovém hnutí, rezoluci o komunální politice a zaujala stanovisko k výsledkům berlínské konference tří Internacionál.
Prvního května se konala první májová demonstrace a průvody Komunistické strany Československa. Účastnilo se jich na čtvrt miliónu lidí ve všech větších městech. Tábory lidu vyjádřily podporu a důvěru KSČ a žádaly uznání sovětského Ruska Československem.
Bohumil Jílek byl vyslán jako zástupce KSČ do exekutivy KI v Moskvě.
V Hrušové na Zakarpatské Ukrajině stříleli četníci do stávkujících a zranili devatenáct osob.V Novém Městě nad Váhom došlo ke střelbě do dělnické demonstrace, která si vyžádala jednu oběť. Komunisté zorganizovali protestní akce proti tomuto dalšímu brutálnímu zákroku buržoazie na Slovensku.
V červnu vyšlo první číslo týdeníku Komunistka, ústředního listu československých komunistek. Časopis řídila Marie Majerová a Helena Malířová. Vycházel do roku 1926.
6. až 9. července se v Brně konala spartakiáda Federace dělnických tělocvičných jednot. Účastnilo se jí 30 tisíc cvičenců a diváků. Slavnosti vyvrcholily táborem lidu a průvodem. Na spartakiádě se masově rozšířil pozdrav „Práci čest!“, který se pak vžil v celé straně.
V Berlíně se konal II. kongres Rudé sportovní internacionály. Zdůraznil nutnost výchovy dělnické mládeže v duchu třídního boje proletariátu.
V Močenoku na Zakarpatské Ukrajině došlo k ozbrojenému zásahu proti stávkujícím zemědělským dělníkům. Jeden ze stávkujících byl zabit.
Vzniklo Socialistické sdružení učitelů, které se těsně přimklo ke KSČ. Jedním z jeho zakladatelů byl Josef Haken. Tiskovým orgánem byly Učitelské noviny, jejichž redakci převzal v roce 1933 Zdeněk Nejedlý. Koncem roku 1934 se Socialistické sdružení učitelů přeměnilo na Učitelskou unii. Unie byla rozpuštěna začátkem roku 1939. V hnutí působila řada vynikajících pedagogů, průkopníků socialistické školy. (Jakáž škoda, že jim to nezůstalo dodnes.)
Exekutiva KI na svém zasedání projednala otázku ultralevé Jílkovy skupiny a rozhodla, aby vyloučení jejích členů bylo prozatím pozastaveno. Definitivně měl o celé problematice rozhodnout IV. kongres Komunistické internacionály.
28. října se italští fašisté vedení Benitem Mussolinim pochodem na Řím zmocnili vlády v Itálii.
O měsíc později, 18.listopadu, u nás vznikla fašistická organizace Národní hnutí, která vyvíjela svou činnost pod patronací čs. národní demokracie. V srpnu 1923 se spojila s nacionalistickou, převážně studentskou organizací červenobílých. (Těch nacisticky červenobílých jako podobně dnes Tichanovská v Bělorusku.)
4. prosince se konalo zasedání výkonného výboru KSČ, které přijalo směrnice pro organizační a agitační práci, směrnice o postupu komunistů v družstvech, o komunistickém tisku a povinnostech redaktorů strany. Vyzvalo klub komunistických poslanců k získání všech klubů socialistických stran v parlamentě pro společné akce.
Třetí kongres Komunistické internacionály mládeže, za účasti 91 delegátů zastupujících 31 zemí, soustředil pozornost hlavně na boj za požadavky pracující mládeže, na vytvoření jednotné fronty dělnické mládeže, na boj proti militarismu a nebezpečí války. Uložil sekcím přebudovat systém buněk na výrobním základě.
30. prosince 1922 se konal I. sjezd sovětů Svazu sovětských socialistických republik. Schválil Deklaraci o vytvoření SSSR a Svazovou smlouvu.
Počet nezaměstnaných v Československu v důsledku poválečné hospodářské krize dosáhl téměř půl miliónu osob, přičemž státní podporu v nezaměstnanosti dostávala pouze necelá polovina z nich.
V sále Domoviny v Praze-Holešovicích se konal I. sjezd Komunistické strany Československa. Zúčastnilo se ho 125 delegátů s hlasem rozhodujícím a 59 delegátů s hlasem poradním. Hlavním bodem jednání byly otázky jednotné fronty a dělnické vlády. Sjezd přijal teze k národnostní otázce. V té době měla komunistická strana 132 tisíc členů.
Z podnětu KSČ byl vyhlášen 6. únor celostátním Dnem boje proti nezaměstnanosti. Byla utvořena Ústřední rada nezaměstnaných, jež formulovala základní programové požadavky nezaměstnaných a předala je ministru sociální péče.
