navraťme autoritu naší straně
Blíže nespecifikovanému mladému pozorovateli by se mohlo zdát, že komunisté mají hlavní úkoly prvního pololetí za sebou. Proběhly jejich tradiční akce – oslavy Mezinárodního dne žen, První máj. Kytice komunistů se objevily na stovkách pomníčků v dalších květnových dnech, aby připomínaly dobu, kdy vrstevníci pozorovatele rozhodně nežili a kdy vše, dle oficiálního mainstreamu, stejně stálo za kulový. Protože - světe div se - nebyl tu ani internet, ani hamburgery… A kdy jedna totalita byla prý vystřídána totalitou druhou. Což by mu zas tak nevadilo, kdyby fungoval stroj na zážitky, za který ale pozorovatel rozhodně nepovažuje budovatelské brigády nebo společné rekreace…
Dle jeho dlouholetého pozorování se nyní komunisté odeberou k letnímu spánku. Vyrazí na své chaty a chalupy a probudí se pak maximálně trochu při volebním aktu, při kterém pošlou do poslaneckých lavic své stálice. Na volby pak naváže oslava jejich Velké říjnové, která se kupodivu konala v listopadu. Pak přijde spánek další – zimní a další rok pak vše začne nanovo jako kolotoč.
Že mezitím každý komunista hodiny diskutuje na řadě schůzí, že funkcionáři sedí desítky hodin na dalších poradách, že se opakovaně probírá řada dlouhých materiálů a schvalují často i velkolepé závěry, o tom nemá pozorovatel ani potuchy. Schopnější pozorovatel navíc ještě ví, že pak ještě existují nějací rudí, co žvatlají v parlamentu stejně jako ostatní… Možná něco uslyší o Slavnosti Haló novin, kde si komunisté pouštějí dechovku a na ostatní hrůzu (s malým „h“). A v kuloárech se dozví, že někdo viděl dokonce nějakého komunistického zastupitele. Při pečlivém zkoumání médií pak uvidí ještě pár rudých vlajek a několik mladších individuí na řadě akcí, kde se schází takřka sebranka od A do Z…
Soudružky a soudruzi, to není nějaký sen, s podobným pohledem na nás, komunisty jsem se setkal mnohokrát. Takže vím, že pohled pozorovatele není ojedinělý. Ale také vím, že i s takovýmto pozorovatelem se dá vést diskuse a je možné najít společné body. Že vypláchnutý mozek, špatné či nepřesné informace neznamenají automaticky, že je dotyčný navždy zaslepeným fanatikem.
Čeká nás skutečně léto, kdy budeme v kontaktu i s jinými lidmi než obvykle. Léto přejde plynule do horké volební kampaně a budeme zase rozdávat, vylepovat, přesvědčovat, agitovat.
Je velmi složité bourat mýty, zažité stereotypy, narovnávat masivní a propracovanou propagandu proti nám, prolamovat mlčení o našich aktivitách, postojích a skutcích. To jsme ostatně zažili na „kraji“ i v době našeho spoluvládnutí.
Je velmi složité používat naše omezené prostředky na protipropagandu či na propagaci naší vlastní činnosti. Obzvlášť tehdy, když to stále ještě efektivně neumíme. Zkoušíme po sjezdu řadu nových věcí. Pracuje centrální ideologická komise a příslušné oddělení testuje nové metody práce právě
v oblasti propagace, ale jsme teprve na začátku dlouhé cesty.
Ale osobní kontakt, kontakt člověka s člověkem, ten používá přirozeně každý z nás. Přeji nám všem, abychom se před každou diskusí pořádně nadechli, nechali odeznít touhu druhého „osolit“ hned, jak se na nás špatně podívá, a pak se trpělivě, opakovaně snažili hledat v lidech spojnice, porozumění. A to i na základě informací, které máme ze stranického tisku, z Halo novin, z porad funkcionářů, i třeba z tohoto zpravodaje…
K tomu nám dopomáhej Marx.
Zdeněk Štefek, člen ÚV KSČM
Z jednání dubnového výkonného výboru
17. zasedání VV OV KSČM se konalo 26. dubna. Schůzi řídil M. Havlíček. V úvodu proběhla kontrola plnění usnesení 8. a 9. zasedání okresního výboru a závěrů 16. zasedání výkonného výboru. Písemnou zprávu z jednání vyšších stranických orgánů (krajský výbor zasedal 20. dubna 2017) podal Z. Štefek. Ústní informaci k tomuto tématu přednesl rovněž M. Havlíček.
Jedním z nejdůležitějších bodů jednání VV byla dělba práce mezi jeho jednotlivé členy. Jde o to, aby každý plně zodpovídal za určitou oblast činnosti okresního výboru. Tak například: organizaci a přípravu Zpravodaje by měl na starosti V. Zima, vedoucí okrsků a jejich systematickou práci by měl řídit V. Duník, atd.
Z ankety, která proběhla mezi členy VV, vyplynulo, že většině členů VV vyhovuje jako jednací den čtvrtek, přičemž nejvhodnější dobou pro počátek jednání je 15 hodin. (Otázkou je, jak se s touto dobou vypořádají členové VV v pracovním poměru.)
Uvedené návrhy budou, samozřejmě, předloženy okresnímu výboru ke schválení. Výkonný výbor se dále věnoval přípravě květnové a červnové porady funkcionářů. Dalším důležitým bodem byly parlamentní volby v letošním roce. Zde jsme diskutovali o distribuci propagačních volebních materiálů v našem okrese. Dále byla projednávána příprava červnového zasedání OV a schválen návrh zaměření červnového Zpravodaje.
Jan Hádek, člen VV OV KSČM
Z porady tiskových mluvčích KV KSČM
Na pořadu porady byla koordinace postupu centra a územních orgánů KSČM v mediálním a propagandistickém zajištění voleb do PS PČR a otázky, související s vládní krizí a reakcí veřejnosti na mediální obraz stanovisek KSČM.
Josef Skála informoval o tematických závěrech poslední řádné i mimořádné schůze VV ÚV KSČM a rovněž kolegia vedoucích funkcionářů ÚV KSČM, jmenovitě výzvy předsedy ÚV KSČM, aby se v kontextu vládní krize a vyhrocení politické konfrontace předvolební kampaň, vedle prezentace našich vlastních programových cílů, výrazněji zaměřila na kritiku stanovisek a praktických kroků politických protivníků a soupeřů. Vyžádá si to i přístupy, zdůvodněné v materiálu oddělení pro ideově politickou práci a komunikaci ÚV, které voličům umožní lépe rozlišit zásadní rozdíl mezi cíli KSČM a politikou jiných stran a hnutí, které vývoj situace a společenských nálad nutí, aby se také tak či onak kriticky vymezovaly k otázkám, jež byly v minulosti našimi výlučnými tématy. Vedle zřetelnějšího obsahu budeme potřebovat i originálnější způsoby podání, tak aby naše stanoviska neunikla pozornosti širší veřejnosti, vynutila si i větší mediální ohlas a polemiku našich politických konkurentů z hledisek co možná vyhovujících nám.
Takto pojatá témata naší předvolební ofenzívy vyzní tím úderněji, oč víc se opřou o zcela konkrétní příklady, jak se rozdíl v politice KSČM a našich hlavních rivalů projevuje přímo v jednotlivých regionech. I v mediální a propagandistické práci centra je potřebujeme mj. v následujících otázkách:
1. Konkrétní negativní dopady „církevních restitucí“ – v omezování sociálních služeb, přístupu ke kulturním statkům, v možnostech rozvoje obcí a měst zablokovaných spory o vyřízení „restitučních“ nároků atd.;
2. Následky privatizace vodních zdrojů a dodávek - v drastickém růstu ceny, parazitním obohacování zahraničních koncernů, provázeném růstem „vnitřního dluhu“ v infrastruktuře rozvodu vody i kanalizace. Negativní, ale i pozitivní příklady řešení jedné z klíčových otázek v širokém veřejném zájmu;
3. Problematická účelnost a reálný přínos řady projektů, financovaných z evropských zdrojů – na úkor jiných naléhavých potřeb, které se zanedbávají;
4. Nakolik otázku dostupného bydlení skutečně řeší navrhovaný zákon o sociálním bydlení, alibisticky na obce a města přenášející i náklady;
5. Jak se rozdělují dotace na kulturu, umění i sport – v kontrastu s chronicky neuspokojenými potřebami i příjmy regionálních umělců, pracovníky tělovýchovných zařízení mimo center vrcholového sportu atd.
(MiHav)
Z jednání VV ÚV KSČM
V pátek 12. května se konalo od sjezdu již jedenácté zasedání výkonného výboru ÚV KSČM. Mimo jiné schválilo stanovisko „Je na čase vyslovit vládě nedůvěru“, když v diskusi bylo upozorněno na nutnost jednotného vystupování vedoucích představitelů strany a doporučeno poslancům pokračovat v aktivitách Poslaneckého klubu.
Byl projednán návrh volebního programu a bylo uloženo předložit materiál na 8. zasedání ÚV KSČM dne 24. června 2017. Návrh na doplnění „Manifestu“, tzv. malého programu, např. o otázku vystoupení z NATO nebo vytvoření pracovních míst atd. nebyl, po diskuzi, schválen.
Informace o plnění úkolů k zajištění voleb do PS PČR 2017 byly vzaty na vědomí. Byl schválen Záměr školení vedoucích kandidátů pro volby do PS PČR 2017 a uloženo zajistit proškolení všech kandidátů k vedení volební kampaně v rámci kraje do konce června (zodpovídají předsedové KV).
Bylo schváleno hlavní heslo volební kampaně: „Mír ve světě, spravedlnost a bezpečí doma!“ Ostatní protinávrhy (vč. návrhů z našeho kraje) nezískaly dostatek hlasů.
S prioritami na volební skládačku byl vysloven souhlas s tím, že budou dopracovány na stínové vládě. Rovněž byl přijat návrh mediálního a propagandistického postupu při přípravě voleb.
