Význam květnových událostí
Já, Dan Bierónski, bych se rád podělil se svými soudruhy, přáteli a čtenáři našeho Zpravodaje o některé své myšlenky a postřehy vážící se k historickému významu osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a poučení z těchto událostí pro naši budoucí generaci.
Jak jsem již předeslal, tento heroický zápas pro nás vybojovala Sovětská armáda, tedy hlavní mocenský pilíř Svazu sovětských socialistických republik. Byl to stát dělníků a rolníků, stát vzniklý na základě VŘSR a činnosti KSSS a jmenovitě soudruha V. I. Lenina. Preambulí myšlenek VŘSR 1917 a vznikající sovětské moci bylo osvobození národů a jejich pracujícího lidu ze žaláře a otroctví vykořisťování feudálního a hlavně imperialistického, z bažin bídy, hladu, ponížení, represí a krutých bratrovražedných válek. Fakticky se tu nejednalo jen o národy rusky hovořícího regionu, ale v globálu o osvobození celého lidstva a převedení jeho života na vyšší, dialekticky nadřazenou úroveň. Jen soudruh Trockij nepochopil, že se jedná o časově blíže neurčený horizont, a snažil se o vývoz myšlenek revoluce do okolních zemí vojenskou cestou. A to v zásadním rozporu s Leninovou doktrínou o přísném zákazu vývozu proletářské revoluce do zemí, kde pro ni ještě nedozrály podmínky, protože by to znamenalo totální krach.
Po napadení SSSR hitlerovským wermachtem nastala diametrálně odlišná situace. Sovětské vedení si plně uvědomilo, že s nacistickým Německem není možný jakýkoliv smír ani dohoda. Hitlerovci věrolomně využili pakt o neútočení. Navíc se od počátku chovali na sovětském území s barbarskou krutostí. Ničili vše cenné, co jim přišlo do cesty, a vraždili sovětské občany po milionech.
ÚV VKS(b) si rychle uvědomil, že doby války s imperialistickou Dohodou a proti mocnostem a Brest-Litevskému míru jsou dávno tytam, že začala totální válka kdo z koho, že buď SSSR, nebo Třetí říše padne a skončí v propadlišti dějin.
Proto sovětské vedení koncipovalo válku s hitlerovci jako válku vlasteneckou, jako válku národně osvoboditelskou pro všechny ujařmené národy Evropy, až po zničení fašismu a nacismu jako pojmu a potrestání viníků této katastrofy v co nejkratším možném termínu. A odtud se počal odvíjet politický koncept skoncování s hitlerovskou bestii, a to v přímém rozporu se západní imperialistickou politikou apartheidu a ustupování fašistickým mocnostem na každém kroku. Dlužno podotknout, že napadením SSSR 22. 6. 1941 si hitlerismus sám podepsal rozsudek smrti již proto, že Sovětský svaz byl větší a lidnatější.
Květnové osvobození Československa Sovětskou armádou je jen logickým důsledkem tohoto vývoje. Předcházela mu jak předválečná dohoda ČSR a SSSR o vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi v případě napadení ČSR zvenčí, tak i smlouva o spolupráci mezi exilovou československou a sovětskou vládou o osvobození ČSR, a proslulá Vánoční dohoda. Sovětská moc tu beze zbytku plnila svou prvotní myšlenku o osvobození národů a pracujících z krvavého imperialistického jha, pokud k tomu nastanou podmínky. Ukázalo se, že komunismus je ideou míru, pokroku, svobody, spolupráce, vědeckého pokroku a spravedlnosti.
Osvobození zemí střední a jihovýchodní Evropy Sovětskou armádou ovlivnilo svět i jinak, a to hlavně etnicky. Myslím tím osudy slovanských národů a hlavně Slovanstva jako celku. Až doposud byly slovanské národy brány jako něco méněcenného, jako nádeníci, nevolníci a sluhové, jež musí bezpodmínečně poslouchat své pány. A tak byli jižní Slované od bitvy na Kosově poli roku 1389 pod nadvládou tureckého sultána, české země od počátku 16. století pod vládou rakouských Habsburků, slovanské Polsko třikrát děleno mezi germánské sousedy a Rusko. To sice mělo samostatnost, mělo své carské samoděržaví, ale to bylo po staletí symbolem carské krutovlády, totální zaostalosti, mučení, bití a válek.
Po 1. světové válce sice padly čtyři monarchie a vznikly samostatné země, ale Slované byli opět v roli chudých příbuzných. Největší jejich státní útvar, tedy SSSR, byl od počátku bezdůvodně brán jako nepřítel a vyvrhel světového společenství. Potom Polsko, Československo a Jugoslávie byly vtaženy do pochybného paktu Malé dohody, jako „sanitář kordonu“ kolem Sovětského svazu a myšlenek socialismu a komunismu. Nepříliš rozvinutá ekonomika a zaostalá infrastruktura v těchto zemích nemohla čelit obrovské hospodářské krizi 30. let a paradoxně se tyto národy počínaly ohlížet zpět po „plných egyptských hrncích“ z dob monarchů a přiklánět se k svému nejhoršímu nepříteli – fašismu a nacismu. Víme, kdo byl polský Pilsudský, slovenský Hlinka a Tiso, bulharský prof. Cánkov či chorvatský Pavelič. Ale i to byla zrádná a proradná práce imperialistické Dohody a versailleského systému.
Teprve květnové vítězství Sovětské armády udělalo všem těmto staletým neřádstvům konec. Dokázalo anglo-americkým imperialistům, že nejsou schopní vybudovat svět pod svou anglofonní knutou, nahradit kulturu churchilkami (voskované cívky, kterými se za války přemosťovaly antény na „chycení“ radiových vln), že nemohou diktovat celému světu svou anglofonní nadřazenost a snižovat všechny ostatní země a národy na úroveň sluhů, otroků a nádeníků. Viz Dialog č. 324 – březen a duben.
Ukázalo se, že Slovanstvo sjednocené myšlenkou socialismu je rovnocenným soupeřem anglofonního imperialismu. Dodnes postsovětská Ruská federace, hlavně ve spolupráci s Běloruskem, disponuje nejsilnější kontinentální armádou, proti níž je slavná US Army jen partou amatérů.
Květen 1945 rovněž vyřešil tisíciletý spor mezi etnikem slovanským a germánským, samozřejmě, ve prospěch prvně jmenovaného. Definitivně zničil německé plány Drang nach Osten spočívající v záborech polské, litevské, ukrajinské a ruské půdy, germanizaci, ponížení, vykořisťování a vyhlazování obyvatelstva. Definitivně odsunul Německo na úroveň druhořadých mocností, žijící pod diktátem vítězných Spojenců a Sovětů. Definitivně zlomil možnosti a choutky Němců po cizím bohatství a terorizování veškerých lidí.
Květnové povstání českého lidu ukázalo dosud nepříliš diskutovaný fenomén české povahy - principiální antifašismus. Český národ se nikdy nesmířil s vládou Neurathů, Heydrichů a Franků ve své zemi a v podzemí chystal tvrdou odvetu. Je zbytečné rozepisovat se o hrdinství našich letců nad Kanálem, našich bojovníků u Tobruku a El-Alameinu a hlavně Svobodových vojáků na východní frontě. Prošli slavnou cestu od Buzuluku, přes Kyjev, Bílou Cerkev, Sokolovo, Duklu až do Ostravy a Prahy. Připomínám hrdinství českých a slovenských partyzánů v SNP i na území Protektorátu. Podotýkám, že v Brdech činnost sovětských a českých partyzánů dosahovala úrovně partyzánů jugoslávských a francouzských. Kdo vlastně osvobodil Příbram? Nikdo neví.
