Soudružky a soudruzi,
začínám po několika číslech kupodivu optimistickou zprávou. V době pandemie se nám podařilo úspěšně zorganizovat jednání okresního výboru formou videokonference. Po několika jednáních, které byly emailovou formou, jsme se tak viděli tváří v tvář a mohli interaktivně v diskusi reagovat. Bylo to jistě vítané a moderní obohacení naší práce, protože vzájemný osobní kontakt nám prostě chybí. Stejně tak nám chybí kontakt s naší okresní organizací, ať již na poradách nebo přímo v základních organizacích. Ale jak víme, přijatá bezpečnostní opatření vzájemnému setkávání a fyzickému schůzování nepřejí.
Na jednání OV KSČM 3. listopadu jsme projednali stav plnění úkolů. Většina roušek byla rozdistribuována, stejně tak máme většinu podkladů pro výsledný seznam možností mediálního působení na okrese, ještě ale trvají úkoly podklady doplnit. Splněn byl též úkol odeslat souhrn připomínek členů OV KSČM v hodnocení voleb.
Je k dispozici tabulka kontaktů na členy OV KSČM a šéfy komisí, která je připravena pro poradu funkcionářů, bude zaslána i elektronickou poštou.
Velká diskuse se točila ohledně informací z vyšších orgánů – zasedal jen 2x VV ÚV KSČM, který řešil další směřování strany a rezignaci vedení strany. OV KSČM podpořil otevřený dopis, který vyzýval k jednotě, ke spolupráci křídel, i k tomu, aby pověřené vedení řádně připravilo sjezd.
Pro nás důležitý bod jsou výroční členské schůze a stranické nominační konference. Kvůli volbám do Parlamentu ČR v roce 2021 totiž musíme navrhnout kandidáty, které pak budou v jednotlivých krajích řešit krajské konference. V souladu se schválenými dokumenty tak OV KSČM navrhl konat výroční schůze alespoň v ZO nad 10 lidí v lednu 2021. Mohou proběhnout ale i jinými formami, např. korespondenčně. Kromě návrhů do Poslanecké Sněmovny by měly probrat výsledky krajských voleb i třeba stav členské základny. Okresní konferenci chceme udělat 20. února, delegáty budou jednak členové OV KSČM a předsedové ORK a ORoK, jednak členové ZO – jeden delegát na každých započatých 10 členů.
Probrali jsme hospodaření za III. čtvrtletí včetně informace o volebních nákladech z transparentního účtu. A schválili jsme schodkový rozpočet na rok 2021, který ale je pokryt z našich úspor. Uvidíme po projednávání, zda bude konečný, protože zejména příjmová stránka je ještě nejasná, byť již orgány strany určité řešení po dopadech volebního neúspěchu navrhly.
Stručná byla informace o spolupráci s vlasteneckými organizacemi. Také je postihla nemožnost aktivit v důsledku covidu, vzorovou se tak stala tradiční pietní akce k Honzátkovi v Čelákovicích.
Začali jsme se bavit o přípravě voleb – 2 písemné podklady s náměty a připomínkami jsou zveřejněny ve Zpravodaji.
Dali jsme do kupy také listopadový zpravodaj. Schválili jsme si také, že porada funkcionářů v listopadu v souladu s nařízením vlády nebude, informace budou poskytnuty emaily, Zpravodajem či SMS. Úřední hodiny v úterý dopoledne ale stále platí. Doporučeno je také opakovaně, aby se členské příspěvky i mimořádné sjezdové příspěvky platily na bankovní účet.
V různém jsme probrali korespondenci, otevřené dopisy i konkrétní bod – vánoční blahopřání – pokud ZO budou chtít pro své členy a sympatizanty, ať nahlásí do konce listopadu počty kusů, zkusíme je zajistit.
Soudružky a soudruzi,
přejeme Vám v těžké době pevné zdraví a oporu v rodinách. A ať již jednání orgánů strany v listopadu proběhne či ne, má být jednání ÚV KSCM i sjezd, ať má pevné zdraví i naše strana.
Zdeněk Štefek
Konání výročních členských schůzí ZO KSČM
Termín členských schůzí ZO KSČM – leden 2021
Obsahové zaměření ČS ZO KSČM
Členská schůze:
- posoudí dosavadní práci organizace a výboru, plnění úkolů z VČS;
- projedná akceschopnost členské základny, možnosti přijímání nových členů,
hospodaření ZO KSČM a rozbor placení členských příspěvků;
- vyhodnotí svůj podíl na předvolební agitaci k říjnovým volbám 2020, spolupráci a podporu zastupitelům a poslancům KSČM v místech, stanoví úkoly k volbám do PS PČR 2021.
V kádrové oblasti členská schůze ZO KSČM zajistí:
zvolí delegáty okresní nominační konference dle klíče stanoveného OV:
- na každých 10 započatých členů ZO = 1 delegát
Příklad: ZO s 11 člena bude mít 2 delegáty
ZO s 21 členy bude mít 3 delegáty
- a k tomu: členové ZO, kteří jsou funkcionáři OV a předsedové ORoK, ORK, jsou delegáty automaticky
Příklad: ZO s 11 členy, z toho je 1 člen OV, může mít 3 delegáty
Členské schůze projednají a doporučí návrhy kandidátů KSČM do Poslanecké sněmovny pro volby do PS PČR v roce 2021.
Poznámka:
V případě potřeby mohou členské schůze, okresní (obvodní) a krajské nominační konference provést personální změny ve svých volených stranických orgánech.
II. Okresní a obvodní nominační konference KSČM
Termín okresní nominační konference pro Prahu – východ: 20.2.2021
Obsahové zaměření okresních (obvodních) nominačních konferencí strany:
* zhodnotí činnost okresní (obvodní) organizace a OV při plnění úkolů v návaznosti na přijaté závěry XI. sjezdu KSČM, stanoví úkoly pro další období. Vyjádří se k práci poslanců PS PČR v kraji;
* na základě poznatků z podzimních voleb 2020 projedná a komplexně zabezpečí přípravu a podíl OV KSČM na konání voleb v roce 2021 do PS PČR;
* projedná stav členské základny, situaci v přijímání nových členů a stanoví konkrétní úkoly na další období.
V kádrové oblasti okresní nominační konference KSČM zajistí:
zvolí delegáty nominační krajské konference podle klíče stanoveného KV
KSČM;
* v souladu se „Zásadami výběru kandidátů a sestavování kandidátních listin“ schválí návrh kandidátů z okresu pro volby do PS PČR.
XI. sjezd KSČM by se měl konat 28.-29.11.2020 v Brně.
Delegáti a náhradníci XI. sjezdu z okresu Praha-východ:
v pořadí: 1. Zdeněk Štefek
2. Pavel Posolda
3. Milan Havlíček
Výzva delegátům XI. sjezdu, členům ÚV KSČM a všem komunistům
Vážené soudružky,
vážení soudruzi,
v krajských a senátních volbách jsme dopadli ostudně. Stranu to vhání do ještě hlubší krize. Na poplach bijí tisíce komunistů, řada základních organizací i územních orgánů KSČM. Po radikálním řešení volají i výzvy městských výborů z klíčových aglomerací – Ostravy a Brna.