4. března 1923 se v Praze na Slovanském ostrově se z podnětu komunistické strany konala masová protestní demonstrace proti chystanému přijetí reakčního zákona na ochranu republiky. Tábor lidu, kterého se účastnilo na 20 tisíc osob, byl napaden jízdní policií. Národní shromáždění pak 6. března přijalo zákon na ochranu republiky. Proti hlasovali komunističtí poslanci a opoziční skupina v československé straně socialistické, vedená B. Vrbenským. Zákon sloužil k ochraně buržoazního panství a byl namířen především proti revolučnímu dělnickému hnutí.
Ale o tom, co se podařilo dokázat v období mezi ustavujícím a 5. sjezdem komunistické strany zase až příště.
Milan Havlíček
22. červen – Den genocidy Slovanů
V neděli 27. června proběhla na Cínovci u památníků ochránců státních hranic, protiválečná akce připomínající 80 let od napadení Sovětského svazu nacistickými hitlerovskými vojsky .Tento den si vlastenci po celé zemi nepřipomínají jen z tohoto důvodu, ale také proto, že začala co do počtu největší genocida jednoho etnika, o které se nemluví – genocida slovanských národů.
Akce na Cínovci byla plná lidí a zástupců vlasteneckých organizací, kteří na tuto událost nezapomínají, každý rok si ji připomínají a jsou vděční sovětským vojákům, že Hitlerův plán na vyhlazení Slovanů nebyl dotažen do úplného konce.
Zúčastnili se místopředsedové ÚV KSČM Petr Šimůnek a Milan Krajča, představitelé Klubů českého pohraničí, Společnosti Ludvíka Svobody, Slovanského výboru a dalších vlasteneckých organizací. Po slavnostním průvodu praporečníků a nástupu účastníků za zvuku slavné válečné písně „Svatá válka“, položili představitelé komunistické strany a vlasteneckých organizací květinové věnce k památníku i k slovanské lípě, kterou navíc ozdobili tzv. svatojiřskou stuhou. Československou státní hymnou a minutou ticha jsme uctili památku všech obětí druhé světové války
Jiří Horák, ve svém vystoupení připomněl vznik a význam tohoto vlasteneckého výročí a vyzval Parlament České republiky, aby byl den „22. červen“ oficiálně vyhlášen jako památný den v politickém kalendáři naší země, jako „Den genocidy Slovanů“, podobně jako to již v některých zemích zakotveno je. Milan Krajča zdůraznil, jak důležitý je pro současný svět život v míru a požadoval vystoupení České republiky ze Severoatlantické aliance. Slovenský poslanec Ľuboš Blaha v pozdravném poselství připomněl hrůzy fašismu a význam bratrství a soudržnosti slovanských národů. (Jeho celé mimořádné vystoupení můžete shlédnout na www.rudyprapor.cz). Během druhé světové války bylo zabito přes 30 milionů Slovanů! (13 milionů Rusů, 7 milionů Ukrajinců, 2,5 milionu Bělorusů, 3 miliony Poláků, 1,7 milionu Jugoslávců, přes 360 000 Čechoslováků, 20 tisíc Bulharů. Václav Čermák, předseda Marxisticko-leninského odborného klubu, vyslovil vděk všem, kteří se kdy v minulosti zasloužili o naplňování idejí slovanství a o jejich pokračování, všem těm, kteří se svým nezměrným hrdinstvím v největší a nejhroznější válce v dějinách lidstva zasloužili o záchranu Slovanů před plánovaným vyhlazením. Poklonil se památce milionů lidí, kteří tuto největší genocidu Slovanů nepřežili a vyjádřil zejména vděk Sovětskému svazu a jeho Rudé armádě za to, že český, slovenský, ale i jiné národy zachránili před likvidací. Připomněl, že prožíváme znovu dobu, kdy mír ve světě není samozřejmost. Ve světě znovu řinčí zbraně, znovu se válčí, jsou bestiálně mučeni lidé a umírají civilisté, ženy a děti. V podmínkách Evropy jde opět o hodnoty slovanské vzájemnosti, které byly prověřeny v rámci protihitlerovské koalice, a později i v procesu mírové mezinárodní spolupráce.
Z hlediska slovanských národů je současná situace neutěšená. V mnohém se podobá situaci na počátku minulého století. Likvidací socialistických ústav, rozbitím společných států, rozbitím slovanského soustátí na východě a rozdělením blízkých národů – Rusů, Bělorusů a Ukrajinců, ale i Čechoslováků a Jugoslávců. Toto rozdrobení vytvořilo mnohé překážky pro další rozvíjení slovanské vzájemnosti. Některé slovanské státy se dokonce postavily proti sobě až do podoby vyhroceného bratrovražedného boje. Útočí proti Rusku a v poslední době i proti Bělorusku.
