Mladý hrdina, který pro stávající mladé nikdy hrdinou nebude...

18. 9. 2019

Už delší dobu cítím potřebu napsat něco podobného. Teď po přečtení příběhu o mladém Oldovi Dolečkovi - hrdinovi, který se ve svém nízkém věku zapojil do odboje, jsem se k tomu odhodlal.

Mladý Oldřich během druhé světové války pomáhal v odbojové skupině Obrana národa a partyzánům ze skupiny Krylov. Bohužel, byl gestapem zatčen, které tohoto ani ne patnáctiletého chlapce nelidsky mučilo (jeho maminka se sestrou byly poslány do koncentračního tábora, tatínek popraven). Válku přežil, ale s podlomeným zdravím, na kterém se s velkou pravděpodobností podepsal velevážený odborník, lékař - německé prase, které si z mladíka udělalo “pokusného králíka”. Jsem rád, že nejen já, ale i někteří další si tohoto šíleného osudu české rodiny během II. sv. války z Luhu na Orlickoústecku povšimli. Bohužel, většina současné free, cool, in generace tento příběh přejde. 

Proč taky, vždyť k image vystajlovaných skvělých lidí, kterým svět leží u nohou, to nic nepřidá. K tomu je cennější tmavě hnědá kožená brašnička a supr ponožky (samozřejmě kalhoty délky na Havla, aby všichni viděli ty nesnesitelně skvělé ponožky). Pak tady ti eco a biofriendly kážou o správné podobě demokracie a telefonem se součástkami zaplacenými drastickými podmínkami afrických dětí, sdílí srdceryvné příběhy. Tu o migraci, tu o nelegálním lovu zvířat a jiné. Raději, než o porušování pracovního práva v České republice budou řešit pracovní podmínky Číňanů a chrlit stovky tweettů, statusů absolutně bez znalostí vývoje a kulturně-historických determinantů. Raději, než o faktu, že skoro polovinu Čechů (a Češek - jsem genderově friendly) dostane do vážných finančních problémů rozbitá pračka nebo lednička, se zabývají situací ve Venezuele. No, zabývají, je potřeba si k udržení statutu intelektuála připsat na triko pár nadávek ma Madura, o zájem do hloubky a ke kořenům problému samozřejmě nejde (čest výjimkám). V zahraniční politice je hlavně potřeba držet se neustálé kritiky velké trojky - Donalda Trumpa, Vladimíra Putina a Si Tin Pchinga (aby nedošlo k mýlce - Donaldovi jsem v prezidentských volbách vůči Hillary fandil hlavně proto, že za Hillary se sešikovala celá “kulturní” fronta, mediální domy a právě lidé, o kterých výše píšu a kteří si myslí, že se svět točí a bude točit podle nich - jinak mé sympatie měl a má v USA Bernie Sanders). Co se týče Putina, je potřeba ty odsuzovače vyvést z omylu, že je to nějaký komunista. Naopak. V Rusku je jedinou reálnou silou, která je mu schopna konkurovat, právě Komunistická strana RF, ne nějací panáci, kteří se stanou miláčky západních médií a s nimiž naše ČT pravidelně vede dlouhé rozhovory. Jinak prezident Si je z té trojky nejoblíbenější - zvlášť doporučuju seznámit se s jeho projektem Čínský sen nebo knihou O správě státu.

Zatímco se sdílí fake news (proti kterým se tak tvrdě bojuje - to taky patří k image) o roztrhání severokorejského generála psy, tak na saudskoarabském velvyslanectví zabijí novináře a naporcovaného jej odnesou v kufrech pryč. Ticho. USA by se přece nemohly kamarádit s takovými lidskými hovady...no a pak jdou volit TOP 09 - Karel už sice tolik netáhne, ale je to cool - nebo Piráty, v lepším případě Stranu zelených. Na tom samo o sobě není nic špatného, ale je potřeba si u toho zároveň zanadávat na ty “nevzdělaný socky, lenochy a blázny, co volí Zemana, komunisty, ANO, SPD a nově i Klause ml.” (i když hledět na něj jako na naději našeho státu je stejné jako když ovce prosebně kouká na vlka v domnění, že získá jeho sympatie. Ty sice získá, ale asi trochu jinak než čeká). Že ani neotevřeli volební program samozřejmě není překážkou, stačí, když budou cool a posbírají lajky u podobně cool lidí, co klouzají po povrchu. O kapitalismu je pak povoleno mluvit pouze s láskou. Vždyť těm správným dravým jedincům umožnuje sebrat drobečky ze stolu v podobě nadprůměrné mzdy (za kterou by ovšem německý vrátný ani nevstal z postele), služebního superba (v lepším případě audiny) a šestimilionovou hypotéku na padesátimetrový byt v pražské rezidenční čtvrti. Za co? Že buzerují ty dole pro ty nahoře. Co na tom, že přesun v rámci vertikální socální mobility je podle sociologů mnohem složitější. Jede se dle hesla: “Máme se jak na zámku, ať to trvá věčně”.

Ne. Je to všechno povrchní, je to tendenční, je to umělé, je to vylhané. A všichni se na tom podílíme. Jen někteří to ve vlastní povýšenosti přehlíží. Úcta k názoru druhého ta tam (jen mírné odchylky od mainstreamového názoru tolerovány), povýšenost a zesměšňování těch “neúspěsných” povoleno. Vítejte ve století se šílenou mentalitou!

A abych se vrátil k příběhu, který to vše odstartoval. Pro tyto frikulíny nikdy nebude mladý Oldřich tím správným hrdinou. Nemá totiž známost Nicolase Wintona, “správné” názory jako dalajlama, aureolu bojovníka za něco velkého jako Gretka, nikdo o něm nenatočil film alá Habermannův mlýn a pak nepořádal pochody smíření (ostatně ti smíření Němci ani nedovolili pozůstalým dát cedulku na hrob). Smutné, že?

Autor: 
Filip Zachariaš, člen VV ÚV KSČM a předseda OV KSČM Vyškov