Duch květnového osvobození působil i po válce. Velice tvrdě byli postiženi zbylí nacisté, gestapáci, kolaboranti, zrádci a nekompromisně byl proveden odsun německého obyvatelstva. V dobách reálného socialismu jen stačilo zahajlovat na ulici a bylo zle. A ani polistopadový nacismus a fašismus nemá na růžích ustláno. Sudeťáci svá území zpátky nedostali, Sládkovi republikáni zanikli, Dělnická strana byla rozprášena a slovenský luďák Marián Kotleba se určitě na oficiální návštěvu ČR nechystá. Myslím si, že by nelétala jen vajíčka a rajčata, ale také kameny a dělobuchy.
Kdysi se mě nositelé pravicových názorů ptali, k čemu bylo Květnové povstání českého lidu, když o vojenské porážce Německa bylo již dávno rozhodnuto, a že samotné povstání stálo poměrně dost životů. A já těm hlupákům odpověděl, že samotné povstání jednak zničilo plán ARLZ spočívající ve zničení všech důležitých vojenských, průmyslových a civilních objektů i s obyvatelstvem ustupujícími nacisty a hlavně, že to bylo to nejlepší v naší povaze – antifašismus. I proto jsem hrdý, že jsem Čech.
Dále: PS. Děkuji s. Dočekalovi za obětavé přepisování mých příspěvků do elektronické podoby.
Dan Bierónski, člen OV
Očekávání od IX. sjezdu KSČM
V dubnovém Zpravodaji OV jsme měli možnost přečíst si vyjádření dvou ze tří našich delegátů sjezdu, co od této pro stranu významné události očekávají. Pochopitelně, že názory na to co, by sjezd měl řešit a případně změnit, mohou být značně odlišné či dokonce protikladné. V každém případě sjezdy obecně nepovažuji za nějaké rozhodující mezníky v životě strany, i když některé z nich lze počítat k těm významnějším. Jde podle mého názoru především o jakési zastavení určené ke zhodnocení výsledků dosavadní politické práce, k nastolení krátkodobého programu pro další čtyřleté období, k vyřešení nejdůležitějších problémů stranické práce a k volbě ústředních orgánů strany.
Jenže jak se ukazuje z vyjádření některých funkcionářů, jejich pozornost je orientována právě k tomu poslednímu, tedy k volbám, s cílem vyměnit pokud možno celé vedení strany, protože zřejmě „vstanou noví bojovníci“, kteří v podstatě všechno změní. Jenže z toho jako sláma z bot čouhá jejich snaha domoci se vyšších postů a s nimi spojených požitků a výhod. Jak jinak si vysvětlit označování našich předních veřejných i stranických funkcionářů za dinosaury či kapříky, navíc právě těmito okresními a krajskými“ čudličkami“, než jako snahu dostat se do vyšších funkcí a také se nějak přiživit na současných „výdobytcích.“
Jsem přesvědčen, že za opakovanými návrhy na rotaci kádrů, tedy omezení doby setrvávání v zastupitelských a případně i stranických funkcích na dvě či maximálně tři volební období, není nic jiného, než snaha jednotlivců o dosažení vyšších postů. Na první pohled to, samozřejmě, vypadá jako správné řešení, protože není zpravidla optimální vykonávat delší dobu jakoukoli funkci. Může to přece jen vyvolávat setrvávání na určitých stereotypech, bránění novým řešením, pokroku atd. Jenže z hlediska zdravého rozumu nemůže být přece rozhodující doba ve funkci, ale kvalita jejího výkonu. Proč by měl být odvoláván z funkce člověk, který jí vykonává k vší spokojenosti, a nahrazován jiným, nezkušeným a nezapracovaným, o jehož kvalitách lze jen spekulovat? Který zaměstnavatel by se zbavoval dobrého pracovníka jen proto, že pro něj pracuje dlouho? Tak proč bychom měli takto postupovat v případě našich funkcionářů či zastupitelů? Napadá mě jen jeden důvod: aby se i druzí, chorobně toužící po vyšších funkcích, dostali tzv. „k lizu“. Proč by nemohl znovu kandidovat například poslanec Miroslav Opálka, kterého považuji za jednoho z nekvalifikovanějších a nejpracovitějších našich poslanců, jen proto, že je v poslanecké sněmovně již čtvrté volební období?
Když se něco nepovede či delší dobu nedaří, mají někteří jednotlivci tendenci svádět to na vedení a argumentovat zavedeným úslovím, že ryba smrdí od hlavy. Nevím, kdo to vymyslel, ale ve skutečnosti je ryba cítit stejně u hlavy jako u ocasu, (každý si to může ověřit). A pokud to snad platí o rybě mrtvé, (zkoumat to nemusíme), srovnání s naší stranou a jejím vedením pokulhává, protože ta je organismem živým. Spíše než líbivé svádění všeho špatného na vedení bychom si měli uvědomit, jaká je situace v členské základně i v okresních a krajských orgánech, jak plní své povinnosti a úkoly, a objektivně posoudit kdo ve skutečnosti a do jaké míry nese odpovědnost za nedostatky a neúspěchy v naší práci. Je to jen vedení?
Na rozdíl od výše uvedených delegátů sjezdu nic převratného od IX. sjezdu neočekávám. Už jen proto, že pro diskusi na výročních schůzích nám poskytnuté tzv. sjezdové materiály nic nepřinesly. V našem okrese se k nim vyjádřily pouze čtyři výroční členské schůze ZO a na okresní konferenci o nich nepadlo ani slovo. Nedovedu si přestavit, jak by o nich měl jednat sjezd a jaké usnesení, (mimo třetího z nich), by k nim měl přijmout.
Na závěr si nemohu odpustit poznámku k volbě příštího předsedy ÚV KSČM. V naší okresní organizaci je díky několika okresním funkcionářům vyvoláván dojem, že naším favoritem ze tří dosud známých kandidátů, tedy Vojtěcha Filipa, Ivana Hrůzy a Josefa Skály, je poslední z nich. Snad i proto, že do volebních listin pro konferenci byl bez projednání okresním výborem zanesen jako kandidát do vedení KSČM, (zřejmě záměrně nikoli na předsedu ÚV). V minulosti na všech okresních konferencích, pokud se konaly před sjezdem, byl logicky vždy volen i kandidát na předsedu ÚV, čímž byli vázáni i zvolení delegáti sjezdu. Tentokrát mají volnou ruku, nic je nezavazuje a budou volit podle svého uvážení, bez ohledu na názor našich členů či alespoň delegátů okresní konference. Po přečtení jejich vyjádření, co očekávají od sjezdu, vůbec nepochybuji, jaká jejich volba bude, zejména když třetí z delegátů veřejně prohlásil, že nemůže se současným předsedou ÚV dýchat vzduch v jedné místnosti.
Jistěže každý z nás má svého favorita. Mým je z mnoha důvodů současný předseda Vojtěch Filip. Proto si dovolím, stejně jako před VIII. sjezdem, citovat jako volební heslo název divadelní hry anglického dramatika Oskara Wilda v mírně upravené verzi (vypuštění Jak) „Je důležité míti Filipa.“
Jaromír Dočekal, předseda ORoK
Z 22. zastupitelstva Středočeského kraje
25. dubna se konalo již 22. zasedání Zastupitelstva Středočeského kraje, které začalo za přítomnosti 58 zastupitelů z 65. Ve formálním bloku byly schváleny patřičné komise a zapisovatelé.
