Zpravodaj 10/2022

Soudružky a soudruzi,

máme po volbách, v kterých sice vládní pětikolka dostala znatelně méně zastupitelů, než měla dosud křesel, ale trend poklesu své podpory nedokázala zvrátit ani levice, včetně KSČM. Navíc přes polovinu voličů k volbám nešlo. A to ve vyhrocené době – v naší

zemi ukazuje „pětikolka“ stále více, že jí nejde o obhajobu našich zájmů, o lidi, ale jen o zájem hrstky vyvolených, pod taktovkou velkého bratra. Stále více lidí postihuje rostoucí drahota, která se netýká jen energií, ale i všech základních komodit potřebných k přežití. Stále více lidí chodí na demonstrace, kde protestují proti vládě.

      Zaplnili jsme Václavák 3. září. Pak jsme pořádali v Praze demonstraci proti vládě v sobotu 17. září, 28. září jsme se zúčastnili aktivně i další demonstrace. A to nejmenuji jiné akce v ostatních částech naší země… Byli jsme vidět i slyšet, ale ani to na lepší výsledek nestačilo.

     6. září se konalo poprázdninové zasedání našeho OV KSČM. Probrali jsme tradičně plnění úkolů – v září probíhaly výlepy centrálních plakátů přes Rengla, měli jsme kontrolovat, zda nejsou plakáty stržené, pak nám stačilo nahlásit město a číslo stojanu, firma to opravila.

     Probrali jsme informace z vyšších orgánů – přes  léto se konala dvě jednání VV ÚV KSČM, stanoviska byla rozeslána. Probíraly se na nich samozřejmě volby – konečný počet kandidátů do komunálních voleb za KSČM je 667. Probíhá sběr podpisů pro kandidáta na prezidenta Josefa Skálu, petiční archy je nutné doručit do konce října. Motivací pro další sběr může být i na zářijovém jednání VV ÚV KSČM schválený příspěvek 30 Kč za podpis pro ty okresy, které dodají minimálně dvojnásobné množství podpisů, než mají členů…

     Byl schválen materiál k bydlení i projekt pametlidu.cz, kde budeme zveřejňovat vzpomínky našich osobností a mapovat tak novodobou historii – OV mají dodat návrhy osobností, které budou zpovídány. 17. září proběhl seminář k otázce nacionalismu a vlastenectví.

     Zářijový VV ÚV KSČM pak zahájil debatu o sjezdovém úkolu přeregistrace členů, která bude spojena zřejmě s tradičními procesy kontroly členské základny na konci roku, přinese možnost hromadného rozesílání informací z centra až k jednotlivým členům a bude znamenat možná i nové legitimace.

     Středočeský krajský výbor se sešel v podobě VV KV během léta 2x, samotný KV pak na začátku září. Doplňují se odborné komise, stanovisky jsme se vyjádřili k další fázi rušení železničních tratí ze strany Středočeského kraje. Připravují se tradiční akce, jako je lednový výjezd na LL demonstraci do Berlína. Na jednání OV KSČM jsme se dále zabývali stavem okresní organizace v prvním pololetí. Okresní organizace má celkem 194 členů v 25 základních organizacích, byť všichni jsme si vědomi problémů, na které nemáme jednoduchá řešení.

Probrali jsme komunální a senátní volby – naši členové jsou vesměs na společenských kandidátkách.

Diskutovali jsme tichou podporu senátorského kandidáta Ivana Noveského – energetického experta, který vystupuje i po boku Josefa Skály.

     Projednali jsem rovněž hospodaření za 1. pololetí 2022. Oproti plánu jsme za I. pololetí v mínusu jen – 14 875,71 Kč. Větší výdaje byly na volby, menší na kancelář. Stav členských příspěvků (řádné i mimořádné) ke dni 31. 8. 2022 je 64 140,- Kč. Začínáme připravovat rozpočet na rok 2022. Jednotlivé ZO zašlou finanční požadavky na rok 2023 do konce září tak, aby mohly být schváleny na jednání OV dne 4. 10. 2022.

     Dokončili jsme přípravu pietní akce 28. září. Pietní akt k Honzátkovi proběhl od 11 hodin, po něm byla na náměstí debata s Josefem Skálou.

Soudružky a soudruzi,
zářijovými protesty samozřejmě s protesty neskončíme.
Připravují se další demonstrace, odborové, široké v rámci https://www.naprvnimmiste.cz/.

My, komunisté budeme nepochybně jejich součástí. Nejenže máme společný cíl – demisi protilidové vlády, ale máme i řešení, systémové řešení. Nabízeli jsme ho již dlouho, ale teprve dnešní doba nám dává za pravdu, což paradoxně musí přiznávat i řada vládních expertů...

Každý z nás má možnost, jak naši politiku prezentovat ve svém okruhu známých. Větší či menší, to je jasné. Ne každý je řečník, mnohde nejsou ani síly. Ale když „ten dělá to a ten zas ono, tak dohromady udělají moc…“ Nebojme se, pravda je na naší straně.

Děkuji Vám za podporu a aktivitu.

                                                             Zdeněk Štefek, předseda OV KSČM

 Kde?  No přece v Praze na Václaváku 3.9. tohoto roku.

Vystoupení celé řady odborníků hovořilo jasně o tom, kam vede stávající vláda pozůstatek bývalé Československé socialistické republiky. Výsledky, ať již se jedná o růst inflace,  růst ceny energií, či potravin hovoří jasně.                                                                                

     Zaujal mě i komentář předsedy vlády ČR, že se sešlo pár tisíc příznivců Putina. Přitom dle vyjádření policie bylo přítomno více jak 70 000  lidí. Pořadatelé  uvádějí 100 000.Nedalo mi to a když jsem přijel z akce, tak jsem si prohlédl fotografie z roku 1948 a  porovnával prostým okem a zjistil jsem, že tu někdo nemluví pravdu. Zkuste hádat kdo.

Co z toho plyne? Prostě v roce 1948 kapitalismus prohrál. V  současné době mu jde o upevnění pozic. Někdo by mohl namítnout, že nebyli přítomni jen členové  KSČM a levicových stran, ale já to vidím tak, že i když nejsem ještě

přestárlý, mohu porovnávat, jak žili mí prarodiče, rodiče, má rodina, známí a zdaleka to nebyli či  nejsou jen členové levicových stran. Jednoznačně jsem prožil to, že životní úroveň v celé společnosti od roku 1948 stoupala, a to se od roku 1989 neděje. Stále jen klesá. Proto i  spojení levicových a pravicových sil na této demonstraci bylo silné a viditelné. Stávající vedení státu jsou jen přisluhovači velkokapitálu, EU a USA, kterým jde jen o zisk za jakoukoliv cenu, třeba i za cenu   v á l e č n o u . 

      Jako účastník jsem ocenil i podle našich triček účast více jak 250  členů KSČM. Podle  informací a  jednání v místech lidé očekávají, že komunisté, i když nejsou v parlamentu, to nevzdají. Proto jsem se i připojoval k vyhlašování hesel-demise, předčasné volby, vystoupení z EU.

      Historie učí, že právě komunisté byli ti, kteří vždy bojovali nejvíc na základní práva lidí na důstojný život.

Stanislav Šrámek

 V sobotu 17. září uspořádala KSČM demonstraci na Václavském náměstí. Česká republika má jednu z nejvyšších inflací a nejdražšími cenami za energie stojí na prahu komunálních a senátních voleb. Situace, ve které se nyní občané nacházejí, nemá kořeny v konfliktu na Ukrajině, jak tvrdí vláda. Tato situace je důsledkem práce vlády. Tak zněl hlavní vzkaz z demonstrace, která byla protivládní, protiválečná a kde zazněl i jasný požadavek na návrat energetiky a strategické infrastruktury do českých rukou.

     Tisícovka lidí překonávala i dost silné dešťové přeháňky, aby si vyslechla skoro hodinové pásmo vystoupení řečníků.