Návrh postupu k obnově uceleného systému politického vzdělávání KSČM předložený ideologickým oddělením byl schválen. Bylo konstatováno, že je dobré mít vzdělávací systém, byť zazněly připomínky, že „nejsou lidi“.
Materiál „Přístupy KSČM k dodržování práv pracujících a pomoci skupinám spoluobčanů ohrožených chudobou“ byl projednán a schválen, stejně jako program a zajištění návštěvy generálního tajemníka Komunistické strany Portugalska.
Na vědomí byly dále vzaty:
- komplexní informace zajištění pracovního setkání evropských komunistických a levicových stran v Praze 31. května a 1. června letošního roku,
- zpráva ze zasedání Pracovní skupiny 19. MSKDS v Moskvě,
- informace o přípravě valné hromady a.s. FUTURA (zastupováním hlavního akcionáře pověřen JUDr. Vojtěch Filip)
- informace - vyhodnocení reorganizace ÚV KSČM
- informace z Poslanecké sněmovny a práce poslaneckého klubu, o jednání EP a práci poslanců EP, informace ze Senátu – nepředloženy; informace z kolegia volených funkcionářů; informace o mediální prezentaci KSČM
Výkonný výbor dále schválil:
- služební cestu J. Skály na oslavy Dne vítězství v Moskvě, účast Č. Kubáta na soudním jednání v Kyjevě a služební cestu P. Šimůnka ve dnech 26. až 28. května 2017 na Eurocamp 2017
- kontrolní zprávu k naplňování stáží ve frakci GUE/NGL na podzim roku 2017
- Politicko-organizační zabezpečení Výročních členských schůzí a okresních stranických konferencí 2017/2018.
Miloslava Vostrá, poslankyně PSP ČR
Úkoly pro ZO...
Pro základní organizace trvá úkol z únorového zasedání okresního výboru a závěrů okresní konference:
- zkontrolovat správnost evidence a stav členské základny (podklady obdrželi předsedové. ZO na sekretariátu OV) – termín do 12. 7. 2017 - červencové porady;
- zkontrolovat členské legitimace (číslo, správnost vyplnění atd.) – termín do 12. 7. 2017 - červencové porady;
- zkontrolovat příspěvkové karty a výběr (výši) stranických členských příspěvků – termín do 12. 7. 2017 - červencové porady;
- zajistit odevzdání členských příspěvků na sekretariát OV za I. a II. čtvrtletí 2017 – termín do 12. 7. 2017 - červencové porady.
...nově pak
- nahlásit spojení na naše členy či sympatizanty schopné a ochotné pomoci v předvolebním období s výlepem plakátů resp. roznosem volebních materiálů – termín do 12. 7. 2017 - červencové porady;
- nahlásit vedoucím okrsků vlastní možnosti podílu ZO na roznosu a výlepu volebních materiálů včetně okolních obcí, kde nemáme základní organizace – termín do 12. 7. 2017 - červencové porady;
- nahlásit na sekretariát OV místa, kde nebudete schopni vlastními silami zabezpečit výlep volebních plakátů a bude to potřeba zajistit náhradním řešením – termín do 12. 7. 2017 - červencové porady;
- do konce srpna podat na sekretariát seznam členů navrhovaných do okrskových volebních komisí za KSČM a jméno osoby
i s telefonním spojením, která bude pověřenou osobou zmocněncem KSČM předat
v místě delegování do okrskové volební komise starostovi obce;
- seznámit se s Plánem práce okresní organizace na 2. pololetí (červencový Zpravodaj);
- získat dopisovatele do našeho Zpravodaje o práci v ZO i v místech;
- vyzvednout na OV (např. Zpravodaje nebo každá ZO má na sekretariátu k dispozici stolní kalendář na rok 2018 apod.);
- začít připravovat výroční členské schůze, které se mají konat v období od 1. listopadu do 31. prosince letošního roku 2017;
- do zářijové porady funkcionářů nahlásit na OV termíny konání těchto VČS.
...a vedoucí okrsků...
- upřesnit ve svých okrscích aktualizaci množství odebíraných měsíčních Zpravodajů OV;
- dohlédnout na maximální obsazení okrskových volebních komisí;
- upřesnit spolu se ZO počty výlepových míst resp. potřebné množství plakátů při jednom výlepu;
- pomoci zabezpečit výlepové čety z místa či blízkého okolí;
- seznámit ZO s možností příspěvku na cestovné (pohonné hmoty) těmto výlepovým skupinám;
- dohlédnout na přípravu VČS ZO ve své působnosti.
Poznámka nakonec:
Provoz sekretariátu je v současnosti pravidelně k dispozici každý týden v úterý, středu a čtvrtek a podle potřeby
i v sobota.
Vzhledem k tomu, že v červenci a srpnu budou probíhat drobné opravy sekretariátu, může být provoz omezen.
Prosíme proto zástupce ZO, pokud budou plánovat návštěvu sekretariátu, aby si předem sjednali schůzku telefonicky na číslech okresního výboru:
222 897 460
nebo na mobilu
725 646 019
Vl. Duník, M. Havlíček
Z pražské konference
V sobotu 13. května 2017 uspořádala KSČM s patnácti organizacemi z celé republiky 41. pražskou teoreticko-politickou konferenci na aktuální téma „Svět 100 let po Velké říjnové socialistické revoluci, co a jak dál“.
Konferenci zahájil Viktor Pázler. Připomněl, že se 30. listopadu 2017 bude konat v Petrohradě Mezinárodní setkání komunistických a dělnických stran.
Řídící Pavel Degťar nás seznámil s programem konference a předal slovo Věře Klontza-Jaklové, která přednesla úvodní referát. Hovořila i o svých studentech, kteří vyžadují srovnávání historie a současnosti. Nastínila otázky: zda je možné předpokládat vývoj, jeho ovlivnění a metody. Vývoj je určen vztahem k výrobním prostředkům. V různých částech světa probíhá různě. Pohrdá se stranickým vzděláváním. Někteří tvrdí, že vývoj nelze předpokládat Tím berou lidem snahu přemýšlet. Malé procento lidí má podíl na světovém vlastnictví. Většina je nucena prodávat svou pracovní sílu. Hlavní vlastníci jsou dnes USA a Čína, které dosáhly limitu. Kapitál se vyváží do jiných zemí - u nás do Německa. Ekonomika se rozvíjí, ale výsledky se nevrací zpět k lidem. Jdou na zvýšení zisků, ne do levnějších potravin, energií… Kapitál vlastní i pracovní sílu a přírodní bohatství.
Začínají se měnit objektivní a subjektivní podmínky i mezi mladými. Mladí jsou revolučnější. Staří jsou často ochotni ke kompromisu. K volbám jde 35 procent lidí. Naší nadějí je získat pro nás zbylých 65 %. Reakce lidí je závislá na jejich uvědomění. Je třeba se vracet
k momentům, kde děláme chyby. Mohou nastat podmínky pro změnu, ale je třeba i vedoucí síla. Nestačí jen představy o budoucnosti, je třeba je také realizovat, mít plán. Musíme budovat nové komunistické hnutí i v KSČM, poučit se z VŘSR. Nelze se zastavit při prvním problému, ale jít dál, nepodléhat pesimismu. Máme však vůbec program? Otázkou je, zda máme revoluční stranu, která to dokáže. Vymlouváme se na nepříznivé podmínky, ale ty
v kapitalismu budou stále. Cestou je pouze jednotné, třídní, revoluční hnutí. Jen tak je možné vývoj urychlit.
Vystoupilo přes 20 diskutujících. Všechny příspěvky budou opět uveřejněny ve Sborníku. Ve většině se opakovaly podobné myšlenky jako v úvodním projevu. Byl oceněn veliký význam VŘSR pro budoucí vývoj celého světa. Leninovo učení je třeba dále rozvíjet. Ozývala se i kritika našeho vedení, že nedokáže využít krize kapitalismu a zpracovat konkrétní volební program.
Josef Skála řekl, že se bojíme přihlásit k odkazu VŘSR a obhájit jeho legitimitu. Proti kapitalismu máme dost argumentů. Je třeba vyrazit do útoku. Stále nám chybí politické vzdělávání.
Milan Krajča se ptal, jak jsme připraveni realizovat svoje plány. Děláme chyby jako ČSSD, je třeba studovat VŘSR a Lenina, reagovat ihned na válečná tažení, postavit se proti NATO. Nechali jsme si vnutit hanlivý pojem „stalinista“.
Také Ondřej Kazík ocenil význam VŘSR. Cesta nebyla promarněnou příležitostí, jak se to tvrdilo v prohlášení KSČM v roce 2014. To souvisí i s návrhy na obměnu kádrů. Mladí se mají od starých co učit, ale musí dostat příležitost.
Podobný názor vyslovil i Lukáš Vrobel. Podobně tuto situaci kritizoval i Antonín Bartoň
z Příbrami, když hovořil o Krajské konferenci. Nepodařilo se prosadit naše názory - máme ÚV, ale ten dělá to, co chce VV a ten je úkolován vedením.
Také Václav Čermák řekl, že strana se musí stát sjednotitelem, ale je třeba ji dát ve všech směrech do pořádku. Čekali jsme od IX. sjezdu, že si vedení uvědomí situaci a stanoví program, který jsme předložili, ale nikdo nereagoval. Opakovaně se hovořilo o sjednocení levicových sil. Proto je podivné, že vedení KSČM spíše tuto jednotu rozbíjí.
Milan Havlíček vidí odkaz VŘSR pro budoucnost v tom, že Lenin pracoval mnoho let na připravenosti k revoluci. Také KSČM musí být připravená, ale musí být vzdělaná. Vrcholoví funkcionáři to asi nevědí, nejsou schopni sem přijít a vyslechnout si zkušenosti jiných. Lenin dokázal semknout lidi. Nemáme jasný program. Jak nám lidé mohou dát ve volbách důvěru, když nevědí, co chceme? Lenin neměl mobil ani internet, ale opíral se o ideologickou práci mezi lidmi. Ta je základem.
