K volbám se zvednutou hlavou
Soudružky a soudruzi, vstoupili jsme do horké fáze volební kampaně, která vyvrcholí 2. - 3. října 2020 volbami do krajských zastupitelstev a v malé části našeho okresu i do Senátu.
Doufám, že jste si užili léto v bezpečí a zdraví, v kruhu rodiny, známých i blízkých, že jste si odpočinuli a můžete tak vrhnout své síly opět do přesvědčování našeho okolí, že volba KSČM je jedinou správnou cestou k lepší budoucnosti. Jednoduše se to říká, hůře dělá.
Právě v našem okrese můžeme vzhledem ke statistikám a častému pendlování občanů do Prahy vnímat více nebezpečí COVIDu, který nám práci rozhodně neulehčuje.
Vím, že mnohým ubývají síly a že pod obrovským koordinovaným antikomunistickým tlakem a po sérii neúspěchů často není ani chuť něco ještě dělat.
Vnímám to často obdobně, po sérii pravidelných tiskových konferencí a vydaných prohlášeních o úspěších našich zastupitelů v hlavních médiích ani tečka. Blokováni, skandalizováni, kriminalizováni. A každý pokus proniknout se vrátí jak bumerang, každá iniciativa bude po zásluze potrestána.
Ale pak si sednu na hřišti s malým Davídkem, pozoruji, jak si hraje s lopatičkou a říkám si. Já už bych nějak dožil, ale co on? To pro něho nesmím ztratit vůli se o budoucnost prát. Aby si takto on i jeho děti mohly hrát. A se znovuobnovenou energií se vrhnu opět do nerovného zápasu… Pomáhá to…
Přicházející volby ukážou mnohé. Naznačí sice i geopolitickou orientaci naší země, ale hlavně rozhodnout, jakým směrem se bude ubírat náš kraj další 4 roky. Otazník visí nad rozsahem dopravní obslužnosti a zdražováním jízdného (nad naším projektem jízdného zdarma pro žáky, studenty a seniory samozřejmě taktéž), nad rušením či slučováním škol, ale i třeba nad zdravotní péčí v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi nebo možnou podporou sítě praktických lékařů. To, co krajská samospráva může rozhodovat, není daleko, ale bytostně se to týká i nás a našich blízkých. Starších i těch mladých. Nezapomeňme na to.
V polovině září dostanou všechny domácnosti volební Halo noviny, pokud ne, budeme řešit reklamace. Mimo nich máme k distribuci i Třešničku, s podrobnými informacemi o kandidátech i o plnění programu. Dále skládačku, s programem a kandidátkou. Plakáty, které budou z části vylepeny výlepovými službami. A tematické letáky. A také nějaké propagační materiály. Způsob roznosu budeme řešit na jednání OV KSČM 1. září.
Pokud ale budete mít síly pomoci, rádi toho využijeme.
Každopádně Vás srdečně zveme na 2 akce v našem okrese, kde si můžete s kandidáty i popovídat. 19. září, v Brandýse nad Labem a v Čelákovicích.
Soudružky a soudruzi, udělejme maximum pro co nejlepší volební výsledek. Nejen naše strana to potřebuje, ale silnou KSČM potřebují i občané, kteří tu žijí. Byť si to neuvědomují a často berou dostupnost řady služeb podporovaných krajem jako samozřejmost.
Zdeněk Štefek, předseda OV KSČM
Krajské a senátní volby: 2. - 3. října 2020
Představujeme naši krajskou jedničku
Ing. Zdeněk Štefek, vedoucí kandidátky KSČM ve Středočeském kraji
věk 45 let, ženatý, 2 synové. Stínový ministr kultury, předseda Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch při Středočeském krajském zastupitelstvu, člen ÚV KSČM, předseda OV KSČM Praha-východ, předseda klubu zastupitelů za KSČM při Středočeském krajském zastupitelstvu.
(no foto s režisérem Zdeňkem Troškou ve skanzenu v Přerově nad Labem, srpen 2020)
Desatero otázek a odpovědí pro vedoucí kandidáty
- Jak byste se jednou větou představil?
Malý velký pracovitý a spolehlivý muž se srdcem romantika, mozkem technika, energií a chutí měnit svět.
2. Proč jste vstoupil do politiky?
To vlastně nevím, makám, makám a najednou koukám, že tam jsem…
3. Kdybyste chytil zlatou rybku, jaká tři přání byste měl?
Mír, práci pro všechny a rybce zlatého parťáka, aby spolu mohli mít kupu zlatých rybiček.
4. Co pro vás znamená rodina?
Všechno. Smysl života, budoucnost, odpočinek, ale i třetí směnu.
5. Co nejvíce obdivujete na opačném pohlaví a co vás na něm
naopak nejvíce rozčiluje?
Obdivuji schopnost dělat více věcí najednou pouze s jednou centrální jednotkou, rozčiluje mě jejich jiná logika, kterou jsme se na škole ale pochopit neučili. Ještě ale, že jsem starý dobrý ročník 74, odpovídat na otázku za 10 let, při několika desítkách »genderů«, by zabralo mnoho čísel novin…
6. Co je váš největší koníček?
Rodina, děti, žena, až poté KSČM a Star Trek, ale pravdou je, že strana i Enterprise (vesmírná loď ze Star Treku) jsou žárlivé milenky…
7. Jaké je vaše oblíbené zvíře a proč?
Fenka Pudl toy, jmenuje se Bibi. Je to chundelatice, bambeřice, chlupatice, která umí rozzářit svou upřímnou povahou a nadšením nad páníčkem i chmurné chvilky života.
8. Máte nějakou fobii?
Mám fobii z výšek, závratě, takže jsem radši dole, mezi lidmi.
9. Co byste dělal, kdyby vás unesli mimozemšťani?
Záleží kam. U Romulanů bych skončil v mučírně, u Klingonů v aréně, u Vulkánců bych usiloval o Vulkánskou akademii věd. Ale jedno vím jistě, na orbitě jedna loď určitě je…
10. Co jste ještě zatím nikdy neřekl žádnému novináři?
Že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá…
Halo noviny 18. srpna 2020
INFORMACE K VOLBÁM Volební číslo KSČM do krajských voleb je 63. Volební číslo KSČM do Senátu je 47.
Vážení členové městské organizace KSČM Čelákovice, základních organizací Středočeského kraje, občané – voliči.
2 a 3. října půjdeme opět k volbám. Volby do krajských zastupitelstev jsou dlouhodobě občany podceňovány a přehlíženy, jako nevýznamné. Přitom opak je pravdou. Krajská zastupitelstva jsou jakési malé vlády, v nichž se rozhoduje o běžných, denních potřebách a problémech nás, řadových občanů.
Jakým směrem se budou vyvíjet podmínky v sociální oblasti, ve zdravotnictví, zabezpečení důstojného stáří, zda se povede opět prosadit zlevněné, nebo v lepším případě bezplatné, jízdné pro školáky, studenty a důchodce, jaká bude síť dopravní obslužnosti v kraji, bezpečnost, úroveň a možnosti vzdělávání a kultury, pomoc mladým rodinám a matkám samoživitelkám a další oblasti našeho denního života.
Proto Vás prosíme a vyzýváme abyste ještě čas, který do voleb zbývá, v rámci Vašich možností využili mezi svými nejbližšími, kamarády, sousedy spolupracovníky, známými slušnými lidmi, našimi případnými voliči, k propagaci, agitaci, prezentaci našich myšlenek a kandidátů KSČM.
