PARLAMENTNÍ LISTY: Jak si pan Bartoš dovoluje nám něco povýšeně kázat? A ještě nás přirovnávat k nějakým zemím? Podle lídra kandidátky KSČM v Ústeckém kraji Jaroslava Komínka je selháním krajského uspořádání, když si může v jejich kraji kandidovat kdejaký oportunista a ještě dávat místním nevyžádané metropolitní rady, které si tu lidé vyžírají a tvrdě platí posledních třicet let.
V roce 2015 jste jako radní Ústeckého kraje v krizové situaci sám sedl za volant a odřídil několik směn. V posledním roce a půl jsme taky zažili krizovou situaci. Nebyl jste v časech pandemie opět potřeba za volantem?
Turbulencí v dopravě zažil Ústecký kraj několik. Musím říci, že jsme to vždy zvládli a cestující nic nepoznali. Vždy to bylo kvůli nesmyslným požadavkům jednoho z dopravců. Ten nejdříve ve veřejné soutěži nabídl určitou cenu za kilometr, ona mu ale následně nevycházela k tomu, aby zaplatil autobusy, naftu, řidiče… Na nápravě této situace mají lví podíl také odborníci odboru dopravy krajského úřadu. Na ně jsem velmi hrdý a jsem pyšný, že jsem měl pod sebou tak dobrý tým. Ohledně toho sednutí za volant, to mi nedělá problém kdykoliv. Jezdil jsem i v době pandemie, a to nebylo vůbec jednoduché období. Všichni byli podráždění a nervózní a většinou to odskákal řidič.
„Euro je dnes především nástrojem mocných zemí,“ napsal jste na Facebooku jako vysvětlení svého negativního postoje. Co podle vás vede některé české politiky, třeba z Pirátů nebo TOP 09, k neustálé podpoře tohoto projektu, když ČR sílu této „mocné země“ nikdy mít nebude?
To vůbec netuším. Asi to je jich póza, aby dali najevo, jak moc jsou evropští. Kromě toho, že nesouhlasím s přijetím eura, tak jsem přesvědčený, že nám nic až tak dobrého nepřinese kromě toho, že bych v některých zemích nemusel měnit peníze na dovolenou – což stejně nedělám, protože existují bankomaty a karty. Pro zavedení eura lobbují převážně různí fanatici do evropské integrace a firmy prodávající zboží a služby do eurozóny – přestože ty mohou účtovat v eurech rovnou. Pro obyčejného člověka by euro znamenalo jen zdražení.
Co říkáte na námitky, že boj proti euru je výhradně tématem xenofobních národovců a otevřený Evropan se společné měny nebojí?
To jsou jenom trapné nálepky. Progresivisté se za každou cenu snaží oklestit veřejnou diskuzi na jediný správný názor a špinit každého, kdo jejich názor nezastává. Vlastenectví je zcela legitimní životní postoj. Já jsem zkrátka Čech, občan České republiky.
Rozdíl mezi námi a progresivisty je v tom, že my, vlastenci, jim, „Evropanům“, svůj životní postoj nevnucujeme. Boj proti euru tedy opravdu není bojem jen proti jednotné měně a jejím negativním důsledkům, ale také bojem za zachování zbytků národních hrdostí, které nám postupně pravicové a nově i progresivně levicové vlády od roku 1989 kradou.
Vy sám jste ale v onom příspěvku na Facebooku hovořil o „trvale udržitelném rozvoji“. Předpokládám, že jej asi chápete trochu jinak než Frans Timmermans, který tlačí Green Deal v Evropské komisi, nebo bruselští Zelení. Jak tento pojem vnímáte vy a co by měl především zajišťovat?
Určitě by to měla být rozumná a smysluplná ochrana přírody. To, co se děje dnes, nejviditelněji asi hon na auta se spalovacím motorem a uhelné elektrárny, je šílenství, které nás žene do propasti. To, jaká se věnuje energie na protlačení elektromobilů, je až nepochopitelné. Proč se nevěnujeme všemu dalšímu? Vždyť automobily dnes mají vliv na exhalace v Evropě pouze 1,5 %!
Obávám se, že se z toho snaží někteří šíbři udělal poměrně dobrý kšeft. Jak jinak chápat, že nám někdo z pohodlných kanceláří v Bruselu diktuje, co máme chtít a čím máme jezdit. Něčím, co je dražší, méně komfortní a celkově horší, navíc nám to zcela nezpochybnitelně zdraží život a mnoho rodin na nové auto mít nebude! Zcela se popírá technologický vývoj, ale to je na delší diskuzi.
Některé kandidující subjekty pojímají letošní volby tak, že ony jsou volbou „budoucnosti“, zatímco jiné strany chtějí tuto budoucnost mladé generaci zničit podporou starších věkových skupin. Co říkáte na takové „generační“ pojetí voleb?
Mě překvapuje mnoho hesel. Například se bavím těmi, kdo prosazují Změnu. U nás v kraji zrovna začal soud, kde je obviněno mnoho politiků, kmotrů a šíbrů právě z ODS. Jejich změnu si dobře pamatujeme – spláceli jsme ji jako kraj řadu let – a znovu ji opravdu nechceme. Generační pojetí je zarážející. Mrzí mě, že většinou opět progresivisté volby chápou jako souboj mladé generace proti té staré, ve kterém samozřejmě ta mladá generace je automaticky ta neomylná.
Starší spoluobčané naši zem ale vlastníma rukama vybudovali, a především nesou nezpochybnitelnou životní zkušenost a moudrost, kterou prostě čerstvý absolvent nebo někdo, kdo v kariéře dosáhl přinejlepším na teplé místečko v nějaké nátlakové neziskovce, nemůžou mít – i když si myslí opak.
