Milion Čechů v chudobě, ale hlavně že jsou desítky miliard do zbrojení
Státní druh roste rekordním tempem, nejsou léky, není na důchody, končí školkovné nebo sleva na manžela či manželku, a do toho všeho teď Fialova vláda přišla s dalším nápadem, jak už tak napjatému rozpočtu zasadit další ránu. Do Švédska totiž od nás odteče 60 miliard – ano, slyšíte správně – šedesát miliard za 246 obrněných vozů pro armádu. Jen připomínám, že téměř stejně bude stát rušení, nebo jak pan předseda pirátů říkal utlumování, rodných čísel, o kterém jsem mluvila v minulém vydání tohoto pořadu. Chybí peníze na důchody, asociální vládní batoh dopadne na pracující, ale budeme mít obrněná vozidla. Přes milion lidí žije v pásmu chudoby, ale jejich osobnost bude chráněna zrušením, pardon utlumením, rodného čísla a nad hlavami jim budou létat předražené stíhačky. To vše krátce poté, co sám premiér ohlašoval nutné úspory, ale následně ministryni Černochovou pochválil, a to kromě nákupu švédských obrněnců také za sjednání česko-americké obranné smlouvy, díky které naše země přijde o další díl vlastní suverenity.
…těch miliard bude asi víc
Petr Fiala je s prací ministryně Černochové natolik spokojen, že ji brání dokonce i v situaci sporů s jejich podřízenými, kde Černochová měla požadovat konec šéfa Ústřední vojenské nemocnice a taktéž kvůli sporům s ministryní zvažuje konec ve své funkci i náčelník generálního štábu Řehka. Podle Fialy ale žádné spory neexistují. Předpokládám, že problémy zmizely právě proto, aby se další zbytečnou zakázku v řádu desítek miliard podařilo nenápadně dotáhnout do konce. Nikdo jiný by totiž v současné době tento výdaj na obranu za nezbytný nepovažoval. Částka 60 miliard navíc nemusí být a zřejmě ani nebude konečná. Smlouva o nákupu od Švédů totiž obsahuje také inflační doložku a kdo ví, kam až se celkové náklady vyšplhají. Podle ekonomů může jít o další desítky miliard. U českých zbrojařů přitom budí smlouva rozpaky. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka je překvapivé, že ministerstvo na inflační doložku přistoupilo, protože u českých firem to ve většině případů nedělá. Fialova vláda tak znovu hledá způsob, jak co nejefektivněji z okna vyhodit peníze, které by mohly být použity tam, kde jsou skutečně potřeba – ve zdravotnictví, školství nebo v sociálním sektoru.
Máme se chystat na válku?!!
Mimochodem náčelník generálního štábu Řehka nedávno napsal komentář pro polský deník Rzeczpospolita, v němž volá po tom, abychom se připravovali na válku. Srovnejte pouze s tím, jaká hysterie vznikla během prezidentské volby, když jeden z kandidátů začal mluvit o tom, že nechce válku. Prý zbytečně šířil strach. Teď, když náčelník generálního štábu mluví o tom, že bychom se měli připravit na konflikt, je zřejmě vše v pořádku.
Premiér Fiala se v uplynulém týdnu také omluvil za prodlevy s vyplácením důchodů, kdy lidé v mnoha případech na vyplacení důchodu čekají déle, než je zákonem stanovená lhůta 90 dnů. Takhle se stará stát o nejzranitelnější lidi v době krize? A to ani nemluvím o tom, že Fiala jako jeden z důvodů této situace označil politiku předchozí vlády. Není vám to už trošku hloupé, po roce a půl svádět personální situaci na ministerstvech na předchozí vládu? Rok a půl byla snad dost dlouhá doba, aby se resort v případě potřeby restrukturalizovat a optimalizoval tak, aby lidé svoje peníze dostali včas. Petře Fialo, měla bych pro vás jednu radu – místo neustálého vymlouvání, svalování viny na ostatní a omlouvání chyb neschopných ministrů zkuste pro změnu taky jednou udělat něco pořádně.
