Rozhovor Haló novin s místopředsedou ÚV KSČM pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci Leem Luzarem
Od mimořádného sjezdu, který vás zvolil do funkce místopředsedy ÚV KSČM, uplynuly bezmála dva měsíce. Jak tuto dobu hodnotíte, čemu jste se věnoval?
Sjezd byl završením změn, které strana již dlouho cítila a které se projevily odlivem voličů ve volbách do Poslanecké sněmovny. Výsledek je samozřejmě velice tristní a nastavil nám zrcadlo, že něco děláme špatně. Už dlouhou dobu se tyto signály objevovaly, naposledy v krajských volbách, jejichž výsledek byl také docela špatný, a které nasměřovaly stranu k nutným změnám. Bohužel covid nám zabránil tyto změny provést tak, jak předpokládají stanovy, to znamená prostřednictvím sjezdu, který by vyhodnotil situaci, výsledek voleb a rozhodl, jak stranu vést dál. To nenastalo a strana pokračovala v tendenci politiky, kterou měla delší dobu nastavenou a snažila se oslovovat voliče. Ukázalo se, že ta cesta nebyla správná, ale po bitvě je každý generál.
Po mimořádném sjezdu, který vyměnil vedení strany, stojíme před úkolem, získat zpátky důvěru voličů. Není to jednoduché. Vedení každý týden zasedá, svolává mimořádné výkonné výbory, snažíme se aktivovat členskou základnu, ale hlavně funkcionářský aktiv, potažmo ústřední výbor, protože těch věcí, které musíme řešit, je velice hodně. Jsme v časovém presu vzhledem k tomu, že příští rok jsou komunální volby a situace, kterou nám avizují předsedové základních organizací, nevypadá v tomto směru dobře. Stojíme před otázkou, jak postavit kandidátky, kde se zúčastnit voleb a čím zaujmout voliče. To je prvořadý úkol. Strana nastoluje směr blíž k voličům a snaží se na své kandidátní listiny, popřípadě na kandidátky nezávislých, dát osobnosti, které mohou občany zaujmout.
Jaké úkoly vás čekají v nejbližší době?
Jedním z nejdůležitějších úkolů, které jsme si dali, je příprava řádného květnového sjezdu. Když si uvědomíme, že do sjezdu máme půl roku, tak vyřešit veškeré problémy, které strana měla desítky let, jak si mnozí naši členové přejí, je nesplnitelný úkol, to si musíme na rovinu říci.
Z druhé strany jsme se rozhodli, že uděláme maximum pro to, abychom splnili základní úkol, a to připravit výroční členské schůze a změny, které sjezd očekává. To znamená programové směřování strany. To je hlavně můj úkol - připravit návrh, aby strana mohla vykročit po květnovém sjezdu již ve směru určeném sjezdem. Snažíme se dělat programové změny jak z materiálů, které jsou již připraveny a které prošly celostranickými konferencemi, tak je samozřejmě doplňujeme o aktuální věci, které jsou před námi.
Druhý docela závažný úkol je příprava změny stanov. Strana stojí před vnitřní změnou způsobenou nevýsledkem ve volbách a potřebuje nový impuls. Ten musí souviset i se změnou struktury strany. KSČM ve stávajícím stavu je postavena na službě pro členy a občany v podstatně širším pojetí a výsledek voleb a pokles členské základny, který je docela výrazný, nás staví před úkol, změnit organizační strukturu tak, aby odpovídala více aktuálním potřebám strany. To také souvisí s akceschopností a s programovými záležitostmi, které strana musí řešit.
Hledáme cesty, jak oslovit a přitáhnout lidi s levicovým viděním světa. Chceme oslovit Institut české levice, jako určitou platformu, která by mohla sloužit i ke sdílení informací a programových záležitostí, a vytvořit tak určité místo výměny informací, názorů a myšlenek, abychom mohli na základě toho začít budovat nové pojetí naší strany.
KSČM má po neúspěchu ve volbách tím, že již nemá své zastoupení v Poslanecké sněmovně, podstatně ztíženou situaci ohledně mediálních výstupů. Zabýváte se i touto otázkou?
Dali jsme si za úkol zvednout mediální pozornost a mediální dosah strany. Je faktem, že nedisponujeme poslanci a Poslanecká sněmovna nám tak neumožňuje prezentovat se na pravidelných tiskových konferencích, proto hledáme jiné způsoby předání našich myšlenek a našich řešení veřejnosti. Zaktivizovali jsme skupiny našich členů a sympatizantů, kteří fungují v rámci sociálních sítí, abychom mohli i v tomto prostoru působit na voliče, a to hlavně na mladé voliče. Tady se ukazuje jako velmi prospěšné to, co zaznívalo i v kuloárech sjezdu, proč by Kateřina Konečná měla být předsedkyní. Nejenže je to kvalitní politička, ale také proto, že jako europoslankyně má ještě stále dosah i do hlavních médií. A ukazuje se, že jsme měli pravdu, když jsme říkali, že i tohle je důležité mít na zřeteli při volbě nového předsedy.