Ve vystoupení předsedkyně ÚV KSČM a europoslankyně Kateřiny Konečné zaznělo: „Byli to jediní komunisté, kteří trvali na tom, že v žádném případě nemáme předávat strategickou infrastrukturu a energetiku do soukromých rukou. Celou dobu tyto vlády tvrdily, že trh všechno vyřeší. A dnes vidíme, jak to ‚vyřešil‘! To, že nemáme v rukou distribuční sítě, energetiku, vodu, je 30 let neskutečným zločinem těch, kteří nám tu vládli. Nastal čas zúčtování!“

     Věnovala se i slavně oznámenému zastropování elektřiny vládou – Pokud ji umíme vyrobit za korunu, není jediný důvod mít její strop na korunách devíti. Zastropování je asi takové, jako by byla cena mléka zastropována na sto korunách za litr. Navíc vláda zastropováním jen určila, že bude cenu danou spotřebiteli a cenu danou burzou dorovnávat. „Lidem to nepomůže a opět to nahraje jen a pouze energetickým gigantům, které dneska mají astronomické zisky. Jen za poslední rok jsou zisky energetických firem v Evropské unii přes 200 miliard eur! A to platíme my všichni! Energetická krize nezačala v únoru tohoto roku, vzniká tu systematicky již dvanáct let a my si na ni nabíháme především regulacemi Evropské unie, které vlastně mají zapříčinit vyšší ceny energií. Již v prosinci loňského roku jsme přišli s jasně připravenými plány na nápravu situace.“

     Dalšími řečníky byl kandidát vlastenců na prezidenta ČR s podporou KSČM Josef Skála, ekonom Jiří Hanák, bývalý poslanec Pavel Hojda, místopředseda KSČM Milan Krajča, předseda OS ČMS Stanislav Grospič, bývalý předseda Valného shromáždění OSN a někdejší ministr zahraničí Jan Kavan a řada dalších.

     Milan Krajča zdůraznil, že vláda má pro lidi jen „žebračenky nebo hraběcí rady“, Fialův kabinet sice lidem vykládá, jak šetřit a utahovat opasky, ale jinde rozhazuje – nemá problém investovat desítky miliard korun do nákupu zbrojních systémů v USA a na stíhačky F-35.

     Předseda OS ČMS Stanislav Grospič upozornil: „Každý člověk má svou důstojnost. Každý hlas každého z vás má svou cenu. Každý protest má svůj význam. Nezalekněme se, nebojme se a podpořme každý protest proti této vládě!“.

    Josef Skála připomněl, že na velké demonstraci 3. září si stotisícový dav slíbil, že „To není konec, jen začátek“. Demonstrující označují za extremisty, ale skutečnými extremisty je sama Fialova vláda, kterou označil za vládu národní zkázy. Jeho kandidaturu na prezidenta podpořili lidé desítkami dalších podpisů.

     Bývalý poslanec a stínový ministr průmyslu Pavel Hojda dodal, že i to zastropování cen energií z iniciativy vlády je důsledkem tlaku veřejnosti. Jiří Hanák porovnal, jako znalec poměrů v Austrálii, kde několik let žil, že i v této vysoce pravicové zemi je vyloučené, aby strategické sítě typu elektrická energie, plyn, voda či odpady se nenacházely pod kontrolou státu. U nás v roce 2006 vláda ČR rozhodla, že „naši elektrickou energii, vyrobenou v našich elektrárnách velmi levně, budeme dodávat na lipskou burzu, a tam ji burziáni a spekulanti nakoupí a pak nám ji budou prodávat za dvacetinásobek ceny“.

     Ekonom Radim Valenčík s nadsázkou sdělil, že účastníci sobotní akce na Václaváku překonávali i prudké nápory deště, takže jsou trénováni na vodní děla. Ale ty kapky dostane nakonec někdo jiný – vláda…

     Expert na vodní dopravu Jan Skalický upozornil, že dnes jsou disidenty skuteční odborníci. Současné dělení na „levo a pravo“ dle něho není na pořadu dne, je třeba postupovat společně i komunisté jsou součástí politického spektra.

     Jan Kavan se věnoval situaci na Ukrajině – Fialova vláda zatahuje Českou republiku a její obyvatele do válečné tragédie. Je ostře proti válce, současnou situaci na Ukrajině nelze podle něho vyřešit vojensky, míru nelze dosáhnout tím, že jedna strana porazí druhou. Jedinou možností je zastavit dodávky zbraní ze Západu a dotlačit obě strany k jednacímu stolu za účelem hledání kompromisu.

     Eva Novotná z iniciativy Ne základnám zkritizovala NATO. Nacházíme se jako republika na straně mírotvůrců, nebo agresorů? Kdo a kde začal války? Jak skončily mise USA a kolik měly obětí? Kolik a kterých vlajek jsme solidárně vyvěsili na veřejných budovách?

     Demonstraci KSČM podpořil se svou kytarou muzikant a autor mírových protestsongů Jozef Kupčík. Akci zakončila česká hymna.

Zdeněk Štefek

Ať žije levice a komunistická strana.

                                                                                                  Stanislav Šrámek

Dobrý den u dalšího Bez obalu!

     Minulý týden byl samozřejmě ovlivněn zejména vrcholící kampaní a samotnými volbami. V první řadě bych chtěla moc poděkovat všem, kteří k volbám přišli. Bohužel více než polovina voličů zůstala doma. KSČM od těchto voleb neměla velká očekávání, neboť změny, které musí naše strana udělat, aby se vrátila do Poslanecké sněmovny hlavním vchodem přišly pozdě. Krizové vedení mělo přijít hned po debaklu v krajských volbách v roce 2020 a ne až po sněmovních na podzim loňského roku…každopádně děkuji jménem téměř 400 zastupitelů ve městech a obcích za jejich zvolení! První informace o povolebních vyjednáváních z některých krajských měst také nastínila, na jakém půdorysu by v budoucnu mohla vzniknout vládní spolupráce. Popularita Petra Fialy dlouhodobě patří ve srovnání s dalšími evropskými premiéry mezi nejnižší, přičemž nadále klesá s každým dalším měřením.  Podle srpnových dat mezinárodní analytické společnosti Morning Consult vyjádřilo nedůvěru premiérovi až 78 % dotázaných Čechů. I kdyby Fiala vydržel v čele vlády až do příštích sněmovních voleb, dá se očekávat, že ODS bude ve svých řadách hledat další výraznou tvář nezatíženou vládním angažmá. Jednou z takových osobností by mohl být jihočeský hejtman Martin Kuba, díky kterému ODS v Českých Budějovicích porazila i hnutí ANO. Kuba se dlouhodobě netají kritickým postojem vůči vedení ODS v čele s Petrem Fialou, zároveň byl Kuba označen Andrejem Babišem jako občanský demokrat, s kterým si v budoucnu dokáže představit spolupráci. Není proto asi překvapením, že právě v Českých Budějovicích spolu hned večer po volbách zasedli zástupci ODS a ANO, aby jednali o potenciální koalici na radnici jihočeské metropole. Prosím proto voliče ANO, až příště půjdou k volbám – buďte ostražití, jaké konsekvence může mít váš hlas, abyste ve výsledku nebyli nepříjemně překvapení, když se poté Andrej Babiš nechá podpořit starou dobrou kmotrovskou ODS, která pro udržení koryt znovu jen vymění obličeje na plakátech. Tou ODS, díky které se již milion Čechů pohybuje na hranici chudoby. Podobné to bude určitě i v dalších městech. Andrej Babiš vykřikoval, jak strany vládní koalice jsou málem toxické, aby si pak s nimi okamžitě plácl. Ještě v sobotu tak například uzavřelo ANO koalici ve Vyškově. A hádejte s kým!? No přece s ODS, KDU-ČSL a STAN! V Plzni šlo ANO2011 tak daleko, že bude spolupracovat i s Piráty. Asistovat tu chtěla dokonce i SPD, jejíž lídr Tomio Okamura rovněž často jakoukoli spolupráci zejména s Piráty odmítá. A pak vidíte, jaká je realita…