Chudí chudnou, bohatí bohatnou
V ostrém kontrastu s prodlevou ve vyplácení důchodů pak působí tento žebříček majetku miliardářů. O rekordních ziscích majitele fotbalové Sparty, Daniela Křetínského, jsem tu již mluvila. Mezi lety 2021 a 2022 nicméně zbohatlo všech 10 nejbohatších Čechů a jejich rodin. A nikoliv zrovna zanedbatelně. Podle žebříčků Forbes majetek 10 nejbohatších narostl o zhruba 400 miliard. Jen pro Vaši představu, ten bolestný – tedy pro pracující a důchodce bolestný – asociální vládní balíček má přinést možná 90 mld. korun. A to ještě kdoví jestli, protože vláda udělala při výpočtech jen účetní součet bez toho, aby přemýšleli o reálném vlivu na ekonomiku. Třeba zavedení nemocenského pojištění přinese 13 mld. A teď si to porovnejte. 10 nejbohatších rodin si za rok polepšilo o 400 mld. a stát bere na hůl důchodce i pracující, kvůli třetině této částky. Nezdá se Vám, že je v tom něco špatně?
A tak, jak tomu již obvykle bývá, když bohatí rekordně bohatnou, chudí rekordně chudnou. K čemuž přispívá i skutečnost, že Česká republika i nadále patří mezi země s nejvyšší cenou za energie v Evropě. Platíme za energie dokonce více než všichni naši sousedi, tedy Německo, Rakousko, Polsko i Slovensko. Ale také třeba více než Francie či Švédsko.
Mírotvorný válečný zločinec
Pojďme ještě krátce do USA. Minulou sobotu oslavil americký diplomat a politik Henry Kissinger 100 let svého bohatého života a naše média o něm samozřejmě velmi oslavně v této souvislosti hovořila. Přitom jeho minulost je značně ambivalentní a pokud bychom měli použít dva přívlastky k jeho popisu, pak by to byl „mírotvůrce“ i „válečný zločinec“. Kissingerovi bylo 15 let, když jeho německá a židovská rodina uprchla v roce 1938 do Londýna a následně do USA, kde Henry vystudoval harvardskou univerzitu a posléze se stal poradcem pro národní bezpečnost a pak i ministrem zahraničí ve vládách prezidentů Nixona a Forda. S jeho jménem je spojena řada úspěšných diplomatických průlomů, především dohoda USA s Čínou. Dnes Kissinger varuje před možnou konfrontací mezi USA a Čínou, která by podle něj měla zcela katastrofální důsledky. Nejznámější jsou Pařížské dohody, které v roce 1973 umožnily stažení amerických vojsk z Vietnamu. Za tuto mírovou smlouvu obdržel Kissinger Nobelovu cenu za mír, a to navzdory faktu, že jednáním předcházelo téměř kobercové bombardování severního Vietnamu, které mělo zemi přinutit ukončit válku. Kissinger (spolu s Nixonem) byl později zodpovědný za obrovské bombardování Laosu a Kambodže. Na tehdy neutrální Kambodžu bylo shozeno více než 100 000 bomb a zahynulo více než 600 000 obyvatel. Za tento zdokumentovaný zločin nebyl nikdo nikdy potrestán. Právě v reakci na něj došlo k nástupu Rudých Khmerů.
Neslavná je i Kissingerova aktivní role při zapojení CIA v Chile proti levicovému prezidentovi Salvadoru Allendemu, který byl v roce 1973 zavražděn brutálním režimem diktátora Pinocheta za aktivní podpory USA. Ve stejném roce Kissinger podpořil Izrael v tzv. Jomkipurské válce proti Egyptu se Sýrií. Ovšem později se Kissinger angažoval ve snaze snížit napětí mezi Izraelem a arabskými státy a v té souvislosti přesvědčil Izrael, aby stáhl své vojáky z okupovaného Sinajského poloostrova. Neměli bychom ani přehlédnout Kissingerovu podporu indonéské invaze Východního Timoru, kde zahynula spousta domorodců a mír tam nakonec pomohla úspěšně prosadit až OSN.
