Zpravodaj 12/2022

Krásné a pohodové Vánoce a hodně zdraví do roku 2023!

Soudružky a soudruzi,

nejprve mi dovolte popřát Vám klidný předvánoční a vánoční čas, i když doba zrovna klidu moc nepřeje. Protivládní protesty neutichají, byť již nejsou tak početně navštěvované. Mnozí z nás se zapojili do akcí 17. listopadu včetně pochodu k budově České televize, i do manifestace na Letné 26. listopadu. Vládou však tyto aktivity ani nehnuly, naopak – plánuje další kroky, které dopadnou negativně na bedra většiny občanů…

     Okresní výbor se sešel v úterý 6. prosince od 16 hodin, předtím byla od 15 hodin tradiční porada funkcionářů. OV KSČM se věnoval zejména přípravě plánu práce na 1. pololetí 2023 a úkolům z vyšších orgánů.

    Na jednání okresního výboru, které se konalo 1. listopadu, jsme kvitovali, že byl realizován konečně termínovaný vklad našich volných prostředků, který nám přinese za rok do rozpočtu před zdaněním 44.000 Kč. Hledáme dále způsob, jak pomoci Kubě po živelné katastrofě, protože přímo z prostředků OV to nelze, i když jsme schválili 3.000 Kč. Probrali jsme informace z vyšších orgánů, z VV ÚV KSČM i z KV KSČM. Zaúkolovali jsme okrskáře i předsedy, aby zajistili plnění úkolů souvisejících s aktualizací členské evidence.

Leden 2023 – porady Praha-východ:
Porada aktivu Praha-východ:  úterý 3.1. 2023 od 15 hodin
Jednání OV KSČM Praha-východ: úterý 3.1. 2023 od 16 hodin
v zasedací místnosti 153, 3. patro, Praha, Politických vězňů 9.

     Vyhodnocovali jsme hospodaření za 3. čtvrtletí 2022, po stránce příjmové máme plněno, zbývají ještě příspěvky za poslední čtvrtletí, po stránce výdajové jsme dali vyšší prostředky na propagaci před volbami a na jiném účtu jsou poštovní služby, než byly loňský rok, kdy fungovala v centrále podatelna. Hospodaříme ale zodpovědně.

     Probrali jsme opětovně spolupráci s vlasteneckými organizacemi, která probíhala zejména v rámci akcí k připomínce okupace Československa v roce 1939 a v rámci pietního aktu k 71. výročí zavraždění nadstr. Honzátka. Naši členové byli též na jednání Národního sněmu KČP, jednal Krajský sněm KČP. Podpořili jsme zachování dosavadního odběru tiskovin – Hraničáře a Dialogu.

     Debatovali jsme o prosincovém zpravodaji a poradě funkcionářů, která byla posledně živější a početnější než obvykle, schválili jsme tisk novoročních a vánočních blahopřání a nominovali s. Češpivu do Komise mládeže Středočeského KV KSČM.

Soudružky a soudruzi,

děkuji Vám všem za práci pro naši stranu v roce 2022. Přeji nám všem hodně zdraví, osobního štěstí, elánu a energie do nového roku a krásné prožití vánočních svátků.

                                            Zdeněk Štefek, předseda OV KSČM Praha-východ

6. schůze VV ÚV KSČM se konala 4. listopadu a věnovala se ekonomice. Dvě stanoviska schválilo předtím vedení strany (Kritika návrhů protikrizových opatření NERVu a odsouzení blokády Kuby), tak se další neschvalovala. Byla schválena delegace KSČM na zasedání VV SEL v Berlíně a byla podána informace z 6. setkání Evropského levicového fóra v Athénách. Diskutována byla taktéž petiční akce na podporu s. Skály – přes schválených 500 podpisů na okres v našem kraji má pouze Praha-východ, Rakovník a Nymburk. Více podpisů než členů má v našem kraji okres Benešov, Mělník, Nymburk, Praha-východ a Rakovník. Náš kandidát tedy nebude podávat „přihlášku“, nemá dostatek podpisů. Další postup k volbě prezidenta bude finalizován na prosincovém jednání orgánů strany. Ti, co by žádali o naši podporu, by to jistě měli učinit veřejně.

     Probírala se pasportizace majetku – rozsáhlý podklad o objektech včetně ekonomických nákladů a výnosů z pronájmu byl poskytnut organizačním jednotkám k vyjádření. Několik hodin trvala diskuse o personálních otázkách na rok 2023 – bude nepochybně oddělena politická a hospodářská činnost.   

     Předloženo bylo několik variant řešení neúnosné situace vysokých mzdových nákladů na politickou činnost, nakonec byl  doporučen model DPP do výše 4.000,- Kč na okres, a to na časovou lhůtu od 1. 1. do 30. 6. 2023 se specifikovanou a kontrolovanou náplní práce. Zároveň byla dána výpověď všem pracovníkům na OV KSČM, co mají ještě HPP na politickou činnost (8x).   

     V květnu 2023 proběhne vyhodnocení změny. Model bude zohledněn v návrhu rozpočtu, který bude schvalován na prosincovém  ÚV KSČM.

7. schůze VV ÚV KSČM se konala 25. 11. 2022.

Byla schválena dvě stanoviska – KSČM se zásadně staví proti dvojí kvalitě zdravotní péče a práce a KSČM odmítá snahy o politické ovlivňování práce vědeckých pracovníků (reakce na situaci kolem J. Skály, M. Hrubce a dalších). K tomu vznikla i pracovní skupina pro případná další stanoviska (ss. Horák, Vytiska, Hrůza, Skála). Byla projednána další verze Komunikační strategie KSČM za účelem identifikování nedostatků v komunikaci strany. Již podrobněji jsou zmapovány cílové skupiny, které se ale mění v čase.

    Bylo schváleno POZ 3. zasedání ÚV KSČM 10. prosince 2022, byl projednán návrh rámcového plánu práce VV ÚV a ÚV KSČM na 1. pol. 2023, poskytnuta byla informace o účasti členů ÚV KSČM na jednáních (ze 7 jednání 7x jen 19 členů ÚV, zhruba 10 (Benešov, Kladno z našeho kraje) nemá ani 50% účast).

     Bylo probráno hodnocení výsledků komunálních a senátních voleb, které půjde na prosincové jednání ÚV KSČM. Podpořili jsme částkou 15.000 Kč tradiční lednovou akci v Berlíně (LL demonstrace v lednu), předána byla Informace o průběhu a výsledcích zasedání VV SEL v Berlíně i zpráva ze setkání zástupců KSČM a Die Linke v Postupimi.

     26. ledna 2023 se uskuteční seminář K otázkám „právního státu a cenzury informací“.

     Pokračovalo se v jednání o pasportizaci majetku. 18 budov nemá žádného nájemníka. Bude se to řešit, některých budov se budeme muset zbavit. Schválen byl model mzdových nákladů na hospodářskou správu budov            v maximálním objemu 4 mil. Kč ročně. Probíralo se odměňování zaměstnanců krajských výborů (v současné době se týká 4 krajů), bude řešeno na základě individuálních žádostí KV. Zruší se ale všechny HPP na krajích. Bude zřízena prac. komise pro úspory (energetické i jiné).

     Probírala se také situace v a.s. Futura – počet odběratelů roste, byť pomalu, probíhají i další úsporné kroky. Program pamatoval i na návrh rozpočtu KSČM a OJ ÚV KSČM, předložený návrh i vlivem cen energií znamená ztrátu v roce 2023 několik desítek milionů Kč.

Bylo vydáno doporučení pro OV KSČM, ať ten, kdo nemá nájemce, je na OV jen jeden den v týdnu (prosinec–únor) z důvodu energetických úspor a nastavit režim úspor v odběru energií. Mají se hlásit každý měsíc stavy elektřiny a plynu.

Zdeněk Štefek

Blíží se konec roku a s tím spojený pravidelný úkol aktualizace stavu členské základny.

    VV ÚV KSČM tohoto úkonu zároveň využil k tomu, aby zpřesnil stav členské základny a se souhlasem členů mohl aktualizovat jejich kontaktní údaje a odborné zaměření a zařadit je do centrálních kanálů, kterými se mají šířit rychle důležité informace (email, telefon).

     Zároveň je třeba u každého člena osobně vyplnit přiložený formulář a podpis člena k souhlasnému prohlášení se zpracováním osobních údajů. 