     Vládní strany si byly vědomy toho, že tyto volby jsou první možností voličů, jak vystavit vládě jisté vysvědčení za její počínání. Stejně tak vládní činitelé věděli, že u voličů sílí společenská apatie a rezignovanost, jelikož lidé ve stávající situaci zkrátka nevěří, že by jim někdo mohl pomoci, když jediné, co od vládních činitelů v posledních měsících z médií slyší, je „my nic nezmůžeme, my jsme to nečekali, musíme se všichni uskromnit,“ či rady, jak si na zimu máme vzít dva svetry. V kontextu tohoto dění, jehož vyústěním byla protivládní demonstrace na Václavském náměstí, věděla vláda, že tyto volby budou referendem o jejím dosavadním působení. I proto považuji za zcela skandální výrok ministra zdravotnictví Válka z TOP09, který ani ne týden před volbami napsal na svůj Facebook následující: „Apeluji na všechny, kteří mají příznaky covidu, aby zůstali doma a neohrožovali nákazou ostatní občany, zejména pak členy volebních komisí.“ Pan ministr dobře věděl, že při letošním skokovém poklesu teplot aktuálně trpí příznaky klasických sezónních respiračních onemocnění možná desítky tisíc lidí. Současně věděl, že vyšší mobilizace voličů, kteří by vyjádřili nespokojenost s vládou, je pro jeho stranu ve většině případů nežádoucí. Svým výrokem tak de facto pošlapal základní pilíř demokracie v podobě zaručení práva volit ve volbách. Tohle má být ta politická kultura v podání nové vlády? Pokud je podle ministra Válka covid stále takový problém, proč jsme v posledních týdnech neslyšeli o žádných opatřeních, kterými by chtěl pan ministr masivnímu šíření covidu zabránit? Odpovím vám – protože covid aktuálně žádné zásadnější riziko nepředstavuje. Riziko viděl pan Válek pouze v tom, že nespokojení lidé projeví svou frustraci ve volbách. Bylo by dobré, kdyby tento skandální výrok nezapadnul. Obzvlášť poté, co předchozí vláda právě po nátlaku TOP09 umožnila pro volby v roce 2020 i 2021 hlasovat i lidem v karanténě. Znovu se tak potvrdilo pro současnou vládu tak typické chování ve stylu, jak se jim to zrovna hodí...
     Den po volbách navíc přišel další z ministrů asociální pravicové vlády, ministr průmyslu a obchodu za STAN, Jozef Síkela s dalším skandálním odhalením. Vládou těsně před volbami vítězoslavně oznamované zastropování cen energií se podle Síkely totiž nebude týkat celé spotřeby domácností. Když jsem zhruba 24 hodin po uzavření volebních místností tento výrok ministra Síkely četla, nemohla jsem z rozčarování věřit vlastním očím. Tak vláda se nejprve dva týdny před volbami rozhoupe k opatření, které ministr Fiala ještě před půl rokem zatracoval, aby to tedy jakože vypadalo, že                                 s energetickou krizí nějak bojuje. Poté se ukáže, že ceny zastropuje na trojnásobku toho, co ještě na začátku roku lidé běžně platili. A nakonec, den po volbách, ministr oznámí, že cenový strop se nebude týkat celé spotřeby domácností, ale jen její části? To jako pan ministr čekal, až bude den po volbách, aby mohl říci pravdu? Proč občané nevěděli již před volbami, že bude existovat nějaký limit pro spotřebu, do kterého bude platit cenový strop a nad něj budou za energie platit plnou částku bez zastropování? Další nechutný podvod na voliče v podání asociální vlády a důkaz toho, že této vládě jde jen o jediné. A občané to, bohužel, rozhodně nejsou.

     Slyšela jsem, že si KSČM vzal do úst i prezident Miloš Zeman. Prý neúspěchu KSČM nelituje. Ráda bych Vám, pane prezidente, jen připomenula, že v těchto volbách sklízíme ještě ovoce člověka, kterého jste osobně podpořil na sjezdu KSČM v roce 2018, kdy jsem poprvé kandidovala do čela KSČM. A mohla bych zavzpomínat i prosby o podporu KSČM při volbách prezidenta jak v roce 2013, tak 2018. Škoda, že jste tehdy nemluvil stejně. Jinak jste si asi všimli, že Zeman v posledním roce prošel zásadním názorovým obratem. Podporuje dodávky zbraní na Ukrajinu, chválí vládu Petra Fialy, jejíž kroky dopadají především na jeho voliče, či dokonce souhlasí s tzv. obrannou smlouvou s USA…

     Ale pojďme dál. Po italských volbách se předpokládá, že premiérkou se stane předsedkyně největší pravicové strany Bratři Italie Giorgia Meloni, která ve svých 19 letech veřejně obdivovala Mussoliniho. Bratři Italie vznikli teprve v roce 2012 a ve volbách v roce 2018 získali jen 4 % hlasů. Jejich koalice s pravicovými stranami Severní Italie, kterou vede Matteo Salvini, a stranou Forza Italia, kterou vede Silvio Berlusconi, nemusí být velmi stabilní, neboť v koalici panuje značné napětí. Jednak oba, tedy Salvini i Berlusconi, si přáli byt premiéry, jednak mezi nimi nepanuje shoda na všechny problémy. Katolická politička Meloniová již několikrát ohlásila, že chce zrušit zákon, který umožňuje od roku 1978 potraty. Ovšem pragmatická Meloniová nemůže ignorovat fakt, že v referendu z roku 1981 70 % hlasujících odmítlo tento zákon zrušit. Stejně většina Italů si nepřeje zrušit zákon, který uzákonil registrované partnerství, který je častým terčem ostré kritiky Meloniové. Meloniová slíbila podpořit reformní plány Evropské komise, s nimiž je spojena velká dotace ve výši 200 miliard euro, ale současně oznámila, že se bude snažit o jistou úpravu těch reforem. Ovšem současně slíbila, že úpravy prosadí po dohodě s Evropskou komisi, a tak nelze očekávat nijaké radikálnější změny. Pragmatičnost Meloniové se promítla i do úvahy, že za ministra financi si vybere nějakého známého bankéře a za ministra zahraničí nějakého proevropského politika. To se nebude líbit Salvinimu, který pokračuje ve své ostré kritice EU. Italové už jednou dali šanci nové straně, a to v roce 2018, kdy zvítězilo Hnuti Pěti Hvězd. Brzy se ukázalo, že toto Hnuti nebylo na vládu vůbec připravené. Čas ukáže, zda jsou Bratři Italie připraveni na nutné kompromisy a složitost vládnutí v zemi, kde téměř žádná vláda nezvládla vládnout celé volební období…

     Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=DSEj78thlLs

Posílám Vám rovněž své vystoupení v pořadu Aby bylo jasno Jany Bobošíkové: https://www.youtube.com/watch?v=oW3GC-ieJHM

Kateřina Konečná

Okres: Praha-východ, celkem 110 obcí

CELKEM   r.2022         133 692     66 678                      49,87         66 533
                  r.2018         126 548     68 942                      54,48         68 799

Z výše uvedeného je vidět, že se naše obce v blízkosti Prahy rozrůstají.
Tam, kam se stěhují noví obyvatelé, bylo také zpravidla více kandidátek, i když v porovnání s r. 2018 počet kandidátek poklesl.
V r. 2018 kandidovaly celkem 34 subjekty, v r. 2022 31 subjekt.
Ze 110 obcí našeho okresu byla ve 41 obci postavena pouze 1 kandidátka.

                                                                           2018             2022
Počet volebních okrsků                                    178               179
Počet zvolených zastupitelů                          1046             1062
Kandidovalo: politických stran a koalic            12                    8
                      Sdružení a nezáv. kandidáti          22                 23 

V letošních komunálních volbách na okrese Praha-východ kandidovalo celkem 11 členů KSČM: 2 ve Stříbrné Skalici, nebyli zvoleni, a 9 členů na dvou kandidátkách v Kostelci nad Černými lesy. Zvolen byl 1 z nich. Byli na kandidátkách místních sdružení, nekandidovali pod hlavičkou politické strany KSČM.