Prohráli jsme jedenácté volby v řadě. Tak málo nás lidé nepodpořili za celých sto let. Teď jich nebylo ani pět procent. Pod touto hranicí, nezbytnou k zachování parlamentního postavení strany, už končíme téměř v každém průzkumu veřejného mínění. Dřívější prohry byly varovným signálem. Od roku 2016 jsou to žalostné debakly.
Vedení strany se k analýze příčin nemá. K alibistickým výmluvám se uchýlilo i tentokrát. Od obav a názorů členské základny ho dělí bezedná propast. Stranu to rozkládá a ubíjí.
Současné vedení vykazuje špatné výsledky už řadu let. V úvahu připadá jediné řešení. Vedení musí odstoupit neprodleně. Své funkce sice dalo k dispozici už na schůzi VV ÚV KSČM dne 9. 10. 2020. Osobní odpovědnost však nevyvodilo dodnes. Chce stranu naopak řídit až do sjezdu, jemuž přitom hrozí další odklad. Řešení naší krize, nemající obdoby, to odsouvá na neurčito. Smíme to dopustit? Znásobit tak i riziko, že po příštích volbách už nebudeme ani parlamentní stranou?
KSČM vyvede z krize jen zcela nové vedení. Jedině rozhodní stoupenci zásadní změny, skýtající i záruky, že stranu názorově ani generačně nerozštěpí. Právě takoví soudruzi by měli převzít už přípravu XI. sjezdu. Předložit mu osnovu naší strategie za kapitalistické krize i konkrétní postup, jak dopracovat dlouhodobý i krátkodobý program strany, potřebné úpravy stanov a našeho ekonomického zázemí. Součástí musí být i jasný mandát ve vztahu k Hnutí ANO, ČSSD i dalším parlamentním subjektům. Přesně stanovené mantinely, jež budou pro KSČM nepřekročitelné.
Vedení, zvolené jen většinou několika hlasů – a tím spíš politiku „Vítěz bere vše“ - si už nemůžeme dovolit. V rovném právu zasadit se všemi silami o obnovu strany musí být zastoupeny oba názorové proudy i stranické generace. Šanci to má jedině tehdy, budou-li je reprezentovat tváře, s nimiž lidé nespojují naše porážky. Jen takové vedení změní náš pošramocený obraz v médiích a všude před širokou veřejností. Bez dalších průtahů musí být provedeny i všechny změny ve složení ÚV a VV ÚV KSČM, schválené územními stranickými konferencemi už počátkem roku.
Nechat budoucnost strany na kmotrech, intrikujících za zády komunistů, už nesmíme. Teď musí stranou všechny různice a animozity. Příkazem doby je jednota obou názorových proudů i generací. Jedině tak lze obnovit stranu skutečně životaschopnou, s níž spojí naděje i statisíce těch, o něž jsme přišli. Stranu, k níž najde cestu i spousta dalších lidí, jimž dnes skutečná alternativa chybí.
Právě to je naše povinnost! Spojme síly, dokud je čas! Výsledek závisí na každém z nás! Zasaďme se o něj, tak jak nám velí čest a svědomí komunistů! Projednejme vše, co už nelze odkládat, v základních organizacích, OV a KV KSČM! Požadujme neprodlené odstoupení předsedy a místopředsedů strany a přípravu XI. sjezdu lidmi, kteří budou zárukou potřebné změny! Adresujme to ústřednímu výboru! Žádejme členy ÚV a VV KSČM, kteří nás v těchto orgánech zastupují, aby tam rozhodně prosazovali vůli komunistů!
Soudružky a soudruzi,
podepsal jsem výše uvedenou výzvu.
Pavel Posolda
Výzvu podpořil i OV KSČM 3. 11. 2020
Podzimní vlna opatření proti COVIDu postupuje takto:
Od 1. září 2020 tehdejší ministr zdravotnictví A. Vojtěch oznámil povinné nošení roušek ve vnitřních prostorách (obchodní centra, pošty, veřejná doprava).
23. září 2020 – Ministerstvo zdravotnictví ČR zakazuje divadelní́, hudební́, filmová́ a další́ umělecká́ představení, sportovní́, kulturní́, náboženské́, spolkové́, taneční́, tradiční́ a jim podobné́ akce a jiná́ shromáždění, výstavy, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, trhy a veletrhy, vzdělávací akce, oslavy.
Od pondělí 5. října 2020 0.00 hodin platí na území České republiky nouzový stav z důvodu zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, a to na dobu 30 dnů. Nouzový stav byl prodloužen do 20. listopadu 2020.
Od čtvrtka 22. října 6:00 (lockdown) se v Česku uzavřela většina obchodů, stejně jako na jaře. Otevřené zůstanou jen provozy zajišťující základní potřeby, tedy lékárny a obchody s potravinami či drogerií. Vláda omezuje pohyb občanů a kontakt s dalšími lidmi na nezbytně nutnou dobu. Samozřejmě s výjimkou cest do práce, nezbytných cest za rodinou, nákupu základního sortimentu či nutné pomoci blízkým a cest k lékaři. Povolené jsou vycházky v přírodě a v parcích, pobyt na chatách a chalupách, a to v maximálním počtu 2 osob s výjimkou členů domácnosti a spolupracovníků.
Návrhy KSČM na zmírnění následků způsobené koronavirem:
Hlavní požadavek KSČM na vládu je reagovat včas, přiměřeně a strategicky v hospodářské politice. Pomoc ekonomice musí být dobře cílená, a to jak na mikroúrovni (programy jako Antivirus či Covid), tak na makroúrovni (mandát na výkup korporátních aktiv ČNB a plošné odpouštění splátek a prázdniny na platby odvodů). Základní dlouhodobé řešení je poskytnutí státních garancí na komerční úvěry.
Minimálně střednědobý by měl být program stabilizace penzijního systému a systému zdravotního pojištění. Potřeba je zajistit občanům České republiky důstojný příjem k žití, ne k živoření. Diferenciovat daně podle příjmu. Zakázat agenturní zaměstnávání. Potřeba je navrátit strategickou infrastrukturu do rukou státu a veřejného sektoru. Zasadit se o rozvoj zaměstnaneckého vlastnictví akcií. Bezodkladně využít a zahájit investiční projekty státních podniků a podniků se státní účastí ke znovu nastartování ekonomiky, razantně vystavit stopku dotačnímu byznysu. Zabránit vyvádění peněz do zahraničí. Dividendy za roky 2019,2020, 2021 musí být investovány v ČR. Potřeba je nastolit bankovní a digitální daň s cílem narovnat podmínky v českém daňovém prostředí. Všichni o tom mluví, i finanční odborníci a poradci, ale nikdo se o to ani nepokusil.