Jiří Bulka zdůraznil boj proti falšování dějin a lžím. Neprosadili jsme do čela mladé lidi,
a proto se dají změny těžko očekávat.
Petr Šimůnek v závěru konference zhodnotil jednání a nastínil další postupy.
Alena Novotná
Slavné májové dny
První máj
Oslavy Prvního máje, svátku práce, si připomněli komunisté na desítkách míst naší země. V Nymburce a Čelákovicích vystoupil, mimo dalších hostů, i člen ÚV KSČM a předseda Klubu zastupitelů Středočeského kraje Ing. Zdeněk Štefek, který kromě jiného řekl:
„Před 27 lety jsme žili ve státě bez dluhů. Veškerá průmyslová a zemědělská výroba, ale i vědecký výzkum sloužily růstu osobní i společenské spotřeby. Měli jsme vyspělé a srovnatelné školství a zdravotnictví, které nám záviděla velká část světa. Dnes jsme zadlužení částkou výrazně překračující 1,5 bilionu Kč. Stát prodal výrobní prostředky za téměř 2 biliony Kč a současní vlastníci těchto podniků vyvážejí zisk mimo hranice našeho státu za více než 300 mld. Kč ročně. Jsme závislí na dovozu řady komodit. Ztratili jsme potravinovou soběstačnost. Nepatří nám ani základní distribuční energetické a vodohospodářské sítě. Jsme kolonií, což potvrzuje
i fakt, že proti zemím první kategorie máme za stejnou práci třetinové mzdy.
Suverenitu nemáme ani v jiných oblastech - jako součást EU jsme podrobeni diktátu EK a naše vláda většinou servilně poslouchá. Před 18 lety jsme byli zavlečeni do agresivního paktu NATO, které nás místo ochrany spíše vystavuje mnohem většímu nebezpečí. Musíme čelit řízené migrační krizi, kterou rozpoutaly v honbě za imperiálními cíli právě USA a jejich spojenci.
...
Je na čase říci dost. Chceme mír, klid a bezpečí v našich domovech, chceme žít beze strachu. Chceme žít důstojně, za práci dostávat důstojnou mzdu a za celoživotní úsilí důstojnou penzi. Chceme bezplatné a kvalitní zdravotnictví i vzdělání. Chceme daňovou progresi - ať platí bohatí! Chceme zabránit odtoku zisků do zahraničí, potrestat všechny korupčníky a tuneláře a podporovat rozvoj naší země. Chceme více suverenity pro naši zemi, kvalitní domácí potraviny, ochranu našeho zemědělského půdního fondu i ochranu vody.
Česká politika vyžaduje zásadní a systémovou změnu k solidární a samosprávné budoucnosti. Je před námi úkol zajistit suverénnější pozici a rozvoj vlastní země i spolehlivější záruky bezpečnosti pro každého. Naším cílem je důstojnější život všech, pro které je práce skutečným měřítkem hodnot. O tyto cíle, takovéto změny bude KSČM usilovat i v podzimních volbách.
Májové oslavy 2017 v Čelákovicích
Šňůru májových akcí jsme začali tradičně Májovou veselicí v zahradní restauraci ATHENY Prvomájovým setkáním občanů. Za slunného, ale chladného a větrného odpoledne se zde sešlo na šest desítek občanů Čelákovic a okolních obcí včetně významných hostů. Lidé měli příležitost setkat se s kandidáty do Parlamentu ČR - s členem ÚV KSČM a krajským zastupitelem Zdeňkem Štefkem, historicky první kandidátkou KSČM z Čelákovic do PČR od převratu 89 - zastupitelkou města Lenkou Grygarovou, krajským zastupitelem Zdeňkem Milatou, členem VV pražské organizace Lukášem Vrobelem a členem KV Středočeského kraje Jaroslavem Stradiotem.
O historii a významu 1. máje postupně promluvili Zdeněk Štefek, Zdeněk Milata a Lukáš Vrobel. K poslechu a dobré náladě účastníků hrála kapela POHODA. Pro účastníky setkání jsme připravili malou anketu, ve které zcela dobrovolně a anonymně odpovídali na položené otázky.
V závěru akce jsme anketní lístky slosovali a deset výherců obdrželo drobné věcné ceny a knihy, které pro tuto příležitost věnoval předseda OV Milan Havlíček. Výsledky ankety, o níž je samostatný příspěvek, využijeme v naší další činnosti.
8. května
Položili jsme věnec u pomníku Padlým na náměstí v Čelákovicích při společném pietním aktu města.
Téhož dne, v předvečer dne osvobození - 9. května, jsme tradičně položili kytice
k pomníčku u školy v Sedlčánkách a následně, za tónů Pochodu padlých revolucionářů, v parku u pomníku Rudé armády. Společně s občany města se pietního aktu zúčastnili i naši hosté. Poslanec Stanislav Grospič
s manželkou Alenou, předsedkyní krajského Levicového klubu žen, Zdeněk Štefek, Zdeněk Milata, Lukáš Vrobel, Jaroslav Stradiot a Jaroslav Hudec v uniformě důstojníka SNB. Po hymnách ČSR a SSSR a přivítání účastníků o významu květnových dní krátce pohovořili s. Grospič a s. Štefek, který také přítomným zarecitoval působivou báseň ze své tvorby. Na závěr pietního aktu zazněla Internacionála.
Májové akce jsme tradičně ukončili 9. května pietním aktem v Parku Rudé armády
v Záluží.
Aktu se spolu s občany zúčastnili naši hosté, Stanislav Grospič, Jaroslav Stradiot a Petr Rošek, který v dobové uniformě vojáka Rudé armády stál čestnou stráž u pomníku. Tak jako v Sedlčánkách, po položení věnce a kytic šeříků, hymně ČSR a SSSR, významné květnové dny připomněli ve svých projevech
S. Grospič a V. Duník.
Se zastupitelkou města Lenkou Grygarovou jsme poté položili kytičky šeříků u zbývajících pomníků a památníčků obětem druhé světové války ve městě.
Touto cestou děkuji všem, kteří se na přípravě, zabezpečení a průběhu letošních májových akcí podíleli - členům naší organizace, našim sympatizantům, předsedovi OV a našim hostům.
Vy všichni jste významně přispěli k jejich důstojnému průběhu.
Jménem pořadatelů Vladimír Duník
Nezapomeňme!
Připomínáme si v těchto dnech 72 let od konce nejstrašnější války v dějinách.
Války, která zdecimovala celý svět a zasáhla snad všechny národy. Války, kterou rozpoutalo hitlerovské Německo, zrozené z trosek
v první světové válce poraženého agresora za podpory dalších západních států i domácího kapitálu. Války, která by nepochybně neskončila pro náš národ vítězstvím, nebýt hrdinství zejména Sovětského svazu, který nesl hlavní tíhu války
a byl rozhodující silou při porážce fašismu.
To jsou známá fakta, která však připomínám proto, že jsme svědky obrovského překrucování dějin, kdy se z vítězů stávají poražení a z obětí kati.
Rudá armáda je ostrakizována, osvobození nahrazováno další okupací, politika appeasementu a předválečného úsilí kapitalistických velmocí namířit Německo proti Sovětskému svazu jsou zamlčovány. Je pokládáno rovnítko mezi fašismus a komunismus.
To vše v době, kdy ani v porovnání s minulým rokem není bezpečněji. Zuří válka v Sýrii, zabíjejí se děti v Palestině, konflikt hrozí ve Venezuele, straší se válkou v oblasti Korejského poloostrova. Pokračují vojenské operace v Afghánistánu, a ty samé síly oslavují fašisty podporovanou vládu na Ukrajině. Kvůli podkopání řady vzpurných států byla uměle vypěstována řada teroristických organizací, které se následně vymkly kontrole a dnes jsme svědky nejen růstu terorismu včetně terorismu státního, ale i související řízené migrace.
Krok za krokem se svírá řetězec vojenských základen kolem Ruska a je to právě Rusko, kapitalistické Rusko, neposlušné a na suroviny bohaté Rusko, které je dnes líčeno jako země zla.
Proč? Kdo je největší vojenskou silou světa? Kdo má největší počet vojenských základen mimo své území? Kdo vedl největší počet válek za posledních 100 let? Odpovězte si sami.
Prý je to v zájmu demokracie a lidských práv… A mnozí tomu, bohužel, stále věří…
Ve skutečnosti jde kapitalismu, ve kterém žijeme, vždy o peníze, moc, vliv, odbytiště, nerostné suroviny. Tento systém - kapitalismus je příčinou válek, konfliktů, růstu fašismu jako své reakční podoby… Tuto pravdu se mnozí mocní snaží zamlčet, stejně tak i řešení…
Slavíme vítězství nad fašismem a naše osvobození. Připomínáme si hrdiny, kteří zde položili životy, abychom my mohli žít. A právě v souvislosti s aktuálním vývojem doma i ve světě je nutné si zároveň uvědomit, že ani takové hodnoty jako je mír, bezpečí a práce nejsou samozřejmostí a že to často poznáme až tehdy, když hrozí další války, když nemáme práci, když ztratíme suverenitu a pocit bezpečí.
Jsem rád, že jako komunisté na to nezapomínáme a za mír a bezpečí bojujeme. Tím nejvíce uctíme všechny ty padlé, posíláme jim vzkaz, že jejich smrt nebyla zbytečná.
Před 20 lety jsem složil několik veršů, které se mi zdají být aktuální i dnes. Dovolte mi je citovat.
Válečné zločiny
se mění v nevinu,
světové dějiny
jsou plné hrdinů.
Vždy, když pamětníci
chystaj se věčně spát,
generál velící
zas by chtěl bojovat…
Nezapomeňte lidi, na to, co se stalo,
vždyť přece uplynulo času ještě málo,
nezapomeňte na zločiny Třetí říše,
na ty, co zahynuli, sledují vás z výše.