Do programu přibylo několik bodů, Strategie rozvoje zdravotnictví 2014 – 2020, Účast SČ kraje ve vědeckovýzkumném projektu, Informace ve věci nájemní smlouvy mezi krajem a Mladá RP, s.r.o. a Návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy na dotaci městysu Karlštejn a Návrh legislativní iniciativy ve věci rozpočtového určení daní. Vypuštěn byl bod o účelové dotaci na rekonstrukci Přestavlcké ulice v Mnichově Hradišti.
Zastupitel Skopeček chtěl zařadit bod o Středočechovi - zpravodaji kraje (neprošlo), zastupitel Vaněk chtěl zařadit bod o kvótách a rozhodování Evropské komise (také neprošlo).
Z finančních záležitostí se řešilo nejdříve čerpání rozpočtu kraje za rok 2015 a rozdělení zůstatku hospodaření. Přebytek po zapojení mandatorních výdajů činil 542 milionů Kč, po zapojení dalších mandatorních výdajů, zejm. kofinancování evropských projektů, 317 milionů. Do rezervy kraje přejde zhruba 26 milionu Kč a o 50 milionů jsou posíleny investice.
Opozice kritizovala nedočerpávání vyhrazených investičních prostředků. ODS navrhla neúspěšně některé změny v rozsahu 18 milionu Kč, tedy jiné přerozdělení na školství a životní prostředí.
Projednával se, na podnět občanů z Říčanska, most přes D1 Sklenka - Jažlovice, který je uzavřen od roku 2008 a je nutné ho zbourat. Výbor pro dopravu již doporučil rychlé řešení demolice s náhradou.
Další podnět přišel od občana Šafránka, který si stěžoval na proces stavebního řízení v Říčanech.
Schválen byl také, po diskusi o objemu investic, rozpočtový výhled kraje na léta 2017 – 2021, poskytli jsme finanční dar z kaucí vybraných dopravní policií Hasičskému sboru Středočeského kraje 2 mil. Kč na pořízení 3 dekontaminačních přívěsů a 3 užitkových automobilů.
Schváleny byly příspěvky 23 obcím ze Středočeského fondu hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof i standardní paušál – náhrada ušlého výdělku v souvislosti s výkonem funkce neuvolněným členům zastupitelstva (1500,- Kč/den za jednání komise, výboru, zastupitelstva).
Tradičně byl schválen aktualizovaný zásobník pro financování projektů spolufinancovaných z evropských fondů o 9 nových projektů na zateplení, 2 nové cyklostezky a 2 sociální projekty.
Schválen byl i aktualizovaný plán investic. Jsou v něm zohledněny i nové akce a odůvodnění veřejné zakázky na akci rekonstrukce silnic II/605 a III/2365 Beroun. Na vědomí šla zpráva o evropských projektech, které se nestačily zrealizovat do konce roku 2015 – Panenské Břežany, Dům č. 8 v Kolíně, rozšíření skanzenu v Kouřimi a Domov seniorů Rakovník.
Podpořeny byly prostředky pro prevenci v oblasti BESIP ve výši 1,8 mil. Kč a 990 tisíc Kč na provoz historických vlaků, zelenou dostala varianta přeložky silnic II/240 a II/101 v úseku D7-D8. S realizací stavby se počítá 09/2020 – 12/2023.
Majetkovým blokem přítomné provedl radní Hubený. 16 bezúplatných nabytí, 24 bezúplatných převodů, 8 úplatných nabytí, 20 úplatných převodů, 5 vzájemných darování a směny nemovitostí a jedno majetkové srovnání s městem Zruč. Většinou pozemky pod silnicemi, chodníky, ale i třeba nabytí pozemku pod muzeem v Brandýse n. L., který byl dosud města.
Z oblasti školství byla poskytnuta dotace 1 mil. Kč Českému atletickému svazu na Evropský pohár v chůzi, schváleny smlouvy na financování 11 projektů na snížení energetické náročnosti budov. Záchranné službě byly převedeny nevyužívané objekty v Kutné Hoře, které byly ve správě SOŠ a SOU, do zbytného majetku byla přesunuta nevyužívaná budova v Kolíně v dosavadní správě Pedagogicko-psychologické poradny SČ kraje, schváleny byly změny zřizovacích listin.
Ze životního prostředí byl schválen plán odpadového hospodářství 2016 – 2025 i dotace ze Středočeského povodňového fondu, tematické zadání Odstraňování povodňových škod.
Podpořeny byly dotace na Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu ve výši 9,609 mil. Kč. Nebylo schváleno 10 milionů ekologickému centru Orlov v Příbrami na Dům Natury (pro bylo jen 32 zastupitelů).
Diskuse se točila kolem žádosti ZO ČSOP Polabí o mimořádnou dotaci na dofinancování rekonstrukce záchranné stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Huslíku.
V souladu se závěry patřičného výboru byl schválen i plán dílčího povodí horního a středního Labe, Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe, Plán povodí horní Vltavy, povodí Berounky a dolní Vltavy.
Uzavřena byla dohoda o péči o pozemky v přírodní památce Jablonná na léta 2016 – 2019 za 151,56 tisíc Kč.
Náměstek Semerád podal informaci o navrhovaných legislativních změnách sjednocujících systém podpor lesního hospodářství. Veškeré příspěvky by šly z Ministerstva zemědělství a nikoliv z rozpočtu kraje. Pro letošní rok bylo omezeno novými pravidly čerpání prostředků na hospodaření v lesích z rozpočtu kraje.
Zdravotnictví - bylo schváleno: zapojení nedočerpané investiční dotace pro ZZS na provoz dětského centra, změna zřizovací listiny Dětského centra Kladno o nabytý byt a změna zřizovací listiny Zdravotnické záchranné služby, kde přibyly svěřené pozemky v Čáslavi od SOŠ a SOU řemesel Kutná Hora.
Trochu více hluku vyvolala Strategie rozvoje zdravotnictví 2014 – 2020, která je klíčová pro čerpání evropských dotací. Nakonec neprošla.
Z oblasti sociálních věcí bylo schváleno zapojení vratky dotací do rozpočtu kapitoly a úprava dotace Domovu Na Zátiší Rakovník z důvodu změny kapacity lůžek. Aktualizován byl záměr transformace sociálních služeb Nalžovický zámek a Rybka. Vyhlášen byl dotační program pro poskytovatele sociálních služeb od 1. 10. 2016 do 31. 12. 2019.
Standardním materiálem byly doplňující úpravy Sítě sociálních služeb v kraji, výborem i zastupitelstvem bylo schváleno sloučení příspěvkové organizace KROK v Kamýku nad Vltavou s Nalžovickým zámkem a Centra U Bartoloměje v Kutné Hoře s Domovem Barbora.
Z oblasti regionálního rozvoje byly zapojeny uspořené prostředky z dotací. Schváleny byly bohaté dotace z fondového systému kraje na rok 2016.
Podpořena byla změna smlouvy s obcí Zdiby z Fondu rozvoje obcí a měst, dostala na opravu 3 komunikací a jedna z nich byla nová, došlo tedy ke změně názvu dotace a drobnému snížení dotace.
Zastupitelé poskytli rovněž zbývající část zápůjčky na předfinancování projektu Smart Akcelerátor na rok 2016 ve výši skoro 11 milionů Kč. Kraj o tyto peníze následně požádá MŠMT.
Zastupitelstvo schválilo i účelovou dotaci na Královský průvod na Karlštejn a na Rekonstrukci bitvy u Mnichova Hradiště k připomenutí 150 let prusko–rakouské války. Podána byla i informace o vypovězení smlouvy se společností Mladá RP, s.r.o. ohledně prostoru Milovice – Mladá.