Naši kandidáti mají občanům co nabídnout. Vedoucí kandidát pro volby do našeho Středočeského kraje Ing. Zdeněk Štefek se svým nepříliš početným kolektivem krajských zastupitelů za poslední volební období už své přednosti a kvality jednoznačně prokázali. Díky jejich pracovitosti a iniciativě se podařilo realizovat a podpořit řadu dobrých a užitečných věcí ve prospěch nás – řadových občanů.
Proto přijďte všichni, kterým není lhostejné, kdo bude v příštích čtyřech letech hájit a prosazovat Vaše zájmy a potřeby!
Současná nepříznivá situace v souvislosti s přísnými nařízeními a opatřeními kvůli epidemii COVID 19 nepřímo nahrává příznivcům, voličům pravicových stran, ODS, TOP – STAN a zejména Pirátů, kteří si nebezpečí případné nákazy nepřipouští, nebo ho nepovažují za důležité.
U voličů a příznivců KSČM, kterými jsou ve velké většině občané dříve narození, naopak převládá strach a obava z případné nákazy. Mnoho spoluobčanů, s nimiž jsem v poslední době hovořil, z těchto důvodů k volbám odmítá jít. Neúčast vás – věrných voličů u voleb by tak mohla zapříčinit špatný volební výsledek, v horším případě i absenci zastupitelů KSČM v následujícím čtyřletém období. Nebyl by pak nikdo, kdo by prosazoval a bojoval za naše zájmy a potřeby.
Při hovoru se spoluobčany dost často slyším větu: „Na mně přece nezáleží, můj hlas nic neovlivní, stejně si to pak udělají sami, jak se jim to hodí.“ Na to jim oponuji větou, jejíž pravdu nelze vyvrátit. „Jeden hlas opravdu nic neznamená, ale když je těch hlasů deset, sto, tisíc a více, tak to je síla, se kterou se už dá něco dělat. Moře se také skládá z kapek, na jehož počátku je tenký pramínek, potok, říčka, až řeka se teprve vlévá do moře.“
Proto je velmi důležitá vaše agitace. Využijte svého práva a snažte se přesvědčit co nejvíce občanů, aby přišli k volbám a volili kandidáty KSČM.
Nenechávejte za sebe rozhodovat druhé!
Volby vyhrávají voliči, nikoliv kandidáti! Čím silnější a početnější bude poslanecký klub KSČM, tím více bude možností k prosazování a uskutečnění našich zájmů a potřeb.
Každá volební strana má svůj samostatný volební lístek, na němž můžete přidělit maximálně 4 preferenční hlasy - kroužky. Můžete tak vyjádřit podporu kandidátům, které znáte, kteří mají vaši důvěru.
Nenechte se ošálit lacinými sliby některých politických stran, které na ně obvykle po svém zvolení rády zapomínají.
Volte jistotu, volte číslo 63, své kandidáty KSČM.
Nezapomeňte!
- Ověřit si platnost občanského průkazu, nebo totožnosti, ke dni voleb.
- V případě, že si nejste jistí svým zdravotním stavem, nebo víte, že se v době voleb nebudete nacházet v místě vašeho volebního okrsku, si zažádejte o voličský průkaz na městském, obecním úřadě, bez něhož vám mimo váš volební okrsek nebude umožněno volit. Nejpozději do 25. září poštou, nebo datovou zprávou, osobně si můžete požádat o jeho vydání přímo na obecním úřadě ještě 30. září!
- Pokud víte o sousedovi, našem voliči, že se ze zdravotních důvodů do volební místnosti sám nedopraví, ale volit chce, požádejte jeho okrskovou volební komisi o vyslání přenosné volební schránky.
- Pokud máte možnost kontaktu se známými, přáteli, našimi případnými voliči, kteří pobývají v sociálních zařízeních Vašeho města, nebo obce –v domě pečovatelské služby, domova důchodců, vysvětlete jim, prosím, důležitost voleb a pokuste se je přesvědčit, aby volili a kroužkovali naše kandidáty !
Prosba a výzva všem, kteří využívají ke komunikaci mailovou poštu.
Přeposílejte tento mail všem svým nejbližším, přátelům, známým, spolupracovníkům, prostě všem slušným lidem, nerozhodnutým občanům, o nichž alespoň trochu předpokládáte, že by mohli být našimi potenciálními voliči, s výzvou, aby i oni tento mail posílali dále. Každý máme ve svých kontaktech řadu slušných přátel a známých a Ti mají zase své. Pokud by se nám podařilo vytvořit takovou řetězovou reakci, pozitivní výsledky se musí zákonitě dostavit.
Víme, že je před námi velmi obtížný úkol.
Přesto Vás vyzýváme a prosíme! Pokusme se společně o malý zázrak! Ukažme všem, že mezi sebou máme opravdu schopné a pracovité občany, kteří jsou připraveni porvat se o práva a potřeby nás, řadových občanů.
Děkuji Vám jménem výboru Městské organizace KSČM Čelákovice i OV KSČM Prahy – východ, za vaši pomoc.
Vladimír Duník
Návrh zákona pro říjnové volby o hlasování z karantény schválila vláda 17.srpna
Návrh zákona, který umožní lidem v karanténě v říjnových senátních a krajských volbách hlasovat z auta či ve zvláštních okrskových a výjezdových komisích, schválila 17.srpna 2020 vláda.
Normu Sněmovna projednala ve středu 19. srpna, informoval novináře ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Na formě hlasování z karantény v době koronavirové epidemie se dohodl s parlamentními stranami, předpokládá proto hladký průběh schvalování ve Sněmovně a Senátu.
"Věřím, že začátkem září vyjde zákon tak, aby mohlo začít školení volebních komisí," uvedl ministr.
Novela obsahuje také návrh odměn pro členy speciálních volebních a sčítacích komisí a návrh na plošné zvednutí odměn členům všech komisí o 500 korun.
Vytvoření speciálních volebních komisí vyjde podle podkladů pro jednání kabinetu státní pokladnu zhruba na 9,5 milionu korun. Plošné navýšení odměn pro komisaře o 500 korun by mělo podle návrhu zákona stát 56 milionů korun. Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) měl činit rozpočet letošních podzimních voleb 450 milionů korun. Před čtyřmi lety to bylo 307 milionů.
Možnost speciálního hlasování se bude podle návrhu speciálního zákona týkat pouze lidí, kteří budou mít v době voleb nařízenou karanténu či izolaci hygienou nebo lékařem. Ti, kteří budou
v preventivním ochranném opatření, například po návratu z ciziny, na volebním právu omezeni nebudou. Budou tedy moci přijít hlasovat ke komisi ve svém volebním okrsku.
V takzvaných drive-in volebních stanovištích bude možné hlasovat pouze z motorových vozidel. Měla by být k dispozici na 78 stanovištích, po jednom v každém okrese. Hlasovat by se tak mělo ve
středu 30. září v čase od 07:00 do 15:00. Pokud by se v takovém případě na někoho nedostalo, komise by počkala na všechny čekající ve frontě. Obsluhovat bude stanoviště vždy trojice vojáků a
odborný zapisovatel. Speciální komise vyškrtne voliče z drive-in stanoviště ze stálého seznamu voličů, aby nemohl znovu volit standardním způsobem v pátek či sobotu.