Potřeba je zamezit propad do dluhových pastí a exekucí z důvodu ztráty zaměstnání či nemoci, snižovat zadluženost domácností a firem v kontextu s posílením role jednotlivých regionů. Zavést transparentní, a to jednu státní zdravotní pojišťovnu a vypracovat novou koncepci zdravotnictví založenou na dlouhodobé strategii s využitím moderních vědeckých poznatků a forem komunikace (telemedicína, robotika, bezkontaktní interakce atd.)
Ministr dopravy Karel Havlíček navrhuje pro dopravce možnost odkladu plateb za naftu z 30 na 180 dní. KSČM chce navíc navrhnout ministrovi dopravy další vstřícná opatření pro autodopravce, a to opatření na pozastavení plateb za mýto nebo alespoň prodloužit splatnost faktur za toto zpoplatnění. Dalším problémem, který v současnosti tíží dopravce, je i odvádění DPH z neuhrazených faktur, kdy zákazníci v této době odkládají platby na pozdější dobu. Proto KSČM navrhuje odvádět zálohy či platby za DPH pouze z proplacených faktur. Dopravci jsou nyní ohroženi druhotnou platební neschopností a dlouhými dobami splatnosti a z praxe máme potvrzeno, že tato nelehká situace začíná být pro ně takřka likvidační. Někteří dopravci, bohužel, uvažují o propouštění zaměstnanců a vrácení souprav leasingovým společnostem.
Důležité je požadovat závazně minimálně 1 % státního rozpočtu konečně na kulturu (MK, bez výdajů na církve), ani po současných injekcích to 1 % není. Zároveň zpracovat program restartu kultury, kde nebude zapomenut ani program kultura pro školy (provázanost školství a kultury).
KSČM navrhuje zrušení výjimek z neplacení daně z pozemku, kterou má církev na své stavby. Celý národ nějak řeší problémy s danou situací, a církve se z velké většiny svým majetkem nepodílely na boji s koronavirem ani na zabránění ekonomického propadu. Znovu by se mohlo otevřít zdanění restitucí a využít dvojsmyslný nález Ústavního soudu.
KSČM požaduje za nezbytné zajistit soběstačnost ve výrobě vlastních potravin a tím omezit naši tristní závislosti na zahraničních trzích. Potřeba je tedy systémově budovat soběstačnost České republiky v klíčových odvětvích, a to v rostlinné a živočišné výrobě, potravinářském průmyslu, telekomunikačních systémech a technologiích, včetně investic do přebudování výroby a distribuce elektrické energie apod.
Potřeba je navrhnout omezení financování neziskových organizací a jejich kontrolu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu.
KSČM navrhuje schválit zákon o zálohovaném výživném.
Je potřeba sjednotit jednotné osnovy ve školství (vzdělávací programy) s centrálně danými ročníkovými výstupy. Podle KSČM by je mělo být hodnocení stávajícího pololetí (vysvědčení) pouze v rovině potvrzení o absolvování ročníku.
Je potřeba požadovat finanční i zákonnou podporu výstavby 5000 družstevních bytů ročně za účasti měst.
KSČM navrhuje přerozdělit finanční prostředky určené na zahraniční mise AČR ve prospěch ochrany obyvatelstva. Je potřeba okamžitě zastavit výdaje na nepotřebné vojenské nákupy a zahraniční mise. Pro bezpečnost občanů je třeba stabilizovat Integrovaný záchranný systém, budovat kompatibilitu datových formátů a informačních systémů (stát v roli usměrňovatele).
Rovněž je potřeba podporovat změnu zákona o pojišťovnictví s cílem rozšíření fondu zábrany škod na širší oblast působnosti pojišťoven, nejen na oblast prevence dopravních nehod.
- Prvním krokem je okamžité zastavení likvidace zemědělské půdy.
- Zvýšit renaturalizaci upravených koryt vodních toků.
- Stopnout výstavbu dálnic a rozšiřování letišť.
- Je nutné dál redukovat stavy vysoké a černé zvěře, neboť vážně ztěžují obnovu lesů.
KSČM trvá na stabilizaci financování systému zdravotnictví prostřednictvím zákona o automatické valorizaci plateb za státní pojištěnce. Požaduje zajistit podporu nejen státním, ale krajským nemocnicím. Považuje za nezbytné revidovat pandemické plány, krizové řízení a více investovat do ochrany veřejného zdraví.
(z materiálu odborného zázemí KSČM vybral Zdeněk Štefek)
Vachmajstr je tedy hlava
Komunisté podmiňují podporu rozpočtu v době pandemické krize snížením některých plánovaných armádních výdajů. Média, mnozí politici i generálové z toho mají těžkou hlavu.
Neslýchané! Prý by byla ohrožena bezpečnost naší země. Tedy pane Vachmajstr, vy jste hlava! Armáda by měla sloužit své zemi, i v době povodní či pandemií a jistě je třeba jí v této roli podpořit. Nebyli to ale komunisté, kteří z plně funkční armády udělali v podstatě jen expediční sbor, co reaguje na písknutí velkého bratra a zasahuje v jeho zájmu kdekoliv na světě.
Nebyli to komunisté, kteří zlikvidovali civilní obranu obyvatel.
Tedy pane Vachmajstr, vy jste hlava!
Řekněte mi, jak nám proti Covidu, či jiným katastrofám, pomůžou nová samohybná děla, protiletadlové systémy nebo útočné vrtulníky? Pomohou v distribuci roušek nebo v převozu pacientů? Vždyť by i pro obranu našeho území před ryze hypotetickým nepřítelem byly stejně k ničemu! Jde zkrátka jen o další kšeft, o závislost a podřízenost.
Ne o zajištění bezpečnosti našich občanů.
Tedy pane Vachmajstr, chcete-li si hrát na vojáčky v bitvičkách NATO, tak bez nás.
Zdeněk, Štefek, Halo noviny 18.10.2020
2x z diskuse k přípravě voleb a volební kampaně pro volby do PČR
Zabezpečení voleb by mělo vycházet z předloženého materiálu z 11 zasedání ÚV KSČM ze dne 26.9. 2020.
První konkrétní návrhy, možnosti zapojení a pomoci v přípravě a průběhu volební kampaně by měly vzejít z VČS ZO. Vzhledem k současné nepříznivé situaci však mám obavy, abychom alespoň ve větších organizacích dokázali výročky vůbec uskutečnit.
Pokud to budu posuzovat z hlediska činnosti ZO v letošním roce, tak se domnívám, že s VČS obecně budeme mít hodně velké problémy.
I přes tyto závažné skutečnosti bychom z návrhů a možností jednotlivých ZO měli vycházet při přípravě a organizování Okresní konference (budeme na to mít velmi krátký čas, vzhledem k navrhovaným termínům leden-únor 2021), následně by se tyto návrhy měly projevit v návrzích pro jednání Krajské konference.