Z kultury byly schváleny veřejnoprávní smlouvy na podporu festivalu komorní dechové hudby WASBE, na Hudební festival A. Dvořáka a obměnu osvětlení ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. Podpořeny byly dodatky ke smlouvám pro pověřené knihovny ve výši něco přes 17.000 Kč, které se nestihly doručit knihovnám na konci roku 2015. Schváleny byly smlouvy na poskytnutí prostředků ve výši 10% celkové ceny na realizaci IROP projektů - depozitář Středočeské vědecké knihovny, depozitář Muzea Českého krasu a na novou expozici TGM v Lánech.
Na základě koncepce podpory divadel byla finančně podpořena i tři profesionální divadla v celkové výši 2 miliony Kč a 500.000 dostal městys Karlštejn na podporu akce ke Karlu IV.
Schváleno bylo memorandum – plán spolupráce mezi krajem a provincií Sichuan na léta 2016 - 2019, přísedící Krajského soudu v Praze, na vědomí byla vzata zpráva o činnosti Rady kraje.
Posledním bodem byla legislativní iniciativa Středočeského kraje - návrh změny zákona o rozpočtovém určení daní, který navyšuje podíl obcí: Iniciativa, kterou již schválil Pardubický kraj, byla podpořena i u nás.
Zdeněk Štefek, radní kraje
Středočeský kraj schválil další prostředky pro kulturu a obnovu památek
Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo v pondělí další prostředky pro obnovu památek a kultury.
„Poskytli jsme prostředky pro naše organizace na navýšení mezd, podpořili další investice i zajímavé kulturní projekty,“ sdělil radní pro oblast kultury a památkové péče Zdeněk Štefek.
O 4,5 milionu byly navýšeny provozní prostředky 19 příspěvkových organizací v kultuře a to účelově na mzdy. Dále byla částkou 0,5 milionu podpořena soutěž Stavba roku Středočeského kraje, kterou bude kraj vyhlašovat společně s nadací ABF. Mimořádnou dotaci 0,3 milionu dostalo Vlastivědné muzeum ve Slaném na zřízení nového osvětlení stálé expozice. 0,5 milionu obdržel městys Karlštejn na oslavy Karla IV., o 0,2 milionu byla navýšena podpora kulturního léta v Kutné Hoře na akci „Vivaldianno“. 2 miliony byly rezervovány na netradiční Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií v Poděbradech. Nultý ročník by měl probíhat v srpnu.
„Jsem potěšen, že se podařilo nalézt zdroje i na další investiční akce našich organizací – po letech máme konečně prostředky ve výši 2 milionů Kč na nákup Domu Alice Masarykové v Lánech, kde je i expozice Českého červeného kříže, nalezli jsme o skoro 1 milion Kč navýšené prostředky i na nákup cesiového zářiče do Roztok u Prahy, 1,8 milionu na dostavbu Rabasovy galerie v Rakovníku i skoro 4 miliony na nákup pozemků se strojním vybavením v areálu dolu Bytíz v Příbrami,“ dodal radní Štefek.
Zastupitelstvo schválilo též veřejnoprávní smlouvy na již schválené akce – 380 tisíc Kč na 48. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka a 300 tisíc na Mezinárodní setkání symfonických dechových orchestrů a souborů.
V souladu s koncepcí podpory divadel byla rozdělena částka 2 miliony na profesionální divadla Středočeského kraje – přes 560 tisíc Kč dostalo Městské divadlo v Mladé Boleslavi, přes 590 tisíc dostalo Divadlo A. Dvořáka v Příbrami a přes 845 tisíc obdrželo Divadlo Kladno.
Zastupitelstvo projednávalo také výsledky grantového řízení.
„Letošní rok se podařilo navýšit prostředky na dvojnásobek předchozího roku a také nastavit pravidla, aby spolu nesoupeřila obnova památek a kulturní akce – jednotlivá 4 témata podpory měla alokované samostatné částky,“ poznamenal radní Štefek.
V rámci Fondu kultury a obnovy památek bylo rozděleno 18 milionu Kč. Podpořeno bylo 34 obnov památek v celkové výši 9,9 milionu Kč a 18 obnov drobných památek v celkové výši 1,8 milionu Kč. Prostředky ve výši 0,9 milionu Kč si rozdělí také 15 knihoven a dotaci v celkové výši 5,4 milionu Kč obdrží také organizátoři 69 kulturních akcí.
Zdeněk Štefek, radní kraje
Usnesení
3. schůze OV KSČM Praha-východ, konané ve středu 13. dubna 2016
OKRESNÍ VÝBOR
bere na vědomí:
a) písemnou Informaci ze zasedání ÚV;
b) písemnou Informaci ze zasedání KV;
c) písemnou Informaci ze zasedání KVŠ;
d) návrh volebních tezí pro podzimní volby;
e) hodnocení činnosti našich zástupců v odborném zázemí KSČM, krajském
zastupitelstvu a vlasteneckých organizacích;
f) materiál „Vyhodnocení práce okrsků“;
g) stanovisko okresního výboru k IX. sjezdu KSČM;
h) obsahové zaměření Zpravodaje OV na II. pololetí 2016;
i) informaci ORK - ORK neměla zasedání, nebyly podkladové materiály z OV;
schvaluje:
a) návrhovou komisi ve složení Bieronski, Šrámek, Zima;
b) zápisy 3. a 4. VV a usnesení 2. OV;
c) členy krajských komisí za OV Praha-východ:
krajská rada zastupitelů (ss. Hajleková, Grygarová);
krajská komise pro vnitrostranickou práci (s. Zima);
krajská rada pro propagandu (ss. Zima, Masár, Havlíček, Princová, Štefek);
levicový klubu žen s. Grygarová;
komise pro dopravu při KV s. Charvát;
člen výboru pro zahraniční politiku ÚV s.Trabulsi.
d) Tajemník OV bude distribuovat zápisy z VV a OV všem členům OV, ORK a ORoK;
e) delegáty: Lidice – s. Štefek, Blaník – ss. Havlíček, Hudec;
f) pro manipulaci s účtem OV pověřuje ss. Havlíčka, Zimu;
g) předpokládané náklady májových oslav v okrese:
1.5 májová veselice Čelákovice - 3000,-
4.5 květiny nám. Říčany – 1000,-
7.5 květiny Klecany – 400,-
8.5 věnec Sedlčánky – 1500,-
8.5 květiny Klecany – 800,-
8.5 kytice Odolena Voda – 400,-
8.5 věnec Stará Boleslav – 900,-
8.5 kytice Přezletice – 400,-
8.5 věnec Čelákovice – 1500,-
8.5 kytice Jenštejn – 300,-
9.5 věnec Říčany – 700,-
9.5 kytice Brandýs/Vrábí – 300,-
9.5 věnec Brandýs – 1200,-
9.5 věnec Čelákovice/Záluží – 1500,-
ukládá:
a) Zajistit rozeslání zápisu z 1. VV a 2. OV všem členům OV.
T: průběžně Z: tajemník OV
b) Znovu svolat neplatící členy ze ZO při OV novou pozvánkou (schůze ZO).
T: květen-červen Z: tajemník OV
c) Materiál „Vyhodnocení práce okrsků“ dopracuje o jmenování okrskářů VV OV.
T: květen Z: Posolda, Šrámek
d) OV Praha-východ ukládá s. Havlíčkovi a s. Posoldovi podepsat a převzít si na ÚV
pověření činnosti pro OV Praha-východ (podpisové právo).
T: duben Z: Havlíček, Posolda
e) Provést předání pověření k účtu ze s. Kuchty na s. Havlíčka.