Nicméně ještě stále máte možnost prezentovat své názory prostřednictvím Haló novin…
Situace, která je v mediálním prostoru kolem KSČM, je složitá, hlavně kvůli finanční situaci strany. Nebudu zastírat, že nevýsledek ve volbách znamená obrovský finanční propad v příjmech KSČM. Tento propad budeme muset řešit a budeme muset hledat cesty, jak zabezpečit fungování strany v dalších letech. To je nelehký úkol, který jsme se snažili řešit nejen jako vedení strany se všemi členy. Jednali jsme s představiteli okresů a krajů po celé republice a chtěli jsme znát jejich názor na aktuální situaci hlavně z pohledu ekonomiky. Samozřejmě to souvisí také s fungováním nakladatelství Futura, které má ve svém vínku levicovou publikační činnost, propagaci levice a také vydávání Haló noviny, jako informačního zdroje nejširší levice, nejen KSČM. Protože když se podíváme na novinový trh, tak vidíme, že je zaměřen podle vlastnictví a názorů vlastníka těchto médií.
My se snažíme, aby Haló noviny jako levicový tisk, byl plný levicových názorů a pohledů na svět. To ale souvisí také s tím, aby tyto noviny byly čtivé a měly své odběratele, a také, aby to odběratelské portfolio bylo tak široké, že zaujme i inzerenty, protože dnešní noviny v tištěné podobě žijí hlavně z inzerce. A i to je cíl nového vedení - zatraktivnit Haló noviny jako takové, aby se rozšířila čtenářská základna, aby se noviny staly zajímavé i pro inzerenty, kteří zabezpečí jejich finanční fungování. Z druhé strany jsme požádali všechny zaměstnance Haló novin, aby nám s tímto úkolem také pomohli.
Nové vedení KSČM si dalo poměrně náročné cíle, tím hlavním ale je vrátit KSČM do Poslanecké sněmovny…
Jedním z velkých úkolů je samozřejmě vrátit KSČM zpět do parlamentu. Mimoparlamentní pozice je pozice, kdy nemůže politická strana realizovat svoji politiku a logicky se stává méně atraktivní. Proto se budeme snažit a všechny naše kroky jsou podmíněné tím, že se snažíme, aby KSČM měla dosah do společnosti, aby si společnost uvědomila, že tím, že levice, ale hlavně KSČM v parlamentu není, tak je politické spektrum silně ochuzeno a směřováno pouze jednostranně.
Máme za sebou první průzkum veřejného mínění, který KSČM přisoudil 3,8 %, což samozřejmě je o něco více, než dopadl volební výsledek, přesto je to pod hranicí pět procent, která je nutná pro vstup do parlamentu. Z druhé strany ukazuje i jiný pohled na strukturu politiky po volbách, protože ukazuje určitý propad hnutí Přísaha, ukazuje rozložení sil v rámci volebních koalic a ukazuje lépe názorové rozložení ve společnosti vůči přijatelnosti konkrétních politických stran.
Náš úkol je dostat se přes pět procent, zaujmout voliče, aby vnímali, že KSČM je tady neustále stranou pro běžného, standardního, normálního člověka žijícího ze své práce a snažícího se pracovat a důstojně žít. Zdůrazňuji ty přívlastky, ale žijeme v době, kdy kolem sebe vidíme obrovské množství nenormálnosti, emotivních výkřiků, hlouposti, obrovské množství jiných pejorativních výrazů pro chování člověka a není to lehké období. Covid odkryl možná jedny z nejskrytějších negativních tváří lidské povahy, mnohdy postavil proti sobě členy rodiny. To jsou věci ve společnosti, které jsme doposud nikdy nemuseli řešit, žili jsme v určitém společenském postoji, kdy jsme si mysleli, že tyto názory a emoce nikdy nebudou dělit společnost.
Ukázalo se, že stačí necelé dva roky, kdy tady koronavirus řádí a společnost je úplně jiná. Je to nová výzva, a to i pro politickou stranu, jakou je KSČM, která má ve vínku pracovat pro lidi a má ve vínku určitý internacionalismus. To znamená pohled v širším měřítku nejenom na to, co se děje u nás doma, ale taky na to, co se děje ve světě, co se děje z pohledu obecně dělnického hnutí vůči nepřátelství, které my cítíme vůči globálnímu kapitálu. Právě ten je hlavní zdroj všeho negativního, které my spatřujeme v současném světě, a to nám umožňuje trošku i větší nadhled oproti jiným politickým stranám. Umožňuje nám to taky vidět a vnímat souvislosti, které unikají mnohým diskusím. A to je, že na této situaci nejvíce vydělává globální kapitál. To považujeme v době, kdy všichni volají po solidaritě, po zohlednění potřeb občanů jako největší zvrhlost této kapitalistické doby, kdy drtivá většina občanů pod obavami z budoucnosti chudne a má strach, ale velice úzká skupinka těch nejbohatších konglomerátů a rodinných klanů obrovsky bohatne. Toto se musí změnit.
