Zpravodaj 8/2016

V O L B Y    2 0 1 6

Víme všichni, že 7. - 8. 10. letošního roku budou volby do krajských zastupitelstev. Předchozí roky ukázaly velkou významnost tzv. krajských vlád. Mnohdy rozhodují o věcech, které ovlivní život v daném kraji na mnoho let dopředu. Pokud opět dokážeme získat 19 mandátů a vytvořit koalici, můžeme mnoho věcí z našeho volebního programu prosadit.

Určitou zvláštností je to, že v severní části okresu (od Toušeně a Brandýsa n. L. směrem na Mělník) proběhnou zároveň i volby do Senátu a pokud v nich nebude v 1. kole nikdo zvolen (nezíská nadpoloviční většinu), budou dvoukolové.

Druhé kolo pro volby do Senátu bude 14. - 15. 10. 2016.

V okrese máme celkem 96 obcí, v 41 z nich budou zároveň krajské i senátní volby. Je úkolem nás členů KSČM, abychom měli kontrolu nad průběhem voleb. 

Chtěl bych připomenout, že platí dle zákona to, že člen volební komise musí být starší 18 let a nemusí mít trvalé bydliště v dané obci.  Vedle členů strany, můžeme tedy využít členů rodin, studenty, i schopné nezaměstnané, prostě lidi, kteří se nestydí a nebojí se sedět ve volební komisi za komunisty. Vlastní volby proběhnou vždy ve výše uvedených dnech od 14. 00 - 22.00 v pátek, od 8.00 - 14.00 v sobotu. Stojí za připomenutí, že při volbách mohou občané

v případě například nemoci využít přenosnou volební schránku.

Pro potřeby nás všech připomínám, že spojení po dobu voleb bude hlavně telefonicky:

předseda okresního volebního štábu Pavel Posolda     tel. 777 552 501

tajemník OV Stanislav Šrámek                                      tel. 725 646 019

Milan Havlíček, zmocněnec KV, předseda KVŠ             tel. 602 394 150

Na ÚV KSČM v případě nejasností s. Věru Žežulkovou  tel. 724 147 794.

Vyhlídky naší strany, ať již se jedná o senátní nebo krajské volby, jsou dobré. Náš kandidát do Senátu Zdeněk Štefek to nebude mít lehké, ale myslím si, že je díky práci krajského zastupitele v uplynulém období dobře znám a lidé vědí, kdo je. Snad po skončení voleb budeme moci říci, že akce, které jsme pro volby připravili, měly smysl.

Stanislav Šrámek, tajemník OV

„Občane, je to tvá věc, oč tu běží!"

Bombové útoky na madridské vlaky v roce 2004 byly sérií koordinovaných teroristických útoků s cílem usmrtit co největší množství lidí. Bylo zabito 191 lidí a dalších 2057 zraněno. Celkově bylo použito 13 časovaných bomb. Bomby zanechali pachatelé ve sportovních taškách v různých vlacích spojujících předměstí Madridu s centrem města. Jako výbušnina byl použit dynamit, koupený ve Španělsku na černém trhu od zaměstnance dolů. Než byla skupina odhalena, pokusila se ještě uložit bombu na kolejích vysokorychlostního vlaku AVE. Pachatelé byli při činu vyrušeni a nestihli aktivovat uloženou bombu. Úspěšný útok na vlak s rychlostí 300 km/h by mohl vést k dalším stovkám obětí na životech.  Policie sice měla informace o náboženské (islámské) radikalizaci členů skupiny, ale těmto informacím nevěnovala dostatečnou pozornost.

V roce 2005 zaútočili čtyři praktikující muslimové, kteří se narodili a žili ve Velké Británii, v Londýně sebevražednými bombovými útoky v metru a patrovém autobuse. Útočili v ranní dopravní špičce. Chtěli způsobit chaos, zranění a smrt co největšímu počtu lidí na cestě do práce. Sedm set nevinných lidí bylo zraněno, 52 zabito.

Útoky v Paříži v listopadu 2015 byly sérií teroristických aktů střelnými zbraněmi a sebevražedných bombových atentátů. Útoky si vyžádaly 130 mrtvých a 352 zraněných. Zemřelo rovněž sedm teroristů.  Nejvíce obětí si vyžádal útok na koncertní sál Bataclan. Tam zrovna probíhal koncert za účasti asi 1 500 diváků.  Do budovy pronikli tři útočníci vyzbrojení útočnými puškami AK 47 a ručními granáty, kteří zabili desítky lidí a další desítky osob vzali jako rukojmí. Za organizátora útoků francouzská policie považuje Belgičana marockého původu.