Obecně všude převládala sdružení nezávislých kandidátů, která získala přes 45 % všech hlasů na našem okrese.

Senátní volby

    Komunistická strana Čech a Moravy děkuje všem svým voličům i kandidátům za podporu v komunálních a senátních volbách. 

     KSČM neměla přílišná očekávání, protože na restartu strany se začalo pracovat teprve nedávno. Je nám jasné, že získat zpět důvěru voličů je běh na delší trať. V těchto složitých podmínkách se také podařilo sestavit pouze polovinu kandidátních listin oproti roku 2018. Na druhou stranu jsme na mnoha místech získali výsledek podstatně lepší, než nám přisuzovaly průzkumy.

Volby probíhaly v době apatie značné části voličů způsobené asociálním přístupem vládních stran k řešení energetické a ekonomické krize i neustálé mediální dehonestace komunistů. Naštvaní voliči, kteří potřebují okamžité řešení této pro ně životně velmi složité situace, dávají logicky přednost tomu, kdo se jim v danou chvíli jeví jako nejsilnější. I proto hlasy získané v letošních volbách považuje KSČM za jedny z nejcennějších.

     KSČM ale rozhodně nerezignuje, naopak bude pokračovat ve své práci a využívat při ní moderní metody komunikace, které nahradí nezájem oficiálních médií o skutečnou činnost mimoparlamentní opoziční strany, bude se i nadále účastnit protivládních protestů, bude i nadále hájit zájmy pracujících.    

     Jsme přesvědčeni, že směrem k evropským a krajským volbám už bude díky této práci naše strana daleko silnější než nyní.

     KSČM vyzývá voliče k účasti ve druhém kole senátních voleb a podpoře většiny kandidátů, kteří nekandidují za žádnou ze stran vládní koalice.

Praha 25. 9. 2022, vedení KSČM

Tyto volby neznamenaly změnu trendu.

Komunističtí zastupitelé opustili zastupitelstva v Nymburce, Kladně, Kolíně, Českých Budějovicích, Vyškově…V Praze a Brně jsme zaznamenali opětovný neúspěch.

     Otázka zní – jaké je řešení, když členská základna stárne, kádrové rezervy žádné, finance na masivní kampaň nejsou a pravda začíná tam, kde končí signál České televize.

Možné řešení se nabízí v retrospektivním pohledu na některé úspěšné kandidáty do Senátu. Nemyslím tím, samozřejmě, kandidáty velkých a zavedených stran. Myslím tím ty, co postoupili do druhého kola navzdory všemožnému nálepkování či zostuzování ze strany mediálního mainstreamu.

Všichni mají společných několik charakteristik.

• Jsou úspěšní ve svém civilním povolání a díky této úspěšnosti byli známí v širším okolí, než je jejich bydliště, již před vstupem na vrcholovou politickou scénu.
• Pro vstup si vybrali konkrétní celospolečenské téma, nejméně jedno.
• Na své popularitě tvrdě pracovali nejméně rok, mnohdy i více. Znamenalo to stovky hodin na sociálních sítích, účast na diskusích, seminářích a rozsáhlou publikaci článků. Publikační činností s vysokou odborností na dané téma dokázali prorazit nezájem mainstreamu. 
• Nejsou pouhými kritiky. Jejich argumentace je bohatě podložena fakty, čísly, souvislostmi a hlavně – nabízejí konkrétní řešení včetně nástrojů a metod, jak toho dosáhnout. Proto jejich vystupování působí věrohodně a posluchači se ztotožňuji s vizí, která je jim předkládaná.

     Marně jsem např. hledal takovou osobnost na kandidátce KSČM do pražského zastupitelstva.

Na rovinu – výše uvedené požadavky naplňují jenom Katka Konečná a Josef Skála. Máme dva roky do dalších voleb. Začněme hledat ty správné kandidáty už teď.
                                                                                                      Pavel Posolda

Petiční kampaň na podporu našeho prezidentského kandidáta je v plném běhu. Nasbírejme 50.000 podpisů, aby mohl kandidovat!

Podpořte, prosím, prezidentskou kampaň  Josefa Skály i drobnou částkou na transparentní účet 2802135053 / 2010.  

Poskytování finančních darů pro prezidentskou kampaň a odesílání těchto darů na transparentní účet se řídí pravidly, která upravuje zákon 275/2012 Sb., O volbě prezidenta republiky. Dle ustanovení § 36, odst. 3 a § 37, odst. 3 má kandidát na prezidenta povinnost tři dny před volbou zveřejnit seznam dárců s uvedením jména a přímení, data narození dárce a jeho místo bydliště.

Z tohoto důvodu u dárců, kde nelze provést identifikaci, se musí zaslané peníze vrátit.

Proto je nutné při převodu peněz na transparentní účet č. 2802135053/2010 do vzkazu pro příjemce uvést jméno, příjmení, datum narození a místo bydliště.

Nechcete-li tyto údaje uvádět do bankovního převodu, lze do zprávy pro příjemce uvést pouze Vaše jméno a ostatní údaje odeslat e-mailem na adresu podpora@jakoskala.cz.

Generál ve výslužbě Petr Pavel pokračuje v přípravách na svou prezidentskou kandidaturu. Mnohé průzkumy ho považují za favorita.
Základnu pro kandidaturu Pavlovi poskytuje spolek „Pro bezpečnou budoucnost“, jehož provoz podle slov samotného generála stojí asi 1,5 milionu měsíčně. „Hlavní účet spolku není transparentní, protože to nevyžadují žádné zákonné normy, a ne všichni dárci a dodavatelé si přejí výše svých darů, respektive odměn, zveřejňovat,“ uvedl Pavel.
     Tak jsem se na tajemný spolek Pro bezpečnou budoucnost podíval trochu podrobněji. Spolek ovládají čtyři muži a vznikl v roce 2019.

Předsedou spolku je sám generál Ing. Petr Pavel, M.A. Předsedou správní rady je diplomat, válečný štváč, otec starosty Prahy 6 a agent USA PhDr. Petr Kolář. Členem Správní rady je datový analytik, bojovník proti dezinformačním webům PaeDr. František Vrábel. Výkonným tajemníkem a statutárním zástupcem je ředitel think-tanku Evropské hodnoty a analytik Programu pro vnitřní bezpečnost Radko Hokovský, Ph.D.

     Z celé sestavy je více než jasné, že skutečným cílem je protlačit generála do funkce prezidenta ČR za každou cenu, kde bude hájit zájmy těch, co to celé platí... 

Zájmy občanů ČR to rozhodně nebudou. 
                                                                                                       Pavel Posolda

Komunistická strana Čech a Moravy vyzývá předsedu vlády České republiky Petra Fialu k rezignaci.

Komunisté jsou dlouhodobě znepokojeni chováním předsedy vlády, které vyvrcholilo veřejně vysloveným pohrdáním občany ČR, kteří v sobotu 3. září 2022 přijeli vyjádřit svůj odpor k řadě kroků vlády, protože členové vlády dávají stále více najevo, že občan jejich země pro ně není na prvním místě. Lidé, kteří zaplnili pražské Václavské náměstí, dali svojí účastí najevo, že současná pravicová vláda ohrožuje jejich důstojný život a je pro ně nepřijatelná.

Tvrzení Fialy o tom, že tito lidé podlehli ruské propagandě či dezinformační kampani, jsou dalším cynickým projevem člověka, který funkci předsedy vlády nezvládá a svým chováním škodí většině občanů naší země.

KSČM již od zahájení vojenské operace Ruské federace na území Ukrajiny, jako principiálně protiválečná strana, opakovaně zdůrazňuje svůj trvalý požadavek na mírové řešení situace na Ukrajině a požaduje ukončení všech vojenských operací, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.