ZO by na svých VČS v jejich obcích měly především zvážit možnosti propagace a prezentace zvolených kandidátů, popřípadě jejich podíl na ostatních veřejných akcích organizací našeho, nebo přilehlých okresů.
Také závěry a usnesení XI. Sjezdu mající vztah k ZO budou hrát neméně důležitou úlohu při přípravě a organizování volební kampaně.
Radikální změnou by měla projít samotná organizace kampaně. Možná to zní až paradoxně,
ale v době, kdy strana získala minimální finanční příspěvek za výsledek v krajských volbách,
tak bychom do následující kampaně měli investovat co nejvíce.
Naše propagace a prezentace musí být vedena centrálně, profesionálně s využitím všech nejmodernějších sdělovacích a mediálních prostředků.Prostě nesmíme litovat peněz na skutečné odborníky.
Zejména vystupování našich nejvyšších představitelů a kandidátů musíme věnovat maximální péči a pozornost.
Až na drobné výjimky bych se v propagaci oprostil od zastaralého výlepu plakátů, kterým, jenom zbytečně plýtváme časem a energií, jak jsme se o tom v několika posledních letech přesvědčili.
O negativních zkušenostech s českou poštou, snad není pochyb.
Využít placené inzerce v místních zpravodajích, pokud to situace a podmínky umožňují.
K prezentaci a propagaci využívat co nejvíce sociální sítě.
Samostatnou, snad nejdůležitější kapitolou je výběr a volba kandidátů. Již dlouhou dobu v našem okrese, bohužel bezvýsledně, navrhujeme a prosazujeme variantu tvorby kandidátky 2x max. 3x a dost. Kvalitu a odbornost jednotlivých kandidátů v dané oblasti. Z tohoto důvodu bychom neměli navrhovat žádného ze stávajících poslanců, kteří jsou zvoleni již tři období za sebou.
Bez ohledu na to jaké kádrové návrhy vzejdou z VČS ZO bych si dovolil sám navrhnout několik kandidátů, o kterých se domnívám, že by mohli přinést do našeho poslaneckého klubu tolik potřebné oživení.
Pro Středočeský kraj: Zdeněk Štefek, Pavel Posolda, Jindřich Havelka, Zdeněk Milata, Ladislava Šimková, Ivan Cinka, Pavel Hubený
Pro ostatní kraje republiky: Zdeněk Ondráček, Jiří Valenta, Marta Semelová, Josef Skála, Milan Krajča, Vladimíra Vítová – ANS, za předpokladu kandidatury za KSČM.
Vladimír Duník
Předkládám svůj názor na volby 2021.
Vycházím z následujících premis:
- Volby bude řídit a organizovat nové vedení. Pokud budeme volební program, sestavení kandidátek a volební kampaň dělat postaru, t.j podle not z předloženého materiálu z 11 zasedání ÚV KSČM ze dne 26.9. 2020, další volební debakl je zaručen. Musíme počítat s variantou, že se letos nebude konat sjezd!
Proto musí stávající vedení bezpodmínečně potvrdit na příštím UV, že „..dání funkcí k dispozici“ je rezignace podle stanov, aby UV mohl zvolit nové vedení – i když dočasné do sjezdu.
- Volební program musí mít následující strukturu:
- Strana musí zveřejnit nový ideový program – deklaraci, kterou se vymezí k stávajícímu kapitalizmu, obhájí 40 let budování socializmu, přihlásí se k politice míru, vyzve levici ke spolupráci.
Aby takové ideové prohlášení mělo úspěch:
- musí ho napsat a předložit nové vedení. Je nepřijatelné, aby základní programový dokument psali anonymní autoři a vedení ho pouze předkládalo ( jak to předvedl s. Grospič na loňské ideové konfrenci)
- nesmí být napsáno stylistickým slohem školení marxismu-leninizmu, které pamatujeme z osmdesátých let
- vedení ho musí umět nazpaměť a před kamerou a před mikrofonem ho musí obhajovat stejnými rétorickými obraty
- Strana musí zveřejnit volební sedmičku (osmičku, desítku) – prostě sedm až 10 základních bodů. Východiskem může být 7 podmínek tolerance vlády, 10 bodů od K. Konečné, naše Kladivo na koronavirus a další.
K těmto bodům – ke každému musí být vypracován argumentační manuál, legislativní plán
- Výše uvedené tři prvky – deklarace, volební program a společná rétorika musí být základem volební kampaně. Vše ostatní je pak doplněk. Pokud nebude fungovat tato základna, můžou se okresy a ZO strhat a bude to platné jako mrtvému zimník
- Výběr kandidátů. Pro úspěch ve volbách si Kraje musí uvědomit, že krajské partikulární zájmy a preference musí jít stranou. Zastávání stranických funkcí není kvalifikace do parlamentu.
- Ti co byli zvoleni ve volbách 2017,2013, 2010, 2006 dvakrát a více – nebudou umístěni na volitelná místa kandidátek
- Na volitelné místa (3 až 5 míst dle velikosti Kraje) budou umisťování kandidáti, kteří jsou prokazatelně úspěšní ve svém oboru, mají ve svém oboru autoritu u veřejnosti, mají schopnost vystupování před kamerou a mikrofonem a mají kromě svého oboru i další znalosti a dovednosti. Pokud Kraj takové osobnosti nemá nebo jich nemá dostatek pro volitelná místa, ať navrhne mladé perspektivní členy strany (jako svého času byla K. Konečná).
- Konečné slovo na pořadí musí mít ÚV, který rozhodne na návrh VV ÚV.
Kandidáti na volitelných místech musí každý mít vlastní strategii na sociálních sítích. Musí tam být aktivní – články, vystoupení, rozhovory.
- Základním propagačním nástrojem se musí stát:
- Haló Noviny
- Vystupování předních kandidátů zveřejňované na sítích
- Vystupování čelních představitelů v televizi a rozhlase (pokud tam budou zváni)
Volební kampaň na místní úrovni je pak doplněk výše uvedeného.
- Na úrovni okresů a obcí:
- Volební shromáždění jenom pokud je šance, že tam přijde široká veřejnost. Volební akce „za bukem“ za účasti členů strany a rodinných příslušníků má na výsledek voleb nulový vliv
- Plakátová kampaň všude, kde je to možné. Než platit volební noviny (90 % končí v koši, aniž by je kdo četl) – lepší je investovat do plakátů v dopravních prostředcích, na nádražích, zastávkách autobusů….
Proto je úkolem pro okresy a ZO, mít do konce roku jmenovité seznamy všech možných výlepových ploch.
- Rozhovory a články kandidátů v místním tisku – pokud je to možné.
Zde jsem trochu v rozporu s V. Duníkem, který u plakátových akcí vidí minimální úspěch.