Teroristické útoky v Bruselu v březnu 2016 si vyžádaly nejméně 34 obětí a asi 340 zraněných. Jejich cílem bylo mezinárodní bruselské letiště Zaventem a stanice metra Maelbeek. Celkem došlo ke třem sebevražedným explozím. Čtvrtému útočníkovi bomba nevybuchla. K útokům se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.  Podle některých informací provedla atentáty stejná teroristická síť, která stojí za teroristickými útoky v Paříži. Dle svědků událostí se před útoky ozývalo provolávání frází v arabštině, včetně hesla „Alláhu akbar!“.

14. července 2016, v Nice na rušné pobřežní promenádě ve chvíli, kdy se lidé dívali na ohňostroj při oslavě Dne pádu Bastily a kdy bylo na promenádě asi 30 000 lidí, Francouz tuniského původu (pocházel z tuniského města Msaken, odkud odjel do Francie v roce 2005), nákladním vozem cíleně najížděl do lidí v úseku dlouhém dva kilometry.  Zabil 84 lidí, další desítky zranil.

Osmnáctiletý mladík iránského původu, který v pátek v Mnichově zastřelil devět lidí, byl spolužáky odstrkován. Jedna ze spolužaček tvrdí i to, že si ho okolí dobíralo a šikanovalo.

„Česká policie kvůli páteční střelbě v Mnichově preventivně posiluje počty policistů v obchodních centrech“, řekl České televizi ministr vnitra Milan Chovanec.

Příští útočník bude pravděpodobně opět praktikující muslim, možná sociálně vyloučený obyvatel no-go zóny, možná potomek imigrantů frustrovaný              z každodenního latentního rasismu, možná terorista, který pronikl s migrační vlnou do Evropy, ale určitě to nebude idiot.

Když budou stát policejní hlídky v nákupních centrech, zaútočí v metru nebo na nádraží. Když policie obsadí letiště a vlaky, zamíchá se jako turista baťůžkář do davu před pražský orloj. Když bude ozbrojen automatickými zbraněmi, může zaútočit na farmářském trhu. Když si sežene trochu produktů semtínské Explosie, (což není nemožné - viz causy z Bělé nad Svitavou a        z Valů u Přelouče, kde policie našla u zadržených desítky kg trhavin), může si vybrat, zda odpálí bombu na hokejovém nebo fotbalovém utkání.

Když dnes ministr vnitra posílá policisty do nákupních center, chová se jako generál, který se připravuje na minulou válku. Ani instalace skenerů a bezpečnostních turniketů na českých nádražích a v metru, ani armáda hlídkující v turistických centrech naši bezpečnost nezvýší, jenom to udělá         z naší republiky policejní stát.

Pan ministr nepochopil, že naše bezpečnost začíná na našich hranicích a spočívá v našem právním řádu. A v našem právním řádu není místo pro islám. To neznamená, že u nás nemůžou žít věřící v Alláha, ani to neznamená, že nemáme udělovat azyl těm, u kterých jsou pro to právní a humanitární důvody. Ale jenom za podmínky, že budou u nás žít tak, jako u nás žijí Řekové, Slováci, Vietnamci, Ukrajinci, Poláci a další z těch několika stovek tisíc občanů naší země, kteří nemají české rodiče.

Jsme členy NATO, nejsilnějšího vojenského uskupení na světě.  Kolik Francouzů, ale i Němců, Britů a dalších bojuje na straně Daeše, nikdo neví. Je v zájmu občanů členských zemí NATO obklíčit Daeš masivní pozemní operací a dobýt jeho území město od města, dům od domu a internovat každého islámského bojovníka, který přežije válku a pak ho postavit před soud. Proč to NATO nedělá? Nebo nechce udělat? Jak dlouho bude trvat, až místo nadšených amatérů schopných mačkat spoušť kalašnikova, vychová Daeš technické zdatné profesionály, schopné v několika hodinách vyřadit páteřní energetickou infrastrukturu a následně spáchat opravdový masakr?  Opravdu je NATO ten, co nás chrání?