     Členovi, který formulář podepíše, je pak třeba před stávající číslo legitimace připsat „23“ (zkratka roku 2023).

Pod tímto novým začátkem čísla legitimace bude po kontrole údajů v programu evidence dále veden jako člen.

Vyplněné dotazníky je třeba doručit osobně či poštou na adresu OV KSČM Praha-východ, Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1, ideálně do konce roku 2022.

                                             Zdeněk Štefek, předseda OV KSČM Praha-východ

Vážení čtenáři, milé čtenářky,
již tento týden začne prosinec. Poslední měsíc v roce, který má být spojen s domácí pohodou a vánočními svátky, při kterých se všichni na chvíli zastaví, aby strávili čas se svými blízkými. Letos se však celá řada lidí, s nimiž mluvím a kteří mi píšou, blížící se zimy kvůli cenám energií spíše obává. A při čtení tisku je pro mě opravdu velmi těžké snažit se jejich obavy vyvracet. Pojďme se nejprve podívat na absurditu naší vládou podporovaného Green Dealu v praxi. Ten má firmy i jednotlivce ve svém důsledku motivovat      k ekologickému chování. Nyní jsou ovšem ceny energií takové, že se děje něco, co by se možná ještě před rokem dalo považovat za úsměvnou historku. Nebo spíše špatný vtip. Stále více firem totiž sahá k dieselovým agregátům jakožto zdroji energie. Spalování nafty pro výrobu elektřiny totiž pro firmy může být díky vysokým cenám energií výhodnější – s ekologickým chováním to má ale společného jen velmi málo. Evropské vlády a politické špičky tak sice seshora apelují na ekologické chování, svou neschopností a politikou odtrženou od skutečných problémů lidí pak ale firmy tlačí k naprostému opaku. Celá tahle situace pak ústí v celospolečenskou skepsi, když podle aktuálního průzkumu Hospodářské komory věří v lepší ekonomické zítřky pouhých 5 % majitelů firem. Negativní trend dokresluje to, že ještě v září předpokládalo příznivější vývoj v následujících měsících 21 % dotazovaných společností. Lidé zkrátka ztrácí naději a se současnou pětikoalicí jim dochází trpělivost. A to připomínám, že jde o průzkum mezi podnikateli, v období, kdy nám vládne pravicová vláda.
     Teď se podívejme ještě na zprávy, kterým musí čelit ty ekonomicky nejohroženější skupiny obyvatel. Dle odborů, bohužel, hrozí masivní propouštění ve velkých firmách, jelikož právě u nich vláda opět a znovu zaspala se zastropováním energií. Předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek předpovídá, že kvůli nečinnosti vlády hrozí v Česku propuštění desetitisícům osob. A naše vláda? Ta zastropování původně odmítala a odvolávala se na to, že čeká na plošné celoevropské řešení. Až poté, co se k zastropování cen energií u velkých firem odhodlali        v Německu, najednou otočila. To opravdu pan ministr Síkela nemá vlastní hlavu a u každého opatření potřebuje, aby se k němu odvážil některý z našich sousedů, aby o něm mohl začít uvažovat i u nás? Pokud se černé scénáře skutečně naplní, jsem zvědavá, jak bude Síkela desetitisícům propuštěných lidí vysvětlovat, že s přijetím opatření bylo třeba čekat třičtvrtě roku, když bylo jasné, že tato situace nastane. Na vině je totiž pouze liknavost Fialovy vlády.
     Rostoucí ceny energií se navíc podle ekonomů i v příštím roce budou podepisovat na zdražování    v dalších odvětvích, konkrétně v potravinovém průmyslu. I podle posledních výsledků z října znovu zrychlil meziroční růst cen potravin. Ceny pekárenských výrobků a obilovin byly podle údajů Českého statistického úřadu vyšší o 29,1 procenta, masa o 26,6 procenta, vajec o 52,8 procenta, ovoce o 7,6 procenta, zeleniny o 24,4 procenta a cukru o 105,4 procenta. Meziroční nárůst byl ve všech případech ještě o několik procentních bodů vyšší než v září. Trošku zvláštní, když tu máme deštník proti drahotě. To by ale nesměl být naprosto děravý. A reakce vládních představitelů na tohle všechno? ODS se i nadále snaží svádět vinu na minulou vládu a zříkává se veškeré politické odpovědnosti. Petře Fialo, vládnete rok a neschopnost vaší vlády přijmout jakékoliv efektivní opatření bude stát i dle nezávislých odborníků pracovní místa desetitisíce lidí. Jak dlouho budeme ještě poslouchat výmluvy o tom, že nic z toho není vaše vina?

     Naprosto směšně a alibisticky dnes také působí řeči představitelů ODS, ve kterých viní všechny okolo jen ne sebe z energetické závislosti Česka na Rusku. Jen připomenu deset let staré spuštění plynovodu Gazela na Tachovsku, který měl Česku zaručit dodávky levného plynu a zvýšit tak energetickou bezpečnost naší země bez závislosti na Ukrajině jakožto tranzitní zemi. Ano, slyšíte dobře – nezávislosti na Ukrajině. Za čí vlády tohle proběhlo? Ano, tušíte správně, že byla to vláda ODS, vláda Petra Nečase. Tenkrát byl levný plyn z Ruska pro politické PR dobrý. Jen by mě zajímalo, kde je ten levný plyn dnes, když jej potřebujeme. Nemám totiž pocit, že by české domácnosti jakýkoliv prospěch z celé věci pociťovaly.

     Jistě jste všichni slyšeli, proč jsem svým hlasováním v Evropském parlamentu odmítla zařadit Rusko mezi státy podporující terorismus (vysvětlující video zde:

https://www.youtube.com/watch?v=WNg6NrXP4I4&t=2s ). Já na rozdíl od většiny českých europoslanců nemám na různé státy různý metr. V tomto hlasování se tak naplno ukázalo jejich pokrytectví. Zvláště ve chvíli, kdy Turecko 20. listopadu zaútočilo na Sýrii i Irák. Turecko bombardovalo základny Jednotek lidové obrany v severní Sýrii, přičemž zahynulo 15 civilistů a zasaženy byly nemocnice i škola. Současně Turecko bombardovalo základny Kurdské strany pracujících v severním Iráku. Turecký ministr obrany oznámil, že armáda zasáhla 471 cílů v Sýrii a v Iráku. A prezident Erdogan sdělil, že bombardování bylo jen začátek operace, která bude pokračovat pozemním útokem s cílem vytvořit v severní Sýrii „bezpečnostní koridor“ u hranic s Tureckem, z něhož budou Kurdové vytlačeni. Mimochodem Jednotky lidové obrany a Syrské demokratické síly jsou dokonce vnímány jako spojenci USA v boji proti Islámskému státu. V tomto boji byly navíc v minulosti nejúspěšnější vojenskou silou a utrpěly velké ztráty. Kurdové ovšem uvěřili Američanům, že díky této vojenské pomoci jim USA po porážce Islámského státu pomohou získat nezávislost. 24 milióny Kurdů žijí na území čtyř států a dlouhodobě usilují o vlastní stát.

     Jak jste asi správně odhadli – USA ovšem slib nesplnily a později dokonce stáhly své jednotky ze severní Sýrie, což umožnilo Turecku tam vtrhnout, pobít mnoho příslušníků Jednotek lidové obrany a okupovat některá města. Během jednání v kazašské Astaně mezi Tureckem, Iránem a Ruskem vyzval ruský vyjednavač Turecko, aby od plánované invaze upustilo. K němu se přidaly USA s tím, že Turecko by tímto krokem ohrozilo pokračování boje proti Islámskému státu, jehož více než 10 000 bojovníků Kurdové v Sýrii vězní. Jak to dopadlo, to už víte. A co myslíte, řešilo se Turecko? Mimochodem členský stát NATO? Viděli jste někde viset syrské vlajky? Ani já ne!

     Než se s Vámi rozloučím, tak připomenu, že jsem minulý týden byla nucena napsat dopis ministrovi Jurečkovi kvůli situaci s vyplácením příspěvků – mj. i toho na bydlení, kterým se vláda tak často ohání. A dokonce s nabádáním zaměstnanců Úřadu práce, aby uchazečům lhali do očí. Odkaz na celé video zde: https://www.youtube.com/watch?v=HpwVfUJzxh8 . Pokud i Vy patříte mezi ty, kterým byly příspěvky schváleny, ale nedostali jste je v termínu, napište mi, prosím, na můj e-mail info@konecna.cz 

     Děkuji Vám za pozornost a za týden opět na shledanou!