Kissinger byl vždy důsledně pragmatickým politikem, který prosazoval tzv. realistickou politiku, která byla často označována za „metternichovskou rovnováhu“. Ve svém úsilí zajistit stabilitu a zmíněnou rovnováhu se Kissinger nikdy nenechal zviklat argumenty o morálních hodnotách svých kroků, které byly často vyhodnoceny jako podíl na válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a porušování lidských práv.
Na druhé straně je třeba uznat, že ve snaze o snížení napětí mezi velmocemi, pomohl Kissinger vyjednat v roce 1975 tzv. Helsinské dohody o bezpečnosti a spolupráci včetně třetího koše Závěrečného aktu o lidských právech a základních svobodách. Je rovněž třeba ocenit, že Kissinger jako zastánce politiky uvolňování vztahů mezi Washingtonem a Moskvou v roce 1972 přesvědčil obě velmoci k podpisu smlouvy SALT 1 omezující počet mezikontinentálních střel a střel odpalovaných z ponorek. Kissinger zůstal neoblomným odpůrcem podceňování rozpoutání jaderného konfliktu.
I ve svých sto letech se Kissinger i nadále vyjadřuje ke světovým konfliktům. Mezinárodní společenství překvapil svou ostrou kritikou amerického i evropského vyzbrojování Ukrajiny, která nemá žádnou šanci porazit jadernou moc, aniž by se vyhnula nebezpečnému jadernému holocaustu. Původně Kissinger rovněž zkritizoval sliby Ukrajině, že by se mohla stát členským státem NATO. Naopak označil tyto snahy za jeden z faktorů, které vedly prezidenta Putina k bezpečnostním obavám a k aktuální situaci na Ukrajině. Poté, co k vojenské operaci došlo, tak Kissinger změnil názor a nyní se domnívá, že vstupem do NATO by Aliance mohla zabránit Ukrajině realizovat její přehnané teritoriální ambice a ohrožovat Ruskou federaci. A členství Ukrajiny v NATO by rád vyměnil za toleranci ruské anexe Krymu, čímž by podle něho došlo k rovnováze mezi nespokojeností Ruska a Ukrajiny. Takováto úvaha je pravděpodobně nerealistická, neboť Rusko se jistě nemůže smířit s přítomností jednotek NATO na svých hranicích.
Ovšem Kissingerova předpověď, že by mohlo do konce tohoto roku dojít k jednání o míru, které zprostředkuje především Čína, se naopak zdá být realistická, zvláště poté, co takové jednání nedávno podpořil i ruský ministr zahraničí Lavrov. Kissinger se sám nabídl, že by mohl odjet do Moskvy a jednat s Vladimírem Putinem. Kissinger by si přál, aby se ruská armáda stáhla k hranicím z února 2022, což však nevylučuje možnost, že by se na území, kde žije většina rusky mluvících obyvatel, konalo referendum o jejich budoucnosti, a to pod kontrolou OSN. Pokud by občané odmítli kyjevskou vládu, tak by se jejich rozhodnutí – v zájmu míru a stability – muselo plně respektovat.
Kissinger tak i ve svých sto letech zůstává sice velmi kontroverzní, ale stále vlivnou osobností. V USA, demokraté i jeho republikáni, velmi nelibě vnímají jeho ostrou kritiku jak prezidenta Bidena, tak i Donalda Trumpa, jako politiků neschopných zajistit mír a prosperitu.
Komentář k chování amerického farmaceutického koncernu Pfizer: https://www.youtube.com/watch?v=vS118n5hlpg
Vystoupení v Evropském parlamentu k dění na České poště: https://www.youtube.com/watch?v=2JM68uikMQI
Těším se na setkání s Vámi
- V úterý 6. června od 15 hod. veřejné slyšení k petici KSČM proti zvyšování věku odchodu do důchodu v Poslanecké sněmovně (jednací sál petičního výboru, Sněmovní 1, Praha – Malá Strana)
- Ve středu 7. června od 17 hod. beseda v Rakovníku (Tylovo divadlo)
Mějte se krásně!
Kateřina Konečná