T: květen Z: předseda OV, VV
Zastupitelstvo kraje projednalo přebytek hospodaření roku 2015
V roce 2014 jsme se Zdeňkem Štefkem připravili do Rady návrh systémového řešení snižování energetické náročnosti majetku Středočeského kraje. Návrh je založen na přesné inventarizaci energetické náročnosti všech budov a na závěrečných doporučeních k realizaci úspor. Na tento krok by navazovalo rozpracování investičních záměrů a jejich realizace, včetně získaní finančních dotací z evropských fondů, zejména z IROPu 2014 – 2020 v rámci INVESTIČNÍ PRIORITY 4c - prioritní osy 2: Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách.
Na inventarizaci (energetický audit) jsme navrhli vyčlenit z rozpočtu 500 tis. Kč.
Hejtman sice projednání našeho návrhu slíbil, k praktické realizaci nikdy nedošlo. Zato neustále dochází k nesystémovému zateplování budov. Jako příklad uvedu říčanské gymnázium, kde v roce 2015 byla vyměněna okna a zateplena fasáda budovy. Protože však nebyla současně rekonstruována a zateplena střecha, k žádným významným úsporám energie nedošlo. Nezateplená střecha funguje jako teplotní komín. V podkroví, kde má kabinety 14 profesorů, byla v posledním dubnovém týdnu teplota 14°C.
Na jednání našeho Klubu jsem navrhoval z přebytku hospodaření 2015 vyčlenit 1 mil. Kč na provedení energetického auditu. Můj návrh přešli kolegové mlčením, zato jsme bez mrknutí oka schválili rozdělení přebytku ve výši 240 mil Kč na nové požadavky odborů, mimo jiné i 4 mil Kč na propagační předměty odboru regionálního rozvoje.
Pavel Posolda, krajský zastupitel
Kultura v plenkách aneb nekonečný seriál ze Středočeského kraje - duben 2016
V dubnu se začaly množit aktivity v našich muzeích a galeriích, ale nejen v nich. Zúčastnil jsem se veletrhu For Bikes v pražských Letňanech, veletrhu For Travel, kde jsme měli stánek, a v Leteckém muzeu společně s dalšími ocenil nejúspěšnější sportovce v letectví.
Kraj navštívila delegace z Porýní – Falc, které jsme se věnovali. Zavítal jsem do Slaného na setkání vedení kraje se starosty tamního ORP, podíval se i do obce Kuchař na Berounsku, kde byla schválena nová kulturní památka, v níž možná vznikne vzdělávací institut Karla IV. Schválili jsme memorandum o spolupráci, byl jsem u slavnostního ukončení projektu Cyklostezka Zeleneč - Lázně Toušeň, navštívil jsem celorepublikové finále mladých herců Čtvrtlístek v divadle v Děčíně.
V Kladně jsem se, společně s našimi zastupiteli, zapojil do akce Ukliďme Česko, pochodoval jsem v Brandýsku v rámci charitativní akce Dobrý anděl, neuteklo mi ani otevření kladenského divadla po rekonstrukci, ani koncert kladenského symfonického orchestru.
Na dvou akcích jsem se setkal s prezidentem Milošem Zemanem. Své jsem si řekl na setkání s památkáři kraje, reprezentoval jsem Asociaci krajů na Pražském hradě na ocenění historického sídla roku, v Lysé nad Labem jsem zahájil slavnostně výstavu Regiony, jednal v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha o zlepšení služeb pro návštěvníky, zavítal na Den země do muzea v Roztokách, na rytířské souboje do zahrad zámku Buštěhrad, do Mayrovky na pochod se zastaveními v místech technických památek, do Kolína na festival pantomimy Otevřeno.
Navštívil jsem naše muzeum v Jílovém u Prahy a byl u zahájení festivalu A. Dvořáka v Příbrami i u zahájení výstavy Očima seniorů v Buštěhradě. Určitým vrcholem snah o provozní úspory byla také konference v Kutné Hoře, kterou jsem zorganizoval a která představovala model úspor zavedený právě v Galerii Středočeského kraje.
Nejdůležitější ale byla jednání o konkrétních částkách a souvisejících veřejnoprávních smlouvách, která byla završena schválením v Radě, poté v Zastupitelstvu a přinesla do kultury další miliony korun.
Svůj vývoj měly také projekty kofinancované z evropských zdrojů. Skanzen v Kouřimi čeká posledních několik týdnů práce – a bude hotov. Dům číslo 8 v Kolíně a Panenské Břežany – to se táhne neskutečně a tlačíme, aby byly projekty dokončeny do konce září. Probíhají zdárně přípravy nových projektů z IROP – depozitáře v Berouně i expozice TGM v Lánech, s MMR diskutujeme o legislativních problémech vlastnictví a uznatelnosti nákladů při nákupu pozemků pro depozitář Středočeské vědecké knihovny.
Do aktuální výzvy nakonec nebudeme přihlašovat projekty na další fázi dostavby skanzenu Kouřim ani rekonstrukci Hradenína na expozice a depozitáře – budeme ale projekty připravovat na další případné výzvy.
Do každodenní práce se promítají stále více podzimní volby. Mnozí se snaží se zviditelnit, byť nesmyslně. Jsem přesvědčen, že má práce není o pouhém zviditelnění. Nebudu stavět Potěmkinovy vesnice, ale chci mít za sebou práci, která měla smysl a z které bude možné vycházet i po tomto období.
Zdeněk Štefek, radní
Společnost Ludvíka Svobody (SLS)
Dne 19. dubna se členové a příznivci SLS sešli, aby si připomněli 75. výročí napadení Sovětského Svazu a 71. výročí osvobození Československa.
Milan Havlíček vyzval přítomné k minutě ticha za členy, kteří nás opustili.
V úvodním slovu přivítal hosty p. Ipsera a Pokorného a omluvil dceru Ludvíka Svobody Zoe Klusákovou, která oslaví v prosinci 90. narozeniny. Vyzval všechny k účasti na shromáždění v Hroznatíně - přihlášky u L. Engela. Požádal o pomoc s distribucí Zpravodaje SLS.
V krátkém vystoupení pohovořil o dalších akcích společnosti. Zlatá lipová ratolest je symbolem mnoha našich důstojníků, kteří padli při osvobození, jehož se zúčastnili i volyňští Čechové a legionáři. Připomněl akci Barbarossa, kdy dva roky po podpisu smlouvy o neútočení fašisté 22. 6. 1941 přepadli SSSR ve snaze o jeho zničení. Zpočátku Němci postupovali podle plánu. Výrobu zbraní pro ně zajišťovaly všechny evropské zbrojovky. Bylo zničeno mnoho sovětských divizí, zajato 300 tis. vojáků a odvlečeno na práci do Německa. Němci se přiblížili na 350km k Moskvě (asi jako z Prahy do Ostravy), obsadili Pobaltí, obklíčili Leningrad, na jihu 9. 7. obklíčili 100 000 sovětských vojáků u Kyjeva. Zdálo se, že postup fašistů nemůže nic zastavit. Ale přepočítali se. Přímo z přehlídky na Rudém náměstí 7. 11. 1941 sovětští vojáci odcházeli na frontu.
To je výzva i pro nás. Nebát se, nemáme právo mlčet.
