Komunistická strana Čech a Moravy v roce 2021 opustila sněmovní řady. Cestou k návratu a k úspěchům v dalších volbách, kterými budou na jaře příštího roku ty do Evropského parlamentu a následně na podzim do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu, je spolupráce napříč politickým spektrem, jak o tom v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz hovořil místopředseda KSČM Milan Krajča. Spolupráce se Sociální demokracií ale podle něj není možná, a to s ohledem na odmítnutí ze strany SOCDEM. Za pozornost podle Krajči stojí i to, jak strana předsedy Michala Šmardy naprosto mlčí »ohledně jedné z hlavních politických otázek současnosti – vojenské smlouvy s USA a nebezpečí přítomnosti cizích vojsk v naší zemi.«
Nespokojení Jiřího Paroubka vyzývají komunisty, aby se pro nadcházející evropské volby připojili k širšímu levicovému hnutí. Je to reálná varianta? A je skutečně spojení levice jedinou variantou, jak ji v současných podmínkách vzkřísit?
Protilidová politika současné pravicové vlády přináší kromě každodenních tvrdých dopadů na většinu občanů také příležitost k tomu, aby se lidé proti ní sjednotili a společně se jí tak postavili na odpor. Rozšiřování spolupráce s dalšími subjekty, které se na současnou realitu dívají obdobně kriticky jako my komunisté, proto skutečně považujeme za jeden z aktuálních úkolů. I z tohoto důvodu se soustavně snažíme oslovovat nejen politické strany a hnutí, ale také různé spolky, iniciativy nebo odborové organizace. Spolupráce pak z našeho pohledu není důležitá pouze směrem k volbám – taktikou k těm, které se budou konat v příštím roce, se jako strana budeme teprve zabývat – ale také v rámci protivládního hnutí, které se nynější vládě staví na odpor. Mohu zmínit například mohutné demonstrace, kterých se jen během posledního roku uskutečnila, za aktivní účasti KSČM, celá řada.
K organizacím, s nimiž jsme navázali úspěšnou spolupráci, patří i zmínění Nespokojení. Společně jsme kupříkladu vystoupili proti vládním snahám o zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let. Věřím, že i tato konkrétní spolupráce se bude dále rozvíjet.
Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná po plzeňském sjezdu SOCDEM poblahopřála ke zvolení staronovému šéfovi Sociální demokracie Michalu Šmardovi a nabídla mu spolupráci. Umíte si něco takového představit, když právě Šmarda například podpořil v prezidentské volbě Petra Pavla a podle zákulisních informací stojí za finanční pomocí pro jeho stranu miliardář Barta?
KSČM se v minulosti obrátila opakovaně také na sociální demokracii s nabídkou spolupráce na levici. Ze strany vedení této strany se však tyto návrhy nesetkaly s pochopením, ba právě naopak. Odmítnutí spolupráce ze strany sociálních demokratů je navíc zřejmější i po jejich nedávném sjezdu, který kromě toho, že ukázal, v jakých troskách se jejich strana nachází, potvrdil další politický posun této strany doprava. Symbolem takové politiky je ze strany předsedy sociálních demokratů nejen zmíněná podpora současného prezidenta a úvahy o financování strany penězi největších boháčů, ale třeba i řada antikomunistických provokačních vyjádření. Za pozornost stojí i naprosté mlčení sociálních demokratů ohledně jedné z hlavních politických otázek současnosti – vojenské smlouvy s USA a nebezpečí přítomnosti cizích vojsk v naší zemi.
Jak vlastně hodnotíte dosavadní působení Petra Pavla v prezidentském úřadě? Je skutečně prezidentem všech, jak slíbil?
Komunisté patří k těm politickým silám, které kandidaturu současné hlavy státu nepodporovaly. Z mnoha oprávněných důvodů jsme se naopak snažili udělat vše pro to, aby tento člověk na Hradě nezasedl. Musím konstatovat, že první měsíce jeho prezidentování nám daly zapravdu víc než vrchovatě. Mohu kupříkladu zmínit řadu symbolických aktů podpory další eskalace konfliktu na Ukrajině, nehorázné vystoupení na tryzně v Terezíně či ostudná slova díků směřující k Sudetoněmeckému landsmanšaftu. To, že se do čela státu podařilo pravici instalovat svého kandidáta, kryjícího navíc protilidovou politiku současné vlády, je tak dnes čím dál zřejmější.
Vláda přichází mj. s důchodovou reformou. Je podle vás skutečnou nutností? A co říkáte na to, jak k ní vláda přistoupila?