Pavel Posolda
Lentilková
Jsme světoví. Francouzská pitná voda, japonské plzeňské pivo, německé škodovky, piškoty Opavia z Polska či německé lentilky. Sami si přidejte ze svého okolí další příklad. Světoví…
Za nadšeného potlesku „demokratů“ byly naše podniky rozkradeny jako prý neživotaschopné – ve skutečnosti uvolnily místo firmám jiným… Další byly pod cenou prodány do rukou zahraničních korporací, prý jako záruka našeho rozvoje. Ve skutečnosti to vedlo ke ztrátě soběstačnosti i nezávislosti. Euforie z rozprodeje národního stříbra pomalu vyprchává.
Z mnohého stříbra se stala jen torza, sklady či montovny. Tučné dividendy a zisky, pramenící i z naší levné pracovní síly a z poskytnutých daňových výhod, putují hezky mimo naší zemi. A když jsou korporace v úzkých, radši zruší v republice celou tradiční výrobu či ji přesunou k sobě.
Naposledy nám zamávaly lentilky. Naše lentilky. Lentilky z našeho dětství… Jejich výroba má zde skončit po 114 letech. Přesouvá se do Hamburku a bude se měnit i recept...
Lentilko, lentilko, postavíme ti další pomníček, nebo to tak nenecháme?
Zdeněk Štefek, Halo noviny, 14.10.2020
Informace o činnosti sekce historiků
Sekce historiků odborného zázemí ÚV KSČM, KSV a KČP byla ustanovena 9. dubna 2019.
Předsedkyně a předsedové KV a OV KSČM byli informováni prostřednictvím emailového dopisu a požádáni o předání informací jejích krajským a okresním historikům. Rovněž byli informováni také krajští zastupitelé. V rámci programu byla a stále je i příprava 100. výročí založení KSČ.
Jak již bylo zmíněno, tak v rámci sekce historiků byla ustanovena užší skupina historiků, jejíž členové se schází pravidelně každý první čtvrtek v měsíci. Zabývali se doposud výročím založení KSČ a KSČM, názory na Mariánský sloup, falšováním historie, výstupy k 75. výročí osvobození ČSR, 17. listopadem, antikomunismem a dalšími historickými texty.
Řada článků ze strany historiků byla publikována nejen v Haló novinách. Rovněž bylo zmiňováno, že je potřeba spolupracovat se Šmeralovou knihovnou a Knihovnou M. Ransdorfa a že se vše musí přizpůsobit tomu, aby historii pochopila i mladší generace. Sekce historiků také doporučuje publikovat materiály k historii na internetu (webových stránkách KSČM a sociálních sítí). Pravidelně jsou podávány informace o činnosti sekce historiků KSV a KČP. Velká pozornost je věnována i dopisům E. Smrkovského, které jsou adresované pro ÚSTR.
V současné době sekce historiků pracuje na materiálu týkajícího se historie strany: rozdělení oblastí: 1878 – 1921 Dělnické hnutí u nás, 1921 – 1929 Vznik komunistické strany až do V. sjezdu, 1929 – 1938 Komunistická strana v boji proti nástupu nacismu, 1938 – 1945 Komunistická strana v období druhé světové války, 1945 – 1948 Komunistická strana v těsně poválečném období; NF, 1948 – 1960 Komunistická strana a první kroky budování socialistické společnosti, 1960 – 1969 KS v období vrcholící studené války, 1970 – 1989 KS po internacionální pomoci, normalizace až do listopadového puče, 1990 – 2019 Komunistická strana po listopadovém politickém převratu.
Při Klubu společenských věd existuje skupina regionální historie (dříve vedená Františkem Kovandou, nyní Václavem Tomešem). Za dobu 12 let působení dosáhla výrazných úspěchů – sběratelských a bibliografických, osvětových, publikačních. V knihovně soustřeďuje, mj. i díky spolupráci se stranickými orgány v místech, přes 2 tisíce publikací (např. o likvidaci průmyslových podniků po roce 1990). To zaujalo pozornost i Ústřední knihovny Univerzity Karlovy. V současné době ve skupině pracuje více jak deset spolupracovníků, bohužel pouze na archivaci a katalogizaci publikací a dokumentů.
Výuka dějin KSČM v kursech politického vzdělávání probíhá na velmi dobré úrovni – ve Středočeském kraji Středisku vzdělávání Jana Švermy. StčKV KSČM rovněž na své náklady vydal nejvíce publikací na tuto tématiku, některé samostatně nebo ve spolupráci s firmou OREGO a Futura a.s. Ve SVJŠ přednáší Eva Bartůňková,v Brně Alena Stříbrná. Eva Bartůňková postupně pracuje na nových učebních osnovách, které by postupně nahradily učební texty vypracované zesnulou Hanou Kráčmarovou. Příležitostně velice dobře a obětavě přednáší hospodářské dějiny Václav Průcha. Stávající posluchači o dějiny projevují velký zájem.
Určitým velkým pozitivem a přínosem je vydávání a psaní odborných levicově orientovaných textů k novější i starší historii ve Futura a.s. a společnosti Orego a v deníku Haló noviny (Kojzar aj.). K dispozici jsou bohatě zastoupeny texty ve Šmeralově a Ransdorfově knihovně. Řada článků ze strany historiků byla také publikována v Haló novinách.
Současné studium a bádání v oblasti novodobých dějin nejsou ve strukturách KSČM na příliš dobré úrovni po odchodu našich předních historiků – ss. Kráčmarové, Tichého, Kovandy – práce na historii znatelně zpomalily.
V současné době se zpracovatelskými a propagandistickými činnostmi v oblasti historie se sice v KSČM a spolupracujících organizacích zabývá více jednotlivců. Historiků ve straně není málo, ale pracují individuálně, samostatně, většinou na regionální úrovni. J. Kojzar navrhl pracovat na obdobě publikace k variantě obdoby 90 cesty s pracovním názvem „100letá cesta“, více fotograficky i obsahově obohacené. S. M. Grebeníček po dohodě s. J. Kojzarem nabídl, že pracuje na samostatné publikaci, záměr bude představen skupině historiků. Velice intenzivně se vlastními rukopisy zapojuje s. Janiška, které zasílá k využití pro zpracování historických podkladů. Obsahově jsou precizně zvládnuta témata analyzující období vzniku a prvních let KSČ, rovněž období válečných let a působení strany do roku 1949 bylo kolektivem historiků řízených s. Kráčmarovou přehledně a kvalifikovaně zpracováno. A to v několika titulech, z nichž vynikají knihy „Svoboda zrozená v boji“ a „Spravedlivý svět je možný“ (autoři Kráčmarová, Kovanda, Průcha, Kábele). Perfektně je zpracován význam IX. sjezdu KSČ v roce 1949.
Téměř vůbec nejsou historicky zpracována padesátá léta a jen skromně léta následující z důvodu nejednotného stanoviska. Ani aktivita historiků ve srovnání doby před a po roce 1989 neuspokojuje.
Určité problémy personálního charakteru vznikly úmrtím s. F. Kovandy v sekci regionální historie. Skupina pracuje, ale nikdo se zatím plně neuvolil k nahrazení hlavní řídící a organizátorské práce, ale i práce archivní. Po dohodě s IČL a knihovnou B. Šmerala bude sekci umožněno získat nezbytně potřebné archivní prostory pro získané dokumenty a jejich postupné třídění a archivaci.