Další podrobnosti uvedl ve svém projevu přítel Štefka. Vzpomněl na ideologii nadřazenosti, která získala podporu celého Německa a mnoha dalších zemí, genocidu komunistů, Slovanů, Židů (s potupnou žlutou hvězdou). V Evropě bylo 6 tisíc koncentráků (Mauthausen, Dachau, Osvětim, Ravensbrück, Terezín, Buchenwald…), 63 transportů, usmrceno 10 mil. lidí. Tato zvěrstva nesmí být zapomenuta. Zmínil se o 70. výročí Norimberského procesu. Někteří zločinci byli popraveni, jiní odsouzeni na doživotí, další na různé délky trestu 10 až 20 let, ale někteří byli i osvobozeni, spáchali sebevraždu a mnozí trestu unikli. Nad dalšími držely ochrannou ruku USA a Německo, a proto nebyli vypátráni. Pod vedením USA došlo i k válkám ve Vietnamu, Koreji, Jugoslávii, událostem v Polsku, Maďarsku, ČSR, blokádě Kuby. USA mají v současnosti hlavní podíl i na situaci v Iránu, Iráku, Palestině, Ukrajině atd. U nás získává podporu také Posselt a jeho landsmanschaft (omluva v Brně). Proti tomu budeme dále bojovat. Na závěr p. Štefka opět (jako každý rok) předal 2000 Kč na tento boj.
M. Havlíček poděkoval p. Štefkovi a položil řečnickou otázku, proč nám je to jasné a mladou generaci to nezajímá. Vzdělání a pracovitost národa musí tyto problémy řešit. Dnes jsou ale mnozí učitelé poplatní době. Prý vychovávat mají rodiče, ale 50% dětí se rodí v neúplné rodině, rodiče nemají na ně čas, kde tedy děti mají získávat zkušenosti? Máme mnoho vysokoškoláků, kteří stojí na úřadech práce. Před r. 89 bylo 68 tis. uměleckých a jiných kroužků. Dnes je třeba mnohé udělat, aby mladá generace chtěla znát pravdu. Často se lépe dohovoříme s vnuky než s vlastními dětmi.
J. Pokorný pak poděkoval za vystoupení s. Havlíčkovi a Štefkovi a slíbil, že budeme dále ctít osobnost Ludvíka Svobody. Na závěr jsme sledovali zajímavý černobílý film z roku 1956 Tři ze Stalingradu.
Alena Novotná člen OV
Nechci být tou pověstnou potrefenou husou, ale…
Po přečtení příspěvku s. Evy Novákové v dubnovém Zpravodaji musím reagovat, neboť v jeho závěru autorka uvádí údaje, v nichž neprávem kritizuje nejen mne, ale i naši organizaci KSČM Čelákovice. Je tak i mou povinností předsedy organizace tyto nepravdivé pasáže členům a čtenářům Zpravodaje vysvětlit.
Co se týká materiálů z průběhu a usnesení výroční členské schůze naší MěO uveřejněných v březnovém čísle, bych sdělil následující: Vše, co je obsahem tohoto příspěvku, zaznělo v diskuzi nebo bylo přijato v usnesení naší schůze. Pro mne, z nepochopitelných důvodů, se nedostaly ke zpracovateli souhrnné informace z VČS otištěné v únorovém čísle. Proto nechápu nemístnou narážku o poradci předsedovi ÚV KSČM. Nevím o žádných svých ambicích, o nichž s. Nováková píše, a rád si nechám vysvětlit, kde k takové informaci přišla.
Ano, preference, podpora i samotné výsledky voleb v Čelákovicích klesají, v tom s ní naprosto souhlasím. Ale pokud je mi známo, tak tento trend je ve všech větších obcích a městech našeho okresu. Jen pro upřesnění několik údajů z posledních voleb.
Brandýs zaznamenal oproti volbám v r. 2010 úbytek 4 030 hlasů tj. 3.45%, Čelákovice
2 262 tj. 2%, Klecany 494 tj. 3.15%, Odolena Voda 1 399 tj. 4,63%, Říčany a Úvaly ani kandidátku nepostavily, tudíž není co hodnotit. Prostým porovnáním dosažených výsledků mi pořád Čelákovice v tom dosaženém svrabu ve volbách 2014 vycházejí jako obec s nejmenším úbytkem voličů. A to jsme ultrapravicovým městem, v němž samotná ODS získala 11 mandátů z 21, tj. nadpoloviční většinu. Naše KSČM byla čtvrtá a nechala za sebou i ČSSD a TOP 09. Tak o jakém klesání s. Nováková hovoří?!!! Já mám svědomí čisté, ale neměli by se nad těmito příčinami zamyslet jiní?
Vyslovím troufalou myšlenku. Kdyby všechny organizace, nejen našeho okresu, učinily pro výsledek voleb alespoň tolik co čelákovická organizace, tak by i celkové výsledky KSČM byly lepší.
Za půl roku půjdeme opět volit. Krajské volby osobně, co do důležitosti, řadím nad parlamentní. V krajích se rozhoduje o všech důležitých věcech běžného života velké většiny občanů.
Za náš okres máme sedm kandidátů, z nichž dva, ss. Zdeněk Štefek a Pavel Posolda jsou stávající zastupitelé na relativně volitelných místech, zbytek tvoří tzv. křoví.
Z něj bych vyňal ještě třetího, a sice Mgr. Lenku Grygarovou, která by svými znalostmi a vědomostmi z oblasti veřejné správy rozhodně byla vítanou posilou. Buďme realisté. Za tohoto stavu má naději na zvolení pouze s. Štefek, P. Posolda jako 20. a L. Grygarová až 46. jsou prakticky mimo hru.
Pokusme se o zázrak a udělejme vše, co je v našich silách, abychom se za konečný výsledek voleb nemuseli stydět. Máme v rukou neobyčejně silnou zbraň, kterou jsou preferenční hlasy. Kdyby všichni naši voliči pouze na našem okrese Pavla a Lenku kroužkovali, tak oba mají velkou šanci být zvoleni, a to nepočítám případné preference z ostatních okresů. Tak, prosím, tuto šanci nezahoďme!
Poslední připomínka se týká besedy o Kubě se stávajícím předsedou OV s. Milanem Havlíčkem.
Není mou chybou, že jako autor článku O Kubě – zemi přátel je uveden Vladimír Duník. Jsem pouze spoluautorem, který příspěvek doplnil a gramaticky upravil. Kostru vytvořil Petr Macháček, sympatizant, který s naší organizací již delší čas velmi úspěšně spolupracuje. A protože není členem strany, tak děkoval, a nebylo to poprvé, panu doktorovi Milanovi Havlíčkovi, panu s velkým „P“.
Vladimír Duník, člen VV
P O D Ě K O V Á N Í
Minulý měsíc bylo ohroženo vydání dubnového čísla Zpravodaje OV. Úkolu upravit ho pro tisk a zajistit jeho vytištění se z vlastní iniciativy ujal člen okresního výboru s. Vladislav Zima. Za to mu jménem redakční rady Zpravodaje a zejména všech jeho čtenářů děkujeme. Za redakční radu
Stanislav Šrámek, tajemník OV
Význam založení KSČ pro dnešní dobu
Že je založení KSČ historickou událostí, je nezpochybnitelné. Má své místo v učebnicích a to dokonce i v učebnicích současných. Ale jaké? A hlavně proč?
Voltaire říkal „Historie je lež, na níž jsme se shodli.“ Krvavý humanista Václav Havel zase: „Falšovatelé historie svobodu národa nezachraňují, ale ohrožují.“ Esejista a novinář Gabriel Laub napsal „Znásilněná historie rodí mrtvé.“ A také „Paní historie má tu smůlu, že ji nejčastěji znásilňují impotenti.“. Od Lauba se dostanu k Cicerovi, který říkal, že „Historie je učitelkou života.“ A také, že „Neznat, co se stalo včera, znamená být ještě dítětem…“
Chceme být dětmi? Naši protivníci jistě chtějí, abychom neznali své kořeny, odvrhli je – toho se jistě nedočkají… Právě v historii KSČ jsou naše kořeny, zdroje naší současné síly.