Jsme členy Evropské Unie a součástí schengenského prostoru. Evropská Unie nechrání svoje vnější hranice, uvnitř schengenského prostoru se pohybuje několik set tisíc migrantů bez prokazatelné identity.  Je někdo, kdo po posledních událostech v Turecku ještě věří, že Erdogan považuje EU za partnera a přítele? Je někdo, kdo nevěří tomu, že Saúdové financují fundamentalistický islám?  Je v zájmu občanů Evropská Unie s pštrosí politikou vůči vnějšímu ohrožení?

Pravda a lež, to je to, oč tu běží. Říká se: „lež má krátké nohy“. Pokud však trochu všímavý člověk sleduje prohlášení vládnoucích (ale i opozičních) domácích i evropských elit, musí připustit, že často „lež díky krátkým nohám stojí pevně na zemi“.

Přesto je mírný optimismus namístě. Byla zde lež multikulturalismu, ekonomická lež o tom, jak imigranty potřebujeme pro růst ekonomiky, lží o brexitu bylo nepočítaně, lež o tom, jak se integrace muslimů v zásadě podařila, lež o tom, že nejde o džihád ale o terorismus psychopatických jedinců, tyto lži jsou dnes již mrtvé.

Nezbývá než se soustředit na lži, které ještě žijí:

•   o jediné možné světlé budoucnosti ve všeobjímající náruči nikým
nevolených představitelů EU,

•   o škodlivosti lidových referend a vůbec nejhorší jsou referenda o členství
v EU a NATO,

•   o mírumilovných snahách generality NATO a o tom, že za vším hledej
Putina,

•   že v ekonomické krizi je nutné zachraňovat banky, lidé jsou až na druhém
místě,

•       že naší největší silou v boji s teroristy je soucit s pozůstalými,

•   že každý kritik mainstremu je populista, xenofob, ruský agent, islamofob,
komouš, nácek a to všechno dohromady,

•   že je správné přidat důchodci několik desítek korun a miliardy ze státního
rozpočtu rozdělit „neziskovkám“,

•   že naši žoldnéři nás budou bránit do posledního muže, až půjde do
tuhého,

•   že občan, pokud možno nesmí vlastnit zbraň, protože to podporuje
terorismus,

•       že smlouva TTIP je zárukou světlých ekonomických zítřků,

•   že když budeme požadovat spravedlivé mzdy, snižujeme
konkurenceschopnost zaměstnavatele a ohrožujeme tím vlastní pracovní místa,

•   že v cause Čapí hnízdo šlo pouze a výlučně o ochranu rodinných
příslušníků,

•   že studium matematiky není potřeba. Stačí, když technik umí napsat o
řešení esej,

•   že naše děti budou mít tak vysoké výdělky, že splatí státní dluh, který jim
zanecháme, aniž by to pocítily na své životní úrovni,

•   že učitelům stačí zvyšovat plat jednou za čtyři roky, ausgerechnet ve
volebním roce,

•       že s nástupem ANO do vlády zmizelo tzv. „dobývání renty“,

•       že americké prezidentské volby nevyhraje Goldman Sachs.

Goldman Sachs (celým názvem The Goldman Sachs Group, Inc.) je globální investičně bankovní společnost, která podniká v cenných papírech, investičním bankovnictví, řízení investic a dalších finančních službách, zejména s institucionárními klienty.

Byla založena v roce 1869. Sídlí na Broad Street, č. p. 85, na Jižním Manhattanu v New York City. Má pobočky ve všech mezinárodních finančních centrech a svým klientům, mezi které patří korporace, vlády a významní podnikatelé z celého světa; nabízí poradenství v oblasti fúzí a akvizic, služby finančních záruky, správu aktiv, služby spojené s obchodováním s cennými papíry.  Angažuje se také v obchodu se značkovým nebo patentem chráněným zbožím a smlouvy s vypořádáním majetku. Je primárním jednatelem na trhu s jistinami státní pokladny Spojených států amerických (United States Treasury security). Dva bývalí zaměstnanci Goldman Sachs, Robert Rubin a Henry Paulson, po kariéře v soukromém sektoru řídili sekretariát státní pokladny Spojených států amerických (United States Secretary of the Treasury, obdoba ministerstva financí) – Rubin v administrativě prezidenta Clintona a Paulson za George W. Bushe.