Z těch všech válečnejch let
plyne poučení
kdo chce ovládnout svět,
neujde zničení.
Novému století
dejme velký dárek,
zbavme ho prokletí,
zbavme ho všech válek!
Nezapomeňte lidi, na to, co se stalo,
vždyť přece uplynulo času ještě málo,
nezapomeňte na zločiny Třetí říše,
na ty, co zahynuli, sledují vás z výše.
Nezapomeňme!
Zdeněk Štefek
Vyhodnocení miniankety
z Prvomájového shromáždění občanů v Čelákovicích
Anonymní dobrovolné ankety se zúčastnilo 42 z 57 registrovaných účastníků, tj. 74 %. Z celkového počtu zúčastněných bylo 15 členů KSČM, včetně hostů, což je cca 25 %. 39 dotazovaných občanů odpovědělo na všechny otázky, 3 anketní lístky byly neúplné, 6 dotazovaných vyjádřilo u některých otázek i vlastní názor. Účastníkům jsme položili 11 otázek, na něž si mohli vybrat odpovědi z variant ano, ne, nevím. Z odpovědí lze odvodit, že na všech 11 otázek shodný názor uvedlo více jak 57% dotazovaných.
To se projevilo u otázek, u nichž názor občanů a odpovědi na ně velmi zásadně ovlivňuje tisk, televize a další mediální zdroje (Referendum NATO, EU, Rusko, Vystupování čelných představitelů KSČM, Účast KSČM ve vládě). Naopak u otázek, na něž odpovědi vycházely
z vlastních poznatků a názorů se shoda pohybovala okolo 90% (Ostraha hranice, Zestátnění základních institucí, migranti…)
Otázky, o nichž jsme přesvědčeni, že by jejich obsah měl tvořit i jádro našeho volebního programu, (Referendum o vystoupení z NATO a EU, Vzájemné vztahy a vazba na Rusko, Migrace a Ostraha státní hranice), jsou zpracovány do jednoduchého grafu.
Odpovědi u vzorku dotazovaných ukázaly, že občané, zejména naši sympatizanti, sdílí zpravidla shodný názor na uvedené otázky, jaký převládá i u většiny našich členů. Jejich odpovědi a názory využijeme v další činnosti čelákovické i okresní organizace.
Minianketa názorového, veřejného mínění občanů
Souhlasíte s vypsáním referenda o vystoupení ČR z NATO?
Ano - 60 % ne - 31 % nevím - 5 %
Jste spokojeni s vystupováním čelných představitelů KSČM na veřejnosti, tisku, televizi, rozhlase, internetových sítích…., a proč?
Ano - 57 % ne - 36 % nevím - 5 %
Považujete Rusko za vojenskou hrozbu?
Ano - 24 % ne - 69 % nevím - 5 %
Souhlasíte s kumulací funkcí na vedoucích místech? (př. poslanec PČR - ministr, poslanec PČR - krajský zastupitel, Senátor - krajský zastupitel apod.
Ano - 12 % ne - 74 % nevím - 7 %
Byli byste pro, aby se KSČM v případě příznivého volebního výsledku ucházela o spoluúčast ve vládnoucí koalici?
Ano - 69 % ne - 19 % nevím - 10 %
Jaký máte názor na migraci, zejména z islámských zemí?
Souhlasím - 4 % nesouhlasím - 88 % nevím - 5 %
Souhlasíte s obnovou a ostrahou státní hranice?
Ano - 93 % ne - 2 % nevím - 5 %
Jste pro zestátnění základních institucí a oblastí (voda, energie, dráhy, spoje, nerostné suroviny…)
Ano - 93 % ne - 2 % nevím - 2 %
Vadí vám, že zemědělská půda je stále více zabírána pro výstavbu skladů a průmyslových objektů?
Ano - 93 % ne - 0 % nevím - 7 %
Jste pro vyšší zdanění platů od ….. tisíc.
Ano - 93 % ne - 5% nevím - 2 %
Souhlasíte s vypsáním referenda o vystoupení ČR z Evropské unie?
Ano - 64 % ne - 10 % nevím - 10 %.
Pietní akt v Klecanech
V předvečer 9. května, stejně jako v předchozích letech, základní organizace KSČM Klecany uskutečnila u příležitosti osvobození Československa Rudou armádou pietní akt u pomníku sovětských vojáků pohřbených na klecanském hřbitově. Zúčastnili se opět, stejně jako v období po sametové revoluci, jen členové strany a sympatizanti.
Městský úřad Klecany pořádá každoročně v předvečer 8. května pietní akt u pomníku obětí první světové války na náměstí, kde jsou rovněž umístěny desky se jmény příslušníků druhého odboje a dalších občanů popravených nacisty.
Vzpomínkové akty u pomníku rudoarmějců však vedení města naprosto ignoruje, přestože jde o vojáky, kteří ve druhé světové válce v boji proti fašistům položili stovky kilometrů od své vlasti svůj život i za nás.
Sice péčí městského úřadu byl pomník někdy v polovině devadesátých let zrenovován, ale nebyl to z jeho strany projev vděčnosti a úcty, ale pouze povinnost plynoucí ze zákona o památkové péči. A bohužel stejně jako naprostá většina klecanských občanů, a zejména věkově starších starousedlíků, trvale pietní akty u pomníku rudoarmějců ignoruje.
V souvislosti s nimi si dovolím osobní poznámku. Vzhledem k vyššímu věku účastníků by pietní akt neměl trvat příliš dlouho. V uvedeném případě šlo zhruba, včetně čekací doby, sice „pouze“ o 35 minut, ale domnívám se, že pro některé z přítomných je to přece jen určitá fyzická zátěž a pro mnohé to může být i důvod neúčasti. Proto třeba projev by podle mého názoru neměl trvat déle než tři či čtyři minuty. Jde přece hlavně o připomenutí a uctění památky těch, kteří za nás položili své životy, takže není třeba do něj vkládat hodnocení politické situace. Nemusíme se školit či dělat propagandu i při takových příležitostech.
A co hlavně, hymny a Internacionála (nahrávka dodaná okresním výborem) by jednak nemusely mít více slok a navíc už vůbec nechápu účel hraní celé československé státní hymny, tedy i slovenské části. Jsme přece již více než čtvrt století samostatnou Českou republikou, takže k čemu je přílepek „Nad Tatrou sa blýska“? Jistěže většina z nás považuje Slováky stále za bratry, máme mezi nimi přátele a známé, a jsou nám určitě mnohem bližší než občané ostatních sousedních států. Přesto si ale myslím, že není třeba hrát celou bývalou československou hymnu. Vždyť je to jen nepochopitelný a nezdůvodnitelný projev staromilství.
Nebo je to jen důsledek něčeho, co je v nás zakořeněné z minulosti? Za okupace se hrála „Deutschland, Deutschland über alles“, po osvobození „Sojuz něrušimyj respublik svobodnych“, a nyní nám zřejmě něco chybí a tak si přidáváme slovenskou hymnu. Je to totéž jako se státními vlajkami. V době fašistické okupace byly německé, po osvobození sovětské (běda tomu, kdo měl za oknem jen československý praporek) a nyní, zatím jen na některých státních institucích, se vyvěšuje vedle našeho praporu i evropsko-unijní. A dokonce někteří naši představitelé mají ve svých kancelářích za zády oba tyto prapory. Asi si připadají důležitější či dokonce světoví, ale podle mého názoru jen to jen projev, s prominutím, „vlezdopr…….“.
Ptám se, proč to děláme a je nám to zapotřebí?
Čtenářům se omlouvám, že jsem informaci o pietním aktu „zneužil“ k vyjádření nesouhlasu s některými nesmysly v našem konání.
Jaromír Dočekal
Železné košile
Z vystoupení spisovatelky a mírové aktivistky Lenky Procházkové na shromáždění na Václavském náměstí 2. května 2017 k výročí Oděsy
Už tři roky uplynuly od hromadné vraždy v Oděse a my jsme se znovu shromáždili. Nejen proto, abychom uctili oběti. Bolest nad jejich hrůznou smrtí se léty nezmenšila a náš hněv z toho, že pachatelé dosud nebyli odsouzeni, stále narůstá.
Autentická videa zachycující průběh bestiálního zabíjení nevinných lidí jsou decentně označena číslicí 18 +, což znamená, že zhlédnutí drastických záznamů je doporučeno divákům až od osmnácti let. Mnozí spolupachatelé vraždění však byli mladší. Kameraman, autor jednoho z videí, je ve zvukovém záznamu nazývá dětmi. Když společně s ribjaty vnikl i on s kamerou do útrob zdevastovaného a kouřem prosyceného Domu odborů a natáčel záběry ohořelých mrtvých, nebyl na místě zločinu ještě ani jeden policista. A proto kameraman, zřejmě jako nejdospělejší osoba, žádal zdivočelou a nenávistnou tlupu, aby nalezeným mrtvým zkontrolovala doklady. Ribjata při chvatném prohledávání kapes obětí zjistila, že místo předpokládaných ruských agentů jsou všichni upálení Ukrajinci. Jednomu z mrtvých oděských studentů začal při prohlídce kapes zvonit mobil. Kdosi z jeho blízkých se chtěl ujistit, zda je v pořádku. Ale mrtvý student už hovor nepřijal.
Při sledování toho otřesného videa má divák pořád pocit neskutečna. I kameraman žasne: „Kdo by si pomyslel, že se tohle může stát v Oděse?“
Vraždění v Oděse je však důsledkem kyjevského Majdanu. Tam byl zažehnut prvopočátek soudobého ukrajinského fašismu. Mezi politiky, kteří rozněcovali ozbrojený puč v Kyjevě, ale nejsou jen Ukrajinci. Ale i ta zámořská preclíkářka Nulandová je jenom viditelnou špičkou ledovce. Pod logem demokracie podněcovali nenávist, bohužel, i někteří naši politici a novináři.