Zastávám názor, že období předválečné KSČ, od jejího vzniku či ještě dříve, od období vedoucí k jejímu vzniku, po institucionalizovanou vedoucí úlohu KSČ, po zkušenosti prvního historického modelu socialismu, je nutné podrobně studovat a využít pro každodenní činnost KSČM. Není zde prostor pro podrobné analýzy, takže mi dovolte dost značná zjednodušení a jen několik dílečků z celé mozaiky…
Doba vzniku KSČ byla specifická - lidé měli zkušenost z velké války. Po první světové válce vznikl Československý stát, inspirující byla ruská revoluce, na kterou kapitál reagoval intervencí, v Evropě byly poraženy republiky rad, kapitalismus dále plodil bídu, nezaměstnanost, probíhala perzekuce skutečné levice. Přicházely další krize kapitalismu, které v pozdějších dobách přinesly i fašismus…
Rozdílů mezi tehdejší dobou a současností byla samozřejmě celá řada
- Při vzniku KSČ byly zkušenosti komunistického hnutí omezené, zejména z Ruska. Dnes máme stoleté zkušenosti celosvětového komunistického hnutí, i z prvního historického modelu socialismu.
- Tehdy byl vůdčí silou rodící se Sovětský svaz, existovala Komunistická internacionála, dnes máme pouze porady a setkání.
- Tehdy nebyla celková ekonomika tak výkonná. Dala se popsat jako větší „nahota“. Dnes vyprodukuje dostatek prostředků pro zajištění potřeb všeho lidstva a i v krizi se daří alespoň v bohatších státech korumpovat řadu pracujících, odborářů i politiků.
- Tehdy byla větší organizovanost v odborech, dnes roztříštěnost, individualismus a nechuť k organizovanosti v odborech i stranách.
- Tehdy byly větší pracovní kolektivy ve velkých továrnách, dnes malé skupiny.
- Tehdy osobní kontakt, večerní schůze, tisk, dnes internet a sociální sítě, televize…
- Tehdy byla jiná struktura společnosti, hodně dělníků, dnes vlivem automatizace a stěhování za levnou pracovní silou sílí v tzv. vyspělých zemích spíše další sektory, sekundární, terciální aj.
Ale základ zůstává – jsou tu Arbeitnehmer a Arbeitgeber. Přerozdělují se vytvořené hodnoty od lidí práce k úzké elitě, a nejen na úrovni jednotlivých zemí, ale i z imperiálních pozic – z chudého jihu na bohatý sever. Statistiky OSN jsou neúprosné. Nemusíte znát ani Manifest nebo Kapitál, stačí číst Babičku Boženy Němcové… Jak je přece hodná paní kněžna, když dává poddaným koláčky… Stejně jako tehdy se bojuje o zdroje surovin, odbytiště, trhy… A stejně jako tehdy se objevují cyklicky systémové krize kapitalismu. Žijeme v době imperialismu, nejvyšším stádiu kapitalismu.
Dovolte mi uvést příklady oblastí, v kterých bychom mohli hledat inspiraci.
KSČ a sociální demokracie
- KSČ vzešla ze sociální demokracie, z části jejich členů poté, co sociální demokracie (resp. její vedení) zradila své principy a kolaborovala s vládnoucí třídou. Už svou proválečnou politikou za první světové, ale i potom, při dělnických bouřích, při bojích o Lidový dům. Ten probíhá dnes paradoxně také, podruhé spíše jako fraška…
- Pro nás z toho vyplývají otázky - Jak zajistit, abychom se nedostali do stejné pozice jako tehdejší vedení sociální demokracie, nenechali se korumpovat mocí a odtrhnout se od základny? Jak se důrazně odlišovat v aktuální politice od sociálně demokratické linie při značném průniku krátkodobých programů? Jak odhalovat rozdíly mezi sliby a reálnou politikou? Jak se odlišovat ve východiscích a dlouhodobých cílech?
KSČ a mládež
- Strana věnovala mládeži značnou pozornost. Mladí komunisté se sdružovali v KSM, který vznikl dokonce dříve než KSČ. Byli v nejužším vztahu s komunistickou stranou a z KSM vstupovaly nejlepší kádry do strany. Vznikla i dětská organizace Mladí průkopníci s časopisem Kohoutek.
- Pro nás z toho vyplývají otázky - kdy jsme měli aktivní komunistickou mládež? Proč neumíme pracovat s mladými? Je model přes Komise mládeže efektivní? Nemáme prosazovat myšlenku samostatné mládežnické organizace, která si prochází za vzájemného partnerství vlastním vývojem, hledá vlastní cesty, pracuje s mladými, z nichž pak někteří budou přecházet do řad KSČM? Co třeba i snížit věkovou hranici pro vstup na 17 let a vyřešit to formou nějaké kandidátské lhůty a zvláštních buněk při OV. Po válce vstupovali do strany i 16letí…
KSČ, národnostní menšiny, internacionalismus
- KSČ vznikla jako strana důsledně internacionalistická a slučovacím sjezdem do sebe zahrnula komunisty Polska, Německa, Ukrajiny, Maďarska, Slovenska. Internacionálně a solidárně se chovala při pomoci hladovějícím v Rusku, vznikla i organizace Rudá pomoc 1. 5. 1925, pomáhala i při španělské občanské válce, v době okupace a i poté.
- Solidárně se chováme i dnes. Píšeme protesty, solidární nóty, protestujeme před ambasádami. Ale víme, že zde působí třeba buňky jiných zahraničních komunistických stran? Jak s nimi spolupracujeme? Neměli bychom více používat informace z našich partnerských stran místo oficiálních zpráv světových agentur? Není na čase skutečně přemýšlet a organizovat vytvoření Nové komunistické internacionály?
KSČ a parlamentarismus
- KSČ byla úspěšná ve volebních kláních, ale vnímala své působení v parlamentu trochu jinak – parlament se stal kolbištěm, kde byly odhalovány zločiny kapitálu. Jistě byla důležitá tato práce, ale důležitější byla mimoparlamentní práce.
- Neměli bychom mít skutečně pro každý parlamentní návrh určitou kampaň, lidi, hnutí? Přejít od papírově plněných úkolů k aktivitě? Vyzkoušeli jsme si to úspěšně na církevních restitucích, česko-německé deklaraci, protiválečných aktivitách.
KSČ a odbory
- KSČ usilovala o jednotné odbory a kritizovala odbory žluťácké. Když byla vytvořena Rudá odborová internacionála (ROI), již 9. 10. 1921 se konference OS československé na Slovensku a Ukrajině vyslovila pro připojení k ROI, v lednu na VII. sjezdu však zvítězila pravice a začala vylučovat levici… Odborovou otázku diskutovalo KSČ během prvních let několikrát opakovaně. Od roku 1922 do 1930 vycházel časopis Rudý odborář, 27. - 29. října 1922 vznikly Rudé odbory, člen ROI, přesto se dále snažily o jednotné odbory např. výzvou v květnu 1925.
- Naskýtá se otázka, jak posilovat pozici tzv. Henešových odborů, jak zviditelňovat jejich úspěchy a jak pracovat v ostatních odborech a snažit se je sjednocovat?
KSČ a nezaměstnaní
- KSČ aktivně pracovala mezi nezaměstnanými, solidárně pomáhala jim i jejich rodinám.
