04.10.2024 8:19 | Rozhovor
„Referendum o současné nejničemnější vládě od roku 1989,“ říká k výsledkům krajských voleb jeden z nejvýznamnějších českých potravinářů a člen Klubu 2019 Zdeněk Jandejsek. V rozhovoru vysvětlil, jak podle něj zemědělské dotace ovlivňují potravinovou soběstačnost a přidal neradostná čísla v porovnání s Německem a Holandskem. Podobně neradostná čísla zazněla v souvislosti s energiemi. „Řídí se biblickým „nevědomost hříchu nečiní“,“ padlo pak na adresu ministra zemědělství. Přišel i velmi jasný vzkaz pro premiéra.
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Jandejsek
Pane inženýre, na začátku tak trochu odbočíme od zemědělství a podíváme se na aktuální věci, které se v posledních dnech odehrály. Tedy, co říkáte na výsledky krajských a senátních voleb?
Výsledky krajských a senátních voleb byly vlastně referendum o současné nejničemnější vládě od roku 1989, která svou nekompetentností denně likviduje nejen české hospodářství, ale i celý národ. Lži jsou prezentovány jako pravda, jak předvedl v Partii u Terezie Tománkové sám premiér.
Je to ubohost, když největší představitel státu dokáže celému národu lhát do očí. Co je to za člověka, má nás všechny za hlupáky, nebo není psychicky v pořádku? Tento člověk má rozhodovat o budoucnosti naší země a životní úrovni našich dětí a vnoučat? Pokud by byl v pořádku, musel by ihned podat demisi a zmizet z očí všech občanů.
Překvapil Vás přístup premiéra Fialy ohledně ministra Bartoše? Co to celé, podle Vás, vypovídá o vztazích ve vládě?
Ne, vůbec mě nepřekvapil. Premiér Fiala je úplně odtržen od reality běžného života, nejen občanů, ale i fungování podniků a institucí. To, že jedná se svým místopředsedou o jeho nedostatcích, pokud to tak vůbec bylo, a pak ho za několik hodin odvolá telefonem, je skandál a jen to potvrzuje, že předseda vlády a jeho kabinet nezastupují již občany, kteří je volili. Měl se svou suitou už dávno podat demisi. Řešení nedostatků mělo probíhat na vládě nebo u premiéra již řadu měsíců, a ne způsobit obrovské škody nejen resortu stavebnictví, ale i v podnikové sféře a občanům samotným. Jde o neschopnost celé vlády.
Podívejme se i na STAČILO!, které zabodovalo v krajských volbách v 11 krajích. Vy jste za toto uskupení kandidoval do nedávných Eurovoleb. Čím si vysvětlujete úspěch, který u voličů nedávno v krajských volbách zaznamenalo?
Výsledky STAČILO! jsou velmi dobré. Vedle úspěchu v 11 krajích se hledá osm hlasů v Libereckém kraji. Pokud bude hnutí pokračovat ve své aktivitě jako doposud, má velké šance v Parlamentních volbách, kde nebudou kandidovat různá krajská a místní uskupení. Úspěch u voličů je zapříčiněn programem hnutí STAČILO!, které myslí na všechny občany státu, a hlavně šéfkou Kateřinou Konečnou, která odvádí obrovské penzum práce, a hlavně pojmenovává vše správnými jmény. Její obrovské úsilí, pracovitost a odvážné vystupování, stmeluje lidi, kterým dává naději, že existuje cesta ke změnám k lepšímu životu dalších generací. Pokud se STAČILO! stane hnutím, které osloví slušné lidi, je velká šance, že může dosáhnout i 8 a více procent v Parlamentních volbách. Tím by mohlo být STAČILO! subjektem, který může být vnímán jako možný koaliční partner nové vládě po Parlamentních volbách 2025.
Před Eurovolbami jste se STAČILO! jezdil mezi lidi v podstatě po celé republice. O čem se s Vámi chtěli bavit? Co je v současné době zajímá, co je třeba i trápí?
Absolvoval jsem asi šest týdnů intenzivní komunikace po celé České republice. Navštívených měst bylo kolem padesáti. Překvapil mě velký zájem lidí, který převážně směřoval k hospodářské politice státu, zemědělství, a hlavně k produkci českých potravin. Lidé byli velmi pragmatičtí, otázky směřovaly hlavně ke kvalitě potravin, domácích i zahraničních. Trápí je hlavně to, že nevyrábíme dostatek čerstvých českých potravin a nezájem státu, či ministerstva zemědělství, tuto situace řešit. Vysvětloval jsem jim, že není problém nízkou soběstačnost rychle řešit, vždyť naši zemědělci a potravináři dosahují velmi dobrých výsledků.
Ale vláda pracuje proti úspěšným ve vlastní zemi. Nemotivují ty, kteří vyrábí doma čerstvé kvalitní potraviny, ale jejich cíl je domácí trh s potravinami postupně minimalizovat a uvolnit ho zahraničním nadnárodním korporacím, to je plnit úkoly kolonizátorů, které nastavili při vstupu zemí střední a východní Evropy do EU v roce 2004 a později. Naše vládnoucí představitele nezajímají ani příjmy z daní prosperujících podniků, ani DPH z potravin, které stát inkasuje z prodeje.
Když odbočíme, na posledním setkání Klubu 2019 jste mimo jiné rozebral problém kolem dotací, ať už v zemědělství, tak i v dalších sférách. Můžete k tomu prosím něco říci i pro čtenáře Parlamentních listů?