Nevím, zda si lidé jako pan Štětina, Schwarzenberg a Zaorálek nebo novinář Palata a diplomat Bartuška udělali čas na to, aby shlédli drastické videozáznamy o průběhu masakru v Oděse. Možná na to dodnes nemají dost síly a dostatek charakteru, aby pohlédli pravdě do očí. Zřejmě svou kuráž vyplýtvali při řečnění na Majdanu nebo při ostouzení nevinných obětí v Oděse. Zločiny proti lidskosti jsou však od doby Norimberského procesu nepromlčitelné! To se týká nejen přímých pachatelů a jejich řídících kádrů, ale i spolupachatelství politiků a novinářů. Mnozí z těchto viníků se zřejmě před budoucím mezinárodním tribunálem budou hájit tím, že byli mylně informováni. Ve věku internetu už ale takové nejapné omluvenky nestačí. Dnes každý gramotný člověk disponující kritickým myšlením dokáže vnímat události na Ukrajině chronologicky a umí rozpoznat motivy pro vzbuzování nenávisti mezi národy. Jsou snad naši politici a novináři intelektuálně podměreční? Pokud ne, zbývá jediná možnost, totiž, že jsou to vědomí lháři.
Říká se, že zvyk je železná košile. My si ale na lhaní lhářů zvykat nebudeme a žádné železné košile si navléknout nedáme. Výkřiky lidí trýzněných v Domě odborů v Oděse neutichly ani po jejich smrti. Já je slyším pořád a vy jistě taky. A budeme je slyšet stále, dokud pachatelé, organizátoři a schvalovatelé té hromadné vraždy nebudou odsouzeni. Nejde nám o pomstu na zdivočelých ribjatech z Pravého sektoru svážených do Oděsy na „vyšší“ příkaz. Jde nám o spravedlivé odhalení příčin a důsledků Majdanu v Kyjevě, protože jen tak lze zabránit dalším pokusům predátorů o rozpoutání války proti Rusku.
Na závěr už jen jedna věta, milí přátelé. Uvědomme si, že pokud ze světa zmizí spravedlnost, nebude už žádný důvod k tomu, aby lidé dál na Zemi žili.
Zamyšlení nad vládní krizí
„Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.“
(Matouš, kapitola 5, verš 37)
Vzhledem k nemoci mám čas sledovat televizní zpravodajství, publicistické, názorové servery a informační servery (včetně diskusí), blogy politiků, Twitter a další.
Současná politická krize stanovila následující a velmi ostrou dělicí čáru:
Má Babiš odejít z vlády (odvolání nebo vlastní rezignace) z důvodu vážného podezření, že ovlivňoval celostátní tiskové médium (MFD)? Ostatní obvinění – spolupráce s STB, původ prvotního majetku, nákup dluhopisů, Čapí hnízdo apod. nejsou totiž nic nového pod sluncem a zejména u Sobotky je to zástupný problém, který má skrýt jeho nekonečný oportunismus za poslední tři a půl roku.
TOP 09, ODS a KDU jednoznačně řekli ústy svých lídrů ANO. Toto jednoznačné stanovisko jim určitě voliče nesebere, možná i nějaké voliče přinese. Voliči, kteří si od ODS či KDU „na čas“ odběhli k Babišovi, se mohou částečně vrátit. Určitě tato skupina nepůjde volit levici.
ČSSD řekla ANO. Toto jednoznačné stanovisko jim určitě voliče nesebere, (už jich poztráceli za sobotkovského vedení až až), avšak těžko přinese nové.
Zeman řekl jednoznačně NE. Hledá díry v ementálu, aby nemusel Babiše odvolat. Může si to dovolit – v současné době jeho preference nemůžou významně klesnout, protože proti němu stojí panoptikum šašků.
ANO sice stojí za šéfem, ale europoslanec Telička už veřejně vyzval Babiše k objasnění zveřejněných odposlechů a ostatní (s výjimkou poslance Chaloupky) jsou zticha.
Jaké je stanovisko KSČM?
Všimněte si, prosím, že V. Filip (televize 05. 05. a Otázky Václava Moravce), J. Skála (05. 05. pro Parlamentní listy) a P. Kováčik (televize 09. 05.) kritizují chování a jednání jak Sobotky, tak Zemana i Babiše. Rovněž kritizují práci vlády (neplnění slibů a programového prohlášení), kritizují „až odpornou přilnavost k funkcím“ a „kočkopsa naklonovaného ČSSD“ a požadují předčasné volby (už v lednu). Ale neodpovídají na výše položenou otázku.
Dnešní stanovisko P. Kováčika:„…prezident by neměl otálet a Babiše odvolat…“, není totiž jednoznačným stanoviskem Babiš - ANO/NE, ale alibistický úkrok stranou. Toto není názor na Babiše, to je názor, co má udělat prezident na návrh premiéra. To je komentář vzniklé situace a nikoliv prezentace vlastního postoje.
Vnímáte ten rozdíl mezi vlastním názorem na meritum věci a komentářem, co má udělat někdo jiný? Myslíte si, že komentování současné krize (s dovětkem „…byli jsme první, kdo to říkal/navrhoval“) a mentorování účastníků nám zvětší počet voličů?
Vzhledem k tomu, že dění jenom komentujeme, byť je naše kritika trefná a komentářům těžko lze něco vytknout, absenci názoru nám voliči spočítají. A je jedno, jestli koncem června anebo v říjnu.
Pavel Posolda, př. OVŠ
Volby 2017
Představujeme naše kandidáty
JUDr. Stanislav Grospič (53 let)
Vystudoval jsem Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Původní profesí jsem tedy právník. V dalším období jsem se zaměřil na státní a správní právo s cílem pracovat ve veřejné správě. Po skončení vojenské základní služby jsem nastoupil na Městský úřad, později Magistrát města Mladá Boleslav. Zde jsem čtrnáct let pracoval jako vedoucí správního odboru. V současné době jsem poslancem za Komunistickou stranu Čech a Moravy. V Poslanecké sněmovně pracuji v ústavněprávním výboru
a věnuji se problematice ústavního a pracovního práva.
Nejvíce mě v současné společnosti znepokojuje hluboká sociální nerovnost podmiňující vykořisťování člověka člověkem. Rovněž velice vážně a s obavami sleduji narůstající nebezpečí válečného konfliktu. Tyto skutečnosti ovlivňují i mou práci. Proto se věnuji prosazení zákona o celostátním referendu, obraně zákoníku práce a obhajobě práv zaměstnanců, zabránění církevních restitucí. Do těchto oblastí směřují i moje legislativní iniciativy.
V současné politice mi vadí vstřícnost vlády vůči Severoatlantické alianci a Sudetoněmeckému krajanskému sdružení. Jsem přesvědčen, že obojí ohrožuje českou státnost. V tomto smyslu jsem i interpeloval předsedu vlády a příslušné ministry.
V regionální oblasti se věnuji otázkám dopravy, konkrétně především podpoře a rozvoji železniční dopravy v našem kraji. Snažím se pomoci urychlit vybudování tzv. Všejanské spojky, která by měla sloužit
k rychlejšímu spojení Prahy s Mladou Boleslavi a Libercem.
Aktivně se účastním práce v odborovém hnutí, kde vykonávám funkci předsedy Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska. Podporuji mírové a protiválečné organizace. Angažuji se ve Slovanském výboru České republiky, Klubu Českého pohraničí a dalších vlasteneckých organizacích.
Jsem ženatý, mám dvě dcery a mezi mé záliby patří především turistika, četba, historie a malování.
„Každý má právo na práci, spravedlivou odměnu za ni a důstojný život v míru!“
Napsali jste nám
Den vítězství
Letos jsme si připomněli 72. výročí ukončení druhé světové války. Je stále ještě co slavit? Domnívám se, že určitě.
Někteří představitelé našeho státu se chovají tak, že vlastně Němci jsou považováni za hrdiny a naši osvoboditelé za okupanty. Nedalo mi to a než jsem se zúčastnil připomenutí výročí na staroboleslavském a brandýském hřbitově 8. a 9. května, pustil jsem si pětidílný film režiséra Ozerova „Osvobození“ z roku 1971. Se svou rodinou jsem prodiskutoval témata např. sovětský a německý tank; kdo to byl Stalin, Roosevelt, Churchill, Koněv, Rokossovskij, Ludvík Svoboda a další. Velkou diskusi jsme svedli na téma druhá fronta.
Proč to připomínám. Souvisí to s tím, co jsem napsal v úvodu. Oslavy v našem městě jsme si připomněli setkáními u památníků na městských hřbitovech. Tradiční akce našich základních organizací na území města proběhly důstojně. Snad větší účast mohla být v Brandýse. Slovní vystoupení Zdeňky Hajlekové ve Staré Boleslavi a Zdeňka Štefka v Brandýse nad Labem byla až dojemná. Hodinová diskuse v Brandýse se s. Štefkem po skončení ukázala na to, jak je třeba bojovat dnes a naplnit odkaz osvoboditelů. Brandýská organizace položila květiny také u pomníků v Přezleticích a Jenštejně.
Čekají nás volby do PS. Předvolební práci za nás nikdo neudělá. Zkusme proto využít třeba i nečlenů strany, bývalých funkcionářů, veřejných vystoupení, schůzí místních zastupitelstev, nástěnek, místních novin, prostě všeho, co může ovlivnit volební výsledky v jednotlivých obcích.
Stanislav Šrámek, člen OV KSČM
Nemám rád anonymy
Skrývání se za anonymitu je problém, o kterém jsem již psal před nedávnem v našem Zpravodaji. Jde o publikování článků, zejména těch obecně či dokonce jmenovitě kritických, podepsaných iniciálami či smyšleným jménem, takže pisatel zůstává pro čtenáře neznámý.