KSČM dlouhodobě poukazuje na neoddiskutovatelnou neschopnost vlády premiéra Fialy řešit extrémní nárůst cen energií, pohonných hmot, potravin a dalšího zboží každodenní spotřeby, kdy inflace dosahuje nejvyšších čísel od vzniku samostatné České republiky.

                                    Vedení KSČM, září 2022

1. zastavit obchodování s elektřinou na burze, ceny elektřiny se musí odvíjet od jejich skutečných výrobních nákladů;
2. důsledná revize evropského Green Dealu;
3. snížit DPH u energií;
4. ukončit obchodování s emisními povolenkami;
5. uhradit poplatky za obnovitelné zdroje energií státem;
6. nahradit soukromé distributory energie státní firmou;
7. stát musí stoprocentně majetkově převzít ČEZ za účelem kontroly výroby elektřiny, její distribuce a sehrát zásadní roli při dostavbě jaderných elektráren;
8. stát musí odkoupit zásobníky plynu od německé RWE;
9. odpovědnost za doplňování rezerv musí garantovat stát, a nikoli soukromé zahraniční subjekty;
10. nulová sazba DPH u zboží základní spotřeby;
11. efektivní využití zákona o cenách;
12. nastavit ceny benzínu ve státním podniku ČEPRO (čerpací stanice EuroOil) na 35 Kč/l
13. srovnat nepřímé daně na pohonné hmoty s okolními zeměmi;
14. vytvořit dostatečné rozpočtové zdroje reformou daňového systému zahrnující progresivní daň z příjmu právnických osob, popř. sektorovou daň v oblastech energetiky, finančnictví a digitálních firem;
15. mimořádné zdanění těch, kteří ze současné krize bohatnou;
16. miliardářská daň a daň z luxusu.

   V sobotu 1. října se uskutečnilo 2. jednání ÚV KSČM. Na programu bylo Úvodní slovo předsedkyně ÚV KSČM, Stanovisko k aktuální politické situaci, Informace o výsledku komunálních voleb, Vyhodnocení diskuse z XI. sjezdu KSČM, Návrh kontroly stavu členské základny, spojenou s výměnou členských legitimací (ten byl stažen z programu a přesunut na další jednání). Dále Vyhodnocení hospodaření OJ ÚV KSČM za 1. pololetí 2022, Hospodářské materiály KSČM, Stanovisko ÚRK KSČM, Informace o a.s. Futura, Analýza současné sociálně-ekonomické situace a návrhy KSČM na její řešení. Ve třetím bloku Vyhodnocení diskuse z 1. zasedání ÚV KSČM, Kontrola aktuálních úkolů z jednání VV ÚV a ÚV KSČM, Personální doplnění Komise mládeže, Komise žen a Ideologické komise ÚV KSČM.

   Po procesních organizačních bodech (v nichž byli potvrzeni i noví členové ÚV KSČM), se projednával program jednání. Byl schválen bez diskuse. Přítomno bylo 63 členů ÚV KSČM.

V úvodním slově předsedkyně ÚV KSČM s. Konečná shrnula 2 body – výsledek voleb a ekonomické otázky. KSČM dostala ve volbách další ránu. Ztratili jsme téměř 70 % mandátů, nejen ve velkých městech, ale i v okresních. Některé okresy jsou i bez zastupitele. Je velmi obtížné prorazit s neúplnými kandidátkami či s kandidátkami s vysokým věkovým průměrem. V senátních volbách potřebujeme silné osobnosti. Jen ve 2 obvodech z 8 se nám vrátí kauce. Cesta k návratu do komunálních pozic půjde přes úspěch v evropských, krajských i sněmovních volbách.

     Do hodnocení voleb zkusme napsat, co jsme udělali špatně. Volební kampaň musíme vést odborně, na mediální koncepci se pracuje a bude předložena. A ne měsíc před volbami, to je neefektivní. Již nyní musíme hledat osobnosti, které za nás budou kandidovat v senátních volbách 2024 i lídry pro krajské volby 2024.

      Musíme rovněž pochopit, v jaké situaci se nacházíme ekonomicky, ani po reorganizaci to řada okresů nechápe. Mzdové náklady naší strany jsou letos 33 mil. Kč, přitom státní příspěvek máme 10 mil. a z členských příspěvků max. 10 mil. Zároveň rostou ceny energií a řada budov je v havarijním stavu. Budeme vše řešit zejména na prosincovém plénu. Posunujeme na prosinec i materiál kontroly stavu členské základny.

K. Konečná poděkovala za demonstraci 17. září, kterou jsme organizovali.

     Místopředseda ÚV KSČM s. Šulda uvedl stanovisko k aktuální politické situaci – reaguje na výsledky voleb, apatii značné části voličů a nabízí 16 bodů našich řešení.

     Místopředseda s. Šimůnek se věnoval hodnocení voleb. Máme přes 600 zastupitelů. Přestože začínáme volby připravovat i rok a půl předem, nestačí to. Potřebujeme odborníky na kampaně i spolupracující subjekty. Neměli jsme kandidátku ani v některých krajských či okresních městech. Nejsilnější pozici máme v obcích od 2 do 10.000 obyvatel. Lidé nerozeznávají levici a pravici, hodně našich lidí stále volí ANO nebo nejde k volbám. Neumíme svou práci prodat.

   Dále představil vyhodnocení sjezdové diskuse, podrobně se námětům budeme věnovat.

Diskusi zahájil s. Dolejš. Ve volbách jsme neměli lidi, nebyly tedy kandidátky, mnohde nepomohla ani spojenectví třeba s ČSSD, i když výsledky byly lepší. Otázka spojenců je tedy zásadní. V komunálních volbách záleží na lidech, ve velkých volbách ale záleží i na ideovém spojenectví. Nebude stačit jen profi marketing. Konkrétně se musíme distancovat od obskurností i na demonstracích, kde se účastníme.

    S. Kostka navrhl, že bychom se měli nad sebou zamyslet. Všichni můžeme za výsledek voleb. Jedeme v zajetých kolejích. Náš voličský potenciál je “velké kulové“ (těsně nad 5 %). V nevolebních letech jsme řadu peněz vydali zbytečně. Odcházejí nám i mladí. Levicová témata ustupují i z veřejného prostoru. Musíme se zamyslet nad tím, s kým máme spolupracovat.

   S. Kazík se zeptal, jak se naplnilo usnesení sjezdu směrem k bývalým poslancům (darovat část odstupného). Dnes se ukazuje, že doporučení nehlasovat pro vstup do EU bylo správné, ale nevidí nyní naši snahu to ukazovat, jsme nečitelní, lidé pak viděli větší šanci v podpoře SPD, případně ANO. 

  S. Svobodová upozornila, že musíme být vidět, média nás ignorují a zuří antikomunismus, musíme mít disciplínu ve vlastních řadách. Přes sílu sociálních sítí jsou třeba i osobní kontakty. Možnost je i přes petici na podporu Josefa Skály.

  S. Semelová se podivila, kolik získal řeporyjský Novotný (37 %). V Praze dělali přes 50 akcí, bohužel nám přebírá hlasy ANO i SPD. Ale může se to změnit – pozdě jsme ale svolali sjezd. Nová cesta je správná, ale je to dlouhodobá práce. Vysoce hodnotí vystupování ss. Konečné a Skály. Co mít petici za zrušení Senátu?

  S. Krajča potvrdil, že se nám dosud nepodařilo zvrátit sestupný trend, vypadli jsme ze Sněmovny, postavili jsme méně kandidátek. Byl i nárůst antikomunismu v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Minulé jednání ÚV KSČM jsme schválili výzvu ke spolupráci na levici, ohlas ale nebyl téměř žádný, obdobně na konci srpna. Volby sice dopadly špatně, ale naše veřejná vystoupení byla velice dobrá (od 18. 6. do současnosti). Diskutovali jsme podrobně i přístupy k akcím, které neorganizujeme – nenechali jsme si vnutit sebeizolaci. Příští akce je odborářská demonstrace 8. 10. od 12 h.