Lidé v karanténě, kteří nemohou automobilem dorazit, by se měli do čtvrtku 1. října do 20:00 ohlásit na krajském úřadě. V dnech řádného termínu voleb by se pak za nimi dostavila komise v ochranných prostředcích a s přenosnou urnou, a to mezi pátkem 2. října 07:00 a sobotou 3. října 14:00. Výjezdy bude zajišťovat stejná jednotka jako drive-in stanoviště. Stejná skupina případně zajistí i hlasování v pobytových zařízeních sociálních či zdravotních služeb, na která by byla uvalena karanténa. Tam má být hlasování od čtvrtka volebního týdne od 07:00 do pátku volebního týdne do 20:00 hodin. Hlasy ze všech mimořádných způsobů se budou sčítat dohromady. V každém kraji k tomu bude zřízena speciální komise.
Zapisovatel speciální komise pro hlasování má podle návrhu nárok na odměnu 5000 korun za každý den, kdy vykonával funkci a zároveň se podílel na zajištění hlasování zvláštním způsobem.
Člen sčítací komise má nárok na odměnu 10.000 korun, která se navyšuje o 5000 korun v případě, že se účastní také sčítání výsledků hlasování ve druhém kole voleb do Senátu. S odměnami pro
vojáky zákon nepočítá, ani dalšími náklady na jejich práci zákon nepočítá. Podle Hamáčka se jich bude na organizaci podílet zhruba 500.
Z denního tisku
28. srpna 2020 ve Sbírce zákonů pod č.356/2020 Sb. vyšlo Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení dnů konání hlasování zvláštním způsobem hlasování při volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2020.
Prezident stanovil:
a) dnem pro hlasování u volebního stanoviště středu 30. září 2020 a pro druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky středu 7. října 2020,
b) dnem pro hlasování při pobytovém zařízení čtvrtek 1. října 2020 a pro druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky čtvrtek 8. října 2020
100 let volebního práva žen
Konec 19. a začátek 20. století byl pro ženy v celém vyspělém světě ve znamení velkých změn. Stále více jich chodilo do práce, a to nejen do továren. Zájem byl o ošetřovatelky, písařky, účetní či o jiné úřednice. Část žen tak začala být finančně nezávislá. Změněnému společenskému postavení ženy ale neodpovídal politický vliv. To se však mělo brzy změnit.
Impulsem k větší politické emancipaci žen v Evropě i ve většině Spojených států se stalo přiznání volebního práva ženám na Novém Zélandu v roce 1893. Do konce století dosáhly volebního práva také ženy v Austrálii.
Největší hnutí podporující volební právo žen se zformovala v USA a ve Velké Británii. V USA byla kampaň ve svých počátcích spojena s hnutím za zrušení otroctví. Přestože po konci občanské války v roce 1865 dostali právo volit všichni mužští dospělí Američané, ženy měly stále smůlu. Proto založily organizaci National American Woman Suffrage Association, která požadovala ústavní dodatek umožňující volební právo všech dospělých žen. Vzorem se staly prozatím nečlenské státy unie Wyoming a Utah, ve kterých ženy získaly volební svobodu již před rokem 1900.
Ve Velké Británii vznikl v roce 1903 Ženský sociální a politický svaz, pro který se vžil prostý název sufražetky. Ve známost vešly především díky přímočaré a ostré kampani, když organizovaly občanské nepokoje, tvrdé protestní pochody, provokace, a dokonce i atentáty. Uvězněné demonstrantky často držely hladovku. Cíle částečně dosáhly v roce 1918, kdy volební právo získaly ženy nad 30 let. Mladší ženy se dočkaly až v roce 1928.
Primát v Evropě drží severské země. První evropskou zemí, kde ženy získaly plnohodnotné volební právo, bylo Finsko v roce 1907. Následovalo Norsko (1913) a Dánsko (1915). Naopak nejdéle čekaly ženy v Lichtenštejnsku, a to až do roku 1984.
100 let volebního práva žen u nás
Ženy v Rakousko-Uhersku podle volebních řádů do zemských sněmů přijatých v roce 1861 mohly za určitých okolností nejen volit, ale být také teoreticky voleny. Jednalo se o velkostatkářky, kterým bylo volební právo přiřčeno již v roce 1873. Svůj plnohodnotný hlas mohly odevzdat pomocí mužského zástupce.
Zemský sněm byl totiž do svého zániku postaven na principu zájmové reprezentace a kritéria se odvozovala od velikosti majetku či funkce. V rámci první velkostatkářské kurie měly tedy právo volit také ženy, které odváděly nejvyšší daně. O tuto možnost přišly s novým volebním zákonem z roku 1907, který na ženy vůbec nepamatoval, protože podle § 7 tohoto zákona byli oprávněni volit pouze příslušníci mužského pohlaví nad 24 let.
Prvními kandidátkami se v roce 1908 staly Karla Máchová, Božena Zelinková a Marie Tůmová.
První zvolenou ženou do sněmu byla v roce 1912 Božena-Viková-Kunětická, které byl však přístup do poslanecké sněmovny zamezen. Regulérně zvolená poslankyně využila mezery v zákoně, kterou objevila Františka Plamínková. Zákon sice zakazoval ženám volit, ale nic neříkal o tom, že nesmějí být voleny. Poslaneckého křesla se dočkala až v Československé republice a byla jednou z prvních evropských žen zvolených do parlamentu.
Již 31. ledna 1919 vstoupil v platnost Řád volební v obcích Republiky československé, který dal aktivní i pasívní právo volit všem občanům bez rozdílu pohlaví.
A kdy si ženy vyzkoušely své volební právo „v praxi“?
V roce 1918 zasedly ženy v "Revolučním Národním shromáždění" – ačkoli ve výrazné menšině 4 %. Je však nutné upozornit, že členky a členové Shromáždění zde nebyli dosazeni volbami, ale byli to delegáti jednotlivých politických stran.
V roce 1920, 29.února pak toto shromáždění přijalo "Ústavní listinu", ve které bylo volební právo garantováno i pro ženy (ženy i muži starší 21 let).
Vůbec poprvé si plné aktivní i pasivní volební právo mohly ženy vyzkoušet v červnu roku 1919 při volbách do obecních zastupitelstev. Přestože účast žen byla nízká, zaznamenalo emancipační hnutí obrovský pokrok. Řádné volby do parlamentu poté voliči i voličky absolvovali v roce 1920.
Zdeňka Hajleková
Z jednání 26. Zastupitelstva Středočeského kraje
V pondělí 3. srpna se konalo 26. Zastupitelstvo Středočeského kraje. Zastupitelé za KSČM vnímají, že mezi více než 150 body jsou i ty, které mají dlouhodobé dopady na život občanů, a to i po skončení aktuálního volebního období. V tiskové zprávě uvedli ty nejdůležitější.
Investicemi z krize
Za důležitý bod považují uzavření smlouvy o financování mezi Evropskou investiční bankou a Středočeským krajem. Jsou opatrní v otázce možného zadlužování kraje, ale v období po pandemii, která znamená i výpadek příjmů, prostředky na konkrétní investice potřeba jsou. „Měli jsme od počátků jednání zásadní podmínky – prostředky musí být určeny jen na investice, musí být vázány v maximální míře na schválené oblasti, způsob a zdroj financování musí být prokazatelně nejvýhodnější nabídka.
Naše další požadavky směřovaly k oblasti dopravy – původně měly být prostředky použity na komplexní obnovu povrchu, takže jsme chtěli znát plán udržitelnosti oprav a provázat opravované úseky i se souvisejícími mosty a mostky. Konečný seznam je však ovlivněn ve prospěch proti pandemických opatření, tedy ve prospěch zdravotnictví a ve prospěch zelených témat a z oblasti dopravy znamená jen financování rozběhnutých projektů,“ shrnul postoj komunistů předseda klubu Zdeněk Štefek.