Pavel Posolda, místopředseda OV

Kandidát do Senátu ČR

-----------------------------------------------------

Ing. Štefek Zdeněk,

   41 let, člen KSČM

Kandidáti do krajského zastupitelstva

-----------------------------------------------------

1. Ing. Štefek Zdeněk,

41 let, člen KSČM

20. Ing. Posolda Pavel,

  57 let, člen KSČM

 47. Grygarová Lenka,

   48 let, bezpartijní

51. Dostálková Jolana,

  42 let člen KSČM

 62. Duník Vladimír,

   59 let, člen  KSČM

67. Ing. Zima Vladislav,

  60let,člen KSČM

71. Ing. Hádek Jan, CSc.

  61 let, člen KSČM

NEZAPOMEŇ

Naši funkcionáři se musí řídit volebním zákonem č.130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, voleb do Senátu PČR dle zákona č.247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR.

Termíny

a)     naplánovat členy a náhradníky okrskových volebních komisí
T: 10. 8. 2016.
Pokud je více zájemců, než je v obci nutné, využít okolní obce, případně informovat okresní výbor,

b)    člen OVK v den složení slibu dovršil 18 let,

c)     zapisovatel je jmenován starostou obce nejméně 20 dní před prvním zasedáním OVK. Má poradní hlas. Při hlasování komise se jeho hlas nezapočítává.

d)    OVK  je usnášení schopná, je – li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat. Usnesení je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných. Při rovnosti hlasů je usnesení zamítnuto.

e)     Seznamy s podpisem zmocněnce za naši stranu budou zasílány poštou nebo budou k dispozici k osobnímu vyzvednutí na OV KSČM od 2.8.2016 (ÚT, STŘ, ČT – od 10.00 - do 15.00).

f)     Nejzazší termín podání seznamu členů a náhradníků do OVK je
7. 9. 2016 do 16.00. Je třeba nechat si potvrdit kopii od starosty obce.

g)    Odměny –        člen komise       1300,-
                       zapisovatel        1500,-
                                   předseda OVK  1600,-

h)     Volič nemůže být zastoupen.

i)      Voličské průkazy pro krajské volby vydává obecní úřad v místě trvalého bydliště občanům, kteří nebudou volit v místě trvalého bydliště, nejpozději 7 dní před volbami, u senátních 15 dní před volbami.
V místech, kde dochází k souběhu s jinými volbami, se zvyšuje  odměna za výkon funkce o 400,- Kč. U dalšího kola o 200,- Kč, tzn.: člen komise     1900,-

zapisovatel       2100,-

předseda OVK 2200,-

Plánované akce v rámci okresu Praha-východ a Mělník

Volební materiály 2016

Plakát senátora – na okrese k odběru.

Plakát krajského lídra a předsedy - na okrese k odběru.

Volební HaNo – koncem srpna poštou v senátorských obvodech.

Středočeská třešnička – polovina září poštou do všech domácností.

Plakát pětice lídrů – k odběru během září na okrese.

Plakát senátora s číslem – k odběru během září na okrese.

Tematické letáky A5 – k odběru během září na okrese.

Krajské tablo 25 lídrů – konec září poštou do všech domácností (skládačka).

Přelep poděkování – konec září na okrese.

Proč znárodnění (ještě) není socializmus

ROBERT GRIFFITHS vysvětluje, proč bychom se neměli příliš vzrušovat současným přívalem znárodňování.

Některé pravicové deníky v Británii odsoudily převzetí Northern Rock jako návrat ke „státnímu socializmu“ „staré Labour Party“. Jeden senátor USA nařkl Bushe z toho, že je „socialista“, neboť president chce použít veřejné peníze ke vzetí hypotečních dluhů do vlastnictví státu. Jak by měla levice charakterizovat tento vývoj?   

Nejprve musíme mít jasno v tom, co znárodnění znamená v technickém smyslu. Je to vzetí průmyslu, služeb a podniků, jež jsou zapojeny do ekonomické činnosti, do vlastnictví státu. Místní úřady - místní státní orgány - také provozují zařízení a služby ve formě „obecního vlastnictví“.

Tyto dva hlavní typy veřejného vlastnictví jsou samy o sobě součástí spektra společenského vlastnictví, jež také zahrnuje dělnická družstva a podobné podniky ve společném vlastnictví, kde pracovní síla ve skutečnosti zaměstnává sebe sama a vlastní plný produkt své práce. 