Domnívám se, a myslím právem, že pod každý písemný projev by se měl autor podepsat. Tím vlastně stvrzuje, že napsal pravdu, že jde o jeho názor a že je schopen ho eventuálně doložit. To platí zejména tehdy, kdy je něco či dokonce někdo kritizován. Zkrátka schovávat se za anonymitu je ubohé, podlé, zbabělé a komunisty nehodné.
V květnovém čísle Zpravodaje se opět po čase objevil článek členům okresní organizace od neznámého autora, podepsaného Pepa Všímavý. Pochopitelně kritický vůči vedení naší strany, tentokrát s výhradou k rozhodnutí VV ÚV KSČM zrušit dubnové zasedání ÚV. Přitom jedním ze dvou důvodů toho byla nepřipravenost volebního programu pro podzimní sněmovní volby a tedy nemožnost jeho projednání. Jsem přesvědčen, že výkonný výbor ÚV je kolektivem lidí rozhodujících zodpovědně.
A pokud jde o ten volební program, měli bychom si konečně připustit, že jde o dokument, který naprostá většina voličů nečte, včetně našich členů. Obecně volební programy nikoho nezajímají. Ptám se čtenářů, kolik znají lidí ze svého okolí, kteří si někdy nějaký volební program přečetli? Ty jsou totiž ve své podstatě téměř totožné v tom, že obsahují sliby následně
z různých důvodů neplněné. Voliči se totiž rozhodují na základě vlastních poznatků, zkušeností či sympatií a volební programy jsou jim „šumafuk“.
Ve druhé poznámce Pepa Všímavý vypočítává řadu nedostatků v činnosti naší strany. Má v některých věcech pravdu, ale říká jen to, čeho jsme si všichni řadu let vědomi (např. pokles počtu členů strany či chybějící nábor mladých). Ale známe řešení? Dokonce je nezná ani nikdo z okruhu osob, jenž Pepa označuje jako elitu komunistického hnutí, tedy počínaje členy ÚV až po předsedy okresních organizací. Přiznávám, že jako plebejec nepatřící mezi tuto elitu nevěřím, že se podaří některé z uvedených nedostatků vyřešit a situaci zlepšit.
Ale zpět k meritu věci. Měli bychom znovu dodržovat zásadu, která zde byla v posledních zhruba čtyřech, pěti letech zavedena. Všechny články ve Zpravodaji budou normálně podepsány jménem a příjmením autora. Vždyť do něj píší komunisté, kteří se za své názory nemusejí stydět a nemají zapotřebí se zbaběle schovávat za pseudonymy.
Takže milý Pepo Všímavý, vzmuž se a pro příště piš pod svým skutečným jménem, zejména pokud se vydáváš nebo dokonce jsi komunista. Přeji dostatek chybějící odvahy.
Jaromír Dočekal
Alexandrovci v Praze
V sobotu 20. května jsem s kamarádkou navštívila odpolední představení slavného Alexandrovova souboru písní a tanců. Moc jsme se těšily a naše očekávání se naplnilo. Přesně v 15 hodin vystoupil předseda Asociace českých rusistů Mgr. Jiří Klapka s úvodním slovem a za ohromného potlesku přivítal Alexandrovce v Praze. Upřesnil, že toto vystoupení je zároveň smuteční, všichni víme proč, a zároveň výroční, protože letos uplynulo 80 let od prvního vystoupení Alexandrovců u nás v roce 1937.
Pak už dostali slovo umělci. Samozřejmě, jako první zazněla bojová píseň Svjaščennaja vojna (Svatá válka), která mne vždy dojme. Na velkoplošných obrazovkách se přitom střídaly záběry souboru a výjevy z bojů Rudé armády ve druhé světové válce.
Následovaly známé písně - Smugljanka, Políčko, pole a další, střídavě i s tanečním souborem. Každý umělec byl při příchodu i odchodu provázen velikým potleskem.
Jiří Klapka poté oznámil, že další píseň bude věnována památce 64 tragicky zesnulých členů souboru. Celý sál potemněl, na pódiu zůstaly svítit jen malé lampičky u muzikantů. Při velebném zvuku písně se na obrazovce objevily vlny Černého moře a postupně se v nich ukazovaly usměvavé tváře všech bývalých členů souboru. V závěru písně sálem křižovala světla dlouhých bílých reflektorů. To už mnozí neudrželi slzy. Celá aréna povstala a zněl nekonečný potlesk ve stoje. Kéž by toto zažili někteří naši „rádoby“ umělci, kteří se snad radovali, že soubor zanikne. Nestalo se tak! Soubor žije dál a v našich myslích zůstanou i ti, kteří nás opustili.
Po přestávce vystoupili hosté souboru, skupina GIPSY 4 EVER s největšími hity Gipsy Kings Bamboleo a Djobi Djoba.
Ve zbývající části se opět střídaly ruské písně s vystoupením tanečního souboru. Ruští umělci nezapomněli opět přidat i několik našich národních písní, např. Išel Macek do Malacek a Tancuj, tancuj. Velké překvapení připravila dvojice ruských zpěváků, kteří krásnou češtinou zapěli Gottovou píseň Lady Karneval s tanečním souborem za zády. I oni byli odměněni potleskem ve stoje.
Na závěr nastoupili všichni účinkující. Jiří Klapka je postupně představil i s tituly národních umělců, za něž se ruští umělci nestydí, jako někteří naši. Potlesk ve stoje nebral konce a tak se rozezněla na úplný závěr ještě Kaťuša, ke které se přidala celá aréna.
Bylo to nádherné odpoledne.
Alena Novotná
Koluje po internetu
Proti válečnické alianci
Jednoznačný nesouhlas se Severoatlantickým paktem a členstvím České republiky v něm vyjádřili účastníci sobotní demonstrace konané v Praze na Václavském náměstí. Pořádalo ji České mírové hnutí za podpory občanské iniciativy Ne základnám a dalších mírových organizací. Na demonstraci přišli komunisté, sociální demokraté, levicoví zelení.
Demonstrace byla součástí řetězce podobných protestů, jež se v těchto dnech konají pod hlavičkou Světové rady míru v rámci mezinárodní kampaně ANO míru! NE válce! Tento týden totiž začíná v Bruselu summit NATO, který má v dějišti setkání špiček členských států paktu svůj protějšek – mírovou konferenci.
Předseda Českého mírového hnutí Milan Krajča, jenž se bruselského mírového kontrasummitu účastní, připomněl, že války, okupace a intervence NATO se konají v zájmu USA a že vstupu ČR do paktu nepředcházelo referendum. Mluvčí Ne základnám Eva Novotná ukázala na absurdnost doby, kdy veřejnost na současné vládní krizi probírá různé výklady Ústavy, když se skupina poslanců pod vedením „ministra války“ Martina Stropnického (ANO) rozhodla Ústavu změnit. „Nikde jsme se z médií nedozvěděli o diskusi k této problematice“, poznamenala a připomněla článek 1 zakládací smlouvy o NATO, kdy se smluvní strany zavazují „urovnávat veškeré mezinárodní spory mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN“. „Pokud nejsme schopni dodržet tento článek“, je přesvědčena Novotná, „pak je tu článek 13 – odstoupení od smlouvy“.
Jménem členů a sympatizantů KSČM promluvil z pódia v horní části náměstí místopředseda ÚV KSČM Josef Skála. „Která ze zemí, v nichž se odehrála intervence NATO, je na tom lépe než dříve? Kde lidé žijí v bezpečnějších podmínkách, s vyšší životní úrovní a daří se tam více lidským právům? Takovou zemi neznám!“, uvedl Skála. NATO není hrází proti válce a bezpečnostním hrozbám, naopak. Bezprostředním výsledkem politiky NATO je podle něho expanze terorismu. Mimořádným nebezpečím je to, co činí NATO na ruských hranicích. Konfrontace s jadernou velmocí není v našem bezpečnostním zájmu“, zdůraznil Skála.
„KSČM a její poslanci už půl roku ve sněmovně úspěšně blokují projednání novely Ústavy“, podtrhl další řečník, poslanec a předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, Stanislav Grospič (KSČM), který vyjádřil naději, že se snazší zapojení AČR coby expedičního sboru, „jak zavelí Berlín, Brusel či Washington“, do voleb již nestihne. Podle něho je nutné pro zabránění dalšímu vztažení ČR do válečných konfliktů šířit a posilovat mírové hnutí. „Náš cíl je nebýt cílem“, odkázala na heslo jedné mírové organizace poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová. Připomněla, že klub KSČM ve sněmovně předkládá návrhy na referendum o vystoupení ČR z NATO, jenž je válečnickým paktem, hazardujícím se světovým mírem.
Předseda SDS Milan Neubert se v zastoupení místopředsedy strany Andreje Bóny zamyslel nad dvěma problémy EU: netransparentním rozhodováním v Unii a faktem, že místo společné obranné politiky EU „máme paralelně existující strukturu NATO, kudy se do evropského prostoru dostávají americké zájmy“. Vazba na NATO ve skutečnosti znamená, že se podílíme na agresivní vojenské politice, což doložil vstupem ČR do NATO při bombardování Jugoslávie letectvem NATO. Členství v NATO chápe SDS jako porušení suverenity, práva lidu vykonávat neomezeně svou moc. Bezpečí, které někteří vidí právě v NATO, je pouhá fikce. „Vznikne-li vážný problém, zas tu bude zvonit zrady zvon…“, zakončil představitel SDS.
Nikola Čech z Levé perspektivy provedl výčet vojenských cvičení NATO z poslední doby a informoval o nově budovaných vojenských základnách na východním křídle aliance, tedy u ruských hranic. Letos byla „za kolaborace ČR a dalších zemí“ do NATO přijata Černá Hora. Upozornil na lichá očekávání od Donalda Trumpa. Zvyšující se militarismus USA podle řečníka lidem „otevře oči“.