Malé obce potřebují pomoc nejen s infrastrukturou, ale i se službami
Řada bodů se věnuje též dotačním titulům. Mimo schvalování již vyhlášených dotačních titulů (např. Fond obnovy venkova, Středočeský infrastrukturní fond, Fond obnovy památek pro společenské užití) podpoří komunisté i rozšíření tematických zadání stávajících titulů pro malé obce (mimo životního prostředí i doprava, sociální věci, IT. ZŠ a MŠ) i důležité vyhlášení 2 titulů, které směřují do cestovního ruchu – druhé výzvy programu podpory destinačních managementů i fondu rozvoje doprovodné infrastruktury.
„Avizujeme ale, že se chceme zaměřit nejen na podporu infrastruktury malých obcí, ale i na služby v nich. V dalším období bychom rádi podpořili právě i služby, od ordinací přes poštu po obchod, aby se z našich malých obcí nestávaly jen noclehárny. A své si řekneme i v oblasti podpory bytové výstavby,“ dodal Štefek.
Místo zdražování jízdného podpořit další rozvoj integrované dopravy
Zastupitelé také dostali informativní zprávu o krocích k dokončení integrace dopravy. „Epidemie samozřejmě celý proces zpomalila, důležité ale je, že trvá vůle integraci dokončit,“ uvedl předseda Výboru pro dopravu Ivan Cinka a doplnil, že již během srpna bude zaintegrována oblast Kokořínska, Rakovnicka II, Voticka a Dobrovicka. Zdůraznil, že i přes značné ztráty v dopravě v důsledku omezením kvůli koronaviru kraj nepřipravuje zdražování jízdného ani rušení spojů. „Naším cílem je naopak veřejnou dopravu dále rozvíjet a popularizovat. Kromě zachování Středočeské jízdného, které umožňuje cestovat zdarma žákům, studentům a seniorům 65+, chceme podpořit i další skupiny, třeba rodiny nebo zájmové kolektivy, například skupinovými jízdenkami,“ řekl Cinka.
Bezpečnost především
Z hlediska našich priorit zastupitelstvo řeší i podporu Policie ČR. „Naše snaha přímo podpořit nové služebny narazila na nedostatek policistů. Dnes se ale rozšiřuje alespoň podpora kontaktních míst policie, tzv. „POL POINTů“, kdy je ve spolupráci s vybranými obcemi posílena síť bezobslužných a částečně obslužných míst, jejichž prostřednictvím mohou občané podávat oznámení, respektive bezpečně, nerušeně a bez bariér komunikovat s policií.
Financujeme také pilotní projekt využití fotogrammetrie pro dokumentaci místa dopravní nehody, jehož cílem je významně zkrátit dobu zpracování dopravních nehod, čímž dojde ke zlepšení plynulosti dopravy na silnicích Středočeského kraje a výraznému snížení kolon.
Příští období chceme nastartovat samostatný dotační titul na podporu bezpečnosti v obcích a městech. Na zastupitelstvu kraje navýšíme fond hasičů o jeden milión korun na 43 milionů korun z rozpočtu kraje. Podpoříme tak pořízení CAS Města Žebrák. Hasiče podporujeme dlouhodobě, proto je dalším krokem na straně podpory hasičů snaha o daňovou podporu odpočtem z daní těch, kteří zasahují na základě výjezdu či dle pokynu operačního střediska. Příslušný návrh legislativní iniciativy kraje připravuji. Podobně jako v případě zapojení prostředků od pojišťoven, které jsme iniciovali dříve, než schválil Parlament ČR, věřím, že tato naše snaha legislativní iniciativy kraje pomůže pro další rozvoj „hasičiny“. Toto je věc, kterou chci prosadit ve prospěch zajištění naší bezpečnosti“, doplnil zastupitel Zdeněk Milata.
klub zastupitelů KSČM
Z jednání OV KSČM 18. srpna 2020
V plném počtu se sešel OV KSČM o prázdninách 18. srpna.
Trvá úkol zmonitorovat možnosti mediálního působení v okrese, ačkoliv máme shromážděná zajímavá fakta, od možných plakátovacích ploch po působení na sociálních sítích, přesto někteří okrskáři ještě neodevzdali podklady.
Bylo o distribuci roušek, které jsme dostali do Zdeňky Hajlekové – do 30. září by je měli dostat všichni členové přes poradu funkcionářů 8. září a přes okrskáře. Alespoň tímto malým dárkem jim poděkujeme za podporu KSČM a někde možná i touto, bohužel, stále potřebnou ochrannou pomůckou trochu pomůžeme.
Diskutovali jsme o prázdninových jednáních orgánů strany. Podpora vlády byla podmíněna mimo 7 podmínek ještě dalšími body, které reagují na aktuální krizi. Na krajské úrovni se připravovaly především volby, schváleny byly ale i odborné komise KV.
Věnovali jsme se plnění rozpočtu za první pololetí, bude zpracován přehled placení sjezdových známek. Věnovali jsem se také stavu okresní organizace. Naše okresní organizace má 230 členů, základní organizace při OV má členů 12. Jsem pověřen svolat po volbách organizaci v Čelákovicích, která nemá již dlouhou dobu předsedu.
Připravovaly se předvolební akce. 19. 9. bude nejprve dopoledne akce v Brandýse nad Labem, kde se budou rozdávat i knížky pro děti, od 14 h pak v Čelákovicích, kde bude i něco opečeného
k zakousnutí.
Byl podpořen pietní akt k Honzátkovi, 28. září v 11 hodin.
Připravovali jsme zářijový zpravodaj i zářijovou porada funkcionářů a podpořili jsem stanovisko KV Praha k Mariánskému sloupu.
Zdeněk Štefek
Z jednání OV KSČM 1. září 2020
OV byl pouze usnášeníschopný.
Zabýval se: kontrolou úkolů, informacemi z vyšších orgánů, především přípravou krajských voleb, projednal systém toku informací v okrese a práci s mladými lidmi, připravil Zpravodaj Září 2020 a poradu funkcionářů 8.9.2020.
K Mariánskému sloupu
Napodobeninu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze požehnal v sobotu 15. srpna pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Instalování tohoto sloupu nesnášenlivosti a sobotní šaškárna iniciovaná katolickou církví je ostudou českého národa. Mariánský sloup, vysvěcený za přítomnosti habsburského císaře, byl symbolem násilné rekatolizace a národnostního útlaku v době po bitvě na Bílé hoře, jejíž 400. výročí si letos připomínáme.
Katolická církev se nestydí jásat tváří v tvář pomníku Mistra Jana Husa, kterého před 605 lety nechala upálit! Nestydí se oslavovat sloup hanby naproti místu, kde 27 českých pánů bylo v roce 1621 popraveno, protože se postavili proti krutému násilí a nesvobodě!
KSČM léta bojovala proti instalování napodobeniny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a důrazně protestuje i oproti současným aktivitám kardinála Duky!
KV KSČM Praha
Stanovisko podpořil 18.8.2020 i OV KSČM Praha východ.