Na úrovni okresních výborů došlo k utřídění a zprovoznění knihovny v Mladé Boleslavi a Nymburku. V menší míře však většina okresních organizací disponuje knižním a jiným dokumentačním fondem.
Knihovna Bohumíra Šmerala v současné době postoupila pod IČL k rozšiřováni knižního fondu, vytvoření nových archivních a studijních prostor pro svázané tisky noviny a obdobných periodik. Dále se započalo opět s postupnou digitalizací knižního fondu.
Výběr ze závěrů:
- Neopomenout 30. výročí registrace KSČM.
- Pracovat na připomínkové publikaci k 100. výročí organizovaného vzniku komunistického hnutí Československých zemích.
28. říjen-den vzniku samostatné Československé republiky
Dne 28. října jsme si připomněli jeden z nejvýznamnějších momentů novodobé historie našeho národa – 102 let od vzniku samostatné Československé republiky, obnovení samostatné české státnosti.
I přes rozdělení jednotného státu Čechů a Slováků v roce 1993 si oba státy zachovaly svou státnost.
Tento významný svátek jsme si připomněli v době nelehké. Naši společnost, tak jako většinu světa, zachvátila rostoucí epidemie Covid-19. KSČM podporuje většinu opatření, která jsou přijímána ke zmírnění dopadů této epidemie na naši společnost. Vnímáme však často chaotičnost v přijímaných opatřeních a nedostatečnost dlouhodobé prevence ze strany státu. Přesto žádáme občany o toleranci a dodržování nastavených pravidel. Epidemie Covid-19 nesmí vytvořit prostor pro šmelináře, a velkokapitál, který bude vytvářet zisk obchodováním s lidskou nemocí, zapříčiněnou umělou výrobou v laboratořích. Žádáme Vládu ČR, aby jednala s EU o vrácení našich lékařů z členských zemí a doplatila jim rozdíl mezd z peněz EU. Máme za to, že znají mentalitu našich lidí, a hlavně se jazykově dorozumí lépe než lékaři NATO a EU.
Z pohledu KSČM si vedle dnes nejexponovanějších profesí, především zdravotníků, zaslouží poděkování všichni, kteří se podílejí na boji s epidemií Covidu-19 a usilují o opětovný návrat k normálnímu fungování celé společnosti, čemuž nepřispívá selhání jednotlivých ministrů.
Právě s připomínkou vzniku samostatné Československé republiky chce KSČM říci, že udělá vše, co bude v jejích silách, aby nebyla naše společnost stále záměrně rozdělována, zůstaly uchovány základní demokratické principy, nebylo dehonestováno právo na vzdělání, kulturu a zdravotní péči.
23. 10. 2020, VV ÚV KSČM
Stanovisko VV ÚV KSČM k situaci kolem Náhorního Karabachu
Znovu je rozpoután válečný konflikt mezi Arménií a Azerbajdžánem o mezinárodně neuznaný státní útvar – Náhorní Karabach v oblasti Malého Kavkazu. Snahy o diplomatické řešení tohoto letitého sporu, pod patronátem OBSE, jsou zatím neúspěšné kvůli protichůdným a nesmiřitelným stanoviskům obou stran. Ozbrojené příměří trvající od r. 1994 z malých pohraničních sporů přerostlo do skutečného vojenského konfliktu za použití moderní a těžké výzbroje páchající nenahraditelné škody na civilním obyvatelstvu a na občanské vybavenosti na obou stranách. Vše je doprovázeno i etnickými čistkami v přilehlých oblastech bojů. Otevřená angažovanost Turecka na jedné straně sporu, nejen politická, ale i vojenská, torpéduje snahy o přerušení vojenských střetů, ale také přidává tomuto konfliktu potenciál na další regionální eskalaci.
KSČM zásadně odmítá snahy o silové řešení tohoto konfliktu, které kromě velikého utrpení lidí na obou stranách a ekonomických škod, prohlubuje příkopy vzájemné nevraživosti a nepřátelství obou stran a komplikuje možnosti mírového řešení. Vyzýváme k vyšší intenzitě diplomatických jednání v rámci tzv. minské skupiny při OBSE, pod patronací Ruské federace, Spojených států amerických a Francie. Obě válčící strany by si měly sednout k jednacímu stolu a hledat diplomatická řešení trvajících sporů. Základem je dodržování podmínek příměří, které bude monitorovat pozorovatelská mise OBSE a obě válčící strany ať stáhnou svou těžkou vojenskou techniku do bezpečné vzdálenosti od tzv. linie kontaktu, aby se postižení občané na obou stranách mohli vrátit do svých domovů.
23. 10. 2020, VV ÚV KSČM
Ustavující zasedání zastupitelstva Středočeského kraje, poprvé bez zastupitelů za KSČM, proběhne v pondělí 16.11.2020.
Z pěti volebních uskupení, která byla do zastupitelstva zvolena, byla 4.11.2020 vytvořena budoucí vládnoucí čtyřkoalice – Starostové a nezávislí (18 mandátů), ODS (16), Piráti (12) a Spojenci (4), která bude na post hejtmanky kandidovat Mgr. Petru Peckovou.
Ano (15 mandátů) bude v opozici. Bude mu nabídnuta funkce předsedy Kontrolního výboru, na níž bude pravděpodobně kandidovat dosluhující hejtmanka Pokorná Jermanová.
Co se děje na Slovensku?
Bratislava a Nitra, 14.10.2020
Ministerstvo spravodlivosti SR
Vážená pani
Mgr. Mária Kolíková, Ministerka
Vážená pani ministerka,
obraciame sa na Vás so žiadosťou, aby ste definovali pojem „komunistická ideológia“, ktorý je zakotvený v § 422 ods. 1 Trestného zákona („Kto verejne popiera, spochybňuje, schvaľuje alebo sa snaží ospravedlniť... zločiny režimu založeného na komunistickej ideológii... potrestá sa odňatím slobody na šesť mesiacov až tri roky.“).
Nielen my, ale aj milióny našich spoluobčanov, by mali dodržiavať zákony, a to aj v prípade, že sú zjavne dubiózne. Prípadne, ak sa rozhodnú konať v rozpore s nimi, mali by vedieť, že porušujú zákon. Náš právny systém neobsahuje definíciu „komunistická ideológia“. Nie je teda zrejmé, čo je súčasťou „komunistickej ideológie“ a čo nie. Z vyššie citovaného paragrafu Trestného zákona plynie, že tak ako režim založený na fašistickej ideológii páchal zločiny, ktoré jeho ideológia obhajovala a priamo vyžadovala, tak aj komunistická ideológia, o ktorú sa opieral socializmus, zločiny daného režimu požadovala a obhajovala. To je nepravdivé tvrdenie. Skutočnosťou je, že komunistická ideológia, ktorej jadro je zhrnuté v Manifeste komunistickej strany deklaruje, že „namiesto buržoáznej spoločnosti s jej triedami a triednymi protikladmi nastúpi združenie, v ktorom je slobodný rozvoj každého jednotlivca podmienkou slobodného rozvoja všetkých“ (Manifest komunistickej strany, In: Čítanka marxistickej filozofie, Zväzok I., Pravda 1963, s. 33). Pojem komunistickej ideológie použitý v uvedenom paragrafe nielen že nie je v našom práve pojmovo vymedzený, ale je v priamom rozpore s Manifestom, historickým textom, ktorý tvorí základ komunistickej ideológie.