„Dnes je víc než zřetelné, že NATO je válečnickou aliancí sloužící k prosazování zájmů imperialismu USA a EU. NATO a armády jeho členských států nesou plnou zodpovědnost za dlouhou řadu vojenských agresí a intervencí, za rozvracení množství zemí, vyhnání milionů uprchlíků z domovů a nekončící humanitární krize“, přečetl člen Českého mírového hnutí Wilhelm Feigl závěrečné prohlášení. Proto protestujeme proti členství ČR v NATO.
Nesouhlasíme s účastí ozbrojených sil našeho státu v zahraničních agresích NATO, Spojených států amerických nebo EU. Odmítáme jakoukoliv přítomnost cizích vojsk na území ČR. Stavíme se proti tlaku USA a NATO na navyšování vojenského rozpočtu naší země. Odsuzujeme koncentraci jednotek NATO v regionu střední a východní Evropy spojenou se soustavnými vojenskými provokacemi. Občané během demonstrace, na níž promluvil též předseda Čs. vojáků v záloze za mír Ivan Kratochvíl, podepisovali petice proti NATO. (mh, HaNo, 22. května 2017)
Ze zahraničí
Sněmovna schválila Trumpcare aneb Plať nebo zemři
Obamacare (systém zdravotní péče, jejž zavedl bývalý prezident USA Barack Obama a který zrušil Donald Trump po nástupu do úřadu - pozn. překl.), byl dost špatný - hanebný přídělový systém k obohacení pojistitelů, farmaceutických firem a velkých nemocničních řetězců.
Trumpcare dělá věci ještě horšími. Rodinné subvence na pomoc domácnostem s nízkými příjmy bez chlebodárce nebo pokrytí dávkami pro veterány (VA service) jsou pokráceny na 2 - 4 000 dolarů, většinou v závislosti na věku. Pojistitelé účtují starším Američanům až pětkrát tolik, než mladým - což činí pokrytí zdravotních služeb, nebo velké části z nich, nedostupnými pro miliony těch, kteří nejsou způsobilí k lékařské péči, nejsou oprávněni k Medicare.
Medicaid (program sociální zdravotní péče pro nemajetné v USA), coby všeobecné právo pro chudinu, skončil. Státy dostanou přidělené množství peněz z federálních fondů jako paušální grant s několika omezeními, čímž dostanou možnost pomoci svým chudým obyvatelům nebo tuto pomoc omezit a převést některé z těchto fondů na jiné účely. Během příštích deseti let bude Medicaid pro ty nejzranitelnější zkrácený o 880 mld. $. Milionům chudých domácností bude životně důležitá zdravotní péče odepřena, hlavně těm, kdo potřebují nákladnou lékařskou péči. Když budou stálé úhrady z nějakého důvodu přerušeny, pojišťovny budou moci uvalit třicetiprocentní přirážku k pojistnému, aby ji obnovily.
Státy mohou odstoupit od federálních mandátů, zakazujících vyšší pojistné pro pohotovostní služby, mateřskou péči a pro jednotlivce, stanovené na základě zdravotního stavu před uzavřením pojistky. Pojistitelé nemohou účtovat nemocným vyšší pojistné, vyjma toho, že stát má rezervu pro vysoká rizika nebo program pojištění pojistitelů na pomoc obyvatel s vážným onemocněním.
Státy dostanou za 10 let 138 mld. $ k použití podle vlastního uvážení - k subvencování příplatků k pojištění, zahrnující obyvatele, kteří nemají nárok na dodatečné pojistné krytí, těch, kteří se léčí ze závislosti na drogách.
Firmy a domácnosti s vysokým čistým jměním dostanou v příštích deseti letech mimořádnou daňovou úlevu ve výši 600 mld. $. Američané s nízkým příjmem, chudí a nejzranitelnější, jsou postaveni před drastické omezení základního lidského práva. Milionům z nich bude zcela odepřeno.
Trumpcare je plán ve prospěch podnikání a amerických boháčů na úkor spravedlivého poskytnutí životně důležité zdravotní péče všem.
Trumpova oslavná sebe vychvalující fotografie republikánských zákonodárců z Růžové zahrady Bílého domu byla svědectvím jeho lhostejnosti vůči právům a potřebám obyčejných Američanů. Jeho Zákon o americké zdravotní péči (American Healthcare Act) teď jde k projednání do Senátu, kde je jeho osud nejistý. Skupiny tento program zdravotní péče obhajující, rozvinou veškeré úsilí, aby byl uzákoněn. Závisí na tom blaho milionů Američanů.
Dr. Carol Parisová, předsedkyně Národního zdravotního programu (National Health Program; PNHP) řekla, že hlasování Sněmovny ze 4. května ukazuje, že (její( předáci nejen že nemyslí na zdravotní péči, ale jsou i mimo kontakt se svými voliči.
„V průzkumech a ve shromážděních na radnicích Američané vytrvale požadují pro všechny Medicare (plán lékařské péče) jako jediný plán, který je všeobecný, udržitelný a prokazatelně fungující v každé jiné průmyslově rozvinuté zemi. Vlak »Medicare pro všechny« odjíždí ze stanice, a je v něm většina Američanů. Kongresmani musí nastoupit nebo uhnout z cesty.“
Stephen Lendman, 8. 5. 2017 (překlad Vladimír Sedláček)
To jsou věci
Generální tajemník OSN vydal prohlášení, že od roku 1991 Ukrajina nepožádala o registraci hranic, takže stát Ukrajina neexistuje…
„Hlásenie, ktoré je zakázané šíriť v ukrajinských médiách a na internete. Počas rokovania RB OSN bola predložená otázka konfliktu medzi oboma štátmi. V dôsledku toho sa dospelo k tomuto záveru: Ukrajina si od 25. 12. 1991 nezaregistrovala svoje hranice. V OSN nebola vykonaná registrácia hraníc Ukrajiny ako suverénneho štátu.
Z tohto dôvodu je možné predpokladať, že neexistuje žiadne porušovanie práv zo strany Ruska vo vzťahu k Ukrajine. Podľa zmluvy o CIS, územie Ukrajiny je správnym obvodom ZSSR. Preto nemožno nikoho viniť ze separatizmu a násilnej zmeny hraníc Ukrajiny. Podľa medzinárodného práva krajina jednoducho nemá žiadne oficiálne schválené hranice.
Aby sa vyriešil tento problém, Ukrajina musí dokončiť vymedzenie hraníc so susednými štátmi, požiadať o súhlas susedných krajín vrátane Ruska o ich spoločnej hranici. Vyžaduje sa, aby bolo všetko zdokumentované a zmluvy so všetkými susednými štátmi byli podpísané. Európska únia vyjadrila pomoc Ukrajine v tak dôležitej otázke a rozhodla sa poskytnúť všetku technickú pomoc. Ale či Rusko podpíše zmluvu o hraniciach s Ukrajinou? Samozrejme, že nie!
Na základe skutočnosti, že Rusko je právnym nástupcom ZSSR (je to potvrdené rozhodnutím medzinárodných súdov, ktoré sa týkajú majetkových sporov bývalého ZSSR so zahraničím), územia, na ktorých sa rozkladá Ukrajina, Malorusko a Novorusko, sú vo vlastníctve Ruska a nikto nemá právo nakladať s týmto územím bez ruského súhlasu.
V podstate teraz Rusku stačí len urobiť vyhlásenie, že toto územia je ruské a že všetko, čo sa deje na uvedenom území, je vnútornou záležitosťou Ruska. Akýkoľvek zásah bude považovaný za akciu proti Rusku. Na základe toho sa môžu anulovať voľby, ktoré sa konali 25. mája 2014 a urobiť všetko, čo ľudia chcú!
Podľa budapeštianskeho memoranda a iných dohôd žiadne hranice Ukrajiny neexistujú. Štát Ukrajina neexistuje (a nikdy neexistoval!).“
Poučení z ukrajinské krize
Václav Umlauf (e-republika)
Daně se na Ukrajině prakticky nevybírají, tisknou se nekryté peníze a stát skončí rozpadem.
Porošenko už údajně stěhuje cennosti ze země a vládě se dává několik měsíců, protože kromě 600 miliónů eur z EU tato neofašistická vláda už nedostala další úvěr ani z USA, ani od MMF. Každý věřitel, kromě EU, ví, že Porošenkova vláda bude prohlášena za zločinnou
a své peníze by už nikdy neuviděl. Daně se na Ukrajině prakticky nevybírají, tisknou se nekryté peníze a stát skončí rozpadem. Takže je na čase projít trojí poučení z ukrajinské krize.
1. Pomáhej nacionalistům a fašistům k moci a po svém se ti odmění
Management Majdanu směrem k provedení státního puče byl jistě vtipný tah USA a EU, jak vyjmout Ukrajinu z moci Ruska. Jenže pokud chcete založit Nulandistán na způsob vojenských diktatur Jižní Ameriky, pak musíte proti sobě mít buď občany-ovce anebo vzbouřené indiány v pralese, jejichž vyvraždění si nikdo nevšimne. Nulandistán vznikl za cenu toho, že ukrajinská nacionalistická soldateska vzala obrněné vozy a s nimi šla vraždit lidi ve městech, jako byl Doněck. Horník a ocelář žije se smrtí každý den od okamžiku, kdy nastoupí na šichtu. Takže zdejší vraždění skončilo porážkou nacionalistické Ukrajiny, protože horníci a oceláři s tříletou až pětiletou službou v ruské armádě nejsou a nikdy nebudou ovce.
Ukrajina se ekonomicky rozpadla mimo jiné proto, že zdejší lidé byli příliš svobodní, hrdí a nezávislí na to, aby se nechali zotročit v Nulandistánu vedeném USA, EU a nacionalistickými pravoseky, jejich otcové bojovali v SS Galizien. Poražení fašisté se normálním občanů Ukrajiny odvděčili tím, že je blokádou Donbasu odřízli od uhlí, tepla, oceli. Fašisté zničili blokádou státní infrastrukturu a způsobili zničením podniků výpadek v platbě daní asi 1,5 miliardy dolarů. Takže pomoc EU a USA neofašistům skončila vítězstvím nové formy nacionálního fašismu. Výsledkem je rozpad Ukrajiny.