Odkaz na aktuální video naleznete zde:
https://www.youtube.com/watch?v=NSSessWEKLw

Sestřih z debaty na CNN Prima News se zástupci ODS, KDU-ČSL, pirátů, ANO a SPD: https://www.youtube.com/watch?v=sxMakSqt0Ig                                                                                                                                                                                                                                     Kateřina Konečná

Od roku 2012 mohou občané volit prezidenta přímou volbou. Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

V České republice je funkční období prezidenta 5 let, pokud se úřad neuvolní předčasně. V takovém případě následuje do 90 dnů volba na nové pětileté období.

     Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou, zvolen také nemůže být občan, který byl potrestán za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Podmínkou k podání kandidatury je získání podpisů nejméně dvaceti poslanců nebo deseti senátorů, případně alespoň 50 000 občanů, kteří podepíšou příslušnou petici a jsou oprávněnými voliči.

     Volba se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím jeho volebního období.

Řádné volby budou 13.-14.ledna 2023, případné druhé kolo 27. a 28. ledna. Mandát prezidenta Miloše Zemana vyprší 8. března 2023 a obhajovat jej podle Ústavy ČR nemůže, protože mu končí již druhé volební období.

V současnosti známe 9 uznaných kandidátů na prezidenta dle abecedy:
Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, 
Petr Pavel, Denisa Rohanová, Josef Středula, Tomáš Zima.           

Podrobněji o  uznaných kandidátech

1. Andrej Babiš

Narodil  se 2. září 1954 v Bratislavě. Hnutí ANO založil v roce 2011, o dva roky později s ním uspěl ve volbách. Prakticky celou jeho politickou kariéru ho provází kvůli holdingu Agrofert kauza ohledně střetu zájmů. Patří k nejbohatším Čechům, časopis Forbes v roce 2021 odhadl jeho jmění na téměř 75 miliard korun.

2. Jaroslav Bašta

Kandiduje za SPD, podpořilo ho 20 poslanců hnutí. S politikou má bohaté zkušenosti, ač je původním povoláním archeolog. Podepsal Chartu 77 a            v 90. letech se dostal do Sněmovny za ČSSD. V letech 1998 až 2000 byl ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Byl také náměstkem ministra zahraničí. Mezi lety 2000–2005 byl velvyslancem v Rusku, od roku 2007 do roku 2010 pak velvyslancem na Ukrajině. Od října 2021 je poslancem Poslanecké sněmovny PČR za hnutí SPD.

3. Pavel Fischer

Pochází z Prahy, narodil se v roce 1965. Po studiích vyučoval francouzštinu. Ovládá plynně angličtinu a katalánštinu, zvládne hovořit i německy a rusky. Osm let působil v různých pozicích v Kanceláři prezidenta republiky, když v čele země stál Václav Havel. Mezi lety 2003 a 2010 byl velvyslancem ve Francii. O vrcholný úřad se již ucházel v roce 2018 díky podpisům senátorů, ale neuspěl, byl třetí. Na podzim 2018 se stal senátorem ve volebním obvodu č.17 se sídlem v Praze.

4. Marek Hilšer

Podruhé usiluje o prezidentskou funkci chomutovský rodák, ročník 1976. Na Univerzitě Karlově studoval politologii a mezinárodní vztahy. V rámci studia se v roce 1997 zúčastnil stáže jako asistent předsedy Zahraničního výboru a lidoveckého poslance Viléma Holáně. Poté cestoval, navštívil USA a Austrálii. Živil se jako popelář, instalatér či kopáč. Později vystudoval medicínu, předsedal Akademickému senátu 1. lékařské fakulty, stal se i členem předsednictva Akademického senátu UK. Při výzkumu se věnoval možnostem léčby rakoviny. V roce 2018 v prezidentské volební kampani skončil pátý.

V říjnu 2018 se stal senátorem za obvod č. 26 na Praze 2. 

5. Danuše Nerudová

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, vysokoškolská pedagožka a ekonomka. Rektorkou byla zvolena v roce 2018, a stala se tak první ženou v čele univerzity a zároveň nejmladší rektorkou v České republice. Do funkce ji jmenoval současný prezident republiky Miloš Zeman. Rektorkou byla do ledna 2022. Nerudová se narodila v roce 1979 v Brně, má dvě děti.

6. Petr Pavel

Petr Pavel (*1961) je voják ve výslužbě, během své kariéry obdržel za své služby mnoho českých i zahraničních ocenění a vyznamenání. Sloužil u výsadkového útvaru zvláštního určení (dnes speciální síly), u kterých později působil už jako velitel i v různých funkcích ve vojenském zpravodajství. Zúčastnil se mise v bývalé Jugoslávii, zkušenosti má i s vojenskou diplomacií. Zastupoval armádu ČR na velitelstvích v Brunssumu, Monsu a ve vojenském výboru EU. Byl jmenován náčelníkem Generálního štábu AČR (2012–2015), byl zvolen předsedou Vojenského výboru NATO (2015–2018). Dnes je vojákem ve výslužbě. V letech 1985–1989 byl členem KSČ. Tehdy to vnímal jako součást své služby v armádě. Dnes ví, že to byla chyba.

7. Denisa Rohanová

Narodila se 16. dubna 1975. Od roku 2017 je prezidentkou České asociace povinných, občanského sdružení zabývajícího se dluhovou problematikou.

Rohanová oznámila svou kandidaturu na post prezidentky 1. dubna 2021, tedy na apríla. Původně se tedy spekulovalo o tom, zda se nejedná o žert. Rohanová však spekulace odmítla a potvrdila, že kandidaturu myslí vážně.

8. Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se o úřad uchází jako občanský kandidát. V čele nejsilnějších odborů v zemi stojí Středula od roku 2014, předtím byl od roku 2005 předsedou odborového svazu KOVO.

9. Tomáš Zima

Po absolvování pražského gymnázia vystudoval Fakultu všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově, později své vzdělání rozšířil titulem z VŠE v Praze. Působil jako lékař i člen odborné komise. Postupně se z funkcí asistenta, přednosty ústavu, děkana a proděkana propracoval na nejvyšší post v rámci univerzity – v letech 2014 až 2022 byl rektorem Univerzity Karlovy.

Karel Diviš – podává odvolání

Spoluzakladatel a šéf technologické firmy IDC-softwarehouse, s.r.o.  vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Během své kariéry v oblasti IT dosáhl řady úspěchů, podílel se na mnoha projektech od prvního on-line rezervačního systému pro nákup letenek ve střední a východní Evropě přes práci v oblasti systémové integrace a outsourcingu IT až po založení e-learningových vzdělávacích kurzů. Dvacet let se také věnoval sportu jako externí redaktor České televize.

Karel Janeček – podává odvolání

Český miliardář, matematik a filantrop Karel Janeček získal vysokoškolské vzdělání na univerzitách v ČR i USA. Dlouhodobě se věnuje mecenášské činnosti, je zakladatelem několika nadačních fondů, včetně Nadačního fondu Neuron na podporu vědy. Ke kandidatuře jej přimělo údajné omezování svobod spojené s protiepidemickými opatřeními během koronavirové krize. V roce 2021 znovu oživil soutěž Český slavík, na jejímž slavnostním večeru pronesl kontroverzní řeč.

Hynek Blaško, Vladimír Boštík, Miroslav Kalousek, Jiří Kotáb, Lumír Láska, Klára Long Slámová, Ivo Mareš, Libor Michálek, Jakub Olbert,

Jana Peterková, Ivan Smetana, Jaroslav Turánek, Alena Vitásková, Pavel Zítko.

Josef Skála nebude kandidovat

Josef Skála jako kandidát Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), politik, publicista a vysokoškolský pedagog byl za minulého režimu dlouholetým členem KSČ, působil ve vysokých funkcích Socialistického svazu mládeže.

  Neschopnost, nezájem, lhostejnost nebo jen obyčejná pohodlnost, těmito několika nelichotivými výrazy lze vyjádřit současný stav většiny základních organizací a okresních výborů KSČM napříč celou republikou. Velmi pozitivně jsem přivítal informaci, že jsme se konečně odhodlali postavit v přímé volbě vlastního komunistického, vlasteneckého kandidáta na prezidenta republiky.