Markeťáci Pirátské strany tohle pochopili a pokusili se zacílit kampaň na seniory. Kdo jim to ale teď najednou uvěří? Mimochodem nedá mi to neupozornit na docela zajímavý jev. U nás v Ústeckém kraji je věkový průměr kandidátky Pirátů, tj. těch „mladých“, 41 let. Víte, kolik je náš? 45. To není žádný rozdíl.
Vy jste coby pětačtyřicátník zhruba mezi skupinami dnešních penzistů a mladých mileniálů. Ke které z těchto skupin se cítíte mentálně blíže?
Já jsem stále mladý (smích). A určitě si hned tak nepřipustím stárnutí. Ostatně je to jenom číslo a pokud vám to zdraví dovolí, tak si nikdo nechce přiznat, že je „penzista“.
V listopadu 1989 vám bylo čtrnáct, jestli dobře počítám. Změny devadesátých let jste tedy prožíval v časech svého dospívání. Jak na tyto „zlaté časy ODS a Václava Havla“, jak to někteří dnes dojatě pojmenovávají, vzpomínáte z této pozice?
Byl jsem na střední vojenské škole, na internátu na Slovensku a v listopadu 89 nás zavřeli v kasárnách. Moc informací jsme neměli. Později se to uvolnilo a začali jsme zachytávat informace. V té době jsem zažíval na vlastní oči a uši, jak lidé, kteří byli odhodlanými držiteli legitimací KSČ a chtěli tvrdě zakročit proti demonstrantům v ulicích, najednou z ničeho nic začali vykřikovat, jak jsou šťastní, že se ta doba konečně změnila a že oni to říkali už dávno.
A tihle lidé jako první požadovali změny a trestali, pokud je někdo náhodou oslovil soudruhu. Tihle lidé se začali jako první angažovat v OF a VPN. Takže od začátku mně to velmi smrdělo. I jako čtrnáctiletý člověk jsem to pokrytectví a přetvářku, které se následně ukázaly i všude jinde, vnímal.
Ústecký kraj se dostal do centra pozornosti před letošními volbami, když zde kandidují dva ze tří hlavních kandidátů na premiéra. Ivan Bartoš upoutal své voliče zejména prohlášením, že v jejich kraji je to horší než v Rumunsku. Co na to říkáte vy jako dlouholetý komunální politik?
Řekl bych, že někteří politici si volby spletli s reality show. Něco jako „Dobrý den, my se k vám měsíc před volbami naoko nastěhujeme a budeme vám říkat, jak jste bez nás byli ztraceni.“ Dokonce pirát Bartoš nás bude přirovnávat k nějakým jiným státům.
Kdepak tito lidé byli doteď? Kde byli, když si partička kmotrů rozebrala mezi sebou evropské dotace a my jsme po nich museli platit mnohasetmilionové škody? Místo budování škol a investic do zdravotnictví? A teď si přijdou, nahnat tu hlasy, a budou nás poučovat?
Jak si dovolují nám svým povýšeneckým pražským (a průhonickým) pohledem kázat? Pro mě osobně je to zcela nepochybně selhání smyslu volebních krajů, když každý může čistě účelově kandidovat, kde chce, bez ohledu na bydliště.
Bylo podle vás správně, že si KSČM v končícím volebním období zvolila pozici „tolerující opozice“ u menšinové vlády Andreje Babiše?
Velmi složitá otázka. Zvláště když zrovna náš kraj tuto toleranci nepodporoval. Na krajské úrovni nám to vlastně nic nepřineslo. Vedení strany ani vláda nám nepomohli v ničem. Vše jsme si museli zařídit sami. Vedení strany pak jednoznačně selhalo v tom, že jsme nedovedli odprezentovat lidem naše výsledky a dopady podpory vlády. Vždyť navýšení důchodů, průměrné mzdy, rodičovské nebo zrušení neplacených prvních tří dnů nemocenské… To byly naše podmínky pro toleranci vlády.
To vše se narovnalo až v tomto volebním období. Při pohledu zpět můžeme jasně a stručně říct: Kdyby se ANO spojilo s ODS, tak nic z toho by nebylo.
Na druhou stranu naše podpora vlády nás stála spoustu voličů, kteří přešli k ANO. Pořád ale věříme, že levicovému voliči máme co nabídnout. Koneckonců jsme jediná konzervativní levicová strana, která má šanci se do nové Sněmovny dostat. Volič by měl vědět, že hlas pro ANO je dnes velice pravděpodobně hlasem pro budoucí koalici s ODS, ať si teď v kampani Babiš s Fialou okopávají kotníky, jak chtějí.
Žije se podle vás dnes obyvatelům Ústeckého kraje lépe než před čtyřmi roky?
To je velmi těžké takto říct. Pokud bych jako krajský politik mohl odpovědět na to, s čím nám pomohla vláda v tomto období, tak nijak. Z tohoto pohledu se lidem lépe určitě nežije. Samozřejmě i na obyvatele Ústeckého kraje dopadlo vše dobré (i zlé), co dopadlo na zbytek Česka.
Ústecký kraj, kde kandidujete, byl vždycky oblíbenou volební destinací pro politiky z Prahy. Kandidoval tu Jiří Paroubek, Miloš Zeman. Přineslo to kraji někdy něco dobrého?
Nepřineslo a nepřinese. Kandidatura v Ústeckém kraji je pro tyto oportunisty pouze snadnou cestou do funkce. Jsem zvědav, kolik času stráví v našem kraji poslanec Babiš nebo poslanec Bartoš ve svých poslaneckých kancelářích, kolikrát je tu občané po volbách uvidí.