  S. Kvacskai upozornil, že nezaznívá sebereflexe – sklízíme hořké plody minulého vedení. Obraz strany je takový, že pro mnohé lidi jsme nevolitelní – pro nekomunisty jsme součástí establishmentu, pro mnohé komunisty nejsme dostatečně komunističtí. Mnozí maloměšťáci jsou radikálnější než komunisté (mnohdy i Republika na prvním místě). Co je to levice? Nemají marginální témata, pro která se vytrácejí i celoevropsky? Lidé přestali rozlišovat levici a pravici. Vnímají mainstream a ty, co jsou v opozici.

   Dle s. Vytisky musíme rozlišit komunální volby od ostatních. Jsou o správě v místě, tam se levičák s pravičákem klidně domluví. Jinak ale skutečně sklízíme plody spolupráce s Babišem.

   S. Ripleyová se stydí, že neznáme etický kodex v naší straně. Vyperme si prádlo doma na okrese.

   S. Moučková se věnovala depresi po volbách, což se projevilo možná i v dnešní účasti. Potřebujeme více znát skutečnou situaci v ČSSD, v Praze jim zarazili společné kandidátky s KSČM. Naším konkurentem je SPD. Proč jsme ztratili i v rudých okresech? Co dělali zajímavého naši konkurenti, co bychom mohli využít? Nedaří se nám trochu provokovat. Navíc lidé volí iracionálně.

  S. Honsová se ptala, zda jsme dělali na komunální úrovni věci špatně, když jsou komunální volby jiné než ostatní volby. Ne, jde o to, že výměna vedení měla být dříve. Ve straně chybí disciplína, to je vidět na sběru podpisů pro s. Skálu.

  S. Odehnal začal morálkou a disciplínou členů. Projevilo se to i v těchto volbách. U nich jsou ostrůvkem s dobrým výsledkem – obhájili mandáty. Mrzí ho, že neustále hledáme viníka ve vlastních řadách.

  S. Roun upozornil, že máme uzavřený mediální prostor (kromě negativního prostoru), dle Dyka jdou nespokojení občané za tím, kdo nejvíce píská. Nejsme vidět, ale to se pomalu daří měnit. Na veřejnosti jsme v předvolebním čase byli, ale kontaktní kampaň nestačí. Potřebujeme politický marketing.

  S. Prokeš se kromě formy v předchozím příspěvku zaměřil na obsah. Pražská organizace je na zrušení. Když ale mužstvo prohrává, nemění se diváci, ale trenér nebo mužstvo. Levice není jen ČSSD (máme SPAS), ale o nás si většina skupin na levici ani kolo neopře. Zkusil se ale společný První máj v Praze, z něho ale ČSSD odešla. Potřebujeme radikální vizi, vnímají nás jako konzervativní levici. Třeba diskuse o nepodmíněném základním příjmu, o zrušení peněz?

  S. Zachariáš podotkl, že nemáme řešit, s kým někde stát na podiu, ale vždy stát čelem k masám. Pokud nás chtějí odstavit na vedlejší kolej, musíme jim z toho udělat hlavní nádraží. Musíme využívat každé příležitosti, není malých cílů. Volební kampaň udělá +-1%, v sídlech nad 10.000 obyvatel hrála zásadní roli celostátní témata. Musíme mít kvalitní program i kandidátky, politický marketing je pak nadstavba, která nám umožní to dobře prodat.

  S. Konečná shrnula diskusi. Máme okresy, které tu své zástupce měly třeba jen jednou, bohužel. Benešov, Kladno, Krumlov, Domažlice, Trutnov a další… Vedení objíždí kraje, bude se to řešit. Je složité donutit jít masy k volbám. Proto musíme být různými cestami mezi lidmi, prezentovat se. Musíme ke Kateřině Konečné najít 5-6 dalších lidí, co budou umět dělat politiku na náměstích. Musíme spojit lidský potenciál s marketingem. Nesmíme se vytratit s myslí lidí.

   Ekonomické body představila místopředsedkyně s. Pěnčíková. Hospodaření ÚV KSČM za pololetí dosahuje v nákladové části 46,67 % rozpočtu (34,22 mil. Kč), ve výnosové 24,43 mil. Kč, což je 52,4 % rozpočtu. Probíhá pasportizace majetku, řadu objektů budeme muset pronajmout. Zasáhne nás i zdražování energií.

  V hospodářských materiálech (kritéria pro dotace a půjčky, zásady hospodaření ZO, statuty hospodářské rady atd.) jsou většinou zahrnuty připomínky okresů. Dále budeme hlasováním řešit nákup 50% nemovitosti v Lounech, aby se zcelil náš majetek.

   S. Horák uvedl stanovisko Ústřední revizní komise k hospodaření – pololetní hodnocení není samozřejmě úplným obrazem strany. Doporučují organizačním jednotkám pracovat příští rok s vyrovnaným rozpočtem.

  S. Šulda uvedl situaci ve Futuře. Od 12. 8. je po valné hromadě nové vedení. Počet odběratelů se pozvolna zvětšuje (předplatitelé 3 tis. ks, prodej 5,5 tis. ks; cíl je 10-12 tis. ks), ekonomicky se situace zlepšuje, ale jsou ještě závazky z předchozího období. Navrhuje řešit formou půjčky od hlavního akcionáře ve výši 2 mil Kč. Shrnul i materiál Analýza současné sociálně-ekonomické situace a návrhy KSČM na její řešení. Materiál reaguje na situaci v naší zemi od poloviny minulého roku.

  Do diskuse se přihlásil s. Kostka. V odborném materiálu není řešeno, co když nám krize přeroste přes hlavu a budou likvidovány podniky. Navrhl, že pomoc podnikům nebude zdarma, ale za akcie. Chtěl by i plán pro krizovou variantu, kdyby energetické suroviny došly. A měly by existovat náhrady za rušené emisní povolenky, je to nástroj proti znečišťování životního prostředí (v materiálu je ukončit obchodování, ne je zrušit).

   Třetí blok uvedl s. Šimůnek, shrnul vyhodnocení diskuse z 1. zasedání ÚV KSČM, kontrolu plnění úkolů. S. Šulda a s. Krajča pak představili změny v Komisi mládeže, Komisi žen a v Ideologické komisi ÚV KSČM.

   V diskusi s. Prokšanová poděkovala za realizaci celostátního setkání mládeže. Upozornila i na projevy ultrapravice na posledních demonstracích. Poté přečetla dopis s. Blaška (KSČ) z Moskvy (byl pozorovatel při referendech na Donbase), vnímá negativně útok na svou osobu coby novináře.

    Pak se již projednávalo usnesení. Další jednání UV KSČM bude 10. 12., řešit se budou ještě volby, systém práce s novými členy a sympatizanty, komunikační strategie strany, návrh rozpočtu na rok 2023 včetně pasportizace majetku.

                          Zdeněk Štefek

Pátým rokem trvající celosvětová ekonomická krize se stále častěji svými drápy přelévala znovu do oblasti válečné. Téměř ve všech zemích Evropy se tvořily nacistické buňky a fašistické bojůvky. Rostl třídní boj, nabízela se populistická řešení. Vše však směřovalo, podobně jako je tomu i v současnosti, k jedinému, napadení státu, který všem těm zvěrstvům odolával – Sovětskému svazu.

Hned počátkem roku 1934 padlo za oběť důlní katastrofy na Dole Nelson v Oseku u Duchcova 142 horníků. Komunisté stáli v čele mohutných demonstrací a stávek, které proběhly v celé republice především na Kladensku, v Praze a ve Dvoře Králové.

V době, kdy v Moskvě začal 17. sjezd Všesvazové komunistické strany (bolševiků) - VKS(b) - 26. ledna – uzavřelo Polsko s Německem na deset let smlouvu o neútočení. Jak to dopadlo, víme. Německo ji těsně před napadením Polska vypovědělo.