Návrh důchodové reformy slíbila předložit současná asociální vláda již ve svém programovém prohlášení. Dosud ale nenačrtla ani základní obrysy toho, jak by měla tato reforma vypadat. A ani o tomto tématu otevřeně nediskutuje. Jen občas vypálí od boku slepý výstřel, který však neznamená systémové řešení a může nadělat více škody než užitku. Jedním z takových úletů je návrh na prodloužení věku odchodu do důchodu na 68 let. A to přesto, že předseda vlády ještě v listopadu minulého roku prohlásil, že tato vláda důchodový věk nezvýší. Češi by se s hranicí 68 let stali v Evropě pracujícími s nejpozdějším odchodem do důchodu.
I další výroky vládních představitelů svědčí o tom, že spíše než o důchodovou reformu jim jde o úplnou destrukci důchodového systému. Jako komunisté s tímto rozhodně nesouhlasíme. I proto jsme jako KSČM v této věci zorganizovali celou řadu protestních akcí proti okradení důchodců, iniciovali úspěšnou petiční kampaň proti navýšení věku odchodu do důchodu na 68 let a přišli jsme i s konkrétními návrhy na zajištění důstojných důchodů, které jsou k dispozici například na našich webových stránkách http://www.kscm.cz/stop-68.
A kdybyste měl udělat změny v tzv. konsolidačním balíčku, které by to byly?
Jako komunisté vládní tzv. konsolidační balík jednoznačně odmítáme, protože je naprosto asociální. Jsme přesvědčeni, že za současnou krizi nemají platit ti nejchudší, ale naopak ti nejbohatší. Připomenu, že v minulém roce dosáhly například banky rekordních zisků přes 100 miliard korun. Jedno z řešení tedy opravdu vidíme ve zdanění těch největších boháčů. Kromě progresivní daně tedy prosazujeme například i miliardářskou daň. Zároveň se stavíme proti vyvádění peněz do zahraničí, směřujících do různých daňových rájů a nízkému zdanění nadnárodních firem. Proto prosazuje také zavedení podmínky, že v naší zemi bude moci podnikat jen subjekt, který je u nás registrován a který u nás také platí daň z příjmu. KSČM dále prosazuje zdanění rozdílu mezi korporátní daní v České republice a daní v sídle zahraniční společnosti ze zisku dosaženého na našem území.
Co vy jako občan Prahy říkáte na přejmenování Koněvovy ulice? Vím, že budete protestovat, ale jak vyvrátíte argumenty, že I. S. Koněv se kromě osvobození Československa podílel na krvavém potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi?
KSČM s přejmenováním Koněvovy ulice na pražském Žižkově rozhodně nesouhlasí. Jedná se o další skandální demonstraci snah o antikomunistické přepisování historie spjaté s bojem proti fašismu a osvobození naší země od hitlerovské okupace. Podivná argumentace poválečnou historií, jako například potlačením krvavého antikomunistického převratu v Maďarsku či podílu na řešení druhé berlínské krize, je její součástí. Podtrhuji, že nejdelší žižkovská ulice nese název Koněvova již od roku 1946. Tímto názvem tehdy Pražané ocenili roli maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva coby velitele vojsk Rudé armády, která nejen do naší metropole přinesla o rok dříve svobodu. Ke schválení přejmenování Koněvovy ulice došlo navíc navzdory jasnému nesouhlasu jejích obyvatel. Ti se proti přejmenování své ulice vyslovili mimo jiné na jednání Zastupitelstva Městské části Praha 3 či skrze petici, které se dostala podpora i od dalších obyvatel Žižkova a Prahy. V oficiální anketě, kterou mezi obyvateli Koněvovy ulice zorganizovala Městská část Praha 3, se celých 71 % hlasujících postavilo proti přejmenování. Přejmenování Koněvovy ulice je tedy kromě jiného také demonstrací arogance moci současných pražských mocipánů.
Válka je tu znovu. Kdo je podle vás skutečným viníkem konfliktu na Ukrajině? A má vůbec řešení?
Navzdory soustavné vládní proválečné propagandě Komunistická strana Čech a Moravy zcela jednoznačně upozorňuje, že původcem současné situace ve východní Evropě není zdaleka jen Rusko, ale také USA, Evropská unie a pakt NATO, stojící za kyjevským režimem. Ten po léta vraždil obyvatele Donbasu, mezi nimi ženy a děti. Současný konflikt na Ukrajině navíc není možné oddělit ani od jeho historických kořenů, které sahají k zániku Sovětského svazu před 30 lety, k následné expanzi paktu NATO do střední a východní Evropy a ke krvavému státnímu převratu na Majdanu v roce 2014.
KSČM po celou dobu podporuje všechny kroky vedoucí k mírovému řešení ukrajinského konfliktu a k zajištění míru a bezpečnosti v Evropě v souladu se zásadami mezinárodního práva, Charty OSN a Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Zároveň jako komunisté dlouhodobě usilujeme o novou bezpečnostní architekturu Evropy, zahrnující všechny evropské státy, s cílem zamezit dalším válečným tragédiím na kontinentu. Zabezpečení míru je pro nás naprostou prioritou.