Pražští komunisté proti záměru zdražit a omezit MHD
Komunisté Prahy důrazně odmítají připravované zdražování jízdného MHD, kterým koalice vládnoucí v Praze, složená z TOP 09 a STAN-Spojených sil pro Prahu, Pirátů a PRAHY SOBĚ, navazuje na předchozí rozhodnutí o zdražování bydlení v Praze. Volební sliby z roku 2018 jsou obcházeny a porušovány. Cena celoročního předplatného má být postupně navýšena ze 3 650 Kč na 5 500 Kč, zrušeny mají být slevy pro seniory a studenty.
Uvažované zdražování jízdného, zejména dlouhodobého předplatného je asociálním rozhodnutím a nic na tom nemůže změnit ani časové fázování do několika následujících let. Připomínáme, že v době narůstající inflace, která snižuje hodnotu úspor a je doprovázena výpadky mezd pracujících, politické vedení Prahy zvyšuje životní náklady obyvatel.
Vládnoucí koalice v Praze se zároveň nechala slyšet, že alternativně uvažuje o radikálním omezení kapacity, snížení dostupnosti a kvality cestování. Jsou již zpracovány 3 varianty řešení s různou mírou intenzity zkracování a rušení linek, prodloužení intervalů, omezení provozu autobusů, tramvají, metra, když úspory jsou vyčíslovány od stovek milionů do 1,5 mld Kč.
Lze předpokládat, že pokud vedení města prosadí zdražování jízdného, případně zamýšleným způsobem omezí přepravní výkony, vyvolá snížení zájmu o hromadnou dopravu s dalšími negativními ekonomickými dopady na hospodaření dopravního podniku. Mimo jiné tak prohloubí výpadky v příjmech, neboť část cestujících se vrátí k individuální dopravě a zvýší se počet neplatících.
Následkem realizace takovýchto opatření by bylo další zhoršení průjezdnosti komunikací s nežádoucími dopady na životní podmínky lidí. Přeplněné dopravní prostředky by uvítal k šíření koronavirus COVID-19, nikoli však Pražané. Zamýšlená opatření nejsou v zájmu většiny obyvatel a KSČM je proto zásadně odmítá.
Nynější propad příjmů Prahy a Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s. nesmí být řešen ani na úkor zaměstnanců dopravního podniku. Platné kolektivní smlouvy a závazky musí být plněny. Zdroje k překlenutí současné situace je nutno zejména hledat ve zvyšování efektivnosti hospodaření města a v přenášení nákladů klíčových staveb infrastruktury na celostátní úroveň. Připomínáme, že do roku 1989 výstavbu metra financoval socialistický stát a nikoli město Praha. Pokusí se o to i současné politické vedení města?
Budeme požadovat, aby v souvislosti s výpadkem příjmů byla zpracována a veřejnosti předložena přesná čísla o příjmech a výdajích dopravního podniku a HMP, včetně zapojení dříve plánovaných kapitálových výdajů města, které nebyly v minulých letech z různých důvodů čerpány. Zdražování a snižování kvality přepravy MHD plánované touto koalicí vládnoucí v Praze je politikou, která nikdy nebude mít naši podporu.
Dejme společně STOP koalici zdražování!
Stanovisko Společnosti Ludvíka Svobody
k hanobení hrdiny Československa a k úmyslnému zneužití České veřejnoprávní televize k rozpoutání další nenávistné kampaně v novodobé historii Československých národů.
Neomalená slova moderátora České televize, vyřčená v hlavním zpravodajském pořadu v nejsledovanějším vysílacím čase a nemající nic společného s probíhajícím rozhovorem s ministrem české vlády, úmyslně rozvířila nenávistnou kampaň přepisovačů dějin vůči jedné z největších československých osobností dvacátého století.
Zaměstnanec státní České televize J. Železný (s vědomím vedení této organizace) úmyslně znevážil v přímém přenosu osobnost národního hrdiny generála a prezidenta Ludvíka Svobody a skrze jeho osobu i všechny veterány bojující proti nacismu v období druhé světové války a jejich blízké.
Zásluhy Ludvíka Svobody jsou objektivně vykresleny v mnoha knihách, publikacích a studiích, které jsou historikům, politologům, ale i celé občanské veřejnosti dostatečně známé.
Jmenovaný moderátor ČT pod rouškou „nenápadné“ poznámky o názvu ulice, chtěl veřejně vyprovokovat lynčování jedné z mála osobností předlistopadového převratu, které si národy bývalého Československa dodnes váží a uctívají a dosud nedopustily jeho hanobení. Následné smyšlené a historické konstrukce moderátora na odsuzující reakci veřejnosti, to jen potvrdily.
Jméno Ludvíka Svobody, jeho spolubojovníků i samotných bojů československého vojenského sboru za druhé světové války nesou dodnes mnohá místa, ulice, náměstí, školy, nemocnice a parky po celé České i Slovenské republice.
Nábřeží Ludvíka Svobody v Praze se původně jmenovalo Petrské nábřeží (nedaleko se nachází Petrská věž a Petrské náměstí); později neslo jméno „Nábřeží Kyjevské brigády“ (podle 1. čs. samostatné brigády v Sovětském svazu, které L. Svoboda velel a která osvobozovala Kyjev). Po smrti prezidenta Svobody bylo nábřeží v úctě k jeho celoživotnímu dílu přejmenováno na Nábřeží Ludvíka Svobody. Nábřeží Ludvíka Svobody je součástí několika ulic, které nesou jména hrdinů druhé světové války – Nábřeží Kapitána Jaroše, je naproti na druhé straně Vltavy, dále Dukelských hrdinů, Pplk. Sochora a další. Záměr pojmenování Nábřežní ulice je tedy jasný a v tomto kontextu je třeba jeho pojmenování i vnímat.
Společnost Ludvíka Svobody nebude na nepovedenou a nevhodnou řečnickou otázku J. Železného dále reagovat. Vyprovokovaná diskuse sama prokáže neprofesionalitu a nevzdělanost zaměstnance ČT, který denně promlouvá k občanům této země bez jejich mandátu. Komise pro rozhlasové a televizní vysílání jistě na tuto nehoráznost bude objektivně reagovat. Odhalí politický úmysl znestabilnit společenskou atmosféru u nás a nadále rozeštvávat občanskou veřejnost v cizím zájmu.
Ohradit se ale musíme proti moderátorově nařčení prezidenta Ludvíka Svobody ze zrady a kolaborace. (Pojem „kolaborace“ má v češtině negativní konotaci a značí spolupráci ve prospěch druhé strany a v neprospěch vlastní strany. Slovo vlastně popisuje zradu.)
Obviňování Ludvíka Svobody z kolaborace s NKVD (Народный комиссариат внутренних дел) je zcela smyšlené. (NKVD byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou. Mimo jiné z pochopitelných důvodů prověřovala nové dobrovolníky do všech armád bojujících na straně Sovětského svazu.)
Generál Svoboda s NKVD jednal, ale nikdy nekolaboroval. Spolupracoval v oblastech, kde to bylo v zájmu Československa a z nutností daných válkou. Tak například dojednával odeslání našich vojáků do Francie a na Střední východ.
Všechny politické domluvy a vojenská dojednání, která Ludvík Svoboda vedl, byla vždy dodatečně schválena londýnskou Benešovou vládou. Po ustavení 1. československého praporu pokračoval v jednáních s komisariátem vnitřních věcí Heliodor Píka.
Představitelé zahraničních armád bojujících na straně Sovětského svazu si nemohli vybírat, s kým budou jednat. Je zásluhou právě Ludvíka Svobody a Heliodora Píky, že se mnoho československých občanů dostalo z pracovních táborů a mohli bojovat pod velením Ludvíka Svobody proti fašismu při osvobozování i naší vlasti. (Uvedené skutečnosti objasňují jak samotné vzpomínky Ludvíka Svobody, tak i mnohé odborné práce uznávaných historiků našich i ruských.)