Nerad používám slovo dotace. Podle mě jde o podpory, které zlevňují ceny potravin a přispívají k sociálnímu smíru. Tyto podpory či dotace pokřivují trh a vytváří prostor pro bohaté státy k ovládnutí trhu států, které dostanou podpor podstatně méně a tím nemohou konkurovat. To je hlavní důvod ke snižování soběstačnosti v potravinách. Soběstačnost osciluje kolem 50 procent.
Podpory ze zdrojů EU jsou například pro Holandsko a Belgii cca 400 euro na jeden hektar. A v České republice cca 224 euro na hektar. Národní dotace v přepočtu na jeden hektar jsou například v ČR na úrovni 9 – 10 procent oproti Německu. Čísla jsou z německého odborného časopisu. Jak může český zemědělec na domácím trhu konkurovat, když máme volný pohyb zboží, což je ale v pořádku. Často se mluví o jednotném trhu, z výše uvedeného je vidět, že neexistuje.
Těmto obrovským disproporcím je třeba přidat naše rozdělování podpor pro ty, kteří vyrábí a produkují, a pro ty, kteří jen mulčují trávu a pobírají na prvních 150 hektaru redistributivní platbu, která je 23 procent. Ale ve všech státech EU je to 10 procent. Na produkční zemědělce, kteří produkují potraviny zbývá pak 1750 korun na jeden hektar plochy. Přitom daň z pozemku se pohybuje na úrovni tisíc korun a více a nájem činí 4 – 8 tisíc na jeden hektar. Zemědělská politika je opravdu „pronárodní“, nevím ale pro který národ.
Vy dlouhodobě varujete před tím, že zemědělci a potravináři v ČR nemají právě dobré podmínky pro svou práci a poukazujete na lepší podmínky konkurentů ze zahraničí. Kam až to podle Vás může dojít? Podívejme se na to i z hlediska potravinové soběstačnosti….
Hodně jsem naznačil v předchozí otázce. Výsledkem této politiky, pokud budeme pokračovat (doufám, že ne) bude další snižování soběstačnosti hlavně u živočišných produktů, zeleniny a ovoce. Dalším uplatňováním nesmyslného Green dealu nebude ani EU soběstačná v potravinách a bude se zvyšovat dovoz ze zemí Mercosuru (Brazílie, Argentiny a dalších zemí jižní Ameriky). Potraviny tam vyrábí ve velkém, ale nemá stejně nastavené podmínky výroby.
Například krmiva jsou téměř ve 100 procentech GMO (soja, kukuřice), prostředky pro ochranu rostlin, které používají, jsou u nás již zakázané. Léčiva, včetně antibiotik, většinou používají plošně. Welfare je velmi odlišný od EU. Potraviny budou obchodovat nadnárodní finanční korporace, které mají dostatek financí a budou ovládat cenotvorbu v maloobchodě. Toto je třeba odmítnout. Zemědělská půda v ČR je schopna uživit všechny občany, a ještě v některých komoditách
A co udělat proto, abychom tady měli v co největší míře cenově dostupné a kvalitní české potraviny? Cítíte v tomto směru podporu vlády, konkrétně ministra zemědělství?
Tato vláda má opačné zájmy, dělá vše pro to, aby naše populace zchudla. K tomu nám zařídila trojnásobné ceny elektřiny, oproti Maďarsku. Česká republika měla v druhém polovině roku 2023 cenu 315 euro/MWh. Maďarsko 113 ero za MWh. Obdobná je situace u plynu ve stejném období. ČR platila 113, Slovensko 61, Maďarsko 34 euro/MWh. A výsledkem jsou reálné mzdy od roku 2019 dodnes – Maďarsko plus 14 procent, Polsko plus 9 procent, Slovensko plus 5 procent, Česko mínus 8 procent. Zdroj Eurostat, OECD.
Dostupné a kvalitní české potraviny můžeme mít v blízké budoucnosti, pokud nebudou vládnout neználkové a odborní diletanti, sloužící zahraničnímu finančnímu kapitálu, ale odborníci s národními zájmy. Stačí sjednotit podpory v EU a podpořit ty, co produkují. Vždyť vyvážíme téměř 50 procent obilovin, to jsou suroviny pro živočišnou výrobu, které se dnes prodávají za ceny nižší, než jsou výrobní náklady. Toto obilí spotřebovat doma do produkce vepřového masa, drůbežího a vajíček.
Dovolím si tvrdit, že soběstačnost drůbežího masa a vajíček může být zajištěna do sedmi let, vepřového masa do deseti let. Že půjde o zdravé potraviny je jistota, protože máme dostatek a vysokou kvalitu kontrolních orgánů na potraviny. O ministru zemědělství ani nemluvím. Protože ten se řídí biblickým „nevědomost hříchu nečiní“.
Premiér Petr Fiala nedávno na Agrosalonu Země živitelka uvedl, že „ceny potravin v Česku nyní meziročně klesly zhruba o 3,8 procenta a snížily se nejvíc ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj“. Z některých stran kvůli těmto slovům sklidil velmi ostrou kritiku. Co Vy byste mu vzkázal?
Pan premiér by si měl doplnit ekonomické vzdělání. Má už asi čtyři tituly, ale je to stále málo. Pokud naše ceny potravin ve inscenované době růstu energií a plynu, obalů, služeb, prostě všeho……. vzrostly o desítky procent, nejvíce ze všech zemí Evropy, pak pokles o 3,8 procent je směšný. A jde to na vrub vlády, která svými rozhodnutími způsobila obrovskou inflaci růstem potravin a všeho spotřebního zboží a znehodnotila úspory veškerého obyvatelstva. Panu premiérovi bych vzkázal, že naši zemi ožebračují a je třeba odejít, ale hlavně hodně daleko.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Ctyri-tituly-a-porad-to-...