  K tomu, aby mohl  být zaregistrován jako řádný kandidát, jsme ale museli splnit zásadní podmínku, kterou bylo získání  50 000 tisíc podpisů na petiční archy. Pro případ, že některé údaje budou shledány jako chybné, bylo doporučeno získat podpisy alespoň 55 000 občanů. Chápal jsem to jako jeden z důležitých, ne – li nejdůležitější úkol v letošním roce. Zdánlivě snadný, zejména, když jsme na jeho splnění měli téměř tři čtvrtiny roku.

    Z dostupných informací víme, že komunistická strana čítá cca 25 000 členů. Stačilo tedy, aby každý člen získal alespoň 3 podpisy včetně svého a měli jsme v pohodě úkol splněný ještě s 25 000 rezervou (25 000 x 3 = 75 000 podpisů). Jsem realista a velmi dobře si uvědomuji, že ve většině ZO více jak tři čtvrtiny členů nejsou schopní ze zdravotních důvodů či vysokého věku sbírat podpisy na ulici, na pracovišti, mezi známými a přáteli….  Pro splnění úkolu zbylo cca 6 250 aktivních členů. Pro získání vytčených 55 000 podpisů tak připadalo na každého z těchto členů 9 podpisů, což znamenalo každý měsíc získat 1 podpis. To byl skutečně úkol, který přesahuje současné možnosti členů KSČM?!

     A to v to vůbec nepočítám podpisy od sympatizantů a občanů, které se sbíraly osobně, bez ohledu na stranickou příslušnost. Vědom si této skutečnost, jsem si dal osobní závazek získat 100 podpisů, aby byla splněna podmínka tří podpisů na člena, bez ohledu na to, kolik podpisů seženou ostatní členové naší organizace, která čítá 32 členů. Nakonec se mi podařilo získat 717 podpisů. Je sice pravda, že 350 podpisů jsem sehnal na hromadných akcích (Příčovy 2022 a Česká republika na prvním místě), ale zbývajících více jak 360 podpisů jsem získal převážně v místě bydliště a přilehlých obcích, mezi přáteli, známými, sousedy, ale i nahodile od neznámých lidí, které jsem oslovil. Zbylí členové MěO KSČM Čelákovice přidali ještě 49 podpisů.

     Jako okres jsme posbírali něco málo přes 1000 podpisů a na jednoho člena tedy připadá 5 podpisů. Zařadili jsme se tak mezi několik málo okresů, které dodaly alespoň ty tři kýžené podpisy na člena.

      Z průběžných nepříznivých informací o sběru podpisů během roku jsem byl velmi  zklamán, proto jsem v průběhu kampaně napsal několik opakovaných výzev členům a sympatizantům s prosbou o pomoc.

Marně!

     Ještě tři týdny před termínem podání kandidatury jsem byl připraven a odhodlán zbývající čas věnovat intenzivnímu sběru podpisů.

Stále se nemůžu a nedokážu smířit se skutečností, že vlastní lhostejností a pohodlností jsme trestuhodně promarnili, doslova prošvihli, jedinečnou šanci, která se už nebude opakovat. Argumenty, že to nejde, v tomto případě vůbec nepřipadají v úvahu!

      Už nyní netrpělivě čekám na vyhodnocení této neúspěšné kampaně a na vzešlé závěry, zejména na vysvětlení žalostných výsledků většiny okresů, z nichž některé nedokázaly získat ani pětinu podpisů svých členů.

      Opět se v plné nahotě potvrdilo, že: „Když se nechce, tak to je ještě horší, než když se nemůže.“

Nerad bych se mýlil, ale stále více se mi vtírá myšlenka, že některé okresy, potažmo jejich okresní výbory, tento úkol vědomě bojkotovaly. Jinak si tento debakl nedovedu vysvětlit. Mám velké obavy, že toto selhání využijí naši protivníci k dalším nenávistným útokům a ponižování. Může případně dojít i k odlivu některých příznivců a sympatizantů pro ztrátu důvěryhodnosti.

      Lhal bych, kdybych napsal, že mi není líto promarněného času, který jsem podpisové akci věnoval. Má to však i pozitivní stránky. V průběhu sběru jsem byl mnohokrát mile překvapen občany, od nichž bych to nikdy nečekal. Stačilo  jediné. Chuť a zájem je oslovit a požádat o pomoc.

      Skutečnost, že definitivně skončila neúspěšná podpisová kampaň, způsobila radost především mým vnoučatům, kterým se nyní budu snažit vynahradit čas a chvíle, které jsem věnoval podpisům pro Josefa Skálu a částečně i kampani pro komunální volby, i přesto, že jsme v Čelákovicích samostatnou kandidátku KSČM už nebyli schopni postavit.

       Víc k tomu nemám co dodat. Radši si ani  nepředstavuji, jak by se k této další, zbytečné a nesmyslné prohře vyjádřili naši dědové a tátové, opravdoví komunisté, a ne ti dnešní, kteří jsou pouze u komunistů.

Je mi smutno, když si protivník mne ruce nad naší neschopností.

      Vladimír  Duník,  MěO KSČM Čelákovice, člen OV KSČM Praha – východ

KSČM jako principiálně protiválečná strana, důrazně odmítá vládní návrh, který aktuálně probírá Poslanecká sněmovna.

V rámci něj má být schválen výcvik ukrajinských vojáků na území ČR v pěti turnusech, do konce roku 2023, po 800 mužích, tedy celkem 4000 vojáků. Náklady ve výši téměř jedné miliardy korun ( ) zaplatí čeští občané.

Podle dostupných informací dokonce začal tento výcvik již probíhat, a to bez schválení Poslanecké sněmovny.

Česká vláda tak i nadále pokračuje v politice válečného štvaní, která již stála české daňové poplatníky desítky miliard korun a zařadila Českou republiku mezi legitimní vojenské cíle.

Jelikož už bylo mnoho zbraní z výzbroje Armády ČR na Ukrajinu odesláno, počítá vláda pro resort obrany na příští rok s částkou ve výši 111,8 mld. Kč, což je téměř o 50 % více než v roce letošním.

To vše v situaci, kdy čeští občané platí o desítky procent více za plyn, elektřinu, potraviny a další zboží a služby.

KSČM na rozdíl od české vlády již od počátku ukrajinské krize považuje za jediné východisko mírové Minské dohody a požaduje jejich dodržování.

I nyní KSČM podporuje všechny kroky vedoucí k mírovému řešení ukrajinského konfliktu a k zajištění míru a bezpečnosti v Evropě v souladu se zásadami mezinárodního práva, Charty OSN a Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

KSČM znovu zdůrazňuje svůj trvalý požadavek na řešení situace na Ukrajině mírovou cestou, požaduje okamžité ukončení vyzbrojování zainteresovaných stran a zastavení všech vojenských operací, které jsou v rozporu  mezinárodním právem.

KSČM odsuzuje blokádu Kuby!

     Ve čtvrtek 3. 11. proběhlo již 30. hlasování o rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů s názvem „Nezbytnost ukončení ekonomického, obchodního a finančního embarga uvaleného Spojenými státy americkými vůči Kubě“.

     Kuba si při této příležitosti připsala další vítězství v řadě, když se 185 členských států OSN vyslovilo proti této hrůzné blokádě, dva se zdržely (Ukrajina a Brazílie) a dva byly proti (USA a Izrael).

Jen mezi srpnem 2021 a únorem 2022 politika nezákonné blokády způsobila Kubě ztráty v řádu 3,8 miliardy dolarů, což je o 49 % více než v předchozím období (leden až červenec 2021). Tato rekordní částka dosažená za pouhých sedm měsíců je odrazem zesíleného dopadu blokády na kubánský export, především v sektoru cestovního ruchu, nelítostného pronásledování bankovně finančních operací země, nákladů na geografické přemístění obchodu, dopadů na výrobu a služby poskytované obyvatelstvu a překážek v přístupu k vyspělým technologiím. Odhaduje se, že pokud by blokáda neexistovala, HDP Kuby mohlo za těchto sedm měsíců vzrůst o 4,5 %, což v projekci do jednoho roku představuje zhruba 8 %.