To co odlišuje veškeré formy společenského vlastnictví od vlastnictví kapitalistického, je, že to druhé zahrnuje akcionáře, jejichž peníze zaměstnávají dělnictvo pracující za mzdu a opravňuje je spolusdílet bohatství, jež nevytvářejí oni, ale pracovní síla. Tyto peníze, jež jsou neoddělitelné od tržních vztahů - zaměstnávání dělníků a prodeje jejich produktu - do kterého jsou investovány, jsou kapitálem.

První je kapitalistické znárodnění. To je tam, kde státní moc, jež koná, aby udržovala a na věky zachovala kapitalistickou společnost, bere soukromě vlastněné majetky a zařízení do veřejného vlastnictví. Nekoná tak proto, aby změnila ekonomický a společenský základ společnosti, k vyhnání kapitalistické třídy a k jejímu politickému oslabení. Naopak tento druh znárodnění je určen k udržení nebo rozvoji funkce, jež je důležitá či dokonce životně nutná k zachování a rozvoji kapitalistické společnosti.    

To byl případ uhlí nebo železnic předtím, než je znárodnila labouristická vláda z let 1945-51. Poté následovaly rozsáhlé programy veřejných investic. 

Kapitalistické znárodnění je neměně uskutečňováno a následně spravováno způsoby, jež činí zcela jasným jeho záměr zachovávat a posilovat kapitalizmus, ne jej oslabit či svrhnout. Bývalým vlastníkům jsou vypláceny velkorysé kompenzace, často formou zúročitelných pokladních poukázek či akcií. 

Také to vyžadovalo od vedení státem vlastněných podniků, aby svíralo co nejvíc nezaměstnaných mimo pracovní sílu, zatímco určovala vysoké ceny  jednotlivým spotřebitelům, jako plyn a elektřinu užívajícím domácnostem nebo cestujícím na dráze. 

Na druhé straně korporační zákazníci platili jedny z nejnižších cen za dopravu, plyn a elektřinu v západní Evropě.

Znárodněný průmysl prováděl nákupní a smluvní politiku, jež znemožňovala soukromým dodavatelům vytvářet nekonečné zisky mimo jejich obchodování.

Nepřekvapí, že většina vyšších národních i oblastních šéfů státem vlastněného průmyslu byla shromážděna ze soukromého sektoru.

Kromě ustanovení o symbolickém přijetí jednoho či dvou odborářů do řídící rady, znárodněné společnosti byly také strukturovány tak, aby vyloučily průmyslovou demokracii a parlamentní zodpovědnost za své operace.

Lenin používal k označení opatření státního zásahu do ekonomiky, jenž zahrnoval stát v jednání se soukromým kapitálem, termín „státní kapitalizmus“.

Každá vláda se účastní politiky státního kapitalizmu toho či onoho druhu, ať už znárodňuje podniky nebo ne. 

Jak začal být kapitalizmus ve velkém rozsahu v každém sektoru ekonomiky země ovládán malým počtem monopolů, Lenin jej nahradil termínem „státně monopolní kapitalizmus“.

V každém případě znárodnění bylo zamýšleno, aby zbavilo majetku mocné sekce kapitalistické třídy, ať už tuzemské nebo zahraniční, aby je ekonomicky a politicky oslabilo a učinilo jejich  operace přehlednějšími a veřejně odpovědnými za účelem posílit postavení dělnické třídy a jejích spojenců a představitelů.  

Jakmile jsou všechny významné orgány státní moci pod kontrolou levice, aby byly reorganizovány, zrušeny nebo nahrazeny novými, lze prosadit opatření socialistického znárodňování. Ta zahrnují masové vyvlastňování kapitalistické třídy s minimální nebo žádnou kompenzací, zavedení rozsáhlé průmyslové demokracie, začlenění do makroekonomického plánování atd.     

Británie nikdy nezažila socialistické znárodnění. Otázka zní: tam, kde je navrženo skutečné kapitalistické znárodnění, měla by je levice podpořit?

Je to politika prokapitalistické vlády a státu, navržená k udržení systému.

Ale pokud může kapitalistické znárodnění zachránit strategický průmysl nebo významné množství pracovních míst, pak nám pomůže stvořit důvod k většímu zásahu vlády.  

Demokratického znárodnění lze nicméně dosáhnout toliko coby součásti boje dělnické třídy a jejích spojenců za státní moc. Zvolení levicové vlády socialistických, labouristických a komunistických poslanců by asi jen znamenalo začátek tohoto procesu. 

Překlad Vladimír Sedláček