Stejně nesmyslné je moderátorovo napadání Ludvíka Svobody z vlastizrady v roce 1948 a v letech 1968/1969.
Historická fakta z období po druhé světové válce jasně dokládají, že generál Ludvík Svoboda dodržoval všechny poválečné zákony, Košický vládní program Národní fronty, vládní usnesení i doporučení prezidenta Beneše. V roce 1948 odmítl krizi vyprovokovanou částí vlády a ve shodě s prezidentem Benešem spolu s ministrem zahraničí Janem Masarykem se postavil za vládu Národní fronty. Jako velitel československé armády v tomto období by nikdy nezneužil armádu proti lidu této země.
Lidé si generála Svobody vážili a on si vážil pracujících lidí, kteří chtěli budovat u nás svobodnější a spravedlivější společnost. Volby i následující roky jeho čestný postoj nejednou potvrdily. Jak v roce 1948, tak v roce 1968 se Ludvík Svoboda (již jako prezident) prokazatelně držel litery ústavy.
Složitost takzvaného pražského jara vyvolává dodnes trauma ve společnosti i řevnivost v rodinách pamětníků. Je ale bezpochyby zásluhou prezidenta Ludvíka Svobody, jako vrchního velitele ozbrojených sil Československé socialistické republiky, že nedošlo u nás ke krveprolití a občanské válce. Na všech tehdejších jednáních si byl prezident Svoboda vědom závažnosti a složitosti situace, ale nikdy by nešel proti svému lidu.
Ne jako Ludvík Svoboda, ale jako prezident republiky učinil i některé vlastní ústupky. Nikdy by nezneužil armádu v neprospěch národů a občanů Československa, i když by si to v té době někteří „jarní funkcionáři“ přáli.
Pomluvy Ludvíka Svobody vycházejí nejen z neznalosti historických dokumentů a faktů, ale část rádoby kritiky je vědomě a manipulativně mířena z pozic agresivní ideologie, z opačného pohledu na historii, s tendencemi předlistopadové dějiny Československa přepisovat a interpretovat nekriticky a subjektivně.
I tento příklad plíživého napadání jedné z největších osobností dějin Československa ve veřejnoprávním mediu svědčí o chorobném stavu a agresivitě společnosti. Bourání soch hrdinů a stavění nových památníků vrahům ukazuje zvrácenost a nevzdělanost dnešních mocných u nás.
Mnozí současní politici a historici však pravdu znají, ale mlčí... Úmyslně, ze strachu, z ideologických předsudků...
Společnost Ludvíka Svobody odsuzuje podíl vzdělávacího systému na neznalosti novodobé historie budoucích „lídrů“ České republiky. Je nám jasné, že nemusí každý souhlasit se všemi rozhodnutími a postoji armádního generála a prezidenta Ludvíka Svobody. Asi ani on nebyl neomylný a bezchybný, ale události spojené s lety 1948 a 1968 byly velmi složité pro celou společnost. A tak podstatné je, že vše, co Ludvík Svoboda činil, dělal v zájmu a ve prospěch Československa, jeho občanů a obyvatel.
Předsednictvo Společnosti Ludvíka Svobody
KSČM vyzývá Vládu ČR k okamžitému řešení situace na železnici
KSČM vyjadřuje účast všem, kteří byli v posledním měsíci zraněni při nehodách na železnici a přeje jim brzké uzdravení. Rodinám zemřelých pak vyslovuje soustrast nad ztrátou blízkých.
KSČM považuje neštěstí za alarmující a vyzývá vládu a zodpovědné pracovníky k urychleným opatřením, která zabrání opakování takovýchto neštěstí. V oficiálních zprávách se sice hovoří převážně o lidském selhání, to má ale vždy své důvody. Odborníci diskutují o možné únavě či nedostatečné zkušenosti strojvedoucích. Přetížení lidí, nedostatek odpočinku a stres mohou být příčinami těchto tragédií. Je nutné brát v potaz i míru podílu elektronických zabezpečovacích systémů a jejich reálnou funkčnost. Nároky na strojvůdce v případě tratí, které nejsou elektronikou zabezpečené, jsou velmi vysoké. Takových tratí je v naší republice stále značné množství.
Za železniční politiku, včetně liberalizace železnic, nesou odpovědnost vlády minulé i ta stávající.
KSČM proto vyzývá vládu, aby tento neutěšený stav začala urychleně řešit, jak po technické stránce, tak i s ohledem na pracovní zatížení strojvedoucích. Lidský faktor nelze pominout, ale je nutné prověřit, jak velké je zatížení lidí a zda je doba odpočinku strojvedoucích mezi jednotlivými směnami adekvátní v poměru k jejich odpovědnosti za životy pasažérů. Desítky zraněných a několik mrtvých včetně strojvedoucího – to je příliš vysoká cena a daň za liberalizaci železnic.
Aktuální tragédie a řada po sobě jdoucích vlakových nehod je dostatečně průkazným argumentem, proč se KSČM tak razantně staví proti liberalizaci železniční dopravy.
VV ÚV KSČM, 17.7.2020
K průběhu a výsledkům návštěvy ministra zahraničních věcí Spojených států M. Pompea v České republice
Návštěva M. Pompea v České republice, první, v rámci jeho středoevropského turné, měla demonstrovat, že USA považují naši zemi za svého důležitého spojence v oblasti. Žel, také jako zemi, která bezvýhradně sdílí jejich vidění světa a ochotně se připojí k jakékoli akci hájící zájmy USA ve světě, včetně marných pokusů o záchranu jejich krachující světové dominance a imperialistického řádu světa.
KSČM prohlašuje, že není ani bezpečnostním ani ekonomickým zájmem České republiky zapojit se do „obchodní války“ vyhlášené americkým ministrem proti ČLR a RF. Naopak, vyhlášení konfrontace těmto dvěma světovým velmocem, stálým členům Rady bezpečnosti OSN, výrazně zhorší bezpečnostní situaci a nestabilitu ve světě a tím i České republiky.
Bezprecedentní tlak M. Pompea, aby Česká republika ze všech klíčových infrastrukturálních projektů vyřadila čínské a ruské společnosti, považujeme za nehorázné vměšování se do vnitřních záležitostí a také za porušování českého i evropského práva. Argument, že za bezpečnost je potřeba si připlatit, zase zavání skrytým vydíráním.
Vyzýváme A. Babiše, jako hlavního vyjednavače, aby české veřejnosti sdělil a vysvětlil konkrétní výsledky návštěvy amerického ministra. Zda byly dojednány konkrétní komerční projekty, k jakému postupu zavázal Českou republiku v otázce dostavby JE Dukovany a mobilních sítí 5. generace. Dále trváme na zveřejnění výstupů v oblasti vojenské spolupráce se Spojenými státy, konkrétně u problematické zakázky na nákup vrtulníků. Předpokládáme, že otázka případné vojenské přítomnosti amerických vojsk, resp. základen na českém území, nebyla v důsledku rozhodného odporu KSČM a české veřejnosti ani agendou jednání.
KSČM nebude podporovat ani historický projekt tzv. Trojmoří, který americký ministr v průběhu návštěvy prosazoval. V-4 je dostatečný formát pro spolupráci zemí střední a východní Evropy. Trojmoří považujeme za snahu USA o prosazování svých energetických, ale i vojenských zájmů v Evropě. Už v minulosti jej odmítl i prezident Masaryk.