     Vezmeme-li v úvahu škody způsobené blokádou nahlášené od ledna do července 2021 (jen za prvních 14 měsíců vlády Joea Bidena), dosáhly více než 6,3 miliardy dolarů, což představuje částku více než 454 milionů dolarů měsíčně a více než 15 milionů dolarů denně. Při současných cenách dosahují akumulované škody během šesti desetiletí uplatňování této zavrženíhodné politiky více než 154 miliard dolarů. S přihlédnutím k chování dolaru vůči ceně zlata na mezinárodním trhu způsobila blokáda vyčíslitelné škody ve výši více než 1,391 bilionu dolarů.

     KSČM důrazně protestuje proti této nelidské blokádě Kuby, která hrdému lidu Kuby způsobuje pro nás nepředstavitelné obtíže a tvrdě omezuje jeho vlastní rozvoj. Přes to vše je však Kuba vzorem pro země třetího světa v oblastech školství či zdravotní péče, ale i svou solidaritou s nimi.

KSČM vítá obrovskou podporu drtivé většiny členských států OSN s Kubou. USA by se z ní měly poučit a okamžitě tuto nezákonnou a téměř celým světem odsuzovanou blokádu ukončit! Jediným „zločinem“ Kubánců je totiž to, že se rozhodli jít vlastní cestou, cestou socialismu a vzepřeli se svému mocnému sousedovi, Spojeným státům, který chtěl a stále chce Kubu ovládat.

                                                                                    vedení KSČM, 4. 11. 2022

Mají krizi zaplatit obyčejní občané?

Tak to totiž navrhují vládní experti z Národní ekonomické rady vlády, tzv. NERV. Ta představila své návrhy opatření pro zlepšení ekonomické situace  v České republice. Nepřekvapí, že většina opatření by měla především dopad na peněženky běžných občanů, nikoli na velké firmy, banky a nadnárodní korporace. Návrhu na zkrácení doby pobírání podpory v nezaměstnanosti a její výše se již chytil ministr (a)sociálních věcí Jurečka, který by rád toto opatření aplikoval v době, kdy mnoho firem avizuje, že vzhledem  k současné složité ekonomické situaci, kterou vláda řeší velmi nezodpovědně, skončí či bude propouštět.

     Dalšími opatřeními, které NERV navrhuje, jsou např. posunutí věkové hranice odchodu do penze a její svázání s očekávanou dobou dožití, aby se neprodlužovala doba, kterou lidé tráví v důchodu; zpomalení růstu důchodů a zrušení příspěvku za vychované děti, který vláda schválila od příštího roku; zrušení odečitatelné položky na dani za školkovné; zrušení státní podpory pro stavební spoření; snížení počtu úředníků, policistů či vězňů; zavedení školného na veřejných vysokých školách; zvýšení daně z příjmu fyzických osob a  z nemovitosti či zvýšení sazby DPH u některých položek.

     To vše v době, kdy naše peněženky zatěžují extrémně rostoucí ceny energií, potravin a služeb, v brzké době i vodného a stočného, a také zvyšující se úrokové sazby prodražující hypotéky.   

     Extrémní inflace ničí naše celoživotní úspory a nyní si máme sáhnout na úplné dno, abychom zaplatili za neschopnou vládu a její válečnické avantýry!

     KSČM proti těmto asociálním návrhům důrazně protestuje a považuje je za likvidační pro většinu občanů České republiky. Stejně jako všechny polistopadové vlády se i NERV bojí sáhnout trvale a systematicky na zisky a peníze velkých korporací, včetně nadnárodních, bank, oligarchů a spekulantů. Vláda i její experti tak opět ukazují, na čí straně stojí!

KSČM požaduje:

• progresivně zdanit velké příjmy a kapitál, velké korporace, oligarchy a spekulanty;
• daňové břemeno rozdělit tak, aby se ulevilo lidem s nízkými příjmy a zvýšila se solidarita;
• omezit úniky do daňových rájů a odčerpávání zisku vytvořeného v ČR do zahraničí;
• posílit vlastnickou kontrolu státu nad strategickými obory (suroviny, výroba a distribuce energií);
• vrátit vodu do rukou státu a obcí;
• zachovat bezplatné školství;
• zavést nulovou sazbu DPH u zboží základní spotřeby.

                                                                                   vedení KSČM, 4. 11. 2022

KSČM se zásadně staví proti dvojí kvalitě zdravotní péče

Česká lékařská komora přišla s návrhem na zvýšení regulačního poplatku za lékařskou pohotovost, chtěla by zvýšit poplatek ze současných 90 Kč na 200 Kč. KSČM odmítala zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví již v dobách ministra Julínka. Navrhovala úplné zrušení těchto poplatků, což ale ve sněmovně neprošlo. Je přitom jasné, že tyto poplatky financování zdravotnictví nezachrání, ale pouze ztíží přístup občanů k lékařské pohotovosti. Ministr zdravotnictví Válek přesto nápad přivítal a řekl, že podnět otevře na vládě.

Sám asociální ministr zdravotnictví Válek navíc prohlásil, že chce vrátit do hry nadstandardy ve zdravotnictví. Zcela otevřeně přiznává, že zavedení nadstandardů by vedlo k rozdělení kvality zdravotní péče do dvou skupin. Prý přece bezdomovec nemůže mít stejnou péči jako miliardář! Přitom Základní listina práv a svobod jasně říká: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“

Další zpoplatnění zdravotní péče je o to nebezpečnější, že v současné krizi strmě roste počet lidí, kteří se propadají do chudoby. Situaci v resortu navíc zhoršuje i rozhodnutí vlády o snížení plateb za státní pojištěnce, narůstající výpadky dodávek léků i nedostatek pohotovostí (dětských, zubních) a lékařů.

KSČM:

• Odmítá zvyšování poplatků ve zdravotnictví,
• zásadně se staví proti rozdělení kvality zdravotní péče, které by znamenalo horší zdravotní péči pro většinu obyvatel ČR,
• vyzývá ministerstvo zdravotnictví, aby účinněji regulovalo lékový trh, včetně předzásobení důležitými léky jako součásti zajištění zdraví a bezpečnosti obyvatel ČR,
• vyzývá vládu, aby systémově řešila nedostatek lékařů a dalšího personálu ve zdravotnictví a síť pohotovostí.

V Praze dne 25. 11. 2022 VV ÚV KSČM

KSČM odmítá snahy o politické ovlivňování práce vědeckých pracovníků

     V poslední době se objevuje stále více případů, kdy jsou lidé pracující ve vědeckých profesích ostrakizováni za svá vědecká zjištění, ať už jde o práci na poli historie, sociologie nebo politologie.

Mezi jinými můžeme uvést odvolání doc. PhDr. Marka Hrubce, Ph.D., z vedení Centra globálních studií, obžalování PhDr. Josefa Skály, CSc., za jeho názory na některé historické události, i případ Muriel Bliave, PhD., propuštěné z ÚSTR v rámci tzv. reorganizace či současnou snahu o odvolání politologa a výzkumníka Ústavu mezinárodních vztahů profesora Petra Druláka.

     Komunisté usilovali a usilují o pravdivé poznání. Výsledky vědeckého, odborného a historického poznání mají být politiky využívány ke společenskému pokroku, nikoliv překrucovány a zneužívány k potlačování názorů druhých.

     Komunistická strana Čech a Moravy důrazně protestuje proti vládní politice strachu, proti veřejnému vyhrožování postihem za jiné než vládní názory a proti politickému ovlivňování vědeckého bádání, jehož svoboda je zaručena Listinou základních práv a svobod.

V Praze dne 25. 11. 2022 VV ÚV KSČM

Tak nám chce Středočeský kraj pod vedením STAN, ODS, TOP09 a Pirátů opět zdražit jízdné. O již několikátém zdražení veřejné dopravy během posledních dvou let budou koncem listopadu jednat středočeští zastupitelé.

První změny mají platit již v dubnu 2023. Patnáctiminutová jízdenka má stát 20 korun místo současných 14 Kč, časové kupony budou zdraženy o pět procent. Od září se pak má změnit financování úplně.

Zároveň pokračuje snaha Středočeského kraje o likvidaci dalších železničních tratí. Tentokrát je podpořena také iniciativou ministerstva dopravy, které trvá na rušení provozu na »málo využívaných« lokálních železničních tratích.