- Nabízí se otázka, co se stalo s naším úkolem vytvořit hnutí nezaměstnaných? Máme vůbec alespoň mezi našimi členy jasno, kdo z nich je bez práce?
KSČ a studenti
- 15. února 1922 byla ustavena Komunistická studentská frakce Kostufra, napojená na mezinárodní centrálu.
- Po iniciativě SOS student, kterou organizovali nejdříve komsomolci a pak komise mládeže, se již několik let slehla zem. To nemáme skutečně žádnou konkrétní inciativu k studentům ani přes Komise mládeže? To nemluvím ani o učních…
KSČ a kulturní fronta
- Získání kulturní převahy se věnovala KSČ od počátku. Vzniklo umělecké sdružení mladých levicově orientovaných umělců Devětsil (Vančura, Teige, Seifert, Nezval, Honzl, Biebl, Konrád atd.), nejvýznamnější vstoupili do KSČ – rozpadlo se koncem 20. let, dále Svaz dělnických divadelních ochotníků československých na podzim 1920, Proletkult 14. srpna 1921, který měl koordinovat činnost kulturních a sportovních masových organizací (zrušen byl na II. sjezdu KSČ 1924) a přes řadu umělců, kteří krátkodobě či dlouhodobě opustili kvůli nesouhlasu s politikou KSČ řady, KSČ pokrokové umělce měla.
- Nabízí se dlouho diskutovaná otázka – co my dnes a kulturní fronta? Ve Výboru národní kultury byly desítky levicových umělců, ředitelů divadel, herců, malířů, profesorů a dnes nám nemá kdo navrhnout pořádný revoluční plakát či namluvit předvolební spoty.
KSČ a komunistický tisk
- S tím souvisí, samozřejmě, důraz na komunistický tisk, který byl pilířem činnosti KSČ od počátku. Připomenu ilegální přílohu z Pankráce, kde byl od 31. 3. 1921 A. Zápotocký – Pankrácký sršatec, časopis levice sociální demokracie 29. 4. 1921, který se místo „Sociální demokrat“ přejmenoval na Komunista, pak řada dalších, Rudé právo, na Slovensku Pravda aj.
- Otázkou je, zda místo přílohy Haló novin neobnovit vydávání samostatné Naší Pravdy nebo nepřekládat mezinárodní teoretické revue. Máme možná několik desítek okresních stranických a vlasteneckých zpravodajů, ale ani jediný - třeba dvouměsíčník - shrnující teoretické i praktické politikum, schopný oslovit vědce, studenty, inteligenci. A není to o penězích, ale o obsahové přitažlivosti.
KSČ a vzdělávání, ideologická práce
- KSČ si uvědomovala důležitost vzdělávání. První školení se uskutečnilo již v červenci 1921 v Brně. 18. října 1921 vznikla i Federace komunistických osvětových jednot (zájmová organizace pro ateistickou výchovu), 6. října 1922 vzniklo Socialistické sdružení učitelů, 1. února 1924 teoretický časopis Komunistická revue, který vycházel až do roku 1933.
- Otázkou není zda školit širokou členskou základnu, ale jak nejlépe a efektivně provádět ideologickou práci a vzdělávat přední funkcionáře, poslance, kandidáty, aktivisty, nové členy…
KSČ a ženské hnutí
- 15. - 16. října 1921 se konala celostátní konference žen, která se přihlásila ke KS. Ženy byly aktivní a vydávaly řadu tiskovin, časopis Komunistka, na Slovensku Proletarka, úspěšná byla i Rozsévačka, kterou redigovala J. Jabůrková atd.
- Dnešní LKŽ je akceschopná organizace, která má vztahy i s dalšími organizacemi žen. Neměli bychom podpořit ale i něco jako vlastní časopis? Více akcentovat témata rovnosti práv, rovnosti příležitostí? Jestliže pod petice o rovných příležitostech nezískáme dvě stě, tři sta tisíc podpisů, což je čtvrtina našich potencionálních voličů, tak neděláme něco špatně?
KSČ a sportovní svazy
- KSČ byla aktivní v tělovýchovných jednotách - Federace dělnických tělovýchovných jednot vznikla již 8. května 1921, proběhla spartakiáda FDTJ 19. a 26. Června 1921 na Maninách, pak byla i 6. - 9. července 1922 v Brně, v Ostravě 4.- 5. července 1925. Po řadě kroků došlo k sjednocení organizací 25. - 26. prosince 1926 do Federace proletářské tělovýchovy, práce v rámci tělovýchovy se úspěšně vyvíjela i dále.
- Nabízí se otázka, jak v této oblasti a dalších oblastech působit dnes? Dříve to bylo o chuti, radosti z pohybu, kolektivních aktivit, ve snaze něco dokázat, dnes je to o penězích. Naši podporu musí mít lidé, kteří se dobrovolně věnují sportu a práci s mladou generací. K zamyšlení je i otázka znovuobrození Svazarmu, kde by se kloubila fyzická, vlastenecká i bojová příprava a zručnost.
KSČ a politika lidové fronty a iniciativ
- Politika lidové fronty byla uplatňována zejména ve 30. letech. Předpokládala trvalejší spojenectví se všemi silami, které jsou schopny aktivně klást odpor hrozbě fašismu. Byla ale diskutována a používána ještě dlouho před fašistickou hrozbou, použita byla již při generální stávce horníků 3. - 10. února 1922, neúspěšně, obdobně při generální stávce ostravsko-karvinských horníků 20. srpna – 7. října 1923.
- V konfrontaci s dnešním protiválečným hnutím a třeba SPASem se objevuje otázka o roli KSČM. Máme disciplinované kádry, kteří umí v hnutích pracovat, chápat smysl a rozměr? Nerozplyne se komunistické hnutí? A jsme vůbec připraveni ve chvílích zvýšeného nebezpečí či národního ohrožení stmelit národ v protiválečnou národní frontu?
Uvedu ještě další témata, která si zaslouží samostatnou část, samostatné vystoupení a na které by zde nebylo dost času.
- KSČ a boj proti fašismu.
- KSČ a protiválečné hnutí.
- KSČ a kádrová práce, disciplína, řízení.
- KSČ a V. sjezd, od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě.
- KSČ a osobnost.
Na všechny otázky musíme hledat odpovědi. V historických dokumentech najdeme zkušenosti, pomoc pro současné rozhodování, při studiu můžeme říci, co se osvědčilo a co nikoliv.
Přes všechny škarohlídy dějiny KSČ prokazují, že KSČ nevznikla sama od sebe. Stvořil ji kapitál, stvořila ji sociální demokracie. Její založení v roce 1921 se stalo nezbytným a zákonitým předpokladem k naplnění řady dalších kroků, k naplnění historické role pracujících v našich zemích.
Dějiny ale také ukazují, že pokud se komunistická strana nechopí své historické role, zklame, odejde na smetiště dějin a její pozici nepochybně nahradí jiný podobný komunistický subjekt. I to bychom si měli uvědomovat.
Zdeněk Štefek, člen ÚV
Vtip
Farmář Jeníček jede domů ze schůze na kole. Zastaví ho příslušník policie: "Nesvítí vám světlo!" "Vím, pokoušel jsem se to opravit a nešlo to!" "Tak tedy musíte to kolo vést a jít pěšky!" "Ale i to jsem zkoušel, ale ani tak to nesvítí!"
PORADA FUNKCIONÁŘŮ dne 1. 6. 2016 v 8:30
- o průběhu a výsledcích IX. sjezdu KSČM
- příprava plánu práce na II. pololetí
- informace vyšších stranických orgánů