Zatím se koncem ledna v Praze ilegálně konala celostátní konference KSČ. Přijala rezoluci o usneseních XIII. zasedání exekutivy Komunistické internacionály, potvrdila vyloučení J. Guttmanna            z KSČ a zvolila nový ústřední výbor pro pololegální a ilegální podmínky. Ustavující zasedání ústředního výboru zvolilo do čela politického byra Klementa Gottwalda.

Vřelo to i v dalších zemích Evropy. Počátkem února se ve Francii pokusily fašistické skupiny o puč, který byl ale jednotným vystoupením dělníků pod vedením komunistické strany odražen. Generální stávky se zúčastnilo téměř pět miliónů pracujících.

V polovině února podobné manifestace a střety probíhaly ve Vídni, Linci a dalších městech Rakouska především proti fašistickým bojůvkám a vládnímu nařízení o rozpuštění sociálně demokratické strany, odborů a dalších dělnických organizací. Povstání, které vypuklo živelně, bylo po čtyřech dnech potlačeno. V ozbrojených bojích padlo jeden a půl tisíce dělníků, pět tisíc dalších bylo zraněno a deset tisíc zatčeno. Po porážce povstání uprchli mnozí jeho účastníci za hranice a žili v emigraci v Československu,                             v Sovětském svazu a v dalších zemích.

V té době Komunistická strana Československa v krátké době zmobilizovala 150 tisíc účastníků solidárních demonstrací s bojem rakouských dělníků. Rudé právo bylo úředně zastaveno na tři měsíce.

V březnu byl v Praze ustaven Pražský výbor na záchranu obětí fašismu. Vyzval k boji za záchranu Ernesta Thälmanna a dalších obětí fašismu              v Německu. Z iniciativy KSČ se konala konference zástupců 30 závodů. Byl zvolen přípravný výbor celostátního protifašistického sjezdu, který se měl konat v květnu. Konference přijala rezoluci „Ať žije jednotná fronta proti fašismu a imperialistické válce“, která vyzývala    k vytváření výborů protifašistické a protiválečné fronty. První výbory začaly vznikat již během března.

Takto jsme my, komunisté, měli v současnosti jednat a ihned organizovat protesty a záchranné sítě po řádění nacistů na Ukrajině v roce 2014.

„Vpřed“ (Vorwarts) - ústřední list KSČ v němčině, byl v březnu téhož roku úředně zastaven na tři měsíce. Začal vycházet ilegálně. V srpnu 1935 na Vorwarts navázal deník Rote Fahne (Rudý prapor).

Prvomájové oslavy v roce 1934 měly výrazně protifašistický ráz. Průvody KSČ byly nejmohutnější součástí oslav. Bojovný tón jim udávala velká účast mladých lidí. V Praze se také ilegálně sešla konference pražského studentstva. Zúčastnili se jí vedle komunistů i socialističtí a neorganizovaní studenti a dohodli se na koordinovaném postupu proti fašistickým bojůvkám a na rozšíření protiválečného a protifašistického hnutí. Už 17. května byl úspěšně odražen pokus fašistických studentů, kteří chtěli vyvolat šovinistickou a protikomunistickou atmosféru.

V Praze se v druhé polovině května konala Ilegální celostátní konference jednotné fronty proti fašismu, organizovaná komunisty za účasti 109 delegátů, z nichž téměř polovina byla nekomunistů. Znamenala vyvrcholení protifašistických akcí v letech 1933-1934, které KSČ rozvinula v souvislosti       s nástupem fašismu v Německu a proti fašizačnímu kursu československé vlády.

Ve stejné době byl T. G. Masaryk počtvrté zvolen prezidentem Československé republiky. Před touto volbou vydala KSČ leták nadepsaný „Ne Masaryk, ale Lenin“, jehož autorem byl (v roce 1942 v koncentračním táboře Mauthausen zavražděný) novinář, básník a politik Eduard Vincenc Urx.            V letáku komunistická strana odhalovala Masaryka jako představitele buržoazie a zdůraznila, že ne Masarykova, ale Leninova cesta vede pracující lid               k osvobození a skutečné demokracii.

Za to byl na komunistické poslance Gottwalda, Krosnáře, Kopeckého a Štětku byl vydán zatykač na základě zákona na ochranu republiky.

V Rudém právu byla počátkem června uveřejněna výzva adresovaná pokrokové veřejnosti k boji za záchranu života E. Thälmanna, uvězněného německými nacisty.

Klement Gottwald a další komunističtí poslanci podali Národnímu shromáždění návrh rezoluce, který vyjadřoval podporu mírovým návrhům sovětské vlády na mezinárodní odzbrojovací konferenci.

Teprve 9. června 1934 podepsalo Československo v Ženevě se Sovětským svazem smlouvu, kterou uznalo SSSR de iure, a navázalo s ním diplomatické styky.

V Praze se 20. června konalo zasedání Ústředního výboru KSČ. Projednalo politickou situaci, organizační otázky a úkoly komunistů v odborech. Přijalo rezoluci „Co dělat“, aby se pracující lid ubránil fašistické diktatuře a válce a vybojoval si svobodu a moc. Odeslalo telegram vězněnému E. Thälmannovi a dopis Všem proletářským politickým vězňům v Československu.

Komunisté zveřejnili návrhy na pomoc domkářům a chudým rolníkům postižených suchem a neúrodou.

Koncem června byl vypracován sovětsko-francouzský návrh Východního paktu, který měl být multilaterální dohodou východoevropských států včetně Německa o záruce hranic, neútočení a vzájemné pomoci. Návrh nebyl realizován pro odpor Německa, Velké Británie a Polska.

V červenci byla ustavena Československá obilní společnost, která kontrolovala veškerý obchod   s obilím a krmivy. Prosazení obilního monopolu posílilo český agrární kapitál a vedlo k zvyšování cen základních potravin.

ÚV KSČ se obrátil otevřeným dopisem na vedení čs. sociálně demokratické strany, německé sociálně demokratické strany a čs. národně socialistické strany s návrhem společného postupu proti fašismu a válečnému nebezpečí. Návrh byl uveřejněn v Rudém právu 15. července 1934.

Po deseti číslech nového ročníku byla Pravda chudoby, tiskový orgán KSČ na Slovensku, opět úředně na půl roku zastavena. Pod tlakem perzekuce a        z finančních důvodů Pravda chudoby v březnu 1935 definitivně zanikla.

V druhé polovině července se nacisté pokusili o puč v Rakousku. Kancléř E. Dollfuss byl zavražděn. Jeho nástupcem se opět stal křesťanský socialista K. Schuschnigg.

Krajinské (zemské) vedení KSČ na Slovensku navrhlo 30. července slovenskému výboru sociální demokracie společný postup proti fašistickému nebezpečí. Sociální demokracie na Slovensku návrh odmítla, neboť nadále trvala na společném postupu politických stran na základě třídního smíru.

Počátkem srpna se v Paříži konal světový kongres žen proti fašismu a válce. Z jeho podnětu byly pak organizovány velké mezinárodní protifašistické akce na pomoc bojujícímu Španělsku, německým antifašistům a za vytvoření jednotné protifašistické fronty.

O pár dnů později se rovněž v Paříži konal Mezinárodní protifašistický sjezd sportovců za účasti zástupců Rudé sportovní internacionály a dělnických sportovních organizací z 22 zemí. Sjezd se stal významnou demonstrací demokratických sil proti fašismu a válce, za jednotnou frontu dělnického hnutí.

Vedení Italské komunistické strany uzavřelo v Paříži dohodu o akční jednotě s Italskou socialistickou stranou, která pracovala rovněž v ilegalitě. Dohoda obsahovala společný politický program: upevnit jednotu antifašistických sil, zničit fašismus a kapitalismus a ustavit socialistické společenské zřízení.

24. srpna odjel ilegálně Klement Gottwald do Moskvy. Vrátil se až 8. února 1936. Během svého pobytu v Sovětském svazu pracoval ve vedoucích orgánech Kominterny a napsal četné stati do časopisu Komunistická internacionála i do Rudého práva.