Komunisté tyto kroky zásadně odmítají. Dražší veřejná doprava bude znamenat další díru do rodinných rozpočtů, spolu s rušením spojů i přesun cestujících na individuální dopravu, což bude mít v přetížené dopravní síti dopady ekonomické i ekologické.

Právě v době, kdy krize dopadá na většinu občanů, je třeba rozvíjet veřejné služby a udržet je i cenově dostupnými.

Právě v době, kdy banky, velké a nadnárodní společnosti násobí své zisky a kdy značná část společnosti chudne, je třeba nastavit solidaritu, zejména v podobě daňové reformy. A to tak, aby byly prostředky i na veřejnou dopravu.

Od požadavku na kvalitní, rozvíjející se a cenově dostupnou veřejnou dopravu nelze ustoupit!

Zdeněk Štefek, vedoucí odborné skupiny KSČM pro Středočeský kraj

Krásnou vlastností skutečných hrdinů je skromnost. Řeknou: “Nestavte památníky! Alespoň mně ne. Pro to jsem nežil a nebojoval. Pokud jsem něco velkého a odvážného udělal, vděčím za to i těm, kteří stáli po mém boku.“ Ludvík Svoboda

   Přesto byl v březnu 2013 u příležitosti 70. výročí bitvy u Sokolova slavnostně odhalen v rodné obci armádního generála Svobody v Hroznatíně na Třebíčsku pamětní kámen s nápisem a reliéfem Svobodovy podobizny. Na jeho vytvoření přispělo několik organizací i jednotlivců – soukromých dárců. Aktivní bylo i vedení obce, odborná stanoviska dali památkáři i historikové. Reliéf vytvořil kamenosochař Petr Šebesta ze Světlé nad Sázavou.

   Od té doby se každoročně v listopadu scházejí na tomto místě, před rodným domem Ludvíka Svobody, nejen lidé z blízkého okolí, ale z celé republiky i ze zahraničí, aby uctili jeho památku. Toto příjemné setkání vlastenců, veteránů války, příslušníků jejich rodin, turistů i zcela neznámých lidí, kteří jsou zde poprvé, se znovu uskutečnilo i letos – v sobotu 26. listopadu 2022.

   Paralelně probíhaly podobné akce v Buzuluku, kde také nezapomínají a stále pečlivě udržují československou síň slávy v místním muzeu „Dům Ludvíka Svobody“, v němž vlastně pobývali i další tři generálové – Wladyslaw Anders a Wladyslaw Sikorski z Polska, nebo exilový ministr národní obrany československé vlády v Londýně, Sergej Jan Ingr; stejně jako dům, v němž žil nadporučík Jaroš v letech 1942 až 1943, a řadu dalších památek souvisejících s pobytem československých vojáků v Buzuluku v době druhé světové války.

   Profesor dějepisu, Sergej Viktorovič Kolyčev, spolu se studenty Buzulucké průmyslové školy dopravní pravidelně pečuje o starý městský hřbitov, aby se i v těchto místech mohli občané Buzuluku poklonit památce „svých Čechoslováků“.

   Ani v Buzuluku nikdy nebyl život lehký, podobně jako v Hroznatíně na Vysočině. Lidé tu měli stejně tvrdé mozolnaté ruce a naši vojáci zde nejen cvičili, ale také pomáhali místním. Nezapomínejme!

PhDr. Jana Görčöšová

Vedení KSČM se na svém posledním jednání zabývalo naším přístupem  k akcím, které jsou připravovány v souvislosti s výročím 17. listopadu.

    Jako KSČM jsme pozvali naše členy a stoupence na shromáždění, které organizoval ve 13 hodin Krajský výbor KSČM Praha před budovou Hlávkovy koleje, Jenštejnská 1966, Praha 2.

     Delegace KSČM se na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu také zúčastnila pietního aktu v prostorách Ruzyňských kasáren na Praze 6, od 12:00 hodin. 

     Na 17. listopadu bylo na různá místa Prahy svoláno také několik protivládních shromáždění. Na základě diskuse ve vedení KSČM tentokrát naše strana nepřipravovala organizovanou účast našich členů na těchto akcích a případná individuální účast byla na osobním zvážení. 

 V druhé polovině třicátých let byl fašistický mor již rozlezlý po celé Evropě. Bylo jen otázkou času, kdy dojde k nejhoršímu. Neuplynulo ještě ani dvacet let od té první „Velké války“ a už se blížila další. Nestačily se ani napravit všechny škody, které způsobila první světová v jednotlivých zemích. Většina státních ekonomik se ještě neprobrala z největší hospodářské krize třicátých let a nově se rodící generace se nadechovala k novému a tiše doufala  k lepšímu životu. Opak byl pravdou.

Byly to jen komunistické strany sdružené v Komunistické internacionále, které neustále mobilizovaly k boji proti válečnému nebezpečí. Počátkem ledna 1936 podepsali z iniciativy Francouzské komunistické strany členové výboru Lidové fronty proti nebezpečí fašismu a války program Lidové fronty, směřující k obraně demokratických svobod a ke zlepšení životní úrovně pracujících. Také na Slovensku se v Žilině konala celoslovenská porada funkcionářů KSČ zabývající se otázkami sjednocení všech protifašistických sil do jednotné a lidové fronty.

Ve Španělsku byla podepsána dohoda o společném postupu antifašistických sil v parlamentních volbách, které byly vypsány na 16. února. Lidová fronta získala nadpoloviční většinu, celkem získala 268 mandátů a vytvořila levicově orientovanou republikánskou vládu.

Na Horehroní stávkovalo tři tisíce lesních dělníků a 800 povozníků, kteří požadovali zvýšení mezd a uzavření kolektivních smluv. Stávka, kterou vedly spolu komunisté a Rudé odbory, skončila vítězně. Politický význam vysoce ocenil i VII. sjezd KSČ.

Počátkem února se do Prahy vrátil Klement Gottwald po více jak ročním pobytu v Moskvě, kde pracoval  v orgánech Kominterny. V Lidovém domě v Praze-Košířích promluvil 9. února o výsledcích VII. kongresu Komunistické internacionály a o chybách, jichž se za jeho nepřítomnosti dopustilo vedení strany při uskutečňování linie VI. kongresu. Sdružení pokrokových umělců a kulturních pracovníků, v jehož čele byl od roku 1934 Bedřich Václavek, uveřejnilo programové prohlášení. Členové Bloku se v něm přihlásili  k zásadám socialistického realismu a socialistické umělecké kritiky. Od února 1936 vydávali čtvrtletník, který redigovali B. Václavek, P. Jilemnický, L. Svoboda a J. Taufer.

V druhé polovině února zasedal v Londýně výkonný výbor Socialistické dělnické internacionály spolu                s výkonným výborem Mezinárodního sdružení odborových svazů (Amsterodamské internacionály). Odmítl návrh Kominterny na spojení sil obou internacionál v boji proti fašismu a za zachování světového míru. V Praze se v té době konalo rozšířené zasedání ÚV KSČ. Jednalo o vytvoření akční jednoty dělnické třídy a lidové fronty všech pracujících. Schválilo směrnice pro přípravu VII. sjezdu KSČ; zaslalo pozdravný telegram Jiřímu Dimitrovovi, potvrdilo usnesení politického byra o odvolání J. Švermy a R. Slánského z funkcí členů sekretariátu ÚV KSČ a vyloučení S. Budína z KSČ.

V Rudém právu byla uveřejněna nabídka strany předsednictvu německé sociální demokracie                                v Československu na společné akce proti nástupu Henleinovy Sudetoněmecké strany, která chystala na 24. května uspořádání sněmu sudetských Němců v Ústí nad Labem. Počátkem března obsadila nacistická vojska demilitarizované pásmo v Porýní a německá vláda vypověděla locarnskou smlouvu.

V polovině března pronesl Gottwald v poslanecké sněmovně řeč, otištěnou následně v Rudém právu pod názvem: „Aby se národy Československa nedostaly pod patu Hitlerovu, všichni stoupenci míru – spojte se!“ Vypovězení Locarnské smlouvy hitlerovským Německem, již znamenalo otevřenou hrozbu válkou.