Bez nadsázky se dá říct, že začalo nové tažení na východ. Celosvětový mír, jako základní předpoklad existence a budoucnosti lidstva je opět ve vážném ohrožení. Není dnes většího úkolu než aktivně vystupovat proti přípravám nové války, bojovat za zachování světového míru, spojit k tomu všechny síly a zabránit opakování válečných hrůz. Mír nepřijde jen proto, že si to přejeme – mír si musíme vybojovat!
Na akci nechyběli zástupci 16 okresních rad KČP s klubovými prapory, za které promluvil místopředseda NR KČP Zbyněk Cincibus a také Jiří Pokorný, který zároveň přednesl poselství poslance Stanislava Grospiče.
Na Dnu genocidy Slovanů, byly zastoupeny téměř všechny okresy Ústeckého kraje (Ústí nad Labem, Litoměřice, Most, Děčín, Chomutov, Teplice, Litoměřice), z Libereckého kraje Česká Lípa a Liberec, zástupci Prahy (Prahy 1, 2, 3, 5 a 6) a Středočeského kraje (Beroun, Kolín, Rakovník, Praha-východ, Příbram, Mělník, Mladá Boleslav) i zástupci z dalších krajů. Byli přítomni také členové vedení Národní rady KČP Marie Hanischová a Zbyněk Cincibus.
Setkáním, jehož hlavním organizátorem byl Marxisticko-leninský odborný klub spolu s vlasteneckými organizacemi, nás provázel šéfredaktor časopisu Hraničář a předseda Společnosti Ludvíka Svobody – Milan Havlíček.
Téměř dvouhodinové slavnostní akce se zúčastnilo na 60 lidí, kterým nechyběla dobrá nálada, ani drobné občerstvení, a dokonce přálo i počasí. Bylo dobré na Cínovci „pobejt“ a setkat se s přáteli vlastenci. Snad se v dobré náladě, obdobném složení a počtu setkáme i v příštím roce či dříve u jiné letošní příležitosti.
Ondřej VAŠATA, za OR KČP Teplice
Často se mladší lidé ptají, proč ve slavnostní dny, kdy si připomínáme osvobození od nacismu a fašismu, lidé ve světě, a především slovanské národy, vedle národní trikolory, nosí i tu oranžovo černou, tak nazývanou „jiřskou stuhu“?
Svatojiřská stuha byla historicky součástí ruského vojenského „Řádu svatého Jiří“ založeného Kateřinou II. v roce 1769. Ten byl udělován důstojníkům a generálům za prokázanou osobní statečnost v boji. Zanikl spolu s ruskou monarchií. Znovu byl obnoven za Jelcina v roce 1992 jako nejvyšší vojenské vyznamenání Ruské federace.
Pro naše generace ale jiřská stuha symbolizuje především ocenění hrdinů velké vlastenecké války. Předsednictvo nejvyššího sovětu SSSR rozhodlo 9. května 1945 o zřízení „Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945“. Zavěšena byla právě na „Svatojiřské stuze“. Cekem bylo uděleno 14 933 000 kusů této medaile. Jedná se o nejvíce udělovanou medaili z období druhé světové války. Medailí s touto stuhou byli oceněni příslušníci sovětské armády, válečného námořnictva, partyzáni, vojska ministerstva vnitra a občanští zaměstnanci, kteří se bezprostředně zúčastnili bojů na frontách nebo zajišťovali vítězství svou prací v týlu. Udělena byla i těm, co museli odejít z bojů pro zranění či nemoc, nebo byli pověření závažnými strategickými úkoly.
Do středu lícní strany mosazné medaile je vložena podobenka Stalina v maršálské uniformě a nápis „Naše věc je spravedlivá“. Níže je nápis „My jsme zvítězili“. Na zadní straně pak nápis „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941-1945“.
Podobnou „jiřskou“ stuhou byl vyzdoben i „Řád slávy“ určený především velitelům, ale který byl od 8. listopadu 1943 udělován za hrdinství i vojínům a nižším důstojníkům. Statut řádu přesně určovaly podmínky, pro které mohl být udělen. Například jej mohl obdržet voják, který jako první vnikl do postavení protivníka, nebo zneškodnil palbou 15 až 20 nepřátel; pokračoval v boji v hořícím tanku; zachránil bojovou zástavu před nepřítelem; zničil ručními granáty tři tanky; dělostřeleckou nebo kulometnou palbou zničil více než dvě letadla; zajal nepřátelského důstojníka; zničil vojenský sklad protivníka; ukořistil nepřítelovu bojovou zástavu; bitevní letec zničil 2 až 5 tanků, nebo 3 až 6 lokomotiv nebo celou vlakovou soupravu, železniční stanici nebo trať a podobně. Všechny tři stupně řádu získalo celkem 2582 lidí, druhý a třetí stupeň řádu získalo 46 tisíc lidí, jen třetí stupeň více než 980 tisíc lidí.
