Já, níže podepsaný Dan Bierónski, bych se s Vámi, čtenářky a čtenáři našeho Zpravodaje, rád podělil o několik faktů a skutečností týkajících se neuvěřitelné a ničím nepodložené tragédie syrského lidu, rozpoutané zejména americkým a západoevropským imperialismem, která za čtyři roky této války stála téměř půl milionu životů a její ukončení je v nedohlednu. Svůj článek bych řád rozdělil do tří statí, a to historický přehled, dále bojující strany a hodnocení a závěr.
Ad a) Konflikt jako takový začal 13. března 2011 poklidnými demonstracemi v rámci tzv. arabského jara napadením demonstrantů syrskou armádou. Prezident Bašár Asad slíbil zrušení výjimečného stavu, který v zemi platil od roku 1963, tedy od nástupu strany BAAS k moci, a zrušen prezidentem al-Asadem 19. dubna 2011. Vládní jednotky proti demonstrantům tvrdě zasahují, a proto v zemi od roku 2012 probíhá absolutně chaotický boj znepřátelených ozbrojených sil proti sobě.
Nejdůležitější bitvy:
- Bitva o Damašek. Probíhala od července 2012 se střídavými úspěchy obou stran. Město postupně obsadila armáda prezidenta Asada. Avšak 18. 7. 2012 proběhl útok na prezidenta i jeho nejbližší okolí. Zahynul při něm bývalý ministr obrany Hassan Turkmani, současný Daud Rajha, prezidentův švagr Assef Chawhat a šéf sekce vyšetřování syrské zpravodajské služby Hazif Machlúf. K odpovědnosti se přihlásila islamistická skupina Liwa al Islam a prozápadní Syrská svobodná armáda.
- Bitva o Aleppo 25. 7. 2012 měla podobný průběh. Protivládní rebelové byli postupně ze všech míst vytlačeni asadovou armádou. Nutno však uvést, že i dnes, tedy na podzim 2016, se v tomto městě stále bojuje, a že vládní vojska postupují od ulice k ulici, od města k městu.
- Bitva o Küsaj 5. 6. 2013. Do bojů o Sýrii se zapojily i jednotky libanonského Hizballáhu a pomohly asadově armádě vytlačit bandity z tohoto města u libanonských hranic a odříznout je ve městě Homsu. Hizballáh pomáhá vládním vojáků na všech bojových liniích.
Ad b) Zúčastněné strany konfliktu.
I. Syrské ozbrojené síly 178.000 mužů
Národní obranné jednotky 100.000 mužů
Provládní nepravidelné jednotky provládní nepravidelné jednotky
- Jayshal-Shali 10.000 mužů
- Al Abbas 10.000 mužů
- Hizballáh 5.000 mužů
Rusko 1.700 mužů
Dále Francie, USA, Izrael, Libanon a Velká Británie, dohromady odhad 310.000 vojáků,
i několik desítek Čechů a Slováků.
II. Protivládní armády syrská svobodná armáda 50.000 mužů
Islámský stát 50.000 mužů
Islámská fronta 60.000 mužů
Ahfad al-Rasul 9.000 mužů
al Núsra 70.000 mužů
jednotky lidové obrany 30.000 mužů
celkem na 269.000 mužů
III. Ztráty bojovníci 44.000 vládních vojáků
320 hizballáhovců
1 ruský pilot
druhá strana 37.000 rebelů
22.000 zahraničních žoldnéřů
celkové ztráty 47.000 mrtvých a 1,5 milionu zraněných
300.000 uvězněno
20.000 pohřešovaných
Uprchlíci Libanon 1.175.504
Turecko 232.508
Jordánsko 613.252
Irák 215.369
Egypt 139.090
Severní Afrika 23.367
Ad c) Hodnocení situace.
Uvedená čísla jsou ovšem poplatná situaci v letech 2012 až 2013. Jsou obrovská a přímo z nich mrazí. Bez nadsázky lze uvést, že syrská občanská válka je nejkrvavějším asijským konfliktem od kapitulace císařského Japonska v roce 1945 a pádu genocidního polpotovského režimu v Kambodži 1979. Tato čísla se v průběhu dalších čtyř let až do dneška minimálně zdvojnásobila a velmi krutě obžalovávají síly globálního imperialismu v čele s USA na rozpoutání takovéto hekatomby. Lze uvést, že na šachovnici imperialistických sil, bez ohledu na to odkud pocházejí, zda z USA či Ruska, nemá lidský život pražádnou cenu.
Ale nebuďme skeptičtí, na rozpoutání této hrůzy nenese vinu ani Ruská federace, ani síly arabského socialismu, tedy internacionální strany BAAS, protože právě baasisté se stali obětí imperiální hry s tzv. arabským jarem 2011, kdy byly tzv. demokraticky svrženy všechny levicové vlády od Atlantiku po Perský záliv. Myslím tím Libyi, Tunisko a Egypt. Ale marxističtí arabští socialisté to však nevzdali všude. Lze uvést izraelskou invazi do Libanonu 2006, která byla předzvěstí totálního imperialistického maršu na hodnoty arabského socialismu, který však hizballáhovský Libanon doslova rozdupal jako slon červa, ale i nastávající odpor syrské asadovy armády proti silám Islámského státu a zrádcovské prozápadní Syrské svobodné armády, tvořené převážně uprchlíky ze syrských ozbrojených sil.
V současnosti probíhá útok Islámského státu chemickými zbraněmi na pozice tureckých a protureckých sil na severu země, ale i pozemní útok na předsunuté izraelské brigády na západě Sýrie. Lze to ovšem považovat za projev zoufalství vedení Islámského státu v jeho ničemné sebevražedné válce proti islámské, židovské a křesťanské civilizaci. Lze předpokládat spojenectví znepřátelených zemí a armád v boji proti ISIS, jmenovitě Izraele a Libanonu, a konečný nástup jejich západních i slovanských armád proti těmto středověkým stvůrám. Lze i předpokládat, že rok 2017, tedy rok stého výročí VŘSR, bude i rokem pádu ISIS.
P.S. Asadova a hizballáhovská armáda právě znovu získala syrské Aleppo a postupuje po dálnici k městu Rakka, baště ISIS na syrském území.
Dan Bierónski