(Locarnské dohody – v říjnu roku 1925 se ve švýcarském Locarnu setkali bývalí nepřátelé z první světové války. Výsledkem setkání byl podpis 9 dokumentů, mezi nimiž nechyběl ani tzv. Rýnský pakt (mezinárodní záruky hranic na Rýně – mezi Německem, Francií a Belgií), úpravy arbitrážních smluv či nový výklad článku č. 16 Společnosti národů. Zástupci bývalých znesvářených stran v Locarnu došli k mnoha důležitým kompromisům a zavázali se ke vzájemným garancím míru a spolupráce.)

KSČ předložila výkonným výborům čs. sociální demokracie, německé sociální demokracie a čs. národně socialistické strany návrhy na jednotné akce dělnictva na obranu míru v souvislosti s provokativním postupem fašistického Německa vedené pod heslem „Na obranu míru, proti hitlerovským válečným provokacím a za nejtěsnější spojenectví Československa se Sovětským svazem.“

V Národním domě v Praze na Smíchově se konal 11. až 14. dubna VII. sjezd KSČ. Zúčastnilo se ho 495 delegátů s hlasem rozhodujícím a 64 delegátů         s hlasem poradním, kteří zastupovali více jak 50 tisíc členů strany. Sjezd projednal referát Klementa Gottwalda „Sjednocení dělnické třídy a pracujícího lidu k boji proti fašismu, válce a ofenzívě kapitálu“. Ustavující zasedání ÚV zvolilo do funkce generálního tajemníka K. Gottwalda, za členy politického byra byli dále zvoleni R. Appelt, F. Bílek, V. Kopecký, R. Korb, B. Köhler, J. Krosnář, R. Slánský, V. Široký, J. Šverma, R. Vetiška a A. Zápotocký. Dále byl zvolen sekretariát ÚV a do funkce předsedy ústřední revizní komise Josef Štětka.

V Bratislavě vyvolali luďáčtí studenti v době štúrovských oslav antisemitské demonstrace spojené s terorem proti židovskému obyvatelstvu.

Vláda 8. května zakázala „Ľudový deník“, neoficiální tiskový orgán KSČ na Slovensku, který tím definitivně zanikl.

Národní shromáždění schválilo zákon o obraně státu. Byla zřízena Nejvyšší rada obrany státu a meziministerský sbor obrany státu. Poslanec Gottwald v Národním shromáždění poukázal na třídní podstatu zákona, neboť jeho provádění bylo svěřeno vysoké byrokracii a generalitě, která potlačovala práva a iniciativu lidu. KSČ předložila návrhy na uskutečnění skutečné lidové obrany proti fašistické agresi.

V Praze začal nově vycházet týdeník „Slovenské zvesti“ (orgánu KSČ na Slovensku), jehož odpovědným redaktorem byl Viliam Široký.

V zemědělských oblastech Žitného ostrova – v okolí Galanty, Dunajské Stredy a Nových Zámků stávkovalo v květnu tři tisíce sezónních zemědělských dělníků za zvýšení mezd. Stávka se rozšířila i do dalších okresů jižního Slovenska.

Ve Francii stávkovalo v červnu tohoto roku 12 miliónů pracujících. Dělnictvo si vynutilo uzákonění čtyřicetihodinového pracovního týdne bez snížení mezd a dvoutýdenní placenou dovolenou. Byly rozpuštěny fašistické organizace.

V Československu byl založen Svaz mladých, který sdružoval mládež v boji proti fašismu. Zasedání ÚV přijalo stanovisko KSČ k událostem v Henleinově straně (SdP). V Brně se počátkem července konaly Lidové tělovýchovné a sportovní slavnosti. V Dělnickém domě v Brně-Juliánově referoval K. Gottwald.

Ve Španělsku vypukla 18. července fašistická vojenská vzpoura proti republice a její vládě Lidové fronty. Byla vedena reakčními generály a vůdci fašistické falangy za podpory fašistického Německa a Itálie.

V Košicích se za účasti 1200 pracujících konalo shromáždění proti fašistické intervenci ve Španělsku. Policie shromáždění rozehnala. V Žitavských Ďarmotách ve vrábelském okrese na Slovensku se z iniciativy KSČ uskutečnil Den sbratření pracujícího lidu všech národností Slovenska. Byl manifestací proti fašismu, za demokratická práva a politické svobody.

V Rudém právu byl 1. srpna uveřejněn dopis ÚV KSČ socialistickým stranám s výzvou ke společné podpoře boje španělského lidu proti fašismu. 9. srpna se na Strahovském stadiónu v Praze uspořádala federace proletářské tělovýchovy Lidové hry, které navazovaly na tradici spartakiád Federace dělnických tělocvičných jednot (FDTJ).

Vlády Velké Británie a Francie si vyměnily nóty v nichž se zavázaly zakázat vývoz zbraní a válečného materiálu do Španělska. Podobné stanovisko zaujala i vláda USA. Tato politika „nevměšování“ pomáhala fašistickým agresorům.

Na přelomu srpna a září se v Ženevě konal první světový kongres mládeže. Kongres přijal rezoluci o odstranění války a kolektivní bezpečnosti a proti politice „nevměšování“ do španělských záležitostí, která fakticky podporovala fašistické agresory.

V Bratislavě vznikl první spolek na pomoc demokratickému Španělsku. Byl organizován jako volné sdružení zástupců bratislavských závodů, odborových organizací a kulturních pracovníků.

V Bruselu se konal kongres na obranu míru a za kolektivní bezpečnost. Zúčastnilo se ho přes 4 tisíce delegátů z 35 zemí, kteří zastupovali 750 národních a 40 mezinárodních organizací.

V Londýně byl ustaven Mezinárodní výbor pro kontrolu neintervence   občanské válce ve Španělsku, tzv. výbor pro nevměšování. Jeho členy byly Velká Británie, Francie, SSSR, Německo, Itálie, Portugalsko, Československo, Švédsko a Belgie. Zástupce Sovětského svazu soustavně odhaloval pomoc fašistických mocností poskytovanou španělským fašistům. Německo a Itálie vysílaly do Španělska svá vojska a válečné letectvo. Proto se sovětská vláda rozhodla k otevřené podpoře Španělské republiky.

V Praze na Slovanském ostrově uspořádala KSČ v září veřejné shromáždění na podporu bojujícího republikánského Španělska proti frankistickým pučistům. Hlavní projev pronesl Klement Gottwald.

V Piešťanech se 20. září konal sjezd Hlinkovy slovenské ľudové strany, na kterém se hlinkovci otevřeně přihlásili k fašistické ideologii a zahájili kampaň proti celistvosti republiky.

V pražské Lucerně se v té době uskutečnil velký veřejný projev na obranu Španělské republiky. Vystoupili na něm členové čs. delegace, kteří se vrátili      z bojujícího Španělska – Zdeněk Nejedlý, Ivan Sekanina, Helena Malířová a František Halas.

V polovině října se v Praze konala celostátní konference dělnických družstev, která poukázala na vážné důsledky, které přinesl rozbíječský postup reformistů, a vyzvala k obnově dělnické družstevní jednoty.

Byl ustaven Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku. Organizoval hmotnou a morální podporu boje španělských republikánů a informoval veřejnost o situaci ve Španělsku. Vydával ilustrovaný měsíčník Španělsko. Od roku 1937 v jeho činnosti pokračovala Společnost přátel demokratického Španělska.

V Praze se konalo rozšířené zasedání ÚV KSČ. Jednalo o poměrech  v českých pohraničních oblastech a na Slovensku.

25. října byl v Berlíně podepsán německo-italský protokol, kterým byla utvořena osa Berlín-Řím. Německo uznalo anexi Etiopie a dohodlo se s Itálií na uznání vlády generála F. Franka ve Španělsku a o vymezení sfér zájmů            v Podunají a na Balkáně.

Ústřední výbor KSČ zaslal 6. listopadu československé vládě Memorandum o národnostní otázce, v kterém konkretizoval stanovisko KSČ k národnostnímu problému v době ohrožení republiky fašismem a hitlerovským Německem. Shrnovalo zejména návrhy KSČ na národnostní vyrovnání s německou menšinou. Vláda návrhy KSČ odmítla.

Moskevská Pravda uveřejnila článek G. Dimitrova „Lidová fronta boje proti fašismu a válce“. V Československu byl jako brožura vydán až v roce 1937.

V Praze se konala ustavující schůze Svazu pokrokových volnomyšlenkářů. Svaz navazoval na činnost rozpuštěného Svazu proletářských bezvěrců a měl působit v nejširších vrstvách pracujících v duchu protiklerikální a ateistické propagandy. Jeho činnost byla úředně zastavena 23. prosince 1938.