V polovině září byl pod tlakem pokrokové veřejnosti odvolán zákaz činnosti Svazu přátel SSSR. Předsedou Svazu byl zvolen Bohumil Vrbenský. Za několik měsíců měl 17 tisíc členů ve 204 pobočkách a téměř 200 tisíc kolektivních členů.

Sovětský svaz vstoupil do Společnosti národů a začal v ní důsledně prosazovat politiku kolektivní bezpečnosti. Zaujal místo stálého člena v řídící Radě SN.

Počátkem října vypukla ve Španělsku generální stávka dělníků proti vstupu fašistické strany CEDA do vlády. V hornické Asturii přerostla v povstání. Dělníci všech politických směrů vytvořili orgány jednotné fronty a společně s rolníky rozehnali místní reakční orgány a 15 dní drželi moc ve svých rukou. Po tuhém boji bylo říjnové povstání brutálně potlačeno. V Asturii fašisté povraždili přes čtyři tisíce revolučních dělníků a přes 30 tisíc uvěznili.

V polovině října se v Bruselu sešli představitelé Komunistické internacionály a Socialistické dělnické internacionály, aby jednali o možnostech společného postupu obou internacionál na pomoc bojujícímu španělskému proletariátu, který vstoupil do generální stávky. Schůzka nepřinesla konkrétní výsledek.

V listopadu se Konference Rudých odborů obrátila na Odborové sdružení československé s návrhem na uzavření společného bojového souručenství na základě naléhavých požadavků dělnické třídy.

Zároveň navrhla zahájit jednání o sloučení levicových odborových organizací  v jednu.

Ministerstvo školství vydalo 21. listopadu výnos o předání historických univerzitních insignií (symbolů), které byly uloženy na pražské německé univerzitě, Univerzitě Karlově. Stoupenci fašismu při té příležitosti rozpoutali      v Praze 24. listopadu šovinistické, antikomunistické a antisemitské štvanice. Na odpor se jim postavili pokrokoví studenti, jejichž mluvčím byl Václav Sinkule. Studentské delegace se obrátily o pomoc k pražským závodům. Tisíce dělníků ze závodů svými protidemonstracemi učinily 26. listopadu fašistickým výtržnostem přítrž. Podobně vystoupilo dělnictvo v Brně a v jiných městech.

Vedení KSČ vydalo výzvu „Pryč s nacionalistickými štváči, pryč s českým a německým fašismem“! Odhalilo v ní pozadí „insigniády“ a vyzvalo dělnictvo       k rozhodnému odporu proti nositelům fašismu.

Obec československých spisovatelů vydala protifašistický manifest, který podepsalo 67 předních umělců a kulturních pracovníků. Revoluční a demokratické organizace zahájily rozsáhlou vysvětlovací kampaň o nebezpečí fašismu.

Na zasedání ÚV KSČ přednesl Jan Šverma hlavní referát, k němuž byla přijata rezoluce „Proti pracovnímu souručenství s buržoazií, za bojové socialistické souručenství“, která vyzývala k rozvinutí jednotného masového protifašistického hnutí.

Počátkem prosince navrhla Komunistická studentská frakce (Kostufra) zástupcům sociálně demokratických a národně socialistických studentů společný postup proti fašismu na vysokých školách. Pokrokoví studenti začali postupovat jednotně, přestože vedení socialistických stran dohodu odmítla.

V Levoči bylo 28. prosince souzeno 112 mladých komunistů za členství          v Komunistickém svazu mládeže. Soudní jednání bylo součástí monstr procesu proti 618 členům Komsomolu na Slovensku.

Koncem prosince 1934 se v Bruselu konal světový kongres studentstva proti fašismu a válce. Přijal Proklamaci práv studující mládeže, která obsahovala sociální, kulturní, protifašistické a protiválečné požadavky. Zúčastnilo se ho 375 delegátů z 31 země včetně Československa.

V tomto roce také vyšel druhý svazek vybraných spisů Lenina Imperialismus a imperialistická válka, zahrnující Leninovy práce o imperialismu a krachu Druhé internacionály. V knihovně Levé fronty byla vydána Marxova „Inaugurální adresa“, což byl programový manifest První internacionály a Všeobecné stanovy Mezinárodního dělnického sdružení.

Teprve 16 let od skončení strašné tzv. „Velké“ první světové války se Evropa znovu řítila k vlastní záhubě. V mnoha zemích starého kontinentu se rodil nacismus a fašismus. Jen komunisté sdružení v Komunistické internacionále si hrozící nebezpečí uvědomovali a postupovali jednotně proti tomuto „výplodu“ kapitalismu.

Po téměř devadesáti letech se dnes situace v Evropě vyvíjí podobně. Na rozdíl od tehdejších bojůvek drží dnes linii nacismu samotné vlády sdružené v Evropské unii.

A tak je nasnadě otázka: Získají komunisté větší podporu rozumně myslících a uvažujících lidí v tomto současném boji proti nebezpečí války?

(MiHav)

1. 10. 1938    Německá vojska obsadila české pohraničí
1. 10. 1938    Čs. vláda vyslovila souhlas s odstoupením Těšínska Polsku
1. 10. 1949    byla vyhlášena Čínská lidová republika
3. 10. 1935    počátek agrese Itálie v Habeši
4. 10. 1816    se narodil Eugéne Edine POTTIER, autor Internacionály
6. 10. 1944    bitva na DUKLE –  dříve Den Československé lidové armády
  7. 10. 1949    byla vyhlášena NDR
  9. 10. 1967    byl zavražděn kubánský revolucionář Ernesto CHE GUEVARA
11. 10. 1424    zemřel husitský vojevůdce Jan ŽIŽKA z Trocnova)
20. 10. 1938    byla v českých zemích zastavena činnost KSČ, která přešla do ilegality
25. 10. 1880    se narodil politik, novinář, zakladatel KSČ Bohumír ŠMERAL
28. 10. 1939    při demonstrace proti nacistickým okupantům byl smrtelně zraněn medik Jan OPLETAL
28. říjen           státní svátek, v r.1918 vznik československého státu
28. 10. 1993    byl založen Kruh občanů vyhnaných v roce 1938 z pohraničí
31. 10. 1821    se narodil český novinář a básník Karel HAVLÍČEK

     V poslední době zasílám Zpravodaje okresního výboru a ostatní materiály poštou členům naší základní organizace. V září mi přišla opožděná a především nečekaná zpráva od sestry našeho člena s. Jiřího Šedivého, že Jirka náhle zemřel 18. června tohoto roku.

Chtěl bych tímto způsobem, alespoň trochu připomenout jeho život.

     Jirka Šedivý pocházel z Hradce Králové a v 80. letech nastoupil do zaměstnání do ÚJV Řež. Spolu jsme také byli v 80. letech na zájezdu pořádaném VTS, který byl zaměřen na návštěvu jaderných zařízení v tehdejším Sovětském svazu. Mimo jiné jsme navštívili i Záporožskou jadernou elektrárnu, která je nyní často zmiňována ve sdělovacích médiích. Jirka potom pracoval v ÚJV Řež jako manažér kvality a co jsem na něm zvláště oceňoval, bylo to, že při zaměstnání vystudoval vysokou školu. Po převratu v roce 1989 se rozhodujícím způsobem zasloužil o to, že po zrušení závodní stranické organizace KSČ pokračovala její činnost ve zmenšené podobě jako ZO KSČM Řež-závod.

      V počátcích jsme se scházeli improvizovaně, později na půdě sekretariátu okresního výboru, což činíme dodnes. V 90. letech Jirka Šedivý aktivně pracoval v okresním výboru KSČM Praha-východ. Tuším, že v roce 2002 získal velmi dobré místo manažera kvality a vedoucího provozu v jedné významné jihlavské firmě. Po odchodu do důchodu pobýval na své chalupě u Rokytnice v Orlických horách, kde také přečkal dobu covidové epidemie. Plánoval jsem s ním další setkání, ale skutečnost byla jiná…  

Čest jeho památce!

Listopad – porady Praha-východ:

Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz
Elektronická pošta: ov.prvych@kscm.cz; Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019