Vystoupení ministra zahraničních věcí Spojených států se ničím nelišilo od jeho předchozích vystoupení. Za skandální považuje KSČM jednání předsedy Senátu Parlamentu ČR M. Vystrčila, který ve svém vystoupení označil návštěvu za ocenění role a práci Senátu ČR v politickém systému České republiky, který je údajně důležitější než vláda a Poslanecká sněmovna ČR. Ukazuje to na jeho nedostatek úcty k Ústavě České republiky a také na nedostatek sebereflexe. Ústavní činitel M. Vystrčil, který vystrčil svou návštěvou Tchaj-wanu záda mezinárodnímu právu i zájmům České republiky, tím jen dále degradoval již tak nevalnou oblíbenost tohoto orgánu.
VV ÚV KSČM, 14.8.2020
Útokům čelí další pomník – Anny Kvašové
10. ledna 1952 (datum na pomníku je uvedeno nesprávně) byla v Ratajském lese v katastru obce Mirošovice na Kutnohorsku zákeřně zastřelena předsedkyně místní komunistické organizace a členka rady místního národního výboru v obci Smrk Anna Kvašová, propagátorka kolektivizace, (1908–1952).
Její vražda byla objasněna až v roce 1957 a 3 aktéři schůzky, kteří na ni Annu Kvašovou vylákali, byli odsouzeni a popraveni 9. července 1958 v Praze na Pankráci.
Začátkem září byl pomník posprejován hanebnými nenávistnými nápisy. OV KSČM Kutná Hora zorganizoval akci, při které byl pomník za pomoci OV KSČM Kolín očištěn.
Stanovisko Klubu českého pohraničí ke zhanobení pomníku zavražděné Anny Kvašové
Co nejrozhořčeněji odsuzujeme hanebný čin neznámých grázlů vedený proti pomníku Aničky KVAŠOVÉ. Je neskutečné, co si tito lidé dovolí a co jim dovolí bezcitná kapitalistická společnost, která ničí vše, co se týká obětí pracujícího lidu komunistického a dělnického hnutí a pokroku. Orgány činné v trestním řízení na takovéto činy nereflektují .
Současně tímto důrazně proti hanebnému činu a faktickému poškození pomníku protestujeme a žádáme o prošetření orgány činnými v trestním řízení-zejména orgány Policie ČR, vzhledem ke zjištění osoby pachatele .
Za Národní radu Klubu českého pohraničí z.s. :
JUDr. Gustav Janáček v.r., předseda NR KČP
Jaroslav Hudec v.r., 1. místopředseda NR KČP
Petice proti ziskům z COVID-19
Spolu s kolegy v politické skupině GUE/NGL v Evropském parlamentu jsme začali petici #Right2Cure (právo na léčbu). Evropská unie již investovala značné prostředky k nalezení léčby na COVID-19, ale není garance, že pokud bude nalezena, bude bezplatně k dispozici.
S kolegy se domníváme, že jelikož jsme na nalezení léčby investovali peníze z našich daní, nemáme platit za konečný produkt. Práva k duševnímu vlastnictví, jako jsou patenty, by neměla omezovat rychlý přístup k vakcínám a léčbě pro všechny. Chceme zajistit zaručený přístup k diagnostikám, terapeutikám a vakcínám souvisejícím s virem Covid-19.
Velké farmaceutické společnosti by neměly profitovat z této pandemie na úkor zdraví lidí.
Pokud souhlasíte, přidejte svůj podpis pod petici - https://www.right2cure.eu/cs
Kateřina Konečná
Ze života základních organizací
Třešně na vodě, aneb všechno je jednou poprvé
Více jak deset už trvá naše spolupráce s několika členy KSČM sousedního nymburského okresu, zejména milovické ZO. Vzájemně se navštěvujeme na tradičních akcích, předáváme si informace a zkušenosti, hlavně díky krajskému zastupiteli Zdeňku Milatovi.
Již začátkem léta jsem začal přemlouvat kamaráda Ferka, kterého někteří znáte z tradičních akcí pořádaných naší MěO KSČM Čelákovice, k plavbě po Jizeře. Po zaslání pozvánky od pořadatele Zdeňka Milaty, jsem ho definitivně přemluvil, abychom se akce „Třešně na vodě“ zúčastnili.
S očekáváním příjemných zážitků, ale i s obavou, jak se se splouváním Jizery popereme.
V neděli 9.srpna ráno konečně vyjíždíme na smluvené místo schůzky u mostu přes Jizeru mezi Káraným a Novým Vestcem. Netrpělivě vyhlížíme auto předsedy OV KSČM Nymburk Mirka Červinky, který nás má odvézt na místo nalodění, do Benátek nad Jizerou. Zde již čeká většina účastníků akce.
Naše výprava za krásami povodí Jizery je složena ze sedmi kánoí a jednoho raftu. Co se týká věkového složení, tak převládají účastníci střední a mladší generace. Nejmladším vodákem je člen KSM, nejstarším manželka redaktora HaNo Jaroslava Kojzara. K našemu velkému překvapení ve dvou kánoích jsou posádky mladých rodičů s opravdu malými dětmi. Již předem jsem byl domluven se Zdeňkem, že spolu pojedeme na raftu. První překvapení je změna složení naší posádky, druhé nás čeká vzápětí. Na vodu musíme snést svá plavidla po sice ne příliš dlouhé, ale o to víc příkré kamenité stezce mezi křovinami, která, kdyby to bylo v horách, by více vyhovovala kozám, nebo kamzíkům. Sám jsem měl dost starostí udržet se na vlastních nohou, natož ještě snášet prostorný raft. Konečně jsme dole a netrpělivě očekáváme posledního člena, kapitána naší posádky, Bětu Hájkovou z Lysé, s níž se znám z krajských akcí.
Je to téměř neuvěřitelné, ale ve svých 63 letech prožívám svůj první křest na řece jako „vodák“.
Příď obsazuje jako háček Ferko, uprostřed kapitán a mně zbylo místo na zádi, kde mám nejvíce prostoru pro svou, poněkud přerostlou, tělesnou schránku.
Vyplouváme. Trvá nám delší chvíli, než najdeme správný rytmus, ale na to, že s Ferem jedeme poprvé, to není úplně nejhorší. Zpočátku si několikrát ladně zatančíme na hladině, když se raft otočí kolem své osy dokola v důsledku nedostatečné koordinace záběrů našich pádel, ale po zdárném absolvování menší peřeje na vodáckém kanálu sebevědomí stoupne a plavbu si začínáme vychutnávat. Okolí řeky k tomu přímo vybízí. Místy nedotčená příroda, kovově modré vážky nad hladinou a hřejivé sluníčko, co více bychom si mohli přát. Raft je sice poněkud pomalejší než štíhlé kánoe, ale za to stabilnější a bezpečnější. Nedovedu si dost dobře představit, jak bych se do kánoe složil a už vůbec si ani nechci připustit, že by mě chytla křeč do nohou, což u mě bývá v takovýchto případech běžné.
Na cestě jsme museli kromě přírodních překážek, kamenů, mělčin a padlých stromů překonat ještě dva jezy, na nichž jsme byli nuceni svá plavidla přenášet. Ani tady, podobně jako při naloďování, nebyly podmínky pro přenos ideální, přesto jsme se nimi vypořádali celkem v pohodě.