Na rozdiel od fašistického režimu, ktorého súčasťou boli rasové zločiny, zločin zosnovania a zločiny proti mieru, čo potvrdil Norimberský proces a stalo sa to súčasťou medzinárodného práva, nemá rovnaké tvrdenie o „režime založenom na komunistickej ideológii“ žiadnu relevantnú oporu. Naopak, javí sa ako politický implantát ideológie antikomunizmu do nášho právneho systému. Ideologizácia trestných činov je súčasťou antikomunizmu a myslíme si, že je civilizačne neprípustná. Obávame sa, že sa týmto Trestný zákon dostáva aj do rozporu s platnou Ústavou, ktorá Slovenskú republiku definuje, ako štát neviazaný žiadnou ideológiou.
Viaceré prípady zastrašovania, perzekúcií a mediálnych lynčov, ktorých sme v poslednej dobe svedkami, podčiarkujú nutnosť objasniť túto a nasledujúce otázky.
Spadá do definície „komunistická ideológia“ zápas komunistov proti sociálnej nespravodlivosti, útlaku a policajnému násiliu medzivojnovej československej republiky spojený s úctou k neozbrojeným obetiam streľby v Krompachoch, Košútoch, Moste, Duchcove, Chuste, Polomke a na ďalších miestach?
Spadá do definície „komunistická ideológia“ boj proti fašizmu? Je trestné hlásiť sa k odkazu protifašistického boja a uctievať si komunistické obete umučené v koncentračných táboroch za účasť v povstaní a odboji počas II. svetovej vojny?
Je trestné obnoviť vojnou zničené hospodárstvo, stavať okolo tridsať tisíc bytov ročne a poskytovať ich bez hypoték mladým rodinám tak, ako to realizoval socialistický systém do roku 1989? Je trestné poskytovať plnú zamestnanosť, z nej plynúce sociálne a životné istoty, bezpečnosť a dôstojné mzdy za prácu všetkým práceschopným obyvateľom? Má byť trestnou sadzbou až tri roky potrestaný ten, kto propaguje skutočne bezplatné zdravotníctvo a školstvo?
Je podľa Vás nutné trestne stíhať každého, kto protestuje proti imperialistickej, koloniálnej alebo neokoloniálnej politike s miliónmi obetí?
Taktiež nie je v platnej legislatíve definované, odkedy je možno považovať režim za založený na komunistickej ideológii. Je týmto dňom 6. október 1944 - začiatok protifašistických oslobodzovacích bojov na území Slovenska, ktorý zákon č. 219/2006 Z. z. (Zákon o protikomunistickom odboji) uvádza ako začiatok protikomunistického odboja?
Je dňom vzniku režimu 9.5.1945 – zánik fašistickej Slovenskej republiky a obnovenie Československej republiky, ktorý vyplýva z textu Zákona o pamäti národa č. 553/2002 Z. z. ako medzník prechodu z nacistickej do komunistickej totality?
Aký štátoprávny akt odôvodňuje 25.2.1948, ktorý uvádza Zákon o nemorálnosti a protiprávnosti komunistického systému č.125/1996 Z. z.? Ide o prezidentom E. Benešom prijatú dobrovoľnú demisiu časti ministrov a doplnenie Vlády ČSR, sformovanej podľa výsledkov volieb z roku 1946, v súlade s platnými zákonmi a Československou ústavou z roku 1920 a ústavným zákonom č. 57/ 1946 Zb.?
Pre dodržiavanie zákona je podstatné taktiež mať právne jasnú odpoveď na to, dokedy fungoval „režim založený na komunistickej ideológii“. Nie je všeobecne jasné, či režim zanikol v roku 1989 alebo neskôr, a ktorým právnym aktom. Prezident V. Havel prisahal vernosť Ústave Československej socialistickej republiky, a k premenovaniu štátu a k ďalším ústavným zmenám prichádzalo postupne až do zániku Československa 31.12.1992. Doteraz obsahuje platná ústava väčšinu textu založenú na prevzatom právnom systéme a medzi tzv. komunizmom a tzv. demokraciou neexistuje právna diskontinuita.
Za právne nejasné považujeme, respektíve nerozumieme zákazu propagácie zločinov iba vybraných režimov. Naozaj vyplýva z Trestného zákona, že propagovať zločiny iných režimov je pred zákonom ospravedlnené? Je možné iné zločiny beztrestne propagovať? Zo znenia daného paragrafu Trestného zákona logicky plynie, že propagovať a ospravedlňovať zločiny „demokratických režimov“ opierajúcich sa o ideológiu liberalizmu či neoliberalizmu akými sú napríklad „humanitárne“ bombardovanie bývalej Juhoslávie v rozpore s OSN, vojna v Iraku s miliónmi mŕtvych civilistov, ktorú rozpútali „demokratické režimy“ jednak na základe falošných informácii a opäť v rozpore s medzinárodným právom, pričom nielen na týchto, ale aj ďalších zločinoch proti mieru sa podieľal aj náš „demokratický“ režim, je dovolené.
Odpovede na takéto a desiatky ďalších otázok by sme-a nielen my – potrebovali poznať, aby sme vedeli, kedy sa vystavujeme trestnému stíhaniu demokratického a právneho štátu, ktorý rešpektuje ľudské práva, vrátane slobody mať a prezentovať vlastný názor. Predpokladáme, že sa medzi oslovenou právnou elitou a formálnou reprezentáciou nachádzajú kompetentné osoby, ktoré poskytnú občianskej verejnosti jasnú a zrozumiteľnú definíciu „komunistickej ideológie“ a vecné odpovede na otázky v tomto otvorenom liste.
S pozdravom
PhDr. Peter Dinuš PhD., Ing. Juraj Janošovský,doc. PhDr. Vladimír Manda, PhD.
Historická data
VŘSR
Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR či Velký říjen) svrhla Prozatímní vládu a vynesla k moci bolševiky v čele s V. I. Leninem, protože jejich program vyjádřený hesly „Mír, chléb a půda“ a „Všechnu moc sovětům“ rychle získával na podzim roku 1917 příznivce.