V Berlíně byl 25. listopadu podepsán Pakt proti Kominterně mezi Německem a Japonskem. Byl namířen jednak proti mezinárodnímu revolučnímu dělnickému hnutí, jednak formoval blok fašistických mocností k boji za nové rozdělení světa. 6. listopadu 1937 k němu přistoupila Itálie, 24. února 1939 Maďarsko a 7. dubna 1939 Španělsko. Dalšího rozšíření doznal v roce 1941.

Počátkem prosince pronesl Klement Gottwald v poslanecké sněmovně projev o mezinárodní situaci a obraně republiky.

Ve Španělsku vznikla první vojenská jednotka československých interbrigadistů „Gottwaldova četa“. Tvořilo ji zpočátku 90 vojáků. Začátkem roku 1937 se rozrostla na pěší rotu a stala se součástí praporu G. Dimitrova, složeného převážně ze slovanských interbrigadistů.

Mimořádný sjezd sovětů SSSR schválil novou sovětskou ústavu, která zakotvila vybudování základů socialismu v SSSR.

V sekretariátě ÚV KSČ i mimopražských sekretariátech strany byly provedeny policejní prohlídky. Policie zatkla několik funkcionářů. Tato akce měla zabránit odjezdu dalších interbrigadistů do Španělska.

V Praze se v polovině prosince konala konference zástupců průmyslových svazů Rudých odborů, která vyslovila souhlas s doporučením ÚV KSČ, aby      v zájmu sjednocení odborů vstoupily Rudé odbory jako celek do Odborového sdružení československého.

V roce 1936 se v Československu uskutečnilo 262 stávek a výluk v 2922 závodech za účasti 51 617 stávkujících.

Komunisté tehdy skutečně každý den burcovali všechny čestné lidi proti nebezpečí války a následnému vyhlazení slovanských národů. Dnes se po téměř devadesáti letech situace opakuje. Lidstvo je nepoučitelné, ale my, komunisté bychom měli dělat v tomto boji za mír mnohem více.

První pokus – zbavit se neprůbojného vedení strany se podařil. Ten druhý rozumný a logický pokus – dát prostor protiválečným komunistickým myšlenkám pomocí kandidáta na prezidenta se, bohužel, právě zradou představitelů předcházejícího vedení v krajích a okresech nezdařil!

Kolik ještě bude mít komunistická strana šancí?!

(MiHav)

HURIKÁN IAN    
Na Kubu udeřil hurikán Ian. V úterý 27.9. hrozivě zdevastoval velkou část jejího území, zejména západ, a vyžádal si dvě oběti. Vichr o rychlosti až 200 kilometrů v hodině přinesl silné lijáky. Zasáhl hlavní město Havanu i provincii Pinar del Río a zdejší tabákové plantáže velmi poničil. Bouře způsobila záplavy, poškodila domy, vyvracela stromy, poničila elektrárny.
     Kubu tak asi v šest večer místního času (o půlnoci SELČ) postihl celonárodní výpadek proudu – black out. Bez elektřiny se ocitlo všech 11 milionů lidí. Kubánská státní televize oznámila, že jde o mimořádnou situaci a že úřady pracují na obnovení dodávek. Za jeden den se podařilo obnovit dodávky proudu do tří regionů zprovozněním dvou velkých elektráren ve Feltonu a v Nuevitas. Situace se zlepšila na východě a v centrální části země.
     Kuba se s výpadky elektřiny, trvajícími i mnoho hodin, potýká dlouhodobě. V posledních roce byly výpadky častější a v některých oblastech trvaly  i více než deset hodin. Důvodem je zastaralá energetická síť, její nedostatečná údržba a nedostatek surovin pro tepelné elektrárny.
    Už loni  výpadky  elektřiny přispěly k masovým protivládním protestům.
Výpadek elektřiny na Kubě patřil k největším na světě.
     Hurikán pak postupoval na Floridu, zesílil na 4.stupeň a zde si vyžádal 150 obětí.

 Pokud chcete a můžete pomoci:
Vzhledem k blokádě Kuby doporučují přímo Kubánci případné finanční dary převést přes ČSOB:
CESKOSLOVENSKA OBCHODNI BANKA, A.S. Swift: CEKOCZPP na adresu – bankovní spojení) uvedenou níže:
 

Děkujeme Vám za jakoukoli finanční pomoc pro Kubu.

Tereza Čechová Humpolcová,
předsedkyně Společnosti česko-kubánského přátelství

Jarní prázdniny 11.-17.2.2023, ubytování chatky, celodenní strava včetně pitného režimu, kapacita 30 osob (27 dětí). Ubytování a strava 400,-Kč na osobu a den, cena 3570,-Kč za 7 dní.

Letní tábor 1.8.-14.8.2023, stany a chatky, kapacita 75 osob (67 dětí), cena 6975,-Kč. 

Sháníme na jarní prázdniny i 2 a na léto 4 dobrovolníky - jeden jako hlavní vedoucí a hospodář a 1(3) oddílové vedoucí.

Adresa:
Kamp Eldorado
Litice nad Orlicí
telefon 605846927
e-mail: info@kempeldorado.eu    

OV KSČM Kutná Hora ve spolupráci s KČP ve Vrdech

zve na

Vzpomínkový akt

pořádaný u příležitosti 71. výročí zavraždění komunistky Anny Kvašové.

LL Demonstrace 2023 – Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht
Datum: 14. – 15. 01. 2023
Ubytování: místo bude upřesněno po 15.12.2022
Odjezd z Černého mostu 14.1.2023 v 9.00 hod
Program 14.1.2023  
16:00 Přivítání s kávou a dortem, poté diskuse:– závěry a úkoly VII.sjezdu EL – účastníci sjezdu, večeře, společné posezení účastníků

Program 15.1.2023
6:30 snídaně, 7:30 odjezd do Berlína – Lichtenberg, 10:30 účast na LL Demo a ve 13:00 odjezd domů.       
Ceník:  Ubytování – večeře a snídaně                                                20,- €                         
                 Pivo si každý hradí zvlášť za 1/2 l                                            1.-        €
                 Úhrada: cesta z Jičína                                                             750,- Kč               
                                        z Prahy                                                      650,- Kč

Prosím, potvrďte účast nejpozději do 11.12.2022.

Od přihlášených potřebuji tyto údaje: jméno, příjmení, adresa a č.OP nebo pasu, telefon či e-mail, abych v případě jakýchkoliv změn mohla včas reagovat.

                                              Marie Krejčová, hlavní koordinátorka SFEL-R

  2. 12. 1805     bitva tří císařů u Slavkova
            1989     ČSLA začala odzbrojovat jednotky Lidových milicí
  7. 12. 1941     útok Japonců na Pearl Harbor
  9. 12. 1920     byl Lidový dům v Praze násilně obsazen policií
10. 12. 1904     se narodil prezident ČSR a ČSSR Antonín NOVOTNÝ
            1920     v době prosincové generální stávky při demonstraci před
                         parlamentem zastřelili četníci dělníka Jana Luldu a několik
                         demonstrantů těžce zranili
11. 12. 1941     Německo vyhlásilo válku USA
12. 12. 1932     při rosicko-oslavanské stávce horníků proti snižování mezd byl
                         četníky po zatčení protestující horník tak zbit, že zraněním podlehl
12.12.1943       byla podepsána Smlouva o vzájemné spolupráci mezi ČSR a  SSSR
14. 12. 1945     byla v Postupimi schválená směrnice o odsunu Němců z ČSR
14. 12. 1920     při protestní demonstraci v Mostě zastřelili četníci 9 dělníků a 26 jich těžce zranili
19. 12. 1884     se narodil prezident ČSR Antonín ZÁPOTOCKÝ

Naše řady opustil

S lítostí oznamujeme, že v polovině listopadu 2022 po dlouhé nemoci naše řady navždy opustil dlouholetý člen naší Městské organizace Čelákovice, dlouholetý člen výboru MěO a bývalý předpřevratový poslanec Národního shromáždění soudruh Ing. Josef Martinec ve věku 88 let.

Čest jeho památce!
                                                                                                     Vladimír  Duník

Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz
Elektronická pošta: ov.prvych@kscm.cz; Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019