Krátce po poledni připlouváme k sojovickému mostu, kde pro nás týlový a proviantní náčelník
v jedné osobě Mirek Červinka se svou manželkou připravil chutné občerstvení: buřty na grilu, domácí ovocné řezy a k dispozici byla i káva. A když k tomu přidal ještě dvě pěkně orosená
z blízké hospody, tak to opravdu nemělo chybu.
Posilněni vyplouváme směr Otradovice, kde nás čeká poslední jez a pak už nám nic nebrání v putování k cíli naší plavby. Projíždíme chatovou oblastí a stále častěji se musíme vyhýbat koupajícím se domorodcům, popřípadě i vlascům tichých bláznů na březích, trpělivě čekajících na úlovek. Konečně se za zatáčkou objevuje most přes Jizeru, cíl našeho vodního dobrodružství. Se smíšenými pocity, na jednu stranu, že už naše příjemná plavba končí, na druhou, že jsme ji absolvovali bez ztráty květinky, dojíždíme do cíle. Ze samé radosti, že jsme se ani jednou „neudělali“, provádím svůj první křest. Nořím se do vyhřáté vody Jizery a slastně se nechám unášet jejím proudem.
Všechno, i to dobré, jednou končí.
Loučíme se s kamarády a vyrážíme k domovu.
Touto cestou chci a musím ještě jednou poděkovat Zdeňku Milatovi a Mirku Červinkovi, organizátorům skvělé akce. Po vzoru malých špuntů, kteří si plavbu po Jizeře náležitě užili, jsem rozhodnut na příští 4. ročník „Třešní na vodě“, vzít na palubu raftu i svá vnoučata.
Již teď se na těším na nový, společný zážitek.
Jménem členů posádky raftu Vladimír Duník
Zamyšlení
Je zvláštní, jak často slyšíme od vlády,
že nebudou peníze na důchody pro lidi,
kteří celý život pracovali.
Ale nikdy jsme neslyšeli,
že nebudeme mít peníze na sociální dávky pro ty,
kteří nikdy nepracovali!!!
Z historických srpnových a zářijových dat
Hirošima, Nagasaki – bylo to nutné?
6. a 9.srpen 1945 – první a doufejme poslední svržení atomových bomb na civilisty.
Na jednání Postupimské konference počátkem srpna se Harry Truman zmínil o zbrani s vysokou účinností. V té době sice Evropa již bylo svobodná, ale v Asii se stále bojovalo. Císařské fašistické Japonsko na pokraji ekonomické, sociální i vojenské propasti odmítalo přijmout ultimátum ke kapitulaci, i když jeho města byla cíleně neustále bombardována.
I proto 6.srpna v ranních hodinách svrhli Američané první atomovou bombu pod názvem Little Boy (Chlapeček) na Hirošimu – 160 000 obětí a 9.srpna druhou atomovou bombu s názvem Fat Man (Tlouštík) – 80 000 obětí. Atomové bombardování zničilo obě města. Výbuch následovaný tlakovou a tepelnou vlnou, která rozpoutala požáry, radioaktivní déšť, záření a spad měl nedozírné následky na zdravotní stav obyvatel obou měst i na životní prostředí.
Objevila se nová nemoc, nemoc z ozáření, se kterou lékaři neměli doposud žádné zkušenosti. Zdánlivě zdraví lidé, kteří atomový výbuch přežili bez větší újmy, začali trpět nevolnostmi, objevovalo se u nich podkožní krvácení, vypadávaly jim vlasy, tělo přestávalo vyrábět bílé krvinky.
Kromě hrozné výstrahy Japoncům to byla i mocenská silová výstraha především Sovětskému svazu a vlastně i celému světu.
Ale ani Američané neměli představu o všech hrozných účincích atomové zbraně. Byl to pokus provedený na civilistech. Doufejme, že poslední atomový pokus na lidech.
Zdeňka Hajleková
Slovenské národní povstání
29. srpen 1944 – Slovenské národní povstání známé také pod zkratkou SNP bylo ozbrojené vystoupení protifašistických sil na území Slovenska v závěru druhé světové války. Společně s Varšavským povstáním patří k největším ozbrojeným vystoupením proti nacismu v Evropě.
V první polovině roku 1944 se na Slovensku vedly debaty o dalším osudu země po konci války. Všechny zainteresované strany se nakonec shodly na nutnosti vojenské akce za spolupráce se Sověty, která by definitivně pohřbila slovensko-německé spojenectví, rehabilitovala Slovensko a Slováky a umožnila jim postavit se na stranu vítězů.
Původně mělo povstání vypuknout až v okamžiku, kdy se Rudá armáda přiblíží ke slovenským hranicím. Ale nečekaný příchod německých armád a jejich okupace Slovenska organizátory povstání zaskočila a povstání bylo 29. 8. 1944 vyhlášeno předčasně.
Centrem se stala Banská Bystrica. V čele povstání stála Slovenská národní rada a hlavními veliteli byli generálové Rudolf Viest a Ján Golian.
Vojensky se povstání nezdařilo, protože se nepovedlo spojení s Rudou armádou, i přes 8.září 1944 zahájenou a náročnou Karpatsko-dukelskou operaci. Zdařilo se politicky, neboť se jím Slovensko zařadilo do tábora spojenců.
27. října 1944 padla Bánská Bystrica a zbytky povstalců se stáhly do hor. Mezi padlými byl i Jan Šverma, český komunistický poslanec. Následoval krutý teror rozpoutaný Němci a Pohotovostními oddíly Hlinkových gard. Ještě celý půlrok až do osvobození se na území Slovenska sváděly velmi tvrdé boje.
I přes neúspěch, který povstání utrpělo po vojenské stránce, bylo SNP jedním z největších protinacistických vystoupení v Evropě. Zúčastnilo se jej 60 000 slovenských vojáků, 18 000 partyzánů a vojáků československé zahraniční armády, po jejichž boku bojovali Poláci, Rumuni, Rusíni, Ukrajinci, Francouzi, Bulhaři, Jugoslávci a další. Významnou podporou byly letecké výsadky partyzánů a vojáků i letecké dodávky materiálu z Kyjeva, z Moskvy i od západních spojenců.
Zdeňka Hajleková
Důležitá data
1.září 1939 Německo přepadlo Polsko, začala 2.světová válka
1.září 1945 Japonsko kapitulovalo, 2.světová válka skončila i v Asii
8.září 1943 byl popraven Julius Fučík
28.září 1951 byl na služebně v Čelákovicích zavražděn bratry Mašíny strážmistr Jaroslav Honzátko
30.září 1938 byla v Mnichově podepsána hanebná Mnichovská dohoda, na jejímž základě musela ČR
odstoupit Německu tzv. „Sudety“
Společenská kronika
Významná životní výročí v září 2020 oslavují:
Vladimír Bašus Čelákovice 90 let
Jaroslav Smejkal Praha 55 let
Milan Joska Kamenice 70 let
Ludmila Petrželková Želivec 85 let
Všem jubilantům blahopřejeme, přejeme především zdraví, štěstí, pohodu a spoustu energie a děkujeme za veškerou odvedenou práci.
Příští porada funkcionářů OV Praha-východ proběhne
v úterý 13. října v 8:30 v zasedací místnosti 116
Na programu bude:
- Vyhodnocení krajských a senátních voleb
- Příprava VČS a stranické nominační konference
- Příprava rozpočtu 2021
Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz Elektronická pošta ov.prvych@kscm.cz Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019.