Slované ve všech zemích nosí ve slavnostní dny tuto stužku ve jménu díků Rudé armádě za osvobození světa od fašismu
(MiHav)
TŘEŠNĚ NA VODĚ
Již čtvrtý ročník oblíbené letní akce splutí řeky Jizery je tady!
V neděli 8. srpna 2021 plujeme z Benátek nad Jizerou
Naloďování začne v 9 hodin v Benátkách nad Jizerou (parkoviště u mostu vedle kurtů). Vyplutí je v 10 hodin. Konec v Lázních Toušeň cca v 16.hodin.
Autobusy do Benátek nad Jizerou: z Milovic od nádraží v 8:44 hod. z Mladé Boleslavi v 8:30 hod. od autobusového nádraží.
Jizera je v Benátkách nad Jizerou pro zkušené, neboť tam je proražený jez a jediná větší peřej na toku. Je možné nastoupit pod ním. Následuje klidný tok, který lemují převážně louky nebo lesy. Dva jezy se musí přenášet. Velmi rekreačně je řeka využívána nedaleko Káraného.
OV KSČM Nymburk zajistí občerstvení na trase. J J J
Přihlaste se, prosím, na ov.nymburk@kscm.cz. Kontaktní telefon 725 646 018. Uzávěrka přihlášek je v pondělí 2. srpna 2021.
NE NATO!
V červnu 2021 se konalo jedno z největších vojenských cvičení Severoatlantického paktu NATO pod názvem Defender Europe 2021. Součástí těchto provokačních manévrů byl opět přesun vojsk USA přes naše území.
Z tohoto důvodu natočil Milan Krajča krátké video, ve kterém se snažil stručně informovat nejen o tom, co se děje, ale i o dlouhodobém rozhodném nesouhlasu KSČM s podobnými vojenskými provokacemi NATO a se členstvím naší země tomto agresivním vojenském paktu.
Video je na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=h2d5qlMzStU
Významná výročí: červenec-srpen
Červenec
2. 7. 1951 v Babicích byli zavražděni funkcionáři MNV a KSČ
2. 7. 1976 sjednocení Vietnamu, vznikla Vietnamská socialistická republika
5. 7. 863 příchod slovanských věrozvěstů CYRILA a METODĚJE na Velkou Moravu
6. 7. 1415 byl upálen Mistr Jan HUS (* 1370)
11. 7. 1951 Den POHRANIČNÍ STRÁŽE
11. 7. 1856 zemřel Josef Kajetán TYL, český spisovatel a novinář (* 4. 2. 1808)
17. 7. 1936 povstání v Maroku, počátek Občanské války ve Španělsku
18. 7. 1941 podepsána Československo-sovětská úmluva o válečné spolupráci, vzájemné podpoře po válce a souhlasu budovat na území SSSR čs. vojenské jednotky
26. 7. 1956 útok na kasárna Moncada
28. 7. 1914 začala 1. světová válka (padlo skoro 140 000 Čechů)
Srpen
6. 8. 1945 USA svrhly na Hirošimu první atomovou bombu
8. 8. 1945 USA svrhly druhou atomovou bombu na Nagasaki
13. 8. 1871 se narodil Karl LIEBKNECHT, soc.dem. politik, zakladatel KS Německa (+15. 1. 1919)
29. 8. 1944 počátek SLOVENSKÉHO NÁRODNÍHO POVSTÁNÍ
Společenská kronika
Významné životní výročí v červenci a srpnu 2021 oslavují:
Jaroslava Baltová 85 let Čelákovice
Hana Černá 70 let Kojetice
Marie Secká 80 let Jirny
Václav Renč 75 let Máslovice
Václav Svoboda 75 let Plesná u Chebu
Jubilantkám i jubilantům blahopřejeme a přejeme především zdraví, štěstí, pohodu a spoustu energie. Děkujeme za veškerou odvedenou práci!
***
S lítostí oznamujeme, že naše řady opustil 14.6.2021 ve věku 96 let soudruh Jaroslav Kotěšovec, člen ZO KSČM Stará Boleslav. Celý život hájil myšlenku sociálně spravedlivé společnosti.
Čest jeho památce!
Porady funkcionářského aktivu Praha-východ:
v červenci se nekoná ,
31. srpna od 8:30 hod,
14.září od 8:30 hod,
vždy v zasedací místnosti 153, 3.patro.
Prázdninové služby na OV:
Každé úterý od 8:30-11:00 hodin s výjimkou státních svátků, jinak přes telefonickou nebo emailovou dohodu.
Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz Elektronická pošta ov.prvych@kscm.cz; Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019.