Může podle vás hrát významnou mírovou roli Čína? A je skutečně tato země »hrozbou«, jak tvrdí prezident Pavel i ministr zahraničí Lipavský?
Mírový plán týkající se Ukrajiny představený Čínskou lidovou republikou je dosud jednou z nejserioznějších výzev k řešení probíhajícího konfliktu. Konkrétně je založen na respektování suverenity všech zemí, opuštění mentality studené války, ukončení nepřátelských akcí, obnovení mírových rozhovorů, řešení humanitární krize, ochraně civilistů a válečných zajatců, zajištění bezpečnosti jaderných elektráren, snižování strategických rizik, podpoře vývozu obilí, ukončení jednostranných sankcí, zachování stability průmyslových a dodavatelských řetězců a podpoře poválečné obnovy. Čínská diplomacie nedávno ukázala své schopnosti při složitých jednáních o normalizaci vztahů mezi Saudskou Arábií a Íránem, jsem přesvědčen, že může sehrát obdobnou roli u neméně složitých jednání týkajících se konfliktu na Ukrajině. I z tohoto důvodu vnímám protičínské provokace různých českých politiků, například týkající se čínského ostrova Tchaj-wan, jako naprosto hloupé a škodlivé.
Už jste se v jedné z odpovědí dotkl tzv. obranné smlouvy mezi USA a Českou republikou. Proč je podle vás takovým rizikem?
KSČM tuto smlouvu důrazně odmítá, neboť naši zemi zbavuje dalších zbytků suverenity a vede ji do zcela otrockého postavení vůči USA. Jde o smlouvu, která není prospěšná pro Českou republiku a její občany. Přestože vládní představitelé soustavně tvrdí opak, jedná se zcela zřetelně o smlouvu týkající se pobytu vojsk USA na našem území. Podle této smlouvy budou moci vojenské jednotky USA přijíždět na území České republiky bez jakékoli kontroly z naší strany. Armáda USA si bude moci zřizovat na českých vojenských základnách a ve vojenských výcvikových prostorech svá vlastní vojenská zařízení, která bude mít zcela pod svou kontrolou bez jakýchkoli pravomocí české strany. Česká republika se skrze tuto smlouvu vzdává výsadního práva na trestní stíhání příslušníků ozbrojených sil USA za trestné činy, jež u nás spáchají. Ozbrojené síly USA a jejich dodavatelé budou navíc u nás oproštěni od placení daní a dalších poplatků daní. Česká republika se tak zcela zbavuje vlivu na to, co se na našem vlastním území bude dít.
Nejde tak v žádném případě o smlouvu, která by měla přispět k mezinárodnímu míru a stabilitě a prohloubit spolupráci v oblastech obrany a bezpečnosti. Ze všech těchto důvodu komunisté proti uvedené smlouvě soustavně protestují. Ve spolupráci s iniciativou Ne základnám, Českým mírovým hnutím a dalšími organizacemi jsme zorganizovali velké množství demonstrací. S velkým ohlasem se setkala také petice, kterou jsme v této záležitosti iniciovali. V protestních aktivitách hodláme pokračovat i nadále. Uděláme všechno pro to, aby v naší zemi vojska USA nebyla.
A jak hodnotíte povinnou solidaritu při rozdělování migrantů? Není slovo »zrada«, které se ve vlasteneckých kruzích v souvislosti s počínáním ministra Rakušana používá, příliš silné?
Princip tzv. povinné solidarity, zaváděný Evropskou unií, který český ministr vnitra v rozporu se zájmy naší země akceptoval, KSČM jednoznačně odmítá. Podle tohoto principu mají mít všechny členské státy Evropské unie povinnost buďto přijmout část migrantů z těch členských států, které jsou migranty přetížené, nebo těmto státům poskytnout peněžní či jinou materiální a personální podporu. Jako KSČM jsme jasně deklarovali, že česká vláda měla místo akceptování tzv. povinné solidarity vyzvat země Evropské unie, aby přestaly rozvracet arabské a africké státy a nutit tak lidi k odchodu z jejich domovů do Evropy. Tím by totiž udělala v boji s migrací mnohem lepší krok.
Česká vláda navíc tím, že se nepostavila proti přerozdělování migrantů, narušila blok Visegrádské čtyřky, díky kterému se Evropské komisi nepodařilo dříve kvóty prosadit, a otevřela tak možnost, že budou prosazeny další, ještě mnohem horší návrhy. KSČM dlouhodobě považuje za zásadní řešit migrační problémy v místě jejich vzniku. Na nezbytné rozvojové pomoci by se pak měly aktivně podílet zejména státy, které svou agresivní mocenskou politikou vyvolaly sociální a humanitární krizi v zemích, z nichž nyní migranti do Evropy míří.