Věříte tomu, že se vám podaří spojit s levicově smýšlejícími lidmi a vrátit KSČM do Parlamentu? Máte již nějaké konkrétní ohlasy, například zájem o spolupráci z jiných stran, hnutí nebo organizací?
Myslíme si, že hranice 5 % k překročení do Parlamentu je reálná a KSČM je schopná ji překonat, ale potřebuje k tomu také důvěru občanů. Tu chce zpět získat rozšířením pohledu na levicovou politiku. Proto nabízíme spolupráci a očekáváme odezvy od levicových subjektů na politické sféře. Některé kontakty již probíhají, některé jsou naplánovány, pevně věřím, že se nám podaří dát dohromady silnou levicovou frontu. To ale neznamená nějaké sloučení například se sociálními demokraty, jak často zaznívá. Takhle pravda určitě nestojí. My hledáme levicové programové partnery, s kterými můžeme postavit třeba společné kandidátky. Hledáme levicové subjekty, levicové intelektuály, lidi, kteří tou levicovou politikou opravdu žijí a berou ji vážně. Chceme, aby nezůstávali jenom v diskusních klubech, ale aby šli do reálné politiky například na komunální úrovni. KSČM jim chce umožnit být na kandidátkách ve svých obcích a městech, aby mohli politiku reálně ovlivňovat. To je ten základný cíl, o který se snažíme. Umožnit těmto levicově smýšlejícím lidem prosadit se v místech svého bydliště.
Mnozí pravicoví politici si při oslavách 17. listopadu pochvalovali, že Parlament je konečně bez komunistů… Jak se podle vás odrazí současná situace, kdy ve Sněmovně levice v podstatě nemá zastoupení?
Při vzpomínkových akcích skutečně zaznívalo, že konečně komunisté nejsou v Parlamentu. Musíme se ale podívat, z kterých úst to zaznívalo a co bylo základným motorem těchto slov. Myslím si, že většina občanů ČR není ráda a brzo nebude ráda z toho, že levice potažmo KSČM v Parlamentu není. Reálně to znamená, že přestanou zaznívat slova upozorňující, že to, co je tvrzeno, není pravda. Přestane být hájeno právo práce a životy našich rodičů a prarodičů. Komunisté byli jediní, kteří říkali, že ne vše bylo špatné. Život lidí, kteří poctivě pracovali jak v tehdejší době tak dneska, stojí za to, aby se za ně v Poslanecké sněmovně někdo postavil a řekl, takhle to nebylo. To bohužel zaznívat nebude a občané brzo pocítí deficit obrany jejich zájmů a jejich vnímání světa. Proto věřím, že se vrátí zpět k pluralitnímu rozložení sil v ČR. V levém spektru měla KSČM vždycky své důstojné místo a snažila se dělat politiku pro lidi. Nebyli jsme populisté, naše hlasy vždy zaznívaly a bojovaly za drtivou většinu občanů ČR živících se poctivou prací. To byla deviza, o kterou dneska lidé ve Sněmovně přišli.
Určitě jste sledoval povolební situaci v Poslanecké sněmovně. Jak ji hodnotíte?
Ukázalo se, že výsledek voleb, který byl predikován jako drtivé vítězství svobody a spolupráce prezentované dvojkoalicí PirSTAN a trojkoalicí Spolu, byl pouze předvolební marketingový tah. Aktuální koalice se rozpadá na pět individualistických zájmových skupin, které prosazují své zájmy. Už první náznaky při jmenování ministrů ukazují na budoucí nesváry v pětikoalici. Prvořadý zájem deklarovaný jako zájem pro občany se začíná vytrácet a zůstává zájem pro individuality a zájmové skupiny, které každá z těchto politických stran hájí. Z pohledu politiky velkého světa je ČR zasazena pevněji do euroatlantických vazeb a můžeme očekávat výraznější projevy negativních reakcí směrem na východ. Možná budeme moci očekávat výrazný potlesk z Bruselu a zpoza oceánu, který se bude projevovat možná pozváním pana premiéra za prezidentem Bidenem do USA, nakolik se to projeví a jak to ČR pomůže, to nevím, ale bojím se, že to zůstane pouze jako ta výloha s hezkým zbožím. ČR však musí řešit problémy ekonomického charakteru způsobené energetickou krizí, kolabujícími exportními vazbami, musí řešit obrovské dluhy, které vznikly kvůli covidu, potřebuje, aby se občanům tady žilo dobře, a to bohužel v stávající nové koalici zůstává upozaděno. To považuju za velký hendikep.