7. listopadu 1917 (dle gregoriánského kalendáře platného pro „zbytek“ světa) došlo k přímému útoku na Prozatímní vládu sídlící v Zimním paláci a jejímu sesazení. Signálem k útoku byl výstřel z křižníku Aurora. Rusko se ovšem v té době ještě řídilo juliánským kalendářem a pro něj to bylo datum 25. října 1917, proto tedy název Velká říjnová revoluce.
Zároveň probíhal 2. všeruský sjezd sovětů dělníků a vojáků. Navrhl složení nové vlády zvané Rada lidových komisařů v čele s Leninem, který představil Dekret o míru a Dekret o půdě.
V průmyslových městech byl přesun moci proveden rychle. V polovině listopadu už Rada komisařů ovládala pás území od Petrohradu přes Volhu až po Ural. V regionech s kozáckým obyvatelstvem (Kubáň, dolní tok Donu, Jekatěrinodar) se soustředila opozice vůči Leninovi.
Bez ohledu na jiné země už 15. prosince 1917 Rusko podepsalo oficiální příměří s Německem. Demobilizace začala koncem roku 1917. Po Dekretu o půdě následovalo přijetí osmihodinového pracovního a Deklarace práv národů Ruska. 14. února 1918 byl zaveden gregoriánský kalendář.
Kvůli rozpuštění Ústavodárného shromáždění v lednu 1918 a vyloučení socialistů ze sovětů na jaře 1918 brzy propukla občanská válka, kterou bolševici vyhráli a založili Sovětský svaz, 1. stabilní komunistický režim světa.
400 let od bitvy na Bílé Hoře (8.11.1620)
8.11.1620 byla po kratičké bitvě na Bílé Hoře u letohrádku Hvězda poražena česká stavovská armáda dvěma armádami katolickými. Bitva zakončila české stavovské povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českého státu.
České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstáním českých stavů proti panování Habsburků. Týkalo se náboženských svobod (protestanté versus katolíci) a mocenských rozporů mezi stavy a králem. České stavy se snažily podle nizozemského vzoru a na základě Rudolfova majestátu vytvořit stavovskou konfederaci – vládu stavů. Rudolfův nástupce Matyáš ale dodržování majestátu odmítal.
Proto 23. května 1618 došlo k třetí pražské defenestraci, kdy stavové vedeni Jindřichem Matyášem Thurnem vyhodili z oken královského místodržitelství na Pražském hradě Viléma Slavatu, Jaroslava Bořitu a písaře Filipa Fabricia. Začalo tím stavovské povstání, které zažehlo mnohem vážnější konflikt – třicetiletou válku.
20. března 1619 zemřel císař Matyáš a místo něj usedl na trůn Ferdinand II. Štýrský. Toho stavové ostře odmítli, stejně jako jeho pokus o smír, a ještě zintenzivnili válečné přípravy. Ke stavům se připojily Dolní a Horní Rakousy, Sedmihradsko, Uhry, Lužice, Slezsko a Morava a vytvořili konfederaci.
Habsburkové také začali hledat spojence. Španělsko poskytlo finance a český šlechtic Albrecht z Valdštejna naverboval pro císaře armádu. Habsburské straně se podařilo vytvořit velkou koalici a její vojska táhla na Prahu.
V letech 1619-1620 probíhaly různé malé vojenské střety mezi stavy a Habsburky. Rozhodující bitva se udála na Bílé hoře.
Stavovské vojsko se sice nacházelo ve strategicky výhodné pozici na kopci, ale panovaly v něm neshody a nejasně vymezené kompetence velení. Proto se po druhém útoku stavovské šiky rozpadly a byly poraženy Buquoyem. Praha i stavy se vzdaly, povstání bylo potlačeno. Skončilo období konfederace.
Královským místodržícím byl ustanoven Karel z Lichtenštejna, Rudolfův Majestát byl zrušen a začalo opětovného upevňování moci Habsburků, které bylo také stvrzeno krvavou popravou 27 českých pánů, (3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů) 21. června 1621. Rodinám popravených byl zkonfiskován majetek. Obyvatelé vyznávající jiné, než katolické náboženství byli donuceni k emigraci, nastala silná rekatolizace.
Důsledky povstání českých stavů však byly velké nejen pro české země, ale také pro značnou část Evropy, neboť česká rebelie spustila mnohem vážnější konflikt – třicetiletou válku.
11. listopad – Den válečných veteránů
11. listopad byl vybrán symbolicky, neboť toho dne roku 1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války.
Tradice oslav konce 1. světové války se začala rodit již v r.1919. Oficiálním svátkem se stal v roce 1926 a v r. 1954 ho Kongres přejmenoval na Den veteránů. Od listopadu 2001 je tento významný den připomínán i v České republice.
Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku.
Historické souvislosti 17. listopadu
Sobota 28. října 1939 - vše začalo nepovolenou, ale poklidnou demonstrací k výročí vzniku Československa, která byla násilně potlačena německou policií. Na místě byl zastřelen pekařský učeň Václav Sedláček a do břicha postřelen student medicíny Jan Opletal, který svému zranění podlehl 11. listopadu 1939. Jeho pohřeb 15.11.1939 za účasti tisíce studentů přerostl v další protinacistickou demonstraci, jejímž důsledkem bylo uzavření českých vysokých škol a zatýkání českých studentů. Více než 1200 jich bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Devět studentů a funkcionářů studentských organizací bylo 17. listopadu 1939 popraveno zastřelením.
Pro trvalou připomínku události zavření českých vysokých škol byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Je to jediný mezinárodní den, který vznikl na našem území. Od r.2000 je v ČR státním svátkem.
Společenská kronika
Významná životní výročí v listopadu 2020 oslavují:
Marie Králová 90 let Mochov
Alena Rancová 75 let Čelákovice
Naděžda Bubeníková 75 let Zvánovice
Milena Dvořáková 90 let Klecany
Všem jubilantkám blahopřejeme, přejeme především zdraví, štěstí, pohodu a spoustu energie a děkujeme za veškerou odvedenou práci.
Naše řady opustili:
7.10.2020 zemřel člen výboru ZO KSČM Kojetice PhDr. Zdeněk Klejna ve věku 86 let. Patřil mezi dlouholeté členy strany a svým poctivým postojem měl naši úctu.
Dne 14.10.2020 zemřela po vážné nemoci s. Ludmila Šlajsová z Brandýsa nad Labem, kde byla dlouhé roky předsedkyní 6.ZO KSČM. Především těsně po listopadu 1989 patřila k těm statečným, kdo dokázali neohroženě na veřejných shromážděních obhajovat politiku KSČ.
Městská organizace KSČM v Čelákovicích s lítostí oznamuje, že její řady v měsíci říjnu navždy opustila po dlouhé nemoci ve věku nedožitých 92 let nejstarší členka organizace soudružka Helena Kropáčková ze Sedlčánek.
Čest jejich památce!
Příští porada funkcionářů OV Praha-východ by se měla konat
v úterý 8. prosince 2020 v zasedací místnosti 116, pokud to situace s Covid -19 dovolí.
Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz Elektronická pošta ov.prvych@kscm.cz Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019