2. Poučení po nás: Nechme v zemi zvítězit fašisty a dostaneme za odměnu občanskou válku, rozvrácenou zemi, zločiny proti lidskosti, mučírny, koncentráky a hromadné hroby.
Doněck nyní znárodnil oligarchům, jako Achmetov, hutě, koksárny a doly a dal je pod tzv. „vnější zprávu“. Firtaše honí Američané pochybnými zatykači, které Rakousko prozatím nechalo padnout pod stůl, protože jsou úplně nevěrohodné. Kolomojskij na Ukrajině vykradl kompletně všechno, k čemu se dostal, a odjel do své druhé otčiny, čili do Izraele. Ostatním ukrajinským oligarchům klesá majetek k nule, protože fabriky přestávají vyrábět, když z Donbasu nedostávají speciální ocel a jiné suroviny. Hrabivost je iracionální vlastnost, což je krásně vidět na příkladu Ukrajiny ovládané zcela iracionálními silami. Nejprve měli oligarchové všechno, pak chtěli majetek svých ruských kolegů, pak udělali Majdan, válku, nechali fašisty dělat hospodářskou blokádu ruských regionů, a tím způsobili rozpad hospodářské infrastruktury.
Výsledkem oligarchické iracionality jsou jejich vlastní zničené majetky. Fašismus končí válkou a kompletním zbídačením všech. A dokonce i snížením majetku jednoho procenta, což byl případ vývoje po první i druhé světové válce. Ze zničené fabriky nemáte nic, a to zničení si zdejší mocipáni způsobili vlastní pitomostí.
3. Poučení pro nás: Pokud necháme v zemi vládnout zkorumpované politiky s iracionálními oligarchy, pak je dobré se podívat na sousedy, jak nyní dopadli.
Cílem puče a převratu řízeného z USA a EU bylo získání Ukrajiny jako nástupního prostoru pro přímé vojenské ohrožení Ruska. Nyní mají Rusové kompletně Krym, jako ho měli víceméně vždy, patří jim nárazníkový pás Novoruska, a mají na své straně, jako sympatizanty, už polovinu Ukrajiny. Bývalí ukrajinští politikové přijeli z Ruska do Kyjeva a vyjednávají přechodnou vládu, aby to neskočilo občanskou válkou všech proti všem a výbuchem jaderných elektráren. Teď už jen chybí další barevná revoluce, až nezaměstnaní, vyhladovělí a promrzlí Ukrajinci vylezou z paneláků a rozeberou na vidlích Porošenkovu pučistickou vládu.
Takže se ptejme. K čemu bylo zničení Ukrajiny dobré? Co na tom vydělala EU a USA? Vládu v zemi nemají, zničily stát, ohrozily bezpečnost jaderných reaktorů, zanechaly za sebou stovky mrtvých, protože nepřímo podporovaly vraždění v Novorusku a mlčely k vraždám ukrajinských fašistů, kteří zabíjeli v zemi politické oponenty a novináře. K čemu byl Nulandistán dobrý? Spojeným státům možná pomohl v tom, že rozvrátil strukturu ukrajinského vojenského průmyslu a zdržel na rok nebo dva ruské vyzbrojovací plány. Jenže to už je minulost, protože od příštího roku se všechny nové vojenské technologie dělají kompletně v Rusku a kompletně s ruskými součástkami. Takže ruský medvěd měl jít na kolena tím, že se zničila celá sousední země. Výsledkem je zničená země a obnovený vojenský průmysl v Rusku, který po vítězné syrské kampani nestačí plnit zahraniční objednávky. Spojeným státům je možná jedno, že zničily Ukrajinu. Nestálo to skoro nic, koblihy a horkou polévku Nulandové na Majdanu a nějakých pár miliard natisknutých dolarů na půjčky. Zbytek, jako obvykle, platila a bude platit politicky nemyslící EU, včetně následné vlny ukrajinských uprchlíků.
4. Poučení pro nás: Když probudíme medvěda ze zimního spánku, zjistíme, že to není žádné neohrabané dobračisko, ale nesmírně silná a přitom rychlá šelma.
Příklad Ukrajiny ukazuje, že rozpad eurozóny není náhodný. Rozval státu z vnějšku i za pomoci EU zavinil myšlenkový marasmus, rozpad základních hodnot, politické diletantství, aktivní spolupráce na akcích zločinného charakteru spojených s nástupem fašismu, politických vražd a občanské války. Ukrajina varuje, protože rozpad této země je asi už nezadržitelný po zločinech, loupežích a nepotrestaných zvěrstvech všeho druhu. Zato rozpad EU teprve začal.
LIDICE
(Karel Panuška)
Co rok vršíme kytice,
kde stávaly dřív Lidice.
Vám se lidé s úctou klaní,
Váš památník hlazen dlaní,
Vám zmučení na smrt jdoucí,
Vám památka nehynoucí.
Čím jste komu ublížili,
v Lidicích jste v klidu žili,
do chvíle než lidské stvůry,
na tyranův podnět z hůry,
desátého června k ránu,
otevřely pekel bránu.
Pod dozorem K. H. Franka,
lidský odpad, hnůj, sebranka,
jen vzpomínka na ně zebe,
nadčlověkem zvali sebe,
odvedli svou kati práci,
esesáci, gestapáci.
Započalo odejmutí,
stisky rukou, obejmutí,
k popohnání úder pažby,
zpřetrhány pouta navždy,
od mužů tak děti, ženy,
toho rána odtrženy.
Ukrutnosti dál se děly,
muže na smrt vyváděli,
nejdřív pět, pak po desíti,
smrt si jich víc mohla vzíti.
O své blízké starost hlavou,
šla jim nejvíc před popravou.
Nebyly pak ušetřeny,
ukrutnostem ani ženy.
Po dítěti náruč prázdná,
ukrutnost jim nehorázná.
K smrti ženy navíc z trestu,
v koncentrácích našly cestu.
Vraždění, hrůz málo dosud,
dětem z Lidic stejný osud.
Na ptáčatech, bez rodičů,
ukájel kat svojich chtíčů.
K převýchově děti dány,
umučeny, zplynovány.
Však málo vrahům Lidice,
těch osad, vesnic tisíce.
Nemaje vrah rozpaky,
Ostrý Grúň a Ležáky.
Javoříčko, rovněž Kľak,
svou bolest křičí do oblak.
Když v poslední vrazi křeči,
armádami bráni ztečí,
zalézali jako krysy,
nebojácní vrazi kdysi.
A kde sklepy, domů půdy,
třásly se pak strachem zrůdy.
Ač v Lidicích toho rána,
niť života zpřetrhána,
za dalších let tisíce,
svět bude znát Lidice.
A vrazi mužů, žen, dětí,
už budou navždy prokleti.
ZVEME VÁS...
10. června - LIDICE
Pietní akt k 75. výročí vyhlazení Lidic se koná v sobotu 10. června od 10 hodin.
14. června – JAKÁ JE ČESKÁ LEVICOVÁ POLITIKA
Klub společenských věd vás zve na přednášku mpř. ÚV KSČM PhDr. Josefa Skály, CSc. na téma „Jaká je a jaká by mohla být česká levicová politika“, která se koná ve středu 14. června od 17 hodin v sále č. 76, I. patro, Politických vězňů 9, Praha 1
17. června - PEKTUSAN
Společnost Česko-Korejského přátelství si vás dovoluje pozvat na setkání, které se uskuteční v sobotu 17. června od 10 hodin (v sále č. 76, I. patro, Politických vězňů 9, Praha 1). Mimo jiné vystoupí i představitel velvyslanectví KLDR v České republice.
20. června – SLS
Společnost Ludvíka Svobody a Klub českého pohraničí Středočeského kraje Vás srdečně zvou na přátelské SETKÁNÍ konané v roce 75. výročí zahájení výcviku našich vojsk v Buzuluku, 100. výročí bitvy u Zborova a Bachmače a 72. výročí osvobození Československa od fašismu, které se uskuteční v úterý 20. června 2017 od 14 hodin (v sále č. 76, I. patro, Politických vězňů 9, Praha 1). Na programu je vystoupení předsedy SLS k návštěvě Buzuluku, vystoupení k uvedeným výročím a zhlédnutí dokumentárního filmu.
1. července - BLANÍK
Setkání komunistů a sympatizantů pod Velkým Blaníkem se uskuteční v sobotu 1. července od 10 hodin na úpatí Velkého Blaníku u Louňovic pod Blaníkem. Účast přislíbili poslanci, kandidáti na poslance a krajští zastupitelé. Občerstvení, hudba a kulturní program zajištěn. Vstup volný, dobrou náladu s sebou.
Blahopřejeme
13. června oslaví významné jubileum
60. výročí narození,
předseda městské organizace KSČM v Čelákovicích a člen VV a OV KSČM Praha-východ, soudruh
Vladimír Duník
Za jeho obětavou práci pro stranu a společnost mu děkujeme
a přejeme hodně zdraví
* * *
24. června se dožívá 75 let soudružka
Jarmila Zbranková
z Klecan.
Blahopřejeme a přejeme hodně zdraví a spokojenosti.
Za OV KSČM Praha-východ
Milan Havlíček
Příští celookresní porada funkcionářů, členů a sympatizantů
se uskuteční ve středu 12. července 2017 od 8:30 hodin s programem:
Informace z jednání OV KSČM Praha-východ 14. června 2017 (M. Havlíček)
Informace z jednání Středočeského zastupitelstva (Zd. Štefek)
Hospodaření ZO a placení členských příspěvků (V. Kuchta)
Informace z jednání KV KSČM (M. Havlíček)
Informace z jednání VV OV 29. 6. 2017 (A. Novotná)
Nejbližší úkoly pro ZO a vedoucí okrsků (M. Havlíček)
Volby 2017 - aktuální úkoly (P. Posolda)
